Veřejný přehled 320 odborných otázek, správných odpovědí, vysvětlení a zdrojů ze systému VERTIQ®. Obsah je rozdělený podle úrovní L1, L2 a L3 a podle tematických okruhů.
Odborný obsah sestavil
Lukáš Anděl, instruktor práce ve výškách a revizní technik osobních ochranných prostředků proti pádu.
Obsah revidován proti předpisům k ; reviduje se při každé změně příslušných předpisů.
Tato stránka je rejstřík k procvičování. VERTIQ tytéž otázky umí zkoušet, vracet chybné a vést postup. Ani jedno nenahrazuje školení podle NV č. 362/2005 Sb. ani praktický výcvik a nevzniká z toho doklad.
L1
176 otázek
Správná odpověď1,5 m.
VysvětleníZajištění se řeší v pásmu 1,5 m od hrany pádu. Proto zábradlí odsazené od hrany nevyřeší práci přímo na okraji.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďKolektivní ochrana.
VysvětleníLešení, zábradlí, ochranné konstrukce a záchytné sítě mají přednost. OOP proti pádu se použijí, když kolektivní ochrana nestačí nebo není možná.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďPracovní a technologický postup včetně rizik a evakuace.
VysvětleníPlán zpracovává způsobilá osoba a obsahuje i únikový plán a postup vyproštění po zachycení pádu. Příloha č. 5 vyjmenovává práce, u kterých povinnost plán zpracovat vzniká; jeho obsah a rozsah stanoví příloha č. 6.
ZdrojPrávní předpis NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 6
Správná odpověď12 měsíců.
VysvětleníNařízení vlády č. 362/2005 Sb. žádnou periodu nestanoví – četnost určuje zaměstnavatel podle vyhodnocení rizik. U tak rizikové činnosti se ale důrazně doporučuje jeden rok.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověď6–8.
VysvětleníVětší skupinu instruktor při praktickém nácviku bezpečně neuhlídá.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.1.2
Správná odpověďPřipustit ho jen k teorii.
VysvětleníBez potvrzení zdravotní způsobilosti nelze účastníka připustit ke školení praktických dovedností.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.1
Správná odpověďKategorie III.
VysvětleníNejvyšší kategorie – ochrana před smrtelným nebezpečím. Proto je za značkou CE čtyřmístný kód notifikované osoby. Přilby patří do kategorie II.
ZdrojPrávní předpis Nařízení (EU) 2016/425
Správná odpověďNV č. 390/2021 Sb..
VysvětleníPůvodní NV č. 495/2001 Sb. bylo zrušeno k 1. 11. 2021.
ZdrojPrávní předpis NV č. 390/2021 Sb.
Správná odpověďNV č. 322/2025 Sb..
VysvětleníNové nařízení o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech platí od 1. 1. 2026.
ZdrojPrávní předpis NV č. 322/2025 Sb.
Správná odpověďNařízení (EU) 2016/425.
VysvětleníPřímo použitelné evropské nařízení. Navázané NV č. 21/2003 Sb. bylo zrušeno k 21. 4. 2018.
ZdrojPrávní předpis Nařízení (EU) 2016/425
Správná odpověďNad 8 m/s na plošinách, pojízdném lešení, žebříku nad 5 m a v závěsu na laně; jinak nad 11 m/s.
VysvětleníOsm metrů za sekundu je čerstvý vítr, 5 stupňů Beaufortovy stupnice. Jedenáct metrů za sekundu je silný vítr, 6 stupňů. Rozdíl je v tom, jak snadno vás vítr z daného pracoviště dostane.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX
Správná odpověďDohlednost pod 30 m, teplota pod −10 °C.
VysvětleníZa nepříznivou povětrnostní situaci se považuje i dohlednost v místě práce menší než 30 m a teplota nižší než −10 °C. Do výčtu patří také bouře, déšť, sněžení a tvoření námrazy.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX
Správná odpověďMusí být přijata účinná náhradní opatření a práce nesmí začít, dokud nejsou provedena.
VysvětleníA hned po dočasném přerušení nebo ukončení operace se ochrana proti pádu musí obnovit. Odstraněné a nevrácené zábradlí je jedna z nejčastějších pastí pro toho, kdo přijde na pracoviště po vás.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďZaměstnavatel.
VysvětleníZaměstnavatel poskytuje OOPP bezplatně, udržuje je ve funkčním stavu, informuje o rizicích a zajišťuje školení včetně vyprošťovacích postupů. Pracovník je povinen je používat.
ZdrojPrávní předpis Směrnice 89/656/EHS; NV č. 390/2021 Sb.
Správná odpověďCo lze smontovat na zemi, smontovat na zemi; zvážit jinou technologii nebo jiný přístup.
VysvětleníNejbezpečnější práce ve výšce je ta, která se neuskuteční. Teprve když ji nelze vynechat, řeší se kolektivní ochrana a nakonec OOPP.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďPředání se dokládá záznamem po prohlídce odborně způsobilou osobou.
VysvětleníNepředané lešení je nedokončené lešení. Chybějící podlaha, zábradlí nebo ukotvení bývají důvodem pádu prvního člověka, který na něj vstoupí. Často se zaměňuje kontrola před vstupem, kterou dělá každý uživatel, s předáním – to je jednorázový úkon s písemným záznamem.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.; NV č. 591/2006 Sb.
Správná odpověďJe nutné předem stanovit bezpečné vzdálenosti a opatření a projednat je s vlastníkem vedení.
VysvětleníU vysokého napětí přeskočí oblouk i na vzdálenost, kde jste se ničeho nedotkli. Vzdálenosti se odvozují od napětí, řešením bývá vypnutí, zakrytí nebo změna technologie. Často se spoléhá na izolační rukavice; ty jsou pro nízké napětí a proti oblouku nechrání.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďUž v projektu – podle ČSN 73 1901-1 musí projektant řešit bezpečnost při užívání střechy.
VysvětleníÚdržba střechy je pravidelná činnost: sníh, okapy, hromosvod, světlíky, klimatizace, fotovoltaika. Systém dodělávaný později bývá dražší a horší. Často se to odsouvá na uživatele s tím, že projekt řeší jen stavbu; údržba střechy je ale její užívání, a to projektant řešit musí. Od 1. 11. 2020 je norma rozdělená na tři části a základní ustanovení jsou v části 1.
ZdrojTechnická norma ČSN 73 1901-1
Správná odpověďRiziko utonutí nebo zasažení látkou – opatření musí řešit i to, co se stane po zachycení pádu.
VysvětleníZachycený pád nad vodní hladinou nebo nad nádrží není konec problému, ale jeho začátek. Do plánu patří způsob vytažení a případný plovací prostředek.
ZdrojPrávní předpis NV č. 591/2006 Sb.
Správná odpověďPracoviště nad 1,5 m nad okolní úrovní nebo s volnou hloubkou nad 1,5 m.
VysvětleníNavíc sem patří pracoviště v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami, které při pádu ohrožují život – popálením, poleptáním, otravou nebo zadušením.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 1
Správná odpověďJen když použití bezpečnějších prostředků není podle vyhodnocení rizik opodstatněné a účelné.
VysvětleníNa žebříku lze provádět jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce s ručním nářadím. Nebezpečné nástroje, například motorová pila nebo pneumatické nářadí, na žebřík nepatří.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha III
Správná odpověďNad 5 m.
VysvětleníStojí-li zaměstnanec chodidly výše než 5 m, musí být zajištěn osobními ochrannými pracovními prostředky.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 10
Správná odpověďNejméně 0,8 m od horního konce.
VysvětleníU dvojitého žebříku je bezpečná vzdálenost nejméně 0,5 m od horního konce. Stání na poslední příčli je klasická příčina pádu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 9
Správná odpověďNesmí být menší než 2,5 : 1.
VysvětleníPoměr 2,5 : 1 znamená, že na každých 2,5 m výšky může být pata žebříku nejvýše 1 m od stěny. Za příčlemi (nášlapy žebříku) musí zůstat alespoň 18 cm volného prostoru směrem ke stěně, aby bylo dost místa pro bezpečné došlápnutí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 6
Správná odpověďBezprostředně zakrýt únosným poklopem zajištěným proti posunutí, nebo okraje zajistit zábradlím.
VysvětleníPlatí to i pro terénní prohlubně. Pozor na světlíky: bývají zakryté, ale kryt nemá nosnost – proto se posuzují jako otvor.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5
Správná odpověďAlespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy vysoké nejméně 0,15 m.
VysvětleníZarážka u podlahy brání sesunutí materiálu a nářadí na osoby pod místem práce. Konstrukci ochrany proti pádu lze přerušit jen v místě žebříkového nebo schodišťového přístupu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha I bod 4
Správná odpověďPravidla dorozumívání a poučení o povinnosti přerušit práci, nelze-li v ní bezpečně pokračovat.
VysvětleníPřerušení práce musí pracovník neprodleně nahlásit vedoucímu. Osamocená práce na laně je z hlediska vyproštění zvlášť riziková.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3
Správná odpověďBouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy, silný vítr, snížená viditelnost a nízká teplota.
VysvětleníKonkrétní hodnoty rychlosti větru, viditelnosti a teploty stanoví příloha nařízení a technologický postup pro danou práci. Rozhoduje i typ pracoviště – na zavěšené plošině a na laně platí přísnější limity.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IX
Správná odpověďZpravidla každé 4 roky, u zaměstnance nad 50 let každé 2 roky.
VysvětleníProhlídka obsahuje i zkoušku rovnováhy včetně Rombergova testu. Práce s OOPP proti pádu je práce s profesním rizikem.
ZdrojPrávní předpis Vyhláška č. 79/2013 Sb.
Správná odpověďAno, a nelze to považovat za nesplnění povinnosti.
VysvětleníJe to zákonné právo zaměstnance. Odpovědnost za zajištění bezpečného provedení práce zůstává na zaměstnavateli.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 262/2006 Sb., § 106
Správná odpověďPodklad a jeho nosnost, sklon, stabilizátory, funkce ovládání, prostor nad i pod plošinou a dokumentaci.
VysvětleníPodklad je nejčastější slabé místo: zásyp, kanalizační vpusť nebo nezhutněná zemina se pod stabilizátorem propadne. Pozor, kontrola stroje se často zamění za kontrolu stanoviště; plošiny se převracejí spíš kvůli podkladu než kvůli závadě.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďAž po předání a kontrole, s dokumentací, kompletním zábradlím a podlahami.
VysvětleníDočasná stavební konstrukce se předává zápisem. Chybějící podlaha nebo zábradlí není detail, ale důvod lešení nepoužít. Často se za předání považuje to, že na lešení už stála montážní četa; ta ho ale staví, nepřebírá.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VII
Správná odpověďLešení nepoužít, závadu nahlásit a nechat odstranit oprávněnou osobou.
VysvětleníDo konstrukce lešení nesmí zasahovat nikdo bez oprávnění. Improvizovaná podlaha je jednou z nejčastějších příčin propadnutí. Často se připojení postroje k lešení bere jako náhrada zábradlí; neúplná konstrukce ale nemusí unést ani rázovou sílu zachyceného pádu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VII
Správná odpověďVymezit a ohradit ohrožený prostor, vyloučit pohyb osob, případně použít záchytné konstrukce a zajistit dozor.
VysvětleníŠířka ohroženého prostoru se odvíjí od výšky práce a druhu činnosti. Samotná ceduje nikoho nezastaví. Často se šířka ohroženého prostoru odhaduje od oka; odvozuje se přitom od výšky práce, takže u vyšší budovy sahá dál, než kam by kdo čekal.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V
Správná odpověďNa konkrétní rizika dané práce, pracovní postupy, technická řešení, OOPP a vyprošťovací postupy.
VysvětleníPřečtení předpisu bez praktického nácviku nesplňuje účel školení. Nácvik evakuace a vyproštění je výslovným požadavkem. Často se zaměňuje s obecným školením o bezpečnosti práce; toto je vázané na konkrétní práci a na nácvik vyproštění.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha XI; příloha II bod 9
Správná odpověďMá-li dolní okraj výše než 1,1 m nad podlahou, nebo je-li užší než 0,3 m a nižší než 0,75 m.
VysvětleníJde o jedinou výjimku, kterou předpis u stěnových otvorů připouští. U otvorů v podlaze je hranicí 0,25 m ve všech směrech. Často se čísla 1,1 m a 0,3 m prohodí; první je výška dolního okraje nad podlahou, druhé šířka otvoru.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5
Správná odpověďJe-li podlaha výše než 2 m nad okolní úrovní.
VysvětleníProstor mezi madlem a zarážkou se zajišťuje jednou nebo více středními tyčemi, případně jinou vhodnou výplní. Za dostatečnou výšku madla se považuje 1,1 m. Často se plete s hranicí 1,5 m, od které se vůbec zajišťuje proti pádu; střední tyč přibývá až od dvou metrů.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha I bod 4
Správná odpověďVědro, sud, židli, stůl ani jiný předmět určený k jinému použití.
VysvětleníPředpis to zakazuje výslovně. Improvizované zvýšení je klasická příčina pádu z malé výšky s velkými následky. Často se argumentuje tím, že předmět unese; nosnost není problém – problém je, že se převrátí a není se čeho chytit.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 6
Správná odpověďU typizovaných lehkých pracovních lešení s podlahou do 1,5 m a u pohyblivých plošin.
VysvětleníU všech ostatních dočasných konstrukcí je zápis podmínkou používání. Nevyžadovaný zápis neznamená, že se konstrukce nekontroluje. Často se za výjimku pokládá pojízdné lešení; rozhoduje ale výška podlahy do 1,5 m a typizovaná konstrukce, ne kolečka.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VII bod 5
Správná odpověďPouze výjimečně, nelze-li práci zajistit jinak, a technologický postup musí popsat ochranu pracovníků níže.
VysvětleníPřilba nechrání proti pádu těžkého předmětu. Pokud se práce nad sebou nedá vyloučit, musí být níže položené pracoviště chráněno konstrukcí. Často se domluva čet zamění za technologický postup; ten musí popsat, čím jsou chráněni lidé pod místem práce.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V bod 6
Správná odpověďV návodu výrobce; předpis navíc stanoví obecné hranice pro přerušení práce.
VysvětleníVýrobce zohledňuje plochu koše i vysunutí výložníku, takže jeho limit může být nižší než obecná hranice předpisu. Platí ten přísnější. Často se hledá jedno číslo do všech situací; limit se ale liší stroj od stroje podle plochy koše a vysunutí výložníku.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďOhrožený prostor musí být vymezený a zajištěný proti vstupu, nebo se použije záchytná konstrukce.
VysvětleníČasto se ohrožený prostor bere jako formalita pro stavební úřad; je to ale jediná ochrana lidí, kteří o práci nahoře nevědí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část V
Správná odpověďU pozemní komunikace rozhoduje silniční správní úřad; u interní neveřejné cesty může být režim jiný.
VysvětleníČasto se to plete s vymezením ohroženého prostoru na vlastním pracovišti; zásah do veřejné komunikace je ale správní rozhodnutí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďUkládá zaměstnavateli organizovat práci a stanovit postupy tak, aby pracoviště bylo bezpečné.
VysvětleníČasto se od zákona čekají technická čísla; ta jsou v nařízeních vlády a v normách, zákon ukládá povinnost práci zorganizovat.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 309/2006 Sb.
Správná odpověďZaměstnavatel, a to bezplatně; náhradu nelze převést na zaměstnance ani mu ji srazit.
VysvětleníČasto se srážka ze mzdy hájí tím, že si prostředek pracovník vybral sám; na povinnost zaměstnavatele to nemá vliv.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 262/2006 Sb.; NV č. 390/2021 Sb.
Správná odpověďPůsobí-li na stavbě současně zhotovitelé více než jedné firmy, za podmínek podle zákona.
VysvětleníČasto se rozhoduje podle výšky nebo podle velikosti zakázky; rozhoduje ale souběh více zhotovitelů.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 309/2006 Sb.
Správná odpověďKoordinuje a může nařídit přerušení prací; odpovědnost zhotovitele nepřebírá.
VysvětleníOd 1. 11. 2025 může koordinátor při ohrožení života nebo zdraví vydat pokyn k přerušení prací a zhotovitelé jsou povinni jeho opatření plnit. Často se z koordinátora dělá ten, kdo za všechno ručí; odpovědnost zhotovitele za vlastní lidi tím ale nezaniká.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 318/2025 Sb.
Správná odpověďKoordinátor BOZP ve spolupráci se zhotoviteli, protože jde o souběh prací více firem.
VysvětleníČasto se to nechá na dohodě dvou předáků; souběh prací nad sebou je ale přesně to, k čemu koordinace je.
ZdrojPrávní předpis Zákon č. 309/2006 Sb.; NV č. 591/2006 Sb.
Správná odpověď2 m včetně karabin a tlumiče.
VysvětleníDo dvou metrů se počítají všechny doplňky – karabiny i tlumič pádu.
ZdrojTechnická norma EN 354
Správná odpověď6 kN.
VysvětleníŠest kilonewtonů je zhruba polovina hodnoty, která bývá pro člověka životu nebezpečná.
ZdrojTechnická norma EN 355
Správná odpověď120–180 cm.
VysvětleníProto se před prací vždy ověřuje minimální volná hloubka pod místem práce podle návodu výrobce.
ZdrojTechnická norma EN 355
Správná odpověďPísmenem A.
VysvětleníOznačení A/2 znamená dvoudílné oko – kotvicí bod vznikne až spojením obou částí popruhu.
ZdrojTechnická norma EN 361
Správná odpověďNe, nikdy.
VysvětleníPolohovací prostředky se nastavují tak, aby k pádu vůbec nedošlo. Zkouška pádem 1 m platí pro figurínu; člověku by hrozilo nevratné poškození páteře.
ZdrojTechnická norma EN 358
Správná odpověď40–45°.
VysvětleníPro vodorovné použití musí být zachycovač vybaven doplňkovým tlumičem podle specifikace výrobce.
ZdrojTechnická norma EN 360
Správná odpověďNejméně dva.
VysvětleníPožadavek platí i pro karabinové háky a kleštinové kotvy.
ZdrojTechnická norma EN 362
Správná odpověďČtyřbodové.
VysvětleníPřilba musí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu. Dvoubodový pásek spadne často dřív, než dojde k nárazu. Pozor na zdroj: pásek průmyslové přilby podle EN 397 se má při 150 až 250 N naopak uvolnit, aby pracovníka neuškrtil. Držící čtyřbodové upnutí je požadavek EN 12492; vydání EN 397 z roku 2025 nově dělí přilby na typ 1 (průmyslová) a typ 2 (pro práci ve výškách).
ZdrojTechnická norma EN 12492; EN 397:2025
Správná odpověďKdyž lze sestavu nastavit tak, že se pracovník k hraně vůbec nedostane.
VysvětleníZádržný systém pád vylučuje, systém zachycení pádu ho jen zastaví. Pokud lze práci udělat na kratším prostředku a k hraně se nedostat, je to vždy lepší volba – nepotřebujete volnou hloubku ani řešit ráz.
ZdrojTechnická norma EN 363
Správná odpověďDo celkové hmotnosti uživatele se počítá i vybavení a nářadí; návod výrobce stanoví rozsah.
VysvětleníVýrobci uvádějí rozsah hmotnosti uživatele včetně vybavení. Pracovník s těžkým nářadím a kotvením na hraně rozsahu je jiný případ než figurína ze zkoušky.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďPevnost výrazně klesá – karabina se smí zatěžovat v podélné ose se zavřeným a zajištěným zámkem.
VysvětleníPříčné zatížení nebo zatížení přes zámek snižuje pevnost na zlomek. Proto se kontroluje nejen to, že je zámek zajištěný, ale i to, jak karabina v sestavě leží.
ZdrojTechnická norma EN 362; návod výrobce
Správná odpověďAby vás při nárazu koše do konstrukce nevymrštilo přes zábradlí – katapultový efekt.
VysvětleníKloubová plošina, která narazí do konstrukce, se rozkmitá a pracovníka může vymrštit. Zádržný prostředek nastavený nakrátko ho udrží v koši. Často se vychází z toho, že delší prostředek dává víc volnosti; v koši je ale nebezpečím vymrštění ven, ne pád dolů.
ZdrojNávod výrobce Návod výrobce; praxe autora
Správná odpověďNe – koš se používá jen podle návodu, stoupání na zábradlí a na přinesené předměty je zakázané.
VysvětleníZvýšení pracovní polohy v koši mění stabilitu celé plošiny a ruší ochrannou funkci zábradlí. Chybějících pár centimetrů se řeší přestavením plošiny, ne stoupnutím na madlo. Často se připojení do koše chápe jako povolení vyklonit se; má ale udržet pracovníka uvnitř, ne mu dovolit překročit zábradlí.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďÚnosnost a rovnost podkladu, dutiny a šachty pod ním, sklon a správné vysunutí opěr.
VysvětleníPropadnutí opěry do nezasypané šachty nebo do měkkého terénu převrátí celou plošinu. Roznášecí podložky nejsou dekorace. Často se rovný podklad zamění za únosný; asfalt nad nezhutněným zásypem vypadá dokonale rovně, a přesto se pod opěrou propadne.
ZdrojPrávní předpis NV č. 378/2001 Sb.; návod výrobce
Správná odpověďOsoba na zemi seznámená s nouzovým spouštěním.
VysvětleníNouzové spouštění zdola je součástí každé plošiny a součástí školení obsluhy. Bez druhého člověka na zemi je pracovník v koši odkázaný na příjezd záchranných složek. Nouzové spouštění se často plete se servisním zásahem; je to funkce ovladatelná zdola a patří do školení obsluhy, ne do servisu.
ZdrojNávod výrobce Návod výrobce; praxe autora
Správná odpověďJen v rozsahu, který výrobce povoluje – plošina není jeřáb.
VysvětleníZvedání zavěšeného břemene mimo určení mění zatížení a stabilitu. Překročení nosnosti koše včetně osob, nářadí a materiálu je častá příčina převrácení.
ZdrojPrávní předpis NV č. 378/2001 Sb.; návod výrobce
Správná odpověďBez kotvicího systému není kam se připojit – postroj sám nechrání.
VysvětleníNejčastější nález inspekce práce: pracovníci vybavení postrojem, který nemají kam připojit. Kotvicí prvky nebo záchytný systém musí být součástí řešení, ideálně už z projektu. Často se vybavení pracovníka zamění za zajištění pracoviště; druhou polovinu sestavy musí dodat střecha.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.; ČSN 73 1901-1
Správná odpověďNe – při pojíždění nesmí být na podlaze nikdo ani žádný volný materiál.
VysvětleníKolečko, které narazí na kabel nebo prahovou hranu, konstrukci vychýlí. Sestupte, přemístěte, znovu zajistěte kolečka a vystupte určeným výstupem. Často se krátká vzdálenost bere jako polehčující okolnost; k převrácení stačí jediné kolečko, které narazí na kabel nebo obrubník.
ZdrojPrávní předpis Návod výrobce; NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďZajištěná kolečka, rovný a únosný podklad, poměr výšky k základně a použití stabilizátorů podle návodu.
VysvětleníPoměr výšky podlahy k rozměru základny je v návodu vždy uvedený a bez stabilizátorů se snižuje. Nezajištěné kolečko je nejčastější důvod převrácení. Často se stabilita posuzuje podle toho, že konstrukce nevrže; rozhoduje ale poměr výšky podlahy k základně.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďNad 8 m/s.
VysvětleníZavěšené plošiny, pojízdná lešení, žebříky nad 5 m výšky práce a závěs na laně mají nižší limit než ostatní práce, kde platí 11 m/s. Zavěšená konstrukce se ve větru rozkmitá.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX
Správná odpověďPohyblivý zachycovač pádu na pevném vedení podle EN 353-1.
VysvětleníZachycovač se pohybuje po kovovém profilu spolu s pracovníkem a při pádu se zablokuje. Nahrazuje ochranný koš, který ochranou proti pádu není.
ZdrojTechnická norma EN 353-1
Správná odpověďZachycovač pádu na poddajném vedení nebo zatahovací zachycovač, případně zádržný systém s nastavenou délkou.
VysvětleníZádržný systém nastavený tak, aby se pracovník k hraně nedostal, je nejbezpečnější varianta. Pevná délka 2 m neumožní pohyb a svádí k odpojování. Často se prostředek s pevnou délkou doplní odpojováním u hrany; právě tam ale ochrana chybí nejvíc.
ZdrojTechnická norma EN 363
Správná odpověďMusí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu, kdy dvoubodový pásek spadne dřív než dojde k nárazu.
VysvětleníPřilba, která spadne v momentě pádu, nechrání proti nárazu o konstrukci ani o fasádu. Přilby bez pásku spadnou i při běžném záklonu hlavy. Často se spoléhá na to, že přilba drží vlastní vahou; při uklouznutí ji ale hlava předběhne a chrání pak už jen zem. Pásek průmyslové přilby podle EN 397 se má přitom při 150 až 250 N uvolnit, aby pracovníka neuškrtil – držící čtyřbodové upnutí popisuje EN 12492, respektive typ 2 podle vydání EN 397 z roku 2025.
ZdrojTechnická norma EN 12492; EN 397:2025
Správná odpověď3,5 m.
VysvětleníPříčle musí být vsazeny do zdvojených postranic s pevností doloženou výpočtem. Běžné přenosné dřevěné žebříky nad 12 m nelze používat vůbec.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VII bod 9
Správná odpověďMobilní zařízení, například trojnožka.
VysvětleníTyp A je kotvení na plochách, C poddajné vedení, D pevná kolejnice, E kotvení vlastní hmotností do sklonu 5°. Od vydání EN 795:2012 se mluví o typech, ne o třídách, a norma počítá s jedním uživatelem; pro víc osob platí CEN/TS 16415.
ZdrojTechnická norma EN 795:2012
Správná odpověďCelá zátěž.
VysvětleníPři 120° je tah v každém rameni roven celé zátěži, ne její polovině. Vyplývá to ze vztahu T = F / (2 · cos(θ/2)): pro θ = 120° je cos 60° = 0,5, takže T = F. Právě proto se 120° bere jako hranice, kterou se nepřekračuje.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďVzroste z asi 71 % na asi 193 % zátěže.
VysvětleníRozevření úhlu je nejrychlejší způsob, jak sestavu přetížit, aniž byste přidali jediný kilogram. Z 90° na 150° stoupne tah v každém rameni téměř na trojnásobek.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověď90° jako ideál a 120° jako hranice.
VysvětleníDo 90° je situace příznivá – každá kotva nese asi 71 % zátěže. Sto dvacet stupňů je zlomový bod. Řešením je posunout kotvicí body blíž k sobě nebo prodloužit ramena, ne rozevírat úhel.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProtože koncové kotvy přenášejí mnohonásobek zátěže a systém musí být navržený.
VysvětleníVedení typu C podle EN 795 je trvalý systém, který navrhuje projektant a instaluje se podle jeho zadání – právě kvůli silám v koncových kotvách a kvůli průvěsu, se kterým se musí počítat při výpočtu volné hloubky. Často se posuzuje jen pevnost lana; síla se ale znásobí v koncových kotvách.
ZdrojTechnická norma EN 795
Správná odpověďAsi 71 %.
VysvětleníT = F / (2 · cos 45°) = F / 1,414, tedy asi 0,71 F. Devadesát stupňů je proto rozumná praktická hranice, ne ideál – ideál jsou ramena rovnoběžná.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďVe směru, kterým na něj bude působit zachycený pád.
VysvětleníKotvení, které drží tah shora, může při zatížení z boku vylomit. Před připojením si vždy představte, kudy pád půjde a jak se sestava napne.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha
Správná odpověďVytvořit více kotvicích míst, a pokud pochybnost trvá, práci nezahájit.
VysvětleníRozdělení zatížení do více míst pochybnost o jednom slabém bodě neodstraní, jen zmenší. Odpovědnost za bezpečné provedení práce je na zaměstnavateli – ten musí zajistit řešení, ne pracovník improvizací.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha
Správná odpověďNepoužívat – u kotvicího zařízení musí být doložena identifikace a prohlídka.
VysvětleníNeznámé kotvení může být zbytek staré instalace, jehož ukotvení do konstrukce nikdo neviděl. U trvalých systémů se prohlídky dokládají stejně jako u OOPP.
ZdrojTechnická norma EN 795; praxe autora
Správná odpověďK hromosvodu, anténě, jednotce vzduchotechniky nebo komínu.
VysvětleníTyto prvky nejsou k zachycení pádu určeny a jejich odolnost není doložena. Nejde jen o vytržení – zničí se i zařízení a hromosvod přestane plnit svou funkci.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II
Správná odpověďJen do kotvicího bodu určeného výrobcem plošiny.
VysvětleníKotvení do okolní konstrukce je nebezpečné: při pohybu plošiny se pracovník ocitne mezi dvěma pevnými body. Zábradlí není kotvicí bod, pokud to výrobce výslovně neurčí. Často se zábradlí koše bere jako kotvicí bod; je dimenzované na opření člověka, ne na zachycení pádu.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďProjektová a instalační dokumentace, protokol o instalaci a záznamy periodických prohlídek.
VysvětleníCertifikát prostředku neříká nic o tom, jak je ukotven do konkrétní konstrukce. Bez protokolu o instalaci a platné prohlídky nemá pracovník doklad, že systém drží. Často se hledá jediný papír; systém dokládají tři – projekt, protokol o instalaci a poslední záznam o prohlídce.
ZdrojTechnická norma EN 795
Správná odpověďStřechu je nutné udržovat – čistit okapy, revidovat hromosvod, světlíky a fotovoltaiku – a bez systému je každá taková práce improvizace.
VysvětleníPodle ČSN 73 1901-1 má být bezpečnost při užívání střechy vyřešena už v projektu. Kotvicí prvky lze instalovat i na hotovou střechu bez proříznutí celého souvrství. Často se systém odbývá jako věc pro dobu stavby; vstupy na střechu ale přijdou až po kolaudaci.
ZdrojTechnická norma ČSN 73 1901-1
Správná odpověďJe vedená tak, aby se netřela o ostrou hranu, není překroucená a je zatížená v ose podle návodu.
VysvětleníOstrá hrana nosníku přeřízne popruh při rázu překvapivě snadno. Uzel na popruhové smyčce navíc výrazně snižuje její pevnost. Často se pevné utažení pokládá za měřítko správnosti; smyčka ale nedrží třením, nýbrž tvarem – a uzel jí ubere zhruba polovinu pevnosti.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďK vytvoření kotvicího nebo opěrného bodu, pokud je k tomu určený a doloženě ukotvený do krovu.
VysvětleníHák pro zavěšení lávky nemusí být kotvicím bodem pro zachycení pádu. Rozhoduje určení výrobce a způsob ukotvení do nosné konstrukce. Často se posuzuje podle vzhledu; hák viditelně přichycený k lati může být určený jen pro zavěšení lávky a rázovou sílu pádu nesnese.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďNe, ochranou proti pádu není.
VysvětleníOchranu má zajistit zachycovač na pevném vedení, případně zatahovací zachycovač nebo dvojice spojovacích prostředků s tlumičem.
ZdrojTechnická norma EN 353-1
Správná odpověďEN 1263-1 a EN 1263-2.
VysvětleníČást 1 řeší samotnou síť, část 2 její instalaci.
ZdrojTechnická norma EN 1263-1, EN 1263-2
Správná odpověď1,5 m.
VysvětleníBezpečnější je použít druhý spojovací prostředek a přepínat se tak, aby byl vždy alespoň jeden konec ukotven.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.3
Správná odpověďKe kotvicímu oku pro zachycení pádu.
VysvětleníPolohovací oka podle EN 358 nejsou pro zachycení pádu určena.
ZdrojTechnická norma EN 361, EN 355
Správná odpověďDélka prostředku, rozvinutí tlumiče, výška postavy a rezerva.
VysvětleníMinimální hodnotu uvádí návod výrobce každého prostředku. Rozvinutí tlumiče bývá 120 až 180 cm, což se do součtu často zapomíná.
ZdrojTechnická norma EN 355; EN 363
Správná odpověďAno – zajištění se vyžaduje, pokud rozměry přesahují 0,25 m.
VysvětleníZajištění se nevyžaduje jen u otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m. Tento otvor je v obou směrech větší, takže musí být zakryt poklopem zajištěným proti posunutí, nebo ohrazen.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 a 5
Správná odpověďNičím z toho – nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití jsou zakázané.
VysvětleníNařízení to zakazuje výslovně a jmenuje vědra, sudy, židle a stoly. Právě takové improvizace stojí za velkou částí pádů z malé výšky, které končí trvalými následky.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďMusí být po celou dobu uložení zajištěné proti pádu, sklouznutí a shození – i po skončení práce.
VysvětleníZajištění platí i po odchodu z pracoviště. Padající nářadí zabíjí lidi, kteří o práci ve výšce nic nevědí a jen procházejí dole.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část IV
Správná odpověďJen když je místo dopadu ohrazené a zajištěné a materiál nemůže nekontrolovaně padat.
VysvětleníShazovat nelze materiál, u kterého nelze odhadnout dráhu, ani z míst, kde není dopadová plocha zajištěná. Bezpečnější je materiál spouštět.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďKompatibilitu podle návodů obou výrobců – ne každý prvek lze spojit s každým.
VysvětleníPrůměr lana versus brzda, tvar oka versus háku, tlumič versus zatahovací zachycovač. Nekompatibilní spojení může vypadnout nebo se při zatížení chovat jinak, než čekáte.
ZdrojTechnická norma EN 363; návod výrobce
Správná odpověďNejméně o 1,1 m, nebo musí být pevná madla k přidržení.
VysvětleníPřesah nebo madlo je to, za co se chytíte v okamžiku přestupu – tedy přesně tam, kde se z žebříků padá nejčastěji. Číslo 1,1 m se často plete s výškou zábradlí; tady jde o přesah nad výstupní plošinu, u zábradlí o výšku madla.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďDo 15 kg.
VysvětleníNad 15 kg se ztrácí schopnost udržet tři body kontaktu a vyrovnat zavrávorání. Materiál se má vytahovat lanem, ne nosit v ruce.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďJen jedna.
VysvětleníPo žebříku nesmí vystupovat, sestupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Druhý člověk mění zatížení i stabilitu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďChodidla nejméně 0,8 m od horního konce; u dvojitého žebříku 0,5 m.
VysvětleníNad touto hranicí ztrácí žebřík oporu a s ním i vy. Stoupnutí na poslední příčku je klasika, po které následuje pád i s žebříkem. Často se obě čísla prohodí; větší odstup 0,8 m platí pro opěrný žebřík, u dvojitého stačí 0,5 m.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďNe, s výjimkou případů, kdy je k tomu výrobcem určen.
VysvětleníŽebřík je konstruovaný na zatížení příčlí ve svislé poloze, ne na ohyb. Vodorovně položený se může prolomit v místě, kde stojíte. Často se posuzuje jen podle toho, že žebřík unese; ten je ale zkoušený na zatížení příčlí ve svislé poloze, ne na ohyb.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďZajištěním proti propadnutí u všech ploch, které nezaručují bezpečnost proti prolomení při zatížení osobou včetně nářadí.
VysvětleníLehké střešní krytiny, staré dřevěné konstrukce, světlíky a plechy položené nasucho. Řešením jsou nášlapné plošiny, záchytné sítě pod konstrukcí nebo ochranná konstrukce – ne odhad. Často se propadnutí zamění za pád z hrany; zajistit se musí i plocha, po které se chodí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďDo světlíků, technologických a jiných otvorů a při sklouznutí po ploše.
VysvětleníSvětlík zasypaný sněhem nebo zakrytý plachtou vypadá jako pevná plocha. Propadnutí světlíkem je jeden z typických smrtelných úrazů na střechách. Často se zapomene na světlík zasypaný sněhem nebo zakrytý plachtou; vypadá jako pevná plocha a je to otvor.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďOd 25°.
VysvětleníNad tímto sklonem se plocha stává klouzavou dráhou ke hraně, a to i v suchu. Mokro, mech nebo prach ten sklon posunou ještě níž.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďZábradlí to neřeší – v pásmu u hrany potřebuje pracovník další zajištění.
VysvětleníZábradlí chrání jen prostor za sebou. Práce v pásmu ohroženém pádem vyžaduje záchytnou síť, dočasné kotvicí vedení nebo jiné řešení. Často se zábradlí chápe jako ochrana celé střechy; chrání ale jen prostor za sebou, a k hraně se stejně musí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)
Správná odpověďChrání všechny naráz, nikdo se nemusí přepínat, a zachytí i padající materiál.
VysvětleníNa střeše, kde pracuje víc lidí najednou, je připojování ke kotvicím bodům technicky téměř neprůchodné. Síť podle EN 1263-1 s instalací podle EN 1263-2 problém řeší systémově. Často se síť bere jako zjednodušení; sama ale vyžaduje instalaci podle návodu i volný prostor pod sebou.
ZdrojTechnická norma EN 1263-1; EN 1263-2
Správná odpověďNepokračovat a závadu nechat odstranit.
VysvětleníChybějící podlážka je otvor. Dočasné stavební konstrukce se používají jen v úplném a předaném stavu. Často se otvor zakryje plachtou; ta z něj udělá past, protože pod ní není vidět, kde podlaha končí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďUrčeným výstupem – vnitřním žebříkem nebo schodištěm.
VysvětleníLezení po rámech je jednou z nejčastějších příčin pádů na stavbě. Konstrukce k tomu není určená a v rukavicích nebo v mokru z ní ruka sklouzne.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďMusí být zajištěný nebo vyloučený pohyb osob pod místem práce.
VysvětleníOhrazení, vyloučení vstupu, dozor nebo záchytná konstrukce. Kolemjdoucí, kterého trefí padající nářadí, o vaší práci nic nevěděl.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďNevstupovat, dokud nejsou poloha otvorů zjištěna a otvory zajištěny.
VysvětleníZasněžená plochá střecha je jednolitá plocha, ve které nevidíte, kde končí konstrukce. K tomu se přidává klouzavost a přerušení prací kvůli sněžení a námraze. Často se spoléhá na paměť z minulé návštěvy; polohu otvorů je ale nutné zjistit z dokumentace nebo odkrytím, ne po hmatu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďNevstupovat na krytinu – použít nášlapné plošiny nebo rozkládací lávky a zajištění proti propadnutí.
VysvětleníVlnitá krytina, zvlášť starší azbestocementová, nemá nosnost pro člověka a praská bez varování. Propadnutí krytinou je jeden z typických smrtelných úrazů. Často se hledá místo, kde krytina drží; deska ale praská bez varování i nad latí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďCo nejvýš, ideálně nad hlavu.
VysvětleníVysoké kotvení zkracuje dráhu pádu, snižuje faktor pádu i riziko nárazu o konstrukci. Kotvení pod úrovní postroje je nejtvrdší varianta.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPád do strany při bočním odklonu od kotvení; předchází se kotvením svisle nad pracovní pozicí.
VysvětleníPři kyvadlovém pádu často není problém dráha dolů, ale náraz do konstrukce ze strany. Bočnímu odklonu se předchází přesunem kotvicího bodu, ne delším prostředkem. Často se plete s rozhoupáním ve větru; rozhoduje ale vodorovná vzdálenost od svislice kotvení, ne počasí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPoutky, uzavřenou brašnou nebo vytahováním lanem; nikdy se neodkládá u hrany.
VysvětleníPadající nářadí zraní osoby pod místem práce a pokus zachytit padající předmět bývá příčinou pádu pracovníka. Často se za zajištění považuje pevné držení v ruce; ta ale drží jen do chvíle, kdy se pracovník potřebuje přidržet sám.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IV
Správná odpověďJen uzavřeným shozem nebo do zajištěného a ohrazeného prostoru pod dozorem.
VysvětleníZakázáno je shazování z výšky, kde nelze bezpečně předvídat místo dopadu, a shazování předmětů, u kterých hrozí odraz nebo rozstřik. Nestačí, že se dole nikdo nepohybuje: prostor musí být ohrazený, protože do něj někdo vstoupí právě v okamžiku shozu.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VIII
Správná odpověďZádržný systém s krátkým spojovacím prostředkem, aby pracovník nemohl opustit koš.
VysvětleníZádržení je smyslem věci: pracovník se nesmí dostat přes zábradlí koše. Dlouhý prostředek s tlumičem by při vymrštění umožnil opuštění koše a pád na plnou délku.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďVymrštění pracovníka z koše po nárazu ramena do překážky nebo po dopadu kola do výmolu.
VysvětleníJe to jedna z hlavních příčin smrtelných úrazů na plošinách a hlavní důvod, proč se v koši používá zádržný systém. Často se plete s převrácením celé plošiny; tady zůstane stroj stát a z koše vyletí člověk.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďJen pokud to výrobce a technologický postup připouštějí a je zajištěn bezpečný přechod.
VysvětleníPřechod se řeší dvojicí spojovacích prostředků tak, aby byl pracovník trvale zajištěn. Bez toho vzniká okamžik, kdy není zajištěn vůbec. Často se to považuje za úplně zakázané; předpis to nevylučuje, podmínkou je souhlas výrobce a trvalé zajištění při přechodu.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďPádu z volného okraje, sklouznutí z plochy střechy a propadnutí střešní konstrukcí.
VysvětleníPropadnutí bývá nejvíc podceňované: světlíky, staré bednění a lehká krytina vypadají jako plocha, na kterou se dá stoupnout. Často se vyjmenuje jen pád z hrany a sklouznutí; propadnutí konstrukcí se podceňuje, protože plocha vypadá pevně.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V
Správná odpověďPo roznášecích lávkách nebo plošinách; nikdy přímo po krytině.
VysvětleníVláknocementové a plastové desky se prošlápnou bez varování, i když vypadají neporušeně. Nad prostorem pod nimi má být navíc záchytná síť. Často se hledá nosné místo pod krytinou; deska ale praská mezi podporami a odhadnout jejich polohu shora nejde.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V
Správná odpověďÚnosným krytem zajištěným proti posunutí, ohrazením nebo zasíťováním.
VysvětleníSvětlík se posuzuje jako otvor v podlaze. Prosvětlovací výplň nemá nosnost a při dopadu člověka nevydrží. Často se světlík bere jako součást střechy; posuzuje se ale jako otvor v podlaze, protože výplň člověka neunese.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5; příloha VI bod 2
Správná odpověďNa souvislé rovné ploše s malým sklonem, je-li zábrana nejméně 1,5 m od volného okraje a nepracuje se za ní.
VysvětleníJakmile je potřeba pracovat za zábranou nebo u samotné hrany, zábrana nestačí a nastupuje zádržný nebo záchytný systém. Souvislou plochou se rozumí plocha se sklonem do 10 stupňů od vodorovné roviny.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)
Správná odpověďZajistit proti sesunutí a odfouknutí a neskladovat ho u hrany.
VysvětleníOdfouknutá deska nebo plachta zraní osoby pod objektem a při snaze ji zachytit padá i pracovník. Deska bez uvázání navíc funguje jako plachta.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IV
Správná odpověďPráci přerušit, nebo přijmout opatření proti sklouznutí a propadnutí, protože sníh zakrývá otvory a hrany.
VysvětleníSníh mění celou situaci: skryje světlík i hranu, zvýší zatížení konstrukce a udělá z krytiny klouzačku. Tvoření námrazy je důvodem k přerušení práce. Často se řeší jen kluzkost; sníh navíc skryje světlíky a hrany a zvýší zatížení konstrukce.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IX
Správná odpověďVytáhnout lanem nebo podat, aby měl pracovník při výstupu obě ruce volné.
VysvětleníVýstup po žebříku se provádí čelem k žebříku a obě ruce musí být volné pro přidržování. Prostor pod žebříkem musí být zajištěn. Často se za dostatečnou považuje jedna volná ruka; výstup po žebříku ale vyžaduje obě, protože se stoupá čelem k žebříku.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha III
Správná odpověďSe dvěma spojovacími prostředky tak, aby byl vždy alespoň jeden ukotvený.
VysvětleníOkamžik přepnutí je moment, kdy pracovník není zajištěn. Dvojice prostředků nebo postupové jištění tento okamžik odstraní.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNeukotvený plech se posune nebo prošlápne a pracovník propadne konstrukcí.
VysvětleníDo doby ukotvení se prostor zajišťuje záchytnými sítěmi nebo se plech pokládá z roznášecích lávek. Sítě lze při pokládce postupně přesouvat. Často se hodnotí jen to, že plech unese; neukotvený se ale posune do strany a odkryje pod pracovníkem konstrukci.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V
Správná odpověďIzolace se pokládá až k hraně, takže pracovník musí vstoupit do oblasti ohrožené pádem za zábradlím.
VysvětleníPro práci u hrany nastupuje zádržný nebo záchytný systém, případně zasíťování obvodu. Zábradlí řeší pohyb po střeše, ne práci na okraji. Často se odstup 1,5 m čte jako dostatečný; izolace se ale pokládá až k hraně.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)
Správná odpověďVolná hloubka nestačí na rozvinutí tlumiče, takže pracovník dopadne na zem, i když byl pád zachycen.
VysvětleníK délce prostředku se musí přičíst rozvinutí tlumiče 120 až 180 cm, výška postavy a rezerva. U nízkých objektů je proto zádržný systém často jediné správné řešení. Často se počítá jen s délkou prostředku; přičíst se musí i rozvinutí tlumiče a výška postavy.
ZdrojTechnická norma EN 355
Správná odpověďZ bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m.
VysvětleníPráce z krytiny bez roznášecí plochy vede k prošlápnutí i ke sklouznutí. Šířka plochy je stanovena přímo předpisem.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VI bod 5
Správná odpověďPostupným odkrýváním vzniká otvor a zeslabená konstrukce, kterou lze propadnout.
VysvětleníOdkrytá střecha se mění každou hodinu. Zajištění proti propadnutí se provádí tam, kde vzdálenost mezi latěmi nebo nosnými prvky přesahuje 0,25 m a není zaručena únosnost prvků. Často se riziko vidí v materiálu; mění se ale sama konstrukce.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha VI bod 4
Správná odpověďNa panely se nestoupá, kabely a rámy tvoří překážky, ostré hrany rámů poškodí lano i popruh.
VysvětleníPanely nejsou pochozí a jejich konstrukce není kotvicí bod. Trasu pohybu a kotvení je nutné vyřešit před výstupem na střechu. Často se nosná konstrukce panelů bere jako kotvicí bod; není na to dimenzovaná a její hrany navíc poškodí popruh.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďMech, lišejník a vlhkost výrazně zvyšují smyk i na sklonu, který je za suchého dne bezpečný.
VysvětleníPodmínky se během dne mění. To, že se po střeše ráno chodilo bez problému, neznamená nic pro odpoledne po dešti. Často se sklon posuzuje podle ranní zkušenosti; mech a vlhkost mění smyk během dne, takže odpoledne platí něco jiného.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďÚnosnost střešní konstrukce a rozložení zatížení – konstrukci pro práci ve výškách nelze přetěžovat.
VysvětleníHmotnost materiálu, nářadí i osob nesmí překročit nosnost stanovenou v průvodní dokumentaci. Zatížení se navíc nemá soustředit na jedno místo. Často se řeší jen doprava nahoru; do nosnosti se přitom počítá i nářadí a osoby.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IV bod 3
Správná odpověďVýložníková plošina dovolí vyklonit koš daleko od podvozku, takže boční síly a katapultový efekt jsou výraznější.
VysvětleníU výložníkových plošin je zádržný systém v koši o to důležitější. Limity vysunutí a rychlosti větru stanoví výrobce. Často se za rizikovější považuje nůžková plošina kvůli výšce; rozhoduje ale vyklonění koše mimo podvozek, které umí výložník.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďNosnost i největší počet osob uvádí výrobce a zahrnuje osoby, nářadí i materiál.
VysvětleníPřetížený koš ohrožuje stabilitu celé plošiny. Do součtu patří i to, co si pracovník podá později. Často se do součtu zapomene materiál podaný dodatečně; nosnost platí pro obsah koše v každém okamžiku, ne pro stav při výjezdu.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďÚnosnost podlahy nebo stropu podle statického posouzení a rozložení kol nebo pásů.
VysvětleníPlošina má velkou hmotnost soustředěnou na malou plochu. Propadnutí podlahy s vysunutým košem je katastrofická situace. Často se sleduje jen průjezdnost; plošina má velkou hmotnost soustředěnou na malou plochu, takže rozhoduje statické posouzení.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďJen z roznášecí konstrukce nebo v závěsu, prosklení se posuzuje jako plocha bez únosnosti.
VysvětleníSklo ani jeho rám nejsou pochozí plocha. Prostor pod prosklením je navíc nutné zajistit proti pádu předmětů. Často se rám bere jako nosný prvek; ani sklo, ani jeho rám nejsou pochozí plocha a zatížení bodem nesnesou.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 6
Správná odpověďMusí být volný prostor pro průhyb sítě při zachycení pádu, aby zachycený nenarazil na konstrukci pod ní.
VysvětleníSíť pád nezastaví na místě, ale prohnutím. Výšku zavěšení a potřebný prostor stanoví návod a norma pro instalaci. Často se síť představuje jako pevná plocha; zachytí ale prohnutím, takže pod ní musí zůstat volný prostor.
ZdrojTechnická norma EN 1263-2
Správná odpověďPráci časově sladit s provozem a vjezd na dobu prací uzavřít nebo odklonit jinou cestou.
VysvětleníČasto se počítá s tím, že řidič nahoru uvidí; kabina vozíku má ale výhled dopředu, ne nad sebe.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZáchytnou konstrukcí nad cestou, tedy lešeňovým průchodem, sítí nebo záchytnou stříškou.
VysvětleníČasto se sáhne po pásce, protože je po ruce; páska ale nezachytí nic, jen informuje.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.1.2
Správná odpověď1× za 12 měsíců.
VysvětleníPeriodu stanovuje výrobce, obvykle 12 měsíců od data výroby nebo prvního použití. Revizi provádí osoba znalá nebo pověřená výrobcem.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďUživatel.
VysvětleníZaměstnanec se před každým použitím přesvědčí o kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu prostředku.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďVyřadit z užívání.
VysvětleníBez identifikace nelze výrobek zkontrolovat ani doložit revizi, proto se vyřazuje.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďV čisté vodě do 30 °C.
VysvětleníPoužít lze i mýdlový roztok nebo vyfoukání stlačeným vzduchem. Kovové části se čistí a pohyblivé díly promazávají.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4
Správná odpověďSamolepkou na vhodné místo.
VysvětleníFixy ani propichování popruhů a lan nepřicházejí v úvahu – chemicky i mechanicky poškozují vlákna.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4
Správná odpověď60 °C.
VysvětleníNad 60 °C se textil nevystavuje. Dyneema taje kolem 145 °C, polyester kolem 260 °C, polyamid kolem 250 °C, aramid uhelnatí nad 400 °C.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4
Správná odpověďChemické poškození.
VysvětleníTextilu škodí zejména kyseliny a ropné produkty s aditivy, ale i barvy, laky, fixy a lepicí pásky.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďEvidenční list se záznamy o revizích.
VysvětleníEvidenční list obsahuje název, výrobce, sériové číslo, datum výroby i prvního použití a záznamy revizí.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďVyřadit z používání a nechat posoudit – zachycení pádu je vždy důvod k vyřazení nebo revizi.
VysvětleníTlumič je aktivovaný a nesmí se použít znovu. Postroj, lano i spojky prošly rázem, který nemusí být na první pohled vidět. Bez posouzení se sestava nevrací do provozu.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďNesmí se použít – prostředek proti pádu musí splňovat EN 362 a být identifikovatelný.
VysvětleníNeoznačené karabiny bývají jen spojovací prvky bez pevnostní zkoušky a bez pojistky zámku. V systému zachycení pádu je to smrtelná past.
ZdrojTechnická norma EN 362
Správná odpověďV suchu, mimo přímé slunce a agresivní prostředí, podle návodu výrobce.
VysvětleníUV záření degraduje vlákna a je ho vidět až na pevnosti. Mokrý prostředek se před uložením musí nechat volně uschnout mimo zdroje tepla.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.8
Správná odpověďVyřadit z používání.
VysvětleníNosné popruhy se neopravují. Jakýkoli zásah do nosné části mění vlastnosti, se kterými výrobek prošel zkouškou.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďVyřadit – chemické poškození nemusí být zpočátku viditelné.
VysvětleníKyseliny a ropné produkty s aditivy poškozují vlákna zevnitř. Projeví se to místní změnou barvy, změnou pružnosti a uvolňováním vláken ve formě prachu – ale často až později.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďProhlídkami v souladu s návodem na používání, plus vizuálně před každým použitím.
VysvětleníPraskliny, uvolněné příčle, poškozené patky, zdeformované spoje a mastnota na stupních. Žebřík je nejběžnější a nejpodceňovanější prostředek na stavbě. Často se čeká na periodickou revizi; u žebříku rozhoduje hlavně vizuální prohlídka před každým použitím.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha část III
Správná odpověďMusí být zajištěný proti posunutí a mít odpovídající únosnost.
VysvětleníNezajištěný poklop se posune právě v momentě, kdy na něj šlápne někdo, kdo o otvoru neví. Únosnost musí odpovídat provozu včetně techniky. Často se za zajištění považuje vlastní hmotnost poklopu; ta ho neudrží, když na okraj šlápne někdo, kdo o otvoru neví.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5
Správná odpověďProstředek je nutné vyřadit – jakákoli neschválená úprava ruší platnost zkoušky.
VysvětleníÚprava mimo návod výrobce mění vlastnosti, se kterými výrobek prošel posouzením shody. Prostředek už není tím, co bylo certifikováno.
ZdrojTechnická norma EN 365; návod výrobce
Správná odpověďVyřadí se z užívání a dál se použije jen po posouzení podle pokynů výrobce.
VysvětleníRázová síla mohla poškodit vlákna i kovové prvky způsobem, který není vidět. Rozvinutý tlumič pádu je jednoznačný důvod k vyřazení.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďNe, jakákoli úprava mimo pokyny výrobce znamená vyřazení z užívání.
VysvětleníÚpravou zaniká platnost posouzení shody i odpovědnost výrobce. Doplňky lze použít jen ty, které výrobce v návodu připouští. Často se to plete s výměnou dílů podle návodu: co výrobce v návodu připouští, je součást výrobku, cokoli dalšího je zásah do posouzené shody.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďPřezky dotažené, stehenní popruhy neprovléknuté, zádové oko mezi lopatkami, pod popruh se dá vsunout ruka naplocho.
VysvětleníVolný postroj propustí tělo při zachycení pádu a zádové oko posunuté ke krku nebo k bedrům změní polohu těla ve visu. Pozor na obě krajnosti – volný postroj tělo při zachycení propustí, utažení na doraz nic nepřidá; měřítkem je dlaň naplocho pod popruhem.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProhlédnout na chemické a mechanické poškození; při pochybnosti vyřadit.
VysvětleníRozpouštědla a nátěrové hmoty degradují vlákna a poškození se pozná jen podle místní změny barvy, tvrdosti nebo uvolňování vláken. OOPP se přepravuje odděleně. Často se hledá jen mechanické poškození; chemické se pozná podle místní změny barvy, tvrdosti nebo uvolňování vláken.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďVyřadit nebo nechat posoudit – náraz může způsobit skrytou trhlinu a poškodit funkci zámku.
VysvětleníU hliníkových spojek se po nárazu z výšky předpokládá poškození, které není vidět. Rozhoduje pokyn výrobce v návodu. Často se rozhoduje podle toho, že karabina vypadá celá; po nárazu se ale předpokládá trhlina, kterou není vidět.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďProjevuje se známkami šoku a může vést ke ztrátě vědomí.
VysvětleníKrev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak a stoupá vagový tonus. U člověka v bezvědomí navíc hrozí omezení dýchacích cest. Proto se záchrana plánuje předem.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďCo nejdříve do polohy vleže, uvolnit postroj a volat 155.
VysvětleníStarší doporučení držet postiženého v polosedě a nepokládat ho 30 minut bylo odvoláno – není pro něj důkaz a může být škodlivé. Po delším visu, bezvědomí nebo pádu je nutné lékařské vyšetření.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověď100–120/min, nejméně 5 cm a ne více než 6 cm.
VysvětleníTřetina předozadního rozměru hrudníku se uvádí u dětí, ne u dospělých. Hrudník se musí mezi stlačeními plně vrátit.
ZdrojOdborné doporučení ERC Guidelines 2025
Správná odpověďKdyž nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně.
VysvětleníLapavé, pomalé nebo nepravidelné nádechy nejsou normální dýchání a nesmí se za něj zaměnit. Nereaguje a nedýchá normálně znamená předpokládat zástavu oběhu. Pozor na pořadí: podle Guidelines 2025 se tísňová linka volá už ve chvíli, kdy postižený nereaguje – tedy ještě před kontrolou dýchání. Operátor pak umí s hodnocením dýchání pomoct.
ZdrojOdborné doporučení ERC Guidelines 2025
Správná odpověďPoužít co nejdříve, jakmile je k dispozici.
VysvětleníAED je součástí základního algoritmu a smí ho použít kdokoli, výcvik není podmínkou. Stlačování hrudníku se přerušuje jen na nezbytnou dobu.
ZdrojOdborné doporučení ERC Guidelines 2025
Správná odpověďNevyškolený nebo neochotný zachránce může jen stlačovat hrudník; vyškolený provádí 30:2.
VysvětleníRozhodující je nepřerušované stlačování hrudníku. Vyškolený zachránce u dospělého střídá 30 stlačení a 2 vdechy. Vždy se postupuje podle pokynů operátora linky 155.
ZdrojOdborné doporučení ERC Guidelines 2025
Správná odpověďJen u člověka v bezvědomí, který normálně dýchá a jehož stav to dovoluje.
VysvětleníZotavovací poloha není automatickým krokem po resuscitaci. Vědomí a dýchání je nutné dál průběžně kontrolovat. Po kolapsu, kdy postižený nereaguje, ale dýchá, se doporučuje nechat ho na zádech a pečlivě sledovat – na boku se dýchání hlídá špatně a přechod do lapavých dechů unikne. Na bok se otáčí tam, kde převáží riziko zvracení.
ZdrojOdborné doporučení ERC Guidelines 2025
Správná odpověďZjistí stav postiženého a zastaví masivní krvácení.
VysvětleníOd zjištěného stavu se odvíjí priority vyproštění. Následuje ohlášení mimořádné události včetně lokalizace. Priority může změnit i jiné bezprostředí ohrožení – neprůchodné dýchací cesty, požár, elektrické nebezpečí nebo hrozící kolaps konstrukce.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 6.1
Správná odpověďPřed zahájením práce – včetně toho, kdo ho provede a čím.
VysvětleníVyproštění je součástí požadavků na školení i obsahu plánu prací. Improvizace po nehodě znamená minuty, které postižený ve visu nemusí mít.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.
Správná odpověďNikdo nemůže zahájit vyproštění ani přivolat pomoc na správné místo.
VysvětleníI když osamocená práce zakázaná obecně není, musí být předem vyřešeno dorozumívání a to, kdo a jak zasáhne. U prací v závěsu na laně je přítomnost druhé osoby schopné zahájit záchranu podmínkou.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.; praxe autora
Správná odpověďPlán vyproštění, evakuační sada na známém místě a funkční spojení.
VysvětleníBezvládný vis ohrožuje život v řádu minut. Řešení, které se začne vymýšlet až po nehodě, přijde pozdě. Nestačí mít vyprošťovací sadu ve voze na parkovišti – po nehodě se počítají minuty a sada musí být dosažitelná z pracoviště.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 9
Správná odpověďDojezdový čas bývá delší než doba, po kterou je bezvládný vis snesitelný.
VysvětleníSložky se volají vždy, ale tým musí být schopen zahájit vyproštění sám. To je také důvod, proč se práce ve výškách nedělá osamoceně. Často se počítá s tím, že postižený ve visu jen čeká; tlak popruhů na stehna ale zadržuje krev v nohou a stav se zhoršuje sám od sebe.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďOsoba vyškolená na vyprošťovací postupy podle plánu pro dané pracoviště.
VysvětleníNeproškolený zachránce nejčastěji ohrozí sebe a stane se druhým postiženým. Vyškolení na vyprošťovací postupy je požadavkem předpisu. Často se vyškolení zamění za vybavení: sada zavěšená na střeše sama nikoho nesnese, rozhoduje nacvičený postup.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 9
L2
64 otázek navíc oproti předchozí úrovni
Správná odpověďChybí podstatná část – postup vyproštění a únikový plán do plánu patří.
VysvětleníSoučástí plánu je i seznam záchranného vybavení a místo jeho uložení. Plán bez části o vyproštění je papír, který v krizi nepomůže. Často se vyproštění chápe jako reakce na nehodu; do postupu ale patří předem, včetně seznamu vybavení a místa jeho uložení.
ZdrojPrávní předpis NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 6
Správná odpověďDozor tak, aby mohl být pracovník v případě nouze neprodleně vyproštěn.
VysvětleníDozor není formalita: je to člověk, který si všimne, že se něco děje, a zahájí vyproštění. Často se dozor chápe jako formalita navíc; je to ale ten člověk, který si všimne potíží a zahájí vyproštění.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7
Správná odpověď5 %.
VysvětleníMalá průtažnost je důvod, proč se u statických lan musí používat tlumiče pádu. Dynamické lano se protáhne až o 35 %.
ZdrojTechnická norma EN 1891
Správná odpověďK sestupu a slanění po pracovním laně.
VysvětleníTyp A jsou zachycovače na bezpečnostním laně, typ B blokanty pro výstup, typ C slaňovací brzdy.
ZdrojTechnická norma EN 12841
Správná odpověďHrana může prostředek při pádu přeříznout – je nutná ochrana hrany nebo prostředek zkoušený na hranu.
VysvětleníExistují prostředky zkoušené pádem přes ocelovou hranu o poloměru 0,5 mm; jestli je prostředek takto zkoušený, se pozná z návodu a ze značení. Pokud takový nemáte, hranu musíte odstranit nebo chránit. Často se posuzuje statická pevnost; při pádu ale prostředek přes hranu přejede pod rázem a přeřízne se během okamžiku.
ZdrojTechnická norma EN 354
Správná odpověďVětšina typů se smí používat jen svisle; vodorovně jen s doplňkovým tlumičem podle výrobce.
VysvětleníPřípustný odklon je zpravidla 40 až 45° od osy. Při vodorovném použití hrozí i pád přes hranu, na který zařízení nemusí být zkoušené. Často se zachycovač bere jako univerzální; většina typů je zkoušená jen svisle a přípustný odklon bývá 40 až 45° od osy.
ZdrojTechnická norma EN 360
Správná odpověďNedostatečné – polohovací prostředek pád nezachytí, musí být doplněn systémem zachycení pádu, pokud pád hrozí.
VysvětleníProstředky podle EN 358 jsou určeny tak, aby k pádu vůbec nedošlo. Zkouška pádem 1 m se dělá s figurínou – u člověka by hrozilo nevratné poškození páteře. Často se polohování zamění za zachycení pádu; prostředky podle EN 358 mají pádu předejít.
ZdrojTechnická norma EN 358
Správná odpověďNebezpečné – statické lano má průtažnost do 5 % a ráz nepohltí, tlumič je nutný.
VysvětleníPrávě nízká průtažnost dělá ze statického lana dobrý pracovní prostředek a špatný tlumič. Ráz jde přímo do těla a do kotvení. Často se pevnost zamění za schopnost tlumit; právě nízká průtažnost do 5 % dělá ze statického lana špatný tlumič.
ZdrojTechnická norma EN 1891
Správná odpověďChyba – při pádu se má rozvinout jeden tlumič; dvojice tlumičů v sérii mění chování sestavy, řiďte se návodem.
VysvětleníStandardní řešení je dvouramenný spojovací prostředek s jedním tlumičem. Skládání prvků mimo návod je nejčastější způsob, jak z certifikované sestavy udělat nezkoušený prototyp. Často se dva tlumiče sčítají jako dvojnásobná ochrana; v sérii se ale chovají jinak.
ZdrojTechnická norma EN 363; návod výrobce
Správná odpověďPracovní lano nese, bezpečnostní zachytí pád – žádný prvek nesmí být jediný, na čem život závisí.
VysvětleníObě lana se kotví, pokud to jde, do nezávislých kotvicích bodů. Na bezpečnostním laně je zachycovač pádu. Často se druhé lano bere jako záloha pro případ poškození; jeho úkol je jiný – nést pracovníka nesmí nikdy jediný prvek.
ZdrojTechnická norma EN 12841
Správná odpověďZachycovač pádu, tedy zařízení typu A podle EN 12841 nebo podle EN 353-2.
VysvětleníSlaňovací brzda ani blokant nejsou zkoušené na zachycení pádu. Zachycovač musí lano sledovat bez průvěsu. Často se typy podle EN 12841 zamění; zachycovač je typ A, blokant typ B a slaňovací brzda typ C.
ZdrojTechnická norma EN 12841
Správná odpověďŽe při uvolnění rukou sestup zastaví, aniž by uživatel musel cokoli udělat.
VysvětleníPožadavek plyne z přílohy II směrnice 2009/104/ES. Zařízení bez samojistící funkce vyžaduje trvalé držení a při ztrátě vědomí pracovník sjede. Často se to čte jako automatické nastavení zařízení; jde ale o to, co brzda udělá, když pracovník ztratí kontrolu.
ZdrojPrávní předpis Směrnice 2009/104/ES
Správná odpověďAby konec lana nevyjel ze slaňovacího zařízení.
VysvětleníVyjetí z brzdy na konci lana je banální a fatální chyba, typicky když se během sestupu ukáže, že lano je krátké. Často se uzel bere jako ochrana konce lana; má ale zastavit brzdu, když se ukáže, že lano nedosáhne dolů.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďSnižuje ji, protože v ohybu vzniká nerovnoměrné napětí ve vláknech.
VysvětleníProto se uzly vážou jen ty, které jsou pro daný účel nacvičené, kontroluje se jejich dotažení a dostatečná délka volného konce. Často se uzel posuzuje podle toho, jestli drží; drží, ale v ohybu vzniká nerovnoměrné napětí a pevnost klesne.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďStatické lano podle EN 1891 má průtažnost do 5 % a je určeno pro lanový přístup; dynamické podle EN 892 se protáhne asi o 35 % a má smysl u postupového jištění.
VysvětleníMalá průtažnost statického lana je výhoda pro výstup i sestup, ale znamená, že rázovou sílu musí pohltit tlumič pádu. Často se obě normy prohodí; EN 1891 je statické lano, EN 892 dynamické.
ZdrojTechnická norma EN 1891
Správná odpověďVýstup po pracovním laně, tedy blokanty.
VysvětleníTyp A je zachycovač na bezpečnostním laně, typ B blokant pro výstup, typ C slaňovací brzda pro sestup. Záměna typů je typická chyba začátečníka. Často se typy zamění; A je zachycovač, B blokant pro výstup a C slaňovací brzda.
ZdrojTechnická norma EN 12841
Správná odpověďSedačka s vhodnými doplňky.
VysvětleníDůvodem jsou ergonomie a čas potřebný pro práci. Dlouhý vis jen v postroji omezuje prokrvení a zvyšuje únavu i chybovost.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 6
Správná odpověďPouze výjimečně, když by podle posouzení rizik druhé lano práci učinilo nebezpečnější a součásti systému jsou k takovému použití určeny.
VysvětleníJediné lano je pouze výjimečné řešení pro vzácnou situaci, kdy z posouzení rizik vyplývá, že druhé lano by práci udělalo nebezpečnější; musí být přijata další bezpečnostní opatření a použitý systém musí být výrobcem pro takové použití určen. Při běžné práci na jednom laně pracovat nelze. Často se výjimka čte jako běžná alternativa nebo úspora vybavení; není ani jedno.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 8
Správná odpověďV podélné ose, se zavřeným a zajištěným zámkem, mimo styk s hranou konstrukce.
VysvětleníZatížení napříč nebo přes zámek snižuje pevnost spojky na zlomek jmenovité hodnoty. Hodnoty pro jednotlivé směry uvádí výrobce na těle spojky. Často se hlídá jen zavřený zámek; rozhoduje ale i směr zatížení, protože napříč nebo přes zámek pevnost prudce klesne.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďDo centrálního oka určeného výrobcem, zpravidla v úrovni pasu.
VysvětleníZádové oko je pro zachycení pádu, boční oka pro polohování a oka pro nářadí nejsou nosná. Určení oka uvádí výrobce. Často se oka na postroji zamění; zádové je pro zachycení pádu, boční pro polohování a oka pro nářadí nejsou nosná.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďProtože po dopadu hrozí utonutí, ztráta orientace a chlad, a nikdo pád neřídí ani nezastaví.
VysvětleníČasto se řekne, že do vody se dá spadnout; pád do vody ale není zachycení pádu, jen jiný druh nehody.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďOcel výrazně zkracuje životnost hliníku.
VysvětleníTvrdší ocel obrušuje měkčí hliníkové tělo slaňovací brzdy nebo nastavovacího zařízení lana. Často se čeká koroze; jde ale o mechanický oděr – tvrdší ocel obrušuje měkčí hliníkové tělo zařízení.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.3.4
Správná odpověďTah vzroste na několikanásobek zátěže.
VysvětleníPlatí T = F / (2 · sin α), kde α je úhel průvěsu od vodorovné. Při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže. Vodorovné vedení se proto nikdy nedopíná na maximum. Často se čeká zdvojnásobení; při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďKdyž ramena rozevře nad 120° – pak každá kotva nese víc než celou zátěž.
VysvětleníDvě kotvy nejsou automaticky dvojnásobná bezpečnost. Rozhoduje úhel: do 90° je situace příznivá, 120° je hranice. Často se dvě kotvy berou jako dvojnásobná bezpečnost; rozhoduje ale úhel rozevření – nad 120° nese každá víc než celou zátěž.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďHromosvod, antény, potrubí a rozpadající se komín.
VysvětleníHromosvod ani potrubí nejsou konstruované na zachycení pádu a jejich uchycení do konstrukce bývá jen na povrchu. Selský rozum je tu první filtr, posouzení druhý.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha; praxe autora
Správná odpověďNejhorší běžný případ: kotvení je u nohou a pád má přibližně dvojnásobek délky prostředku.
VysvětleníFaktor pádu je podíl dráhy pádu a délky prostředku, který pád zachycuje. Čím výš je kotvení nad postrojem, tím nižší faktor a mírnější zachycení. Často se faktor plete s délkou pádu v metrech; je to podíl dráhy pádu a délky prostředku, který pád zachycuje.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďKotvit co nejvýš, prostředek zkrátit a použít tlumič pádu.
VysvětleníDelší prostředek situaci zhoršuje: prodlouží dráhu pádu. Kotvení nad hlavou je nejúčinnější opatření, které pracovník má k dispozici. Často se sahá po delším prostředku; ten dráhu pádu prodlouží, a faktor tím zhorší.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZměna směru lana pomocným kotvením; čím menší odklon, tím větší síla v přesměrovacím bodě.
VysvětleníPlatí stejný vztah jako u průvěsu vodorovného lana: malý úhel znamená mnohonásobek zátěže. Přesměrování se proto nikdy nedělá do slabého bodu. Často se čeká, že přesměrování zátěž rozdělí; platí ale opak – čím menší odklon, tím větší síla v tom bodě.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďMalý průvěs znamená mnohonásobek zátěže v koncových kotvách.
VysvětleníPlatí T = F / (2 · sin α). Při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže. Průvěs se navíc musí započítat do volné hloubky. Často se napnuté lano bere jako bezpečnější; napětí ale roste do koncových kotev, ne do samotného lana.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďPoužít výrobcem určené kotevní řešení s vyšším bodem, prostředek zkrátit, případně práci nezahájit.
VysvětleníNízké kotvení znamená vysoký faktor pádu a tvrdé zachycení. Dvojí kotvení do jednoho bodu na tom nic nemění. Často se nízké kotvení řeší delším prostředkem; ten dráhu pádu prodlouží a zachycení bude ještě tvrdší.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNa průvěs lana.
VysvětleníPrůvěs prodlouží dráhu pádu na několik metrů, což bezprostředně ohrožuje život.
ZdrojTechnická norma EN 353-2
Správná odpověďDráha pádu se přibližně zdvojnásobí a ráz i potřebná volná hloubka výrazně vzrostou.
VysvětleníKotvení pod úrovní oka postroje je nejčastější tichá chyba v sestavě. Bývá pohodlnější a proto se dělá. Často se poloha kotvení bere jako otázka pohodlí; rozhoduje přitom o tom, jestli volná hloubka pod hranou vůbec stačí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPád s bočním odklonem od kotvení – tělo se rozkývá a narazí do konstrukce.
VysvětleníNáraz do konstrukce při rozkyvu může být horší než samotný pád. Řešením je kotvit co nejblíž nad místem práce, nebo použít vodorovné vedení. Často se za nebezpečné považuje samo rozhoupání; zabíjí ale náraz do konstrukce ze strany, ne pohyb.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďVolná hloubka je nedostatečná – pracovník dopadne na konstrukci dřív, než se pád zachytí.
VysvětleníVolná hloubka se neposuzuje k terénu, ale k první překážce. Konstrukce, kontejner nebo hromada materiálu ji zkracují. Často se volná hloubka počítá k terénu; měří se ale k první překážce, a tou je i lešení nebo kontejner.
ZdrojTechnická norma EN 363
Správná odpověďZajistit ho poutkem nebo v brašně proti pádu a nepřekročit hmotnostní rozsah sestavy.
VysvětleníNářadí zavěšené na oku určeném pro zachycení pádu blokuje jeho funkci. K zavěšení materiálu slouží pomocná poutka, ne nosné prvky. Často se nářadí pověsí na oko pro zachycení pádu; to je nosné, ale zavěšením se jeho funkce blokuje.
ZdrojPrávní předpis Návod výrobce; NV č. 362/2005 Sb., příloha část IV
Správná odpověďPostroj, polohovací prostředek podle EN 358 a navíc vždy funkční systém zachycení pádu.
VysvětleníPolohovací prostředek pád nezachytí. Bez samostatného zachycovacího systému je pracovník při vytržení opory bez ochrany. Často se polohování považuje za dostatečné zajištění; prostředky podle EN 358 mají pádu předejít, ne ho zachytit.
ZdrojTechnická norma EN 358
Správná odpověďVzájemnou kontrolou v týmu: postroj, uzly, zamčené karabiny, zachycovač, volná hloubka a stav lan.
VysvětleníVzájemná kontrola odhalí to, co si člověk na sobě sám nevidí – zejména nezapnutou přezku a nezamčenou karabinu. Často se kontrola omezí na vlastní vybavení; nezamčenou karabinu vzadu na postroji si ale člověk sám nevidí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďKromě pádu i nebezpečná atmosféra, obtížný přístup a obtížné vyproštění.
VysvětleníVstup do stísněného prostoru je samostatný režim: měření atmosféry, povolení ke vstupu, dozor u vstupního otvoru a zdvihací zařízení, typicky trojnožka. Často se prostor pod pracovištěm posuzuje jen z hlediska pádu; v šachtě rozhoduje i atmosféra a možnost vyproštění.
ZdrojTechnická norma EN 1496
Správná odpověďSoučet dráhy zablokování, rozvinutí tlumiče, průvěsu lana, výšky postavy a rezervy podle návodu.
VysvětleníZachycovač se nezablokuje okamžitě a lano se protáhne. Konkrétní minimální hodnotu uvádí návod výrobce. Často se počítá s okamžitým zablokováním; zachycovač potřebuje dráhu a lano se navíc protáhne.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďOhrazením a vyloučením pohybu osob v ohroženém prostoru, případně dozorem.
VysvětleníZ lana padá nářadí i materiál a hloubka pádu je velká. Ohrožený prostor se vymezuje podle výšky práce a druhu činnosti. Často se šířka prostoru odhaduje od paty objektu; vymezuje se ale podle výšky práce, takže sahá dál.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha V
Správná odpověďMusí sledovat pohyb pracovníka, aby nevznikal průvěs.
VysvětleníZachycovač, který zůstane vysoko nad pracovníkem, prodlouží pád. Předpis požaduje, aby pohyb sledoval. Často se zachycovač nechá viset vysoko nad pracovníkem; vzniklý průvěs pak pád prodlouží.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7
Správná odpověďSamosvorný systém, který zabrání pádu pracovníka, jenž ztratil kontrolu nad svými pohyby.
VysvětleníJe to jiný požadavek než zachycovač na zajišťovacím laně. Brzda bez samosvorné funkce vyžaduje trvalé držení. Často se požadavek zamění s tím, co platí pro zajišťovací lano; tady jde o samosvornou funkci, ne o zachycovač.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7
Správná odpověďNožní smyčkou nebo opřením o konstrukci a změnou polohy; nikdy povolováním postroje.
VysvětleníPovolení postroje ve visu je životu nebezpečné. Odlehčení a změna polohy oddálí potíže z dlouhého visu. Často se sahá po přezkách; povolení postroje ve visu je životu nebezpečné, protože tělo z něj může vyklouznout.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďTak, aby byl pracovník trvale připojen alespoň dvěma nezávislými spojeními během celého přepnutí.
VysvětleníOkamžik, kdy drží jen jedno spojení, je jediná chvíle, kdy může chyba znamenat pád. Právě proto se překrývá. Často se krátkost okamžiku bere jako dostatečná ochrana; právě ta chvíle na jednom spojení je jediná, kdy chyba znamená pád.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďVtažení oděvu, vlasů nebo popruhu do slaňovací brzdy zastaví sestup v nejnevhodnější chvíli.
VysvětleníVyprostit vtažený materiál z brzdy pod zatížením je obtížné a v té chvíli pracovník nemůže nic dělat rukama. Často se volný oděv bere jako otázka vzhledu; vtažený do brzdy pod zatížením se ale vyprostí jen těžko.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďV pytli nebo svinutý a zajištěný, aby nezachytával a nebyl vystaven poškození.
VysvětleníVolně ležící lano na zemi se zamotá do techniky, kolem nohou i do dveří. Pytel navíc chrání lano před nečistotami. Často se volný konec spustí na zem jako kontrola délky; zamotá se ale do techniky, do dveří i kolem nohou.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďOchranu proti pádu je nutné řešit v libovolné výšce.
VysvětleníRozhoduje povaha toho, co je pod pracovištěm, ne výška. Do plánu patří i to, jak se postižený dostane z vody nebo z prostředí s nebezpečnou látkou. Často se hledá výšková hranice; tady rozhoduje povaha toho, co je pod pracovištěm, ne výška.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 1
Správná odpověďRukavice a chlad snižují citlivost a jistotu úchopu, na laně a v zařízení se tvoří námraza.
VysvětleníTvoření námrazy je samostatný důvod k přerušení práce. Zmrzlé lano navíc jinak prokluzuje v brzdě. Často se mráz řeší jen oblečením; rukavice ale ubírají citlivost úchopu a v zařízení se tvoří námraza.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha IX
Správná odpověďAby se ověřilo, že vše drží a je správně založené, dokud je pracovník ještě v bezpečí.
VysvětleníTest zatížením u kotvení odhalí špatně založenou brzdu i chybné spojení dřív, než pracovník opustí bezpečné místo. Často se zkouška bere jako protažení lana; je to ale poslední chvíle, kdy se špatně založená brzda pozná bez následků.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďHrozí utonutí i po zachycení pádu; konkrétní opatření určí posouzení rizik včetně způsobu vytažení.
VysvětleníČasto se voda bere jako výhoda proti tvrdému dopadu; člověk v bezvědomí nebo zavěšený ve vodě se ale utopí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďVyřadit – tepelné poškození snižuje pevnost a nelze ho spolehlivě posoudit v provozu.
VysvětleníTvrdý a lesklý povrch je znak tepelného poškození. Jiskry a rozžhavené částice z brusiva jsou v praxi častější příčinou vyřazení než pád. Často se posuzuje, jestli poškození prošlo až do jádra; u tepelného to z povrchu poznat nejde.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďVyřadit – bez identifikace nelze doložit životnost ani prohlídku.
VysvětleníPopisování textilních částí fixem je zakázané a odhad roku výroby není doklad. Bez identifikace nelze prostředek posoudit. Často se za rozhodující bere stav popruhů; bez identifikace ale nejde doložit ani životnost, ani poslední prohlídku.
ZdrojTechnická norma EN 365
Správná odpověďHmatem – lokální změna průměru nebo ohebnosti lana.
VysvětleníProhmatání celé délky lana patří ke kontrole před použitím. Tvrdé nebo naopak zploštělé místo znamená vyřazení. Často se kontroluje jen oplet očima, ale neporušený oplet o stavu jádra nic neříká.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďCo nejkratší dobu; pracovní postup má počítat s odlehčením a přestávkami.
VysvětleníDlouhý vis omezuje prokrvení dolních končetin a únava zvyšuje chybovost. U záchranných smyček se doba počítá dokonce jen na minuty. Často se doba visu řeší jako otázka pohodlí; jde ale o prokrvení nohou, takže odlehčení patří do pracovního postupu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZkontrolovat oplet i jádro – rychlé slanění ho tepelně poškozuje a hrozí zlomení opletu a obnažení jádra.
VysvětleníTeplo z brzdy natavuje vlákna. Poškozený oplet se pak láme v karabině nebo blokantu. Často se rychlé slanění bere jen jako opotřebení; teplo z brzdy ale vlákna natavuje a oplet se pak láme v karabině.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďSprávné založení lana, průchodnost, opotřebení třecích ploch a funkci samosvorného mechanismu.
VysvětleníObrácené nebo přeskočené založení lana je chyba, která se projeví až zatížením. Proto se sestup zahajuje z odlehčené polohy u kotvení. Často se obrácené založení lana pozná až ve chvíli, kdy se pracovník zatíží; kontrola se proto dělá ještě u kotvení.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďSamojistící zařízení.
VysvětleníPožadavek plyne z přílohy II směrnice 2009/104/ES. Konkrétní volbu prostředků a postup ale musí stanovit záchranný plán pracoviště a návody výrobců, ne obecný text.
ZdrojPrávní předpis Směrnice 2009/104/ES
Správná odpověďŘádově minuty – proto musí být plán a vybavení připravené předem.
VysvětleníBezvládný vis vede ke ztrátě vědomí a u člověka v bezvědomí hrozí omezení dýchacích cest. Čekání na příjezd záchranných složek nemusí být řešení. Často se čas odvozuje od dojezdu záchranných složek; rozhodující je ale to, jak dlouho tělo vydrží ve visu.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďAby se opíral o konstrukci, pokud může, a hýbal dolními končetinami.
VysvětleníPohyb dolních končetin a opora omezují hromadění krve v nohách. Odpojení nebo povolení postroje ve visu je smrtelně nebezpečné. Často se radí nehýbat se a šetřit síly; právě pohyb nohou ale brání hromadění krve v dolních končetinách.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďProtože nikdo nemůže zahájit vyproštění, a bezvládný vis ohrožuje život v minutách.
VysvětleníTým na pracovišti je součástí systému ochrany, ne jen organizace práce. Osamocená práce vyžaduje zvláštní režim a stejně nenahradí druhého člověka. Často se druhý člověk bere jako výpomoc; je to ale součást ochrany – bez něj vyproštění nikdo nezahájí.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3
Správná odpověďDát signál týmu, pokud to lze, bezpečně dokončit sestup, jinak zůstat zajištěn a vyčkat vyproštění.
VysvětleníOdpojení od systému je nejrychlejší cesta k pádu. Signál týmu je první krok – bez informace nikdo vyproštění nezahájí. Často se sáhne po nejrychlejším řešení; odpojení od systému je ale nejkratší cesta k pádu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPovolení ke vstupu, ověřená atmosféra, zdvihací zařízení, dozor u vstupu a spojení.
VysvětleníVyproštění ze stísněného prostoru se bez trojnožky nebo jiného zdvihacího zařízení prakticky neobejde a improvizovat ho nelze. Často se zapomene na zdvihací zařízení; vyproštění ze šachty bez trojnožky nebo navijáku prakticky nejde.
ZdrojTechnická norma EN 1496
Správná odpověďAby se při problému dostal dolů sám, dokud je při vědomí a schopen jednat.
VysvětleníVlastní sestup je nejrychlejší a nejbezpečnější řešení většiny situací. Vyproštění druhou osobou je až další možnost. Často se počítá s tím, že pomůže tým; vlastní sestup je ale rychlejší a nikdo si pro pracovníka nemusí chodit.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPředem, včetně ručních signálů a varianty, kdy na sebe tým nevidí nebo je hluk.
VysvětleníPravidla dorozumívání jsou požadavkem předpisu. Bez nich se nikdo nedozví, že se něco děje, dokud není pozdě. Často se spoléhá na to, že je na sebe vidět; signály se proto dohadují i pro variantu, kdy vidět není a je hluk.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 8
L3
80 otázek navíc oproti předchozí úrovni
Správná odpověďNa základě hodnocení rizik a s uvedením v technologickém postupu.
VysvětleníPodmínkou je také absolvování speciálního školení typu C, jak ho metodika označuje. Sportovní potřeby jinak z působnosti předpisů o OOPP vypadávají. Často se rozhoduje podle pevnosti; podmínkou je hodnocení rizik, zápis do technologického postupu a školení typu C.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.3.15
Správná odpověďProfesní školení s praktickým výcvikem; pro pokročilé techniky a záchranu speciální úroveň.
VysvětleníZákladní školení bez praktického nácviku na lanový přístup nestačí. Rozdíl mezi úrovněmi není v délce prezentace, ale v tom, co si účastník skutečně vyzkoušel.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.1
Správná odpověďPouze k evakuaci osob.
VysvětleníJako záchranné zařízení lze použít i slaňovací brzdu se samojistící funkcí podle EN 12841.
ZdrojTechnická norma EN 341
Správná odpověďDoba ve smyčce se počítá na minuty.
VysvětleníJsou určeny výhradně k evakuaci osob bez vlastního vybavení, například z lanovky.
ZdrojTechnická norma EN 1498
Správná odpověďNe – blokant má hroty a při rázu může oplet i jádro poškodit; k zachycení pádu není určen.
VysvětleníBlokanty podle EN 567 jsou výstupové prostředky. Zachycovač podle EN 12841 typu A je konstruovaný na zachycení pádu na laně a chová se jinak. Často se blokant bere jako zachycovač, protože drží; jeho hroty ale při rázu prořežou oplet i jádro.
ZdrojTechnická norma EN 12841; EN 567
Správná odpověďUzel nebo jiné zajištění proti vyjetí lana ze zařízení.
VysvětleníSlanění za konec lana je pád bez zachycení. Uzel na konci je jedna z těch návyků, které zachraňují život tím, že se nikdy neprojeví. Často se konec lana ošetří proti třepení a tím se to považuje za vyřízené; uzel má ale zastavit brzdu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNebezpečné – tenčí lano zmenší třecí sílu a sestup nemusí být ovladatelný.
VysvětleníKompatibilita průměru lana a brzdy je bezpečnostní požadavek, ne parametr pohodlí. Stejně tak opotřebené nebo mokré lano mění třecí vlastnosti. Často se rozsah průměru čte jako údaj o pohodlí; je to bezpečnostní požadavek, protože tenčí lano ubere třecí sílu.
ZdrojTechnická norma EN 12841; návod výrobce
Správná odpověďZablokuje ji předepsaným způsobem podle návodu.
VysvětleníSamojistící funkce není totéž jako zablokování pro práci. Každý výrobce předepisuje konkrétní způsob a jeho vynechání je klasická příčina nekontrolovaného sjetí.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďMusí být chráněno – chráničkou, kladkou nebo přesměrováním; pohyb lana po hraně ho prodírá.
VysvětleníZatížené lano, které se po hraně pohybuje sem a tam, se prodře i na hrubém betonu. Pád přes hranu zatížené lano přeřízne mnohem snáz než volné. Často se hrana posuzuje podle ostrosti; lano ale prodírá i hrubý beton, protože se po něm při práci pohybuje.
ZdrojTechnická norma EN 1891; praxe autora
Správná odpověďNe – pro zachycení pádu je potřeba i zachycovací postroj podle EN 361; profesionální sestavy je kombinují.
VysvětleníProfesionální postroj kombinuje EN 361, EN 358 a EN 813. Sedací část dává pohodlí a slaňovací oko, zachycovací část řeší pád. Často se určení postroje pro závěs čte jako určení pro zachycení pádu; to umí až postroj podle EN 361.
ZdrojTechnická norma EN 813; EN 361
Správná odpověďPomůže u postupového jištění tím, že zmírní ráz; uškodí v závěsu, kde je průtažnost nežádoucí.
VysvětleníPro práci v závěsu se používají nízkoprůtažná lana podle EN 1891. Protažení o třetinu délky by při sestupu i při vyprošťování znamenalo nepředvídatelný pohyb. Často se průtažnost hodnotí jako vždy dobrá; v závěsu je nežádoucí, protože pracovník pruží a nedostane se do polohy.
ZdrojTechnická norma EN 892; EN 1891
Správná odpověďNejdřív bezpečně přejít na výstupové prostředky. Slaňovací prostředek odpojit pouze tehdy, pokud už není součástí použitého systému.
VysvětleníZásada dvou nezávislých připojení platí i během přestrojování sestavy. Většina závažných nehod v lanovém přístupu se stane během manipulace, ne během vlastní práce. Často se krátkost okamžiku bere jako dostatečná ochrana; zásada dvou nezávislých připojení platí i při přestrojování.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZařízení podle EN 341 je určeno k záchraně a evakuaci, ne k běžné práci.
VysvětleníJako záchranné zařízení lze použít i slaňovací brzdu se samojistící funkcí podle EN 12841. Obráceně to neplatí. Často se obě normy berou jako varianty téhož; EN 341 je ale evakuační zařízení, ne prostředek pro běžnou práci.
ZdrojTechnická norma EN 341
Správná odpověďK evakuaci osob, které nemají vlastní OOPP – například z lanovky.
VysvětleníDoba, kterou v nich evakuovaný stráví, se počítá na minuty. Nejsou určeny k práci ani k dlouhému visu. Často se smyčky berou jako náhrada postroje pro práci; jsou určené k evakuaci a doba v nich se počítá na minuty.
ZdrojTechnická norma EN 1498
Správná odpověďMusí být výrobcem určeno pro zatížení dvou osob a mít odpovídající limity.
VysvětleníVětšina prostředků je zkoušena na jednu osobu. Limity hmotnosti pro záchranu uvádí výrobce v návodu. Často se počítá s rezervou v jmenovité hodnotě; většina prostředků je ale zkoušená na jednu osobu a limit uvádí výrobce.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďMění směr zatížení a v místě odklonu vzniká síla větší, než je zátěž.
VysvětleníOdklonění je vlastně stejný případ jako úhel mezi rameny kotvení: čím ostřejší zlom lana, tím větší síla do odklonového bodu. Ten proto musí být na tuto sílu navržený. Často se čeká, že odklon zátěž rozdělí; platí opak – čím ostřejší zlom lana, tím větší síla v tom bodě.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďMéně – třením v kladkách a na laně se převod zhoršuje, u improvizovaných kladek výrazně.
VysvětleníKarabina místo kladky mění mechanickou výhodu na zlomek. U záchrany, kde jde o minuty, je rozdíl mezi propočítaným a improvizovaným systémem rozhodující. Často se počítá s teoretickým převodem; každá kladka a hlavně karabina místo kladky ubere podstatnou část síly.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNikdy nebýt odpojený na obou lanech současně; přechod se cvičí předem.
VysvětleníZásada dvou nezávislých připojení platí i během manipulace. Přechod přes uzel, mezikotvení a deviaci patří mezi techniky, které se bez výcviku nedělají. Často se přechod improvizuje na místě; cvičí se předem, protože odpojený na obou lanech nesmí být pracovník nikdy.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZátěž se zvedá třetinovou silou, ale kotvicí bod nese součet sil, takže jeho odolnost musí být ověřená.
VysvětleníSkutečná výhoda je vždy menší kvůli třením v kladkách. Kladkostroj usnadňuje práci, ale zvyšuje riziko přetížení sestavy i kotvení. Často se převod čte jako úleva pro kotvení; platí opak – kotva nese součet, protože se v ní síly sčítají.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďNezávislým kotvením a zdvojením prvků, na kterých závisí zátěž.
VysvětleníJeden prvek, jehož selhání shodí celou sestavu, je v záchraně nepřijatelný. Redundance se plánuje, ne dopočítává na místě. Často se redundance zamění za vyšší pevnost; jde ale o to, aby selhání jednoho prvku sestavu neshodilo.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďUmožní vést dráhu postiženého bez kyvadla a bez kontaktu s hranou, ideálně kolmo nad ním.
VysvětleníNejdostupnější bod bývá nejhorší volbou. Bod kolmo nad postiženým odstraní kyvadlo a zjednoduší celou operaci. Často se volí nejdostupnější bod; ten bývá nejhorší, protože vede dráhu postiženého do kyvadla nebo na hranu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďDráha pádu dělená délkou prostředku, který pád zachycuje.
VysvětleníFaktor pádu popisuje, jak tvrdé zachycení bude. Stejná dráha pádu na kratším prostředku znamená vyšší faktor a vyšší rázovou sílu. Často se do vzorce dosadí hmotnost; faktor pádu je ale čistě poměr dvou délek.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověď2 – při 2m prostředku může být pád až přibližně 4 m.
VysvětleníPadne 2 m ke kotvení a další 2 m na délku prostředku, tedy 4 m na 2 m prostředku. Faktor 2 je nejhorší běžný případ.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověď1 – při 2m prostředku může být pád přibližně 2 m.
VysvětleníDráha pádu je rovna délce prostředku, tedy 2 m na 2 m. Zvednutí kotvení z nohou do úrovně postroje snížilo faktor z 2 na 1.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďasi 33 kg.
VysvětleníIdeálně třetinou zátěže. V praxi je potřeba víc kvůli třením v kladkách a na hranách, takže reálný převod bývá výrazně nižší.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďDvojnásobek zátěže.
VysvětleníOba pramene lana táhnou stejným směrem, takže se sčítají. Přesměrování nepřidává mechanickou výhodu, ale zdvojnásobí zatížení kotvy.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďAsi 1,4násobek zátěže.
VysvětleníPlatí 2 · F · cos(θ/2), tedy 2 · cos 45° = 1,41. Čím ostřejší ohyb, tím větší síla; při 180° je to dvojnásobek.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďSoučet sil v obou pramenech, které přes ni vedou.
VysvětleníProto musí být kladky i jejich spojky dimenzované na víc než na hmotnost nákladu. Údaje o zatížení uvádí výrobce. Často se čeká polovina nebo nic; kladka nese součet sil v obou pramenech, tedy víc než náklad.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďaž asi 2 m.
VysvětleníAž dva metry. U dlouhých sestupů se to musí započítat do volné hloubky i do plánu záchrany – zachycení pádu proběhne níž, než se čeká.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověď1 : 1, zachránce jde dolů a postižený nahoru.
VysvětleníZachránce vyvažuje postiženého svou hmotností. Nutná je kontrola sestupu a jasně určená brzdící funkce v systému. Často se čeká mechanická výhoda; protiváha žádnou nedává, zachránce vyvažuje postiženého vlastní hmotností.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďVýrazně vzroste, protože se stejná délka prostředku musí vypořádat s dvojnásobnou drahou pádu.
VysvětleníPřesnou hodnotu ovlivňuje tlumič, průtažnost lana a hmotnost. Směr je ale jednoznačný a je to důvod, proč se kotví vysoko. Často se čeká přesné zdvojnásobení; hodnotu ovlivní tlumič, průtažnost lana a hmotnost – jistý je jen směr.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďRozložení závisí na délkách ramen a úhlech; nerovnoměrně napnutá ramena přenesou většinu zátěže na jedno kotvení.
VysvětleníTři body samy o sobě neznamenají třetinové zatížení. Zátěž se rozdělí až tehdy, když jsou ramena vyvážená. Často se počet kotev čte jako dělitel zátěže; rozhodují ale délky ramen a úhly, a nerovnoměrné napnutí složí většinu do jednoho bodu.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďOvěřit nosnost, rozložit zátěž do více bodů a zavést redundanci, jinak práci nezahájit.
VysvětleníNeznámá konstrukce znamená neznámou pevnost. Sledovat, jestli drží, je pozdě až ve chvíli, kdy nedrží. Často se pevnost zkouší vlastní vahou; statické zatížení ale o odolnosti proti rázu zachyceného pádu nic neřekne.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 5
Správná odpověďDrží celou zátěž ve chvíli, kdy tým povolí tah, takže musí být dimenzované na plnou zátěž systému.
VysvětleníJe to prvek, na kterém v přestávkách mezi tahy visí vše. Proto se kontroluje jeho založení stejně jako u brzdy. Často se pojistka bere jako doplněk mimo nosnou cestu; v přestávkách mezi tahy na ní ale visí celá zátěž.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďAby měl volné dýchací cesty a nedošlo k nárazu o konstrukci.
VysvětleníU člověka v bezvědomí je udržení průchodnosti dýchacích cest prioritou už během vyprošťování, ne až na zemi. Často se pozornost soustředí na sestup jako takový; u člověka v bezvědomí je ale přednější poloha hlavy.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověď6,55 m.
VysvětleníSoučet je 6,55 m. Na nízkých objektech proto zachycení pádu často nelze použít a nastupuje zádržný systém.
ZdrojFyzikální výpočet Výpočet z rozkladu sil
Správná odpověďVyřadit nebo nechat posoudit – opotřebený palec může poškodit lano nebo prokluzovat.
VysvětleníKontroluje se funkce palce, mechanické poškození těla a nosných otvorů a opotřebení v místech styku s lanem. Ostrá hrana opotřebeného zubu prodírá oplet. Často se opotřebení palce bere jako kosmetická vada; blokant pak buď prokluzuje, nebo trhá oplet.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďPřed každým použitím uživatelem, a při intenzivním provozu i v jejím průběhu.
VysvětleníŽivotnost udávaná výrobcem je horní hranice za ideálních podmínek. Při intenzivním použití není výjimkou vyřazení po několika dnech. Často se spoléhá na periodickou prohlídku; ta je horní hranicí, ne náhradou kontroly před každým použitím.
ZdrojTechnická norma EN 365; MPSV 2012, kap. 3.2.4.3
Správná odpověďKolmo nad postiženým.
VysvětleníKotvení kolmo nad postiženým zabrání kyvadlovému pohybu a usnadní manipulaci.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 6.1
Správná odpověďNikdy – na místě musí být někdo schopný zahájit vyproštění.
VysvětleníVyproštění z visu je nejnáročnější činnost v oboru a nikdo si ho na sobě neprovede v bezvědomí. Přítomnost druhé osoby je podmínkou, ne komfortem. Často se za dostatečné považuje ohlášení a telefon; vyproštění z visu si na sobě v bezvědomí nikdo neprovede.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZatížení kotvení i prostředků je až dvojnásobné – sestava a kotvení na to musí být připravené.
VysvětleníDvě osoby na jednom systému jsou zásadní změna vstupních podmínek. Proto se záchranné sestavy staví na jiné kotvení a s jinou rezervou než pracovní. Často se rezerva pevnosti bere jako prostor pro druhou osobu; prostředky jsou ale zkoušené na jednu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďJako záchranné zdvihací zařízení nad vstupem do šachty nebo studny.
VysvětleníBez ní se evakuace ze stísněných prostor prakticky neobejde. Zároveň je to kotvicí zařízení typu B podle EN 795 – mobilní, a tedy závislé na správném postavení. Často se trojnožka bere jako pracovní pomůcka; je to záchranné zdvihací zařízení a kotvicí bod nad otvorem.
ZdrojTechnická norma EN 1496; EN 795
Správná odpověďPravidelně a předem, s vybavením, které je na pracovišti skutečně k dispozici.
VysvětleníPostup, který si tým nikdy nezkusil s vlastním vybavením a na vlastní konstrukci, plán není. Součástí plánu je i datum posledního nácviku. Často se nácvik odbude videem nebo cizím vybavením; postup je nacvičený teprve s tím, co na pracovišti opravdu je.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb.; praxe autora
Správná odpověďK nadzvednutí postiženého, aby ho šlo odpojit z jeho systému zachycení pádu.
VysvětleníPostižený zavěšený na napnutém systému nejde odpojit, dokud se jeho zatížení nepřenese. Právě proto má řada evakuačních zařízení krátký zdvih. Často se funkce zvedání bere jako doplněk pro materiál; slouží k odlehčení systému postiženého, jinak ho nejde odpojit.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 6.1
Správná odpověďFunkční spojení s týmem a přístup k prostředku pro vlastní evakuaci, pokud to postup předpokládá.
VysvětleníTelefon v zavřené kapse pod postrojem je při potížích nedosažitelný. Spojení a možnost dát signál se řeší předem, ne až v okamžiku, kdy dojdou síly. Často se za spojení považuje telefon v kapse; pod postrojem a ve visu se k němu pracovník nedostane.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďJeden určený vedoucí zásahu, který dává pokyny a drží přehled.
VysvětleníDva lidé, kteří manipulují se stejným systémem bez koordinace, se ohrožují navzájem i postiženého. Kdo zásah řídí, musí být určeno už v plánu. Často se vedení považuje za zbytečné, když je postup nacvičený; dva lidé u téhož systému se ale bez koordinace ohrožují.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďAby se náklad nevrátil dolů, když zachránce povolí tah.
VysvětleníBez zachycení postupu drží celý náklad jen síla zachránce. Ztráta úchopu pak znamená volný pohyb postiženého. Často se pojistka bere jako pohodlí pro tým; bez ní drží celý náklad jen síla zachránce a ztráta úchopu ho pustí.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZachránce snadno vyvine sílu, která poškodí prostředky nebo zraní postiženého, protože necítí, na čem je zaseknutý.
VysvětleníZaseknutý postižený nebo zachycený prostředek se dá kladkostrojem vytrhnout. Proto se před tahem vždy ověřuje, co drží náklad. Často se násobení síly bere jen jako výhoda; zachránce přitom ztrácí cit pro to, na čem je postižený zaseknutý.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďAž po převzetí do záchranné sestavy a jejím zatížení.
VysvětleníOdpojení dřív znamená okamžik, kdy postiženého nedrží nic. Odlehčení jeho systému je proto samostatný, plánovaný krok. Často se odpojení bere jako první krok; do zatížení záchranné sestavy ale postiženého nedrží nic jiného.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProtože nelze ovládat, co se stane se zátěží, a chyba je nevratná.
VysvětleníŘezání zatíženého lana je zásah bez možnosti opravy. Řešením je přenesení zátěže do nové sestavy, ne odstranění staré. Často se řez bere jako rychlé odpojení; zátěž se ale přenáší do nové sestavy, protože řez už nejde vzít zpět.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProtože pracuje s cizí zátěží a chyba v sestavě nesmí ohrozit i jeho.
VysvětleníDruhý postižený zablokuje celou záchranu. Nezávislé zajištění zachránce je základ, nikoli nadstandard. Často se zajištění zachránce považuje za formalitu; druhý postižený ale celou záchranu zastaví.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďSamotný přechod hrany, kde hrozí poškození lana a ztráta rovnováhy s postiženým.
VysvětleníHrana se chrání a přechod se řeší předem promyšleně. Improvizace u hrany se zátěží dvou osob nedopadá dobře. Často se pozornost soustředí na kotvení; nejhorší místo je ale hrana, kde se ztrácí rovnováha a dře lano.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZatížení dvou osob přesahuje předpoklad, se kterým je prostředek zkoušený a schválený.
VysvětleníProstředky pro záchranu s vyšší hmotností musí být pro dvě osoby výslovně určené výrobcem. Hmotnostní limity jsou v návodu. Často se předpokládá rezerva navíc; zkoušená a schválená je ale hmotnost jedné osoby, ne dvou.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďPři vyproštění ze stísněných prostor – šachet, kanálů, studní a sil.
VysvětleníNad svislým vstupním otvorem vytvoří kotvicí bod, který jinak nelze získat. Bez ní se evakuace ze šachty prakticky neobejde. Často se trojnožka bere jako univerzální přenosné kotvení; její smysl je svislý vstup, kde jiný bod nad otvorem není.
ZdrojTechnická norma EN 1496
Správná odpověďKdo vede, kdo jde k postiženému, kdo jistí a obsluhuje sestavu a kdo komunikuje se záchrannou službou.
VysvětleníImprovizované rozdělení rolí pod tlakem vede k tomu, že komunikaci se ZZS nedělá nikdo. Rozdělení patří do plánu. Často se počítá s tím, že se to na místě samo srovná; pod tlakem ale všichni dělají totéž a nikdo nekomunikuje.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPravidelně a se záznamem – dovednost se ztrácí a plán bez nácviku plánem není.
VysvětleníZe záznamu má být zřejmé datum, účastníci, scénář a zjištěné nedostatky. Nedostatky z nácviku se pak zapracují do plánu. Často se nácvik považuje za jednorázový; dovednost se ztrácí a plán bez opakování zůstane jen papírem.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPočítat s příjezdem záchranných složek jako s jediným řešením.
VysvětleníSložky se volají vždy, ale plán musí popsat, co tým udělá v prvních minutách sám. To je doba, ve které se rozhoduje. Často se plán vyčerpá číslem na tísňovou linku; musí ale popsat, co tým udělá sám v prvních minutách.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProtože u něj není známá pevnost ani chování při zatížení a v záchraně visí na sestavě dva životy.
VysvětleníHorolezecké vybavení lze použít, ale jen na základě vyhodnocení rizik, s uvedením v technologickém postupu a po speciálním školení typu C. Často se improvizace hájí tím, že drží; v záchraně ale na sestavě visí dva životy a chování pod zatížením musí být známé.
ZdrojStudijní publikace MPSV 2012, kap. 3.2.3.15
Správná odpověďCo postiženého drží, jestli není zaseknutý nebo zachycený a kudy povede jeho dráha.
VysvětleníTah proti zaseknutému prostředku nebo přes hranu poškodí sestavu i postiženého. Dráha se prochází pohledem předem. Často se ověřuje jen vlastní sestava; tah proti zaseknutému postiženému ale poškodí sestavu i jeho.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďAby všichni věděli, kdo co drží a kdy se zatížení přenáší; nedorozumění při přenosu zátěže je typická příčina nehody.
VysvětleníPravidla dorozumívání se dohodnou předem, včetně varianty, kdy na sebe tým nevidí nebo je hluk. Často se signály berou jako formalita; nedorozumění právě ve chvíli přenosu zátěže je typickou příčinou nehody.
ZdrojPrávní předpis NV č. 362/2005 Sb., § 3
Správná odpověďMezikotvení přenáší celou zátěž do nového bodu a lano se v něm dělí na úseky; deviace jen odklání lano, které zůstává průběžné.
VysvětleníRozdíl je podstatný pro plán záchrany: mezikotvení je pro zachránce s postiženým překážka, kterou musí projít, deviace jen změní směr. Často se obojí zamění; rozhodující je, jestli lano zůstává průběžné, protože na tom závisí postup přechodu.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďOkamžik, kdy se zátěž přenáší z jednoho zajištění na druhé a snadno vznikne stav bez zajištění.
VysvětleníProto se přenos zátěže nacvičuje a nikdy se nedělá s jediným spojením. Uzel na laně navíc snižuje jeho pevnost. Často se pozornost soustředí na samotný uzel; nebezpečná je ale ta chvíle přenosu zátěže, kdy může zajištění chybět.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPodle přístupu ke kotvení, délky trasy, stavu postiženého, dostupného vybavení a překážek na dráze.
VysvětleníRozhodnutí patří do plánu pro dané pracoviště, ne na místo nehody. Obě varianty mají jiné požadavky na vybavení. Často se volí ta varianta, kterou tým umí; rozhodnutí ale patří do plánu pro dané pracoviště, ne na místo nehody.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNejdřív připojení do sestavy zachránce, pak její zatížení a teprve nakonec odlehčení a odpojení jeho původního systému.
VysvětleníPořadí je podstatné: dokud sestava nenese, postižený se neodpojuje. Odlehčení jeho systému bývá nejnáročnější část celé operace. Často se pořadí obrátí a začne se odpojením; dokud není záchranná sestava zatížená, postiženého nedrží.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďPři podezření na poranění, které nedovoluje vis v postroji, a při delší přepravě.
VysvětleníVyžaduje to výcvik a víc lidí. Volba mezi visem v postroji a nosítky patří do plánu podle typu pracoviště. Často se nosítka berou jako komfortnější varianta; jsou ale volbou pro poranění, u kterého vis v postroji nejde.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďUrčený pracovník, který sleduje stav uvnitř, drží spojení a je schopen zahájit vyproštění.
VysvětleníDozor u vstupu nesmí vstoupit dovnitř za postiženým. Vyproštění se provádí zdvihacím zařízením zvenčí. Často se dozor u vstupu při potížích vrhne dovnitř; tím ale vznikne druhý postižený a vyprošťovat nemá kdo.
ZdrojTechnická norma EN 1496
Správná odpověďPoužít nouzové ovládání ze země a koš spustit.
VysvětleníProto musí být na pracovišti někdo, kdo nouzové spouštění zná a má k němu přístup. Slanění z koše je až krajní varianta pro vyškolený tým. Často se sáhne rovnou po tísňové lince; nouzové spouštění ze země je ale rychlejší a je součástí každé plošiny.
ZdrojNávod výrobce
Správná odpověďMalý prostor, pevné zajišťovací vedení, ke kterému je postižený připojen, a nutnost přenést zátěž do vlastní sestavy.
VysvětleníPostiženého připojeného k pevnému vedení nelze jen tak spustit. Postup pro tento typ konstrukce musí být v plánu a natrénovaný. Často se pevné vedení bere jako výhoda; postižený je k němu ale připojený a zátěž se z něj musí přenést.
ZdrojTechnická norma EN 353-1
Správná odpověďKonkrétní dobu, do které je tým schopen postiženého vyprostit, ověřenou nácvikem.
VysvětleníBez měřeného cíle nelze plán ověřit. Nácvik ukáže, jestli je doba reálná, nebo jen napsaná. Často se čas odvozuje od dojezdu složek; plán potřebuje vlastní číslo, které tým ověřil nácvikem.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďMechanismus události, dobu visu, polohu a stav postiženého, provedené úkony a přístup na místo.
VysvětleníDoba visu a mechanismus pádu ovlivňují další postup. Přístupová cesta rozhoduje o tom, jak rychle se posádka dostane k pacientovi. Často se předá jen adresa; doba visu a mechanismus pádu ale ovlivňují, jak bude posádka postupovat.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďKdyž by zachránce vstoupil do prostředí, které ohrožuje i jeho – elektrické nebezpečí, nedýchatelná atmosféra, hrozící kolaps konstrukce.
VysvětleníDruhý postižený zastaví celou záchranu. V takové situaci tým zajišťuje prostor, informuje složky a připravuje jim přístup. Často se váhá kvůli stavu postiženého; rozhoduje ale prostředí – jestli ohrožuje i zachránce.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZápis a rozbor: co fungovalo, co ne, a úprava plánu i vybavení.
VysvětleníEvidence a hlášení pracovních úrazů má vlastní předpis, ale rozbor postupu je to, co příště zachrání čas. Často se vše vyčerpá hlášením úrazu; rozbor postupu je ale to, co příště něco změní.
ZdrojPrávní předpis NV č. 322/2025 Sb.
Správná odpověďProtože přenos zátěže pak nelze ovládat a může dojít k neplánovanému uvolnění nebo zablokování.
VysvětleníPřehlednost sestavy je bezpečnostní prvek. Proto se lana vedou odděleně a přebytečné konce se zajišťují. Často se zamotání bere jako otázka pořádku; přehlednost sestavy je ale bezpečnostní prvek – bez ní nejde ovládat přenos zátěže.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďNezávisle na záchranné sestavě, zpravidla dvěma spojeními.
VysvětleníZachránce pracuje pod zatížením a s omezenou možností reagovat. Jeho zajištění nesmí záviset na sestavě, se kterou manipuluje.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďProtože každé přerušení – mezikotvení, hrana, uzel – vyžaduje přenos zátěže se dvěma osobami na systému.
VysvětleníNejlepší trasa je ta, která má nejméně přenosů. Volí se už při plánování kotvení, ne během zásahu. Často se trasa vybírá podle délky lana; rozhoduje ale počet přenosů zátěže, protože každý je se dvěma osobami rizikový.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďZajistí průchodnost dýchacích cest a polohu hlavy a teprve pak řeší spouštění.
VysvětleníU člověka v bezvědomí je omezení dýchacích cest bezprostřední hrozba. Řeší se tedy dřív než transport. Často se za nejdůležitější považuje rychlé spuštění; u člověka v bezvědomí je ale bezprostřední hrozbou zúžení dýchacích cest.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďZabránit tomu, aby se dostal pod hladinu, a začít vyprošťovat nahoru nebo na břeh.
VysvětleníČasto se sáhne po spuštění dolů jako u práce nad zemí; nad vodou je ale právě spuštění to, co postiženého ohrožuje.
ZdrojPraxe autora
Správná odpověďV řádu minut až desítek minut, zvlášť je-li pracovník v bezvědomí nebo se nemůže hýbat.
VysvětleníČasto se vis bere jako nepohodlí, které vydrží hodiny; nebezpečné je ale právě to, když se člověk nemůže hýbat.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďVyprošťovat bez zdržování a průběžně sledovat dýchání; vis v bezvědomí je stav ohrožující život.
VysvětleníČasto se čeká na složky, aby se nic nepokazilo; trauma z visu ale postupuje dál a čas pracuje proti postiženému.
ZdrojOdborné doporučení ANZCOR 9.1.5
Správná odpověďProtože by pracovník z postroje vyklouzl nebo by se převrátil hlavou dolů.
VysvětleníČasto se povolení popruhů nabízí jako rychlá pomoc; trauma z visu se tím neřeší a postroj drží právě stehenními popruhy.
ZdrojPraxe autora
U každé otázky je uvedený typ zdroje a jeho citace. Typ říká, jakou váhu tvrzení má.
Vydání norem se záměrně neuvádí – normy se průběžně revidují. Před použitím ve firemní dokumentaci ověřte aktuální vydání a status harmonizace. Obsah revidován proti předpisům k .
Všech 320 otázek jde procvičovat ve VERTIQ – zdarma a bez registrace.
