skoleni@vyskovepraceandel.cz +420 608 800 618 Tábor • Česká republika
608 800 618
Zdarma • bez registrace

Testy práce ve výškách (cvičný i ostrý test)

320 otázek ke školení práce ve výškách. U každé odpovědi najdete vysvětlení i zdroj. Otázky, ve kterých chybujete, se vám vracejí, dokud je nezvládnete. Učebna + testy + vzdělávací hra a navíc pokročilý AI učitel, který vás provede učením zdarma.

Učebna a testy práce ve výškách je bezplatný online vzdělávací systém pro každého, kdo se chce učit, procvičovat nebo si zopakovat znalosti dle NV č. 362/2005 Sb. Na této stránce je 320 otázek v šesti okruzích a ve třech úrovních školení – L1, L2 a L3. U každé odpovědi je vysvětlení a uvedený zdroj. Test běží v prohlížeči, zdarma, bez registrace a bez instalace. Nenahrazuje školení a nevzniká z něj doklad.

Kdo za obsah ručí

Lukáš Anděl, instruktor práce ve výškách a revizní technik OOPP. Praxe z provozů s nejpřísnějším režimem povolování prací – Jaderná elektrárna Temelín, Tepelná elektrárnaDětmarovice, Elektrárna Kratošice (BPS), STRABAG, Pivovar Heineken, VÚGTK (vědecký ústav geodetický, topografický a kartografický). Proč to má pro obsah VERTIQ význam?

Autor, zdroje a datum ověření

Autor: Lukáš Anděl, instruktor práce ve výškách a revizní technik OOPP, 15+ let praxe v lanovém přístupu

Obsah revidován proti předpisům k ; reviduje se při každé změně příslušných předpisů. Technické normy uvedeny bez vydání – aktuální znění je nutné ověřit.
První pomoc podle ERC Guidelines 2025 a ANZCOR 9.1.5.

Verze 2.0 – zdroje a historie změn. Materiál nenahrazuje školení podle NV č. 362/2005 Sb. ani kurz první pomoci a nevzniká z něj žádný doklad.

Otestovat seOtestovat

Test znalostí

Zjistěte, co už umíte.

Hledáte konkrétní pravidlo? Prohledejte VERTIQ

Vyberte úroveň

Vyberte úroveň, kterou se chcete učit – volbu si stránka zapamatuje. Úroveň L2 zahrnuje otázky L1; úroveň L3 zahrnuje všechny otázky.

Volba úrovně omezí banku na to, co se potřebujete učit – vybranou úroveň můžete kdykoli změnit.Úroveň omezí banku, změnit ji jde kdykoli.

Otázky můžete přeskočit a na konci se k nim vrátit; přeskočená jde k zopakování.

Podle okruhu Procvičit jedno téma – podle okruhu. Procvičit jedno téma.

Na čas a bez vysvětlení v běhu – to uvidíte až ve vyhodnocení. U každé otázky běží odpočet a nestihnutá otázka se počítá jako nezodpovězená.

Délka běhu

Online test nenahrazuje školení ani zkoušku.Nenahrazuje školení ani zkoušku. Doklad vydá jen instruktor po školení.Z testu vzniká jen záznam o provedení s vlastním číslem – abyste věděli, jak na tom jste.

Každý dokončený ostrý test dostane unikátní číslo – instruktor ho opíše do protokolu. Jména se neukládají, přehled zůstává 90 dní jen v tomhle prohlížeči.

Ověřit opsané číslo záznamu

Vyčistí postup na tomto počítači pro dalšího žáka. Výpis zkoušek zůstane.

Váš postup

Rady a tipy pro váš posun.

Můj postupUkazatele

Vaše čísla a posun v čase.

Tipy a postřehy pro váš postup

Rozbalte si přehled: co máte zvládnuté, kde to drhne a jak se posouváte.

Posouvám se?

Kde jsem slabý?

Odpovídám správně?

Kolik zbývá do zvládnutí?

Postup zůstává jen ve vašem prohlížeči.Snadná přenositelnost:

Učit se

UčebnaVaše učebna

Učte se podle toho, co vás zajímá.

Připravená je klasická učebna, kde si projdete otázky jednu po druhé, a AI učitel, který vám vše vysvětlí a pomůže dál.

Váš AI učitel

Více o AI učiteli Průvodce po VERTIQ. Zdarma·Nutný účet ChatGPT

Váš AI průvodce po VERTIQ, který běží nad ChatGPT.

  • Vysvětlí otázku, která vám nesedí
  • Zeptáte se vlastními slovy, klidně hlasem
  • Poradí i s tím, co se do VERTIQ nevešlo
Otevřít učitele v ChatGPT (zdarma, otevře se v novém okně)

Pomůcka ke studiu: nenahrazuje školení.Platné znění si vždy ověřte ve zdroji.

Běžný způsob učení

Učebna podle okruhů

Tady jsou všechny otázky ke čtení – i s odpověďmi, vysvětleními a zdroji naráz. Hodí se na první seznámení s tématem.

Právní rámec a povinnostiPovinnosti a předpisy.Nezačato·52 otázek·7 bodů výkladu

Výklad

Kdy je nutné řešit ochranu proti pádu?

Při práci ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní a všude, kde hrozí pád do hloubky. Navíc platí, že zajištění je nutné i při práci blíž než 1,5 m k nezajištěné hraně – to je oblast ohrožená pádem. NV č. 362/2005 Sb., příloha

V jakém pořadí se volí opatření proti pádu?

Nejdřív hledejte bezpečnější řešení – smontovat konstrukci na zemi, práci ve výšce vynechat. Pak kolektivní ochranu: lešení, ochrannou konstrukci, zábradlí, záchytnou síť. OOPP proti pádu jsou poslední v řadě, ne první. NV č. 362/2005 Sb., příloha

Do jaké kategorie patří OOPP proti pádu a co z toho plyne?

Nejvyšší kategorie – ochrana před smrtelným nebezpečím. Proto podléhají posouzení shody s účastí notifikované osoby a za značkou CE následuje její čtyřmístný kód. Nařízení (EU) 2016/425

Co musí zaměstnavatel kolem OOPP zajistit?

Poskytnout OOPP bezplatně, udržovat je ve funkčním a nezávadném stavu, informovat o rizicích, proti kterým chrání, a školit jejich používání včetně vyprošťovacích postupů. Směrnice 89/656/EHS; NV č. 390/2021 Sb.

Co musí pracovník doložit, než ho pustíte do výšky?

Bez platné lékařské prohlídky s potvrzením pro práce ve výškách nelze pracovníka připustit k práci ani k praktickému výcviku. Není to formalita – jde o stavy, které mohou způsobit náhlou ztrátu kontroly. Zákon č. 373/2011 Sb.

Kdy se zpracovává plán prací a co v něm musí být?

U prací podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb. zpracovává způsobilá osoba plán: rizika, pracovní postup, způsob kotvení, zajištění materiálu a prostoru pod místem práce, únikový plán a postup vyproštění po zachycení pádu. NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5

Jak často se školí práce ve výškách?

Četnost stanoví zaměstnavatel z vyhodnocení rizik; u prací ve výškách se doporučuje 12 měsíců. Znovu se školí i při změně pracovních podmínek, technologie, použitých prostředků nebo po pracovním úrazu. NV č. 362/2005 Sb.

Pojmy

BOZP
Pravidla a opatření, která chrání zdraví a bezpečnost lidí při práci.
Prevence rizik
Vyhledávání nebezpečí a přijímání opatření, která rizika odstraní nebo omezí.
Vyhodnocení rizik
Posouzení, co může pracovníka ohrozit a jak tomu bezpečně zabránit.
OOPP
Osobní ochranné pracovní prostředky, které chrání pracovníka před konkrétním rizikem.
Osobní ochrana
Ochrana pracovníka pomocí OOPP, například postroje, lana a dalších prostředků proti pádu.
Kolektivní ochrana
Lešení, ochranná konstrukce, zábradlí nebo záchytná síť. Chrání všechny na pracovišti bez nutnosti připojovat se ke kotvení.
Přednost kolektivní ochrany
Pokud je to možné, má se před osobním jištěním použít ochrana chránící více pracovníků současně.
Práce ve výškách
Práce, při které hrozí pád pracovníka z výšky nebo do hloubky.
Ohrožený prostor
Prostor, kde mohou být lidé ohroženi pádem osob, materiálu nebo předmětů z výšky.
Zaměstnavatel
Odpovídá za vytvoření bezpečných pracovních podmínek a ochranu zaměstnanců při práci.
Zaměstnanec
Musí dodržovat bezpečnostní pravidla, pokyny a správně používat přidělené OOPP.
Školení BOZP
Seznámení pracovníka s riziky, pravidly a bezpečnými postupy pro jeho práci.
Odborná způsobilost
Požadované znalosti, dovednosti nebo oprávnění potřebné pro určitou činnost.
NV č. 362/2005 Sb.
Základní český předpis stanovující požadavky na bezpečnost při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Zákoník práce
Zákon č. 262/2006 Sb., který stanovuje základní práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v BOZP.
Návod výrobce
Pokyny výrobce určující správné použití, kontrolu, údržbu a omezení výrobku.
Kontrola OOPP
Ověření, zda je ochranný prostředek stále bezpečný a způsobilý k použití.
Vyřazení OOPP
Ukončení používání prostředku, který už není bezpečný nebo nesplňuje podmínky výrobce.
CE
Označení, kterým výrobce potvrzuje splnění příslušných požadavků Evropské unie.
OOP kategorie III
Ochranné prostředky proti rizikům s velmi závažnými následky, mezi která patří i pád z výšky.
Notifikovaná osoba
Oprávněný subjekt, který se podílí na stanoveném posuzování shody OOP.
Posouzení shody
Ověření, zda výrobek splňuje požadavky příslušných právních předpisů.
EU prohlášení o shodě
Dokument výrobce potvrzující, že výrobek splňuje příslušné požadavky EU.
Harmonizovaná norma
Evropská technická norma používaná pro stanovení požadavků a ověřování vlastností výrobků.
Pracovní postup
Předem stanovený způsob, jak konkrétní práci provést bezpečně.
Plán prací
Pracovní a technologický postup včetně rizik, kotvení, únikového plánu a postupu vyproštění po zachycení pádu.
Záchranný postup
Předem připravený způsob záchrany pracovníka při pádu nebo jiné mimořádné situaci.
Mimořádná událost
Neočekávaná situace, která může ohrozit zdraví nebo život pracovníků.

52 otázek

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi52

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. Společné

    Jak velká je podle NV č. 362/2005 Sb. oblast ohrožená pádem od hrany?
    1. 0,5 m
    2. 1,5 m
    3. 2 m
    4. 3 m

    Správná odpověď: 1,5 m. Zajištění se řeší v pásmu 1,5 m od hrany pádu. Proto zábradlí odsazené od hrany nevyřeší práci přímo na okraji. NV č. 362/2005 Sb.

  2. Společné

    Který způsob ochrany proti pádu má přednost?
    1. Osobní ochrana OOP
    2. Kolektivní ochrana
    3. Rozhoduje cena
    4. Rozhoduje pracovník

    Správná odpověď: Kolektivní ochrana. Lešení, zábradlí, ochranné konstrukce a záchytné sítě mají přednost. OOP proti pádu se použijí, když kolektivní ochrana nestačí nebo není možná. NV č. 362/2005 Sb.

  3. L3

    Kdy lze jako OOP proti pádu použít horolezecké vybavení?
    1. Pokud jeho pevnost odpovídá očekávanému zatížení a pracovník s ním umí bezpečně zacházet
    2. Pokud je používá zkušený pracovník stejným způsobem jako při sportovním lezení
    3. Na základě hodnocení rizik a s uvedením v technologickém postupu
    4. Po zapsání do evidenčního listu a prohlídce revizním technikem

    Správná odpověď: Na základě hodnocení rizik a s uvedením v technologickém postupu. Podmínkou je také absolvování speciálního školení typu C, jak ho metodika označuje. Sportovní potřeby jinak z působnosti předpisů o OOPP vypadávají. Často se rozhoduje podle pevnosti; podmínkou je hodnocení rizik, zápis do technologického postupu a školení typu C. MPSV 2012, kap. 3.2.3.15

  4. Společné

    Co je hlavním obsahem plánu podle přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb.?
    1. Rozpočet stavby a harmonogram dodávek materiálu
    2. Pracovní a technologický postup včetně rizik a evakuace
    3. Jmenný seznam zaměstnanců s doklady o jejich odborné způsobilosti
    4. Zápis z kontrolní prohlídky stavby a fotodokumentace

    Správná odpověď: Pracovní a technologický postup včetně rizik a evakuace. Plán zpracovává způsobilá osoba a obsahuje i únikový plán a postup vyproštění po zachycení pádu. Příloha č. 5 vyjmenovává práce, u kterých povinnost plán zpracovat vzniká; jeho obsah a rozsah stanoví příloha č. 6. NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 6

  5. Společné

    Jaká perioda opakovaného školení práce ve výškách se doporučuje?
    1. 6 měsíců
    2. 12 měsíců
    3. 24 měsíců
    4. 36 měsíců

    Správná odpověď: 12 měsíců. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. žádnou periodu nestanoví – četnost určuje zaměstnavatel podle vyhodnocení rizik. U tak rizikové činnosti se ale důrazně doporučuje jeden rok. Praxe autora

  6. Společné

    Kolik účastníků praktického výcviku by měl mít jeden školitel?
    1. 2–3
    2. 6–8
    3. 12–15
    4. Bez omezení

    Správná odpověď: 6–8. Větší skupinu instruktor při praktickém nácviku bezpečně neuhlídá. MPSV 2012, kap. 3.1.2

  7. Společné

    Co dělat, když účastník nemá platnou lékařskou prohlídku?
    1. Připustit ho jen k teorii
    2. Připustit ho ke všemu
    3. Vyřešit to dodatečně
    4. Nechat ho podepsat prohlášení

    Správná odpověď: Připustit ho jen k teorii. Bez potvrzení zdravotní způsobilosti nelze účastníka připustit ke školení praktických dovedností. MPSV 2012, kap. 3.2.1

  8. Společné

    Do jaké kategorie OOP patří prostředky proti pádu z výšky?
    1. Kategorie I
    2. Kategorie II
    3. Kategorie III
    4. Nejsou kategorizovány

    Správná odpověď: Kategorie III. Nejvyšší kategorie – ochrana před smrtelným nebezpečím. Proto je za značkou CE čtyřmístný kód notifikované osoby. Přilby patří do kategorie II. Nařízení (EU) 2016/425

  9. Společné

    Který předpis dnes upravuje poskytování OOPP?
    1. NV č. 390/2021 Sb.
    2. NV č. 322/2025 Sb.
    3. NV č. 101/2005 Sb.
    4. NV č. 495/2001 Sb.

    Správná odpověď: NV č. 390/2021 Sb.. Původní NV č. 495/2001 Sb. bylo zrušeno k 1. 11. 2021. NV č. 390/2021 Sb.

  10. Společné

    Který předpis nahradil NV č. 201/2010 Sb. o evidenci úrazů?
    1. NV č. 390/2021 Sb.
    2. NV č. 322/2025 Sb.
    3. NV č. 319/2025 Sb.
    4. NV č. 591/2006 Sb.

    Správná odpověď: NV č. 322/2025 Sb.. Nové nařízení o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech platí od 1. 1. 2026. NV č. 322/2025 Sb.

  11. Společné

    Co nahradilo směrnici 89/686/EHS pro uvádění OOP na trh?
    1. Směrnice 2009/104/ES
    2. Nařízení (EU) 2016/425
    3. NV č. 21/2003 Sb.
    4. Směrnice 89/656/EHS

    Správná odpověď: Nařízení (EU) 2016/425. Přímo použitelné evropské nařízení. Navázané NV č. 21/2003 Sb. bylo zrušeno k 21. 4. 2018. Nařízení (EU) 2016/425

  12. Společné

    Kdy se musí práce ve výškách přerušit kvůli větru?
    1. Nad 5 m/s na plošinách, pojízdném lešení a v závěsu na laně; u ostatních prací nad 8 m/s
    2. Nad 8 m/s na plošinách, pojízdném lešení, žebříku nad 5 m a v závěsu na laně; jinak nad 11 m/s
    3. Nad 11 m/s na každém pracovišti stejně; druh pracoviště, výška ani způsob zajištění se neposuzují
    4. Nad 15 m/s na plošinách a pojízdném lešení, jinak až od 20 m/s

    Správná odpověď: Nad 8 m/s na plošinách, pojízdném lešení, žebříku nad 5 m a v závěsu na laně; jinak nad 11 m/s. Osm metrů za sekundu je čerstvý vítr, 5 stupňů Beaufortovy stupnice. Jedenáct metrů za sekundu je silný vítr, 6 stupňů. Rozdíl je v tom, jak snadno vás vítr z daného pracoviště dostane. NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX

  13. Společné

    Při jaké dohlednosti a teplotě se práce ve výškách přerušuje?
    1. Dohlednost pod 50 m, teplota pod 0 °C
    2. Dohlednost pod 30 m, teplota pod −10 °C
    3. Dohlednost pod 10 m, teplota pod −20 °C
    4. Dohlednost ani teplota se neřeší

    Správná odpověď: Dohlednost pod 30 m, teplota pod −10 °C. Za nepříznivou povětrnostní situaci se považuje i dohlednost v místě práce menší než 30 m a teplota nižší než −10 °C. Do výčtu patří také bouře, déšť, sněžení a tvoření námrazy. NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX

  14. Společné

    Co musí platit, když pracovní operace vyžaduje dočasně odstranit zábradlí?
    1. Odstranění se zapíše do stavebního deníku a ochrana proti pádu se obnoví do konce směny
    2. Musí být přijata účinná náhradní opatření a práce nesmí začít, dokud nejsou provedena
    3. Stačí, když je na místě přítomen vedoucí a doba odstranění nepřesáhne hodinu
    4. Práce může pokračovat se zvýšenou opatrností, jde-li o krátkodobou operaci

    Správná odpověď: Musí být přijata účinná náhradní opatření a práce nesmí začít, dokud nejsou provedena. A hned po dočasném přerušení nebo ukončení operace se ochrana proti pádu musí obnovit. Odstraněné a nevrácené zábradlí je jedna z nejčastějších pastí pro toho, kdo přijde na pracoviště po vás. NV č. 362/2005 Sb.

  15. Společné

    Kdo odpovídá za to, že pracovník má vhodné OOPP a je vyškolený?
    1. Zaměstnanec vykonávající samotné činnosti
    2. Zaměstnavatel
    3. Koordinátor BOZP

    Správná odpověď: Zaměstnavatel. Zaměstnavatel poskytuje OOPP bezplatně, udržuje je ve funkčním stavu, informuje o rizicích a zajišťuje školení včetně vyprošťovacích postupů. Pracovník je povinen je používat. Směrnice 89/656/EHS; NV č. 390/2021 Sb.

  16. Společné

    Práce ve výškách se má naplánovat tak, aby se jí co nejvíc předešlo. Co to znamená v praxi?
    1. Zkrátit dobu pobytu ve výšce rychlejší prací a nasazením zkušenějších lidí
    2. Co lze smontovat na zemi, smontovat na zemi; zvážit jinou technologii nebo jiný přístup
    3. Nasadit lehčí nářadí a zkrátit směny, aby se pracovník ve výšce tolik neunavil a pracoval jistěji
    4. Naplánovat práci na ráno, kdy bývá nejlepší viditelnost a nižší vítr

    Správná odpověď: Co lze smontovat na zemi, smontovat na zemi; zvážit jinou technologii nebo jiný přístup. Nejbezpečnější práce ve výšce je ta, která se neuskuteční. Teprve když ji nelze vynechat, řeší se kolektivní ochrana a nakonec OOPP. NV č. 362/2005 Sb.

  17. L1

    Kdo smí lešení předat do používání?
    1. Četa, která lešení postavila, zápisem do vlastního montážního deníku
    2. Předání se dokládá záznamem po prohlídce odborně způsobilou osobou
    3. Stavbyvedoucí ústním pokynem, pokud konstrukci viděl z úrovně terénu
    4. Kterýkoli uživatel, pokud si před prvním vstupem lešení sám prohlédne

    Správná odpověď: Předání se dokládá záznamem po prohlídce odborně způsobilou osobou. Nepředané lešení je nedokončené lešení. Chybějící podlaha, zábradlí nebo ukotvení bývají důvodem pádu prvního člověka, který na něj vstoupí. Často se zaměňuje kontrola před vstupem, kterou dělá každý uživatel, s předáním – to je jednorázový úkon s písemným záznamem. NV č. 362/2005 Sb.; NV č. 591/2006 Sb.

  18. L1

    Co platí pro práci v blízkosti nadzemního elektrického vedení?
    1. Postačí dodržet odstup jednoho metru a nedotknout se vodičů nářadím
    2. Je nutné předem stanovit bezpečné vzdálenosti a opatření a projednat je s vlastníkem vedení
    3. Postačí dielektrické rukavice a obuv s izolační podrážkou podle normy
    4. Vedení lze na dobu prací odsunout izolační tyčí a po skončení je vrátit zpět do původní polohy

    Správná odpověď: Je nutné předem stanovit bezpečné vzdálenosti a opatření a projednat je s vlastníkem vedení. U vysokého napětí přeskočí oblouk i na vzdálenost, kde jste se ničeho nedotkli. Vzdálenosti se odvozují od napětí, řešením bývá vypnutí, zakrytí nebo změna technologie. Často se spoléhá na izolační rukavice; ty jsou pro nízké napětí a proti oblouku nechrání. Praxe autora

  19. L1

    Kdy má být záchytný systém na střeše navržen?
    1. Až po převzetí dokončené stavby, kdy je znám skutečný způsob užívání střechy a četnost budoucích servisních vstupů
    2. Už v projektu – podle ČSN 73 1901-1 musí projektant řešit bezpečnost při užívání střechy
    3. Až při první údržbě, kvůli které je nutné na střechu vstoupit; dříve se záchytný systém navrhovat nemusí
    4. V okamžiku, kdy majitel na střechu umístí fotovoltaiku nebo klimatizaci

    Správná odpověď: Už v projektu – podle ČSN 73 1901-1 musí projektant řešit bezpečnost při užívání střechy. Údržba střechy je pravidelná činnost: sníh, okapy, hromosvod, světlíky, klimatizace, fotovoltaika. Systém dodělávaný později bývá dražší a horší. Často se to odsouvá na uživatele s tím, že projekt řeší jen stavbu; údržba střechy je ale její užívání, a to projektant řešit musí. Od 1. 11. 2020 je norma rozdělená na tři části a základní ustanovení jsou v části 1. ČSN 73 1901-1

  20. L2

    Technologický postup pro práci nad volnou hloubkou nemá zpracovanou část o vyproštění.
    1. Nevadí; vyproštění je věcí záchranných složek, ne technologického postupu
    2. Chybí podstatná část – postup vyproštění a únikový plán do plánu patří
    3. Nevadí, pokud je na pracovišti někdo vyškolený na vyprošťovací postupy
    4. Doplní se dodatečně, jakmile k nějaké události na pracovišti dojde

    Správná odpověď: Chybí podstatná část – postup vyproštění a únikový plán do plánu patří. Součástí plánu je i seznam záchranného vybavení a místo jeho uložení. Plán bez části o vyproštění je papír, který v krizi nepomůže. Často se vyproštění chápe jako reakce na nehodu; do postupu ale patří předem, včetně seznamu vybavení a místa jeho uložení. NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 6

  21. L3

    Jaká úroveň školení je podmínkou pro práci v lanovém přístupu?
    1. Základní teoretické proškolení doplněné o seznámení s návody výrobců
    2. Profesní školení s praktickým výcvikem; pro pokročilé techniky a záchranu speciální úroveň
    3. Zaškolení zkušeným kolegou na pracovišti se zápisem do deníku; profesní školení se doplní později
    4. Profesní školení bez praktického výcviku; nácvik se doplní v praxi

    Správná odpověď: Profesní školení s praktickým výcvikem; pro pokročilé techniky a záchranu speciální úroveň. Základní školení bez praktického nácviku na lanový přístup nestačí. Rozdíl mezi úrovněmi není v délce prezentace, ale v tom, co si účastník skutečně vyzkoušel. MPSV 2012, kap. 3.1

  22. Společné

    Co se přidává k rizikům při práci nad vodou nebo nad nebezpečnou látkou?
    1. Riziko prochladnutí a uklouznutí; jinak se práce nad vodou posuzuje jako běžná
    2. Riziko utonutí nebo zasažení látkou – opatření musí řešit i to, co se stane po zachycení pádu
    3. Nic navíc – při zachycení pádu se pracovník hladiny ani nádrže nedotkne
    4. Jen povinnost plovací vesty a záchranného kruhu; ostatní opatření zůstávají stejná jako nad terénem

    Správná odpověď: Riziko utonutí nebo zasažení látkou – opatření musí řešit i to, co se stane po zachycení pádu. Zachycený pád nad vodní hladinou nebo nad nádrží není konec problému, ale jeho začátek. Do plánu patří způsob vytažení a případný plovací prostředek. NV č. 591/2006 Sb.

  23. Společné

    Co se podle NV č. 362/2005 Sb. považuje za práci ve výšce?
    1. Pracoviště nad 2 m nad okolní úrovní, u lešení a plošin nad 1,5 m
    2. Pracoviště nad 1,5 m nad okolní úrovní nebo s volnou hloubkou nad 1,5 m
    3. Pracoviště nad 3 m, odkud je možný pád na volné prostranství
    4. Práce na střeše, na žebříku a na lešení bez ohledu na výšku pracoviště nad terénem

    Správná odpověď: Pracoviště nad 1,5 m nad okolní úrovní nebo s volnou hloubkou nad 1,5 m. Navíc sem patří pracoviště v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami, které při pádu ohrožují život – popálením, poleptáním, otravou nebo zadušením. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 1

  24. Společné

    Kdy smí být žebřík použit jako pracoviště?
    1. Do výšky chodidel 5 m; nad touto výškou se musí použít lešení nebo pojízdná pracovní plošina
    2. Jen když použití bezpečnějších prostředků není podle vyhodnocení rizik opodstatněné a účelné
    3. Když je práce krátkodobá a pracovník je proškolený a cítí se bezpečně
    4. Když žebřík stojí na rovném podkladu a druhá osoba ho drží proti posunutí

    Správná odpověď: Jen když použití bezpečnějších prostředků není podle vyhodnocení rizik opodstatněné a účelné. Na žebříku lze provádět jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce s ručním nářadím. Nebezpečné nástroje, například motorová pila nebo pneumatické nářadí, na žebřík nepatří. NV č. 362/2005 Sb., příloha III

  25. Společné

    Od jaké výšky chodidel na žebříku je nutné zajištění OOPP proti pádu?
    1. Nad 1,5 m
    2. Nad 3 m
    3. Nad 5 m
    4. OOPP se na žebříku nepoužívají

    Správná odpověď: Nad 5 m. Stojí-li zaměstnanec chodidly výše než 5 m, musí být zajištěn osobními ochrannými pracovními prostředky. NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 10

  26. Společné

    Jak daleko od horního konce opěrného žebříku smí pracovník stát chodidly?
    1. Na poslední příčli
    2. Nejméně 0,8 m od horního konce
    3. Nejméně 2 m pod horním koncem žebříku
    4. Vzdálenost chodidel není předpisem určena

    Správná odpověď: Nejméně 0,8 m od horního konce. U dvojitého žebříku je bezpečná vzdálenost nejméně 0,5 m od horního konce. Stání na poslední příčli je klasická příčina pádu. NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 9

  27. Společné

    Jaký musí být nejmenší sklon opěrného žebříku?
    1. Nesmí být menší než 2,5 : 1
    2. Nesmí být větší než 1 : 1
    3. Je to jedno
    4. 45°

    Správná odpověď: Nesmí být menší než 2,5 : 1. Poměr 2,5 : 1 znamená, že na každých 2,5 m výšky může být pata žebříku nejvýše 1 m od stěny. Za příčlemi (nášlapy žebříku) musí zůstat alespoň 18 cm volného prostoru směrem ke stěně, aby bylo dost místa pro bezpečné došlápnutí. NV č. 362/2005 Sb., příloha III bod 6

  28. Společné

    Co se musí stát s otvorem v podlaze, jehož rozměry přesahují 0,25 m?
    1. Zakrýt libovolným krytem a označit výstražnou barvou, aby byl otvor z pracoviště i ze země vidět
    2. Bezprostředně zakrýt únosným poklopem zajištěným proti posunutí, nebo okraje zajistit zábradlím
    3. Ohradit páskou ve vzdálenosti 1,5 m od hrany otvoru po celou dobu prací
    4. Zakrýt fólií nebo plachtou a zajistit ji proti odfouknutí větrem

    Správná odpověď: Bezprostředně zakrýt únosným poklopem zajištěným proti posunutí, nebo okraje zajistit zábradlím. Platí to i pro terénní prohlubně. Pozor na světlíky: bývají zakryté, ale kryt nemá nosnost – proto se posuzují jako otvor. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5

  29. Společné

    Z čeho se musí skládat zábradlí jako ochrana proti pádu?
    1. Alespoň z horní tyče ve výšce 1,1 m; zarážka u podlahy se u lešení nevyžaduje
    2. Alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy vysoké nejméně 0,15 m
    3. Z horní tyče, střední tyče a sítě proti propadnutí materiálu
    4. Z horní tyče a zarážky u podlahy vysoké nejméně 0,3 m

    Správná odpověď: Alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy vysoké nejméně 0,15 m. Zarážka u podlahy brání sesunutí materiálu a nářadí na osoby pod místem práce. Konstrukci ochrany proti pádu lze přerušit jen v místě žebříkového nebo schodišťového přístupu. NV č. 362/2005 Sb., příloha I bod 4

  30. Společné

    Co musí zaměstnavatel zajistit u pracovníka, který pracuje ve výšce osamoceně?
    1. Zákaz práce o samotě; ve výšce musí být přítomni nejméně dva pracovníci
    2. Pravidla dorozumívání a poučení o povinnosti přerušit práci, nelze-li v ní bezpečně pokračovat
    3. Nepřetržité spojení vysílačkou a kontrolní hlášení vedoucímu nejméně každých patnáct minut práce
    4. Písemné pověření k práci o samotě vydané před každou směnou vedoucím

    Správná odpověď: Pravidla dorozumívání a poučení o povinnosti přerušit práci, nelze-li v ní bezpečně pokračovat. Přerušení práce musí pracovník neprodleně nahlásit vedoucímu. Osamocená práce na laně je z hlediska vyproštění zvlášť riziková. NV č. 362/2005 Sb., § 3

  31. Společné

    Co patří mezi nepříznivé povětrnostní podmínky, při kterých se práce ve výškách přerušuje?
    1. Bouře a silný vítr; déšť a teplota se u prací ve výškách neposuzují
    2. Bouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy, silný vítr, snížená viditelnost a nízká teplota
    3. Snížená viditelnost pod 30 m a teplota pod −10 °C; ostatní povětrnostní jevy posoudí vedoucí práce
    4. Déšť, sněžení a námraza; vítr se řeší jen u prací na zavěšené plošině

    Správná odpověď: Bouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy, silný vítr, snížená viditelnost a nízká teplota. Konkrétní hodnoty rychlosti větru, viditelnosti a teploty stanoví příloha nařízení a technologický postup pro danou práci. Rozhoduje i typ pracoviště – na zavěšené plošině a na laně platí přísnější limity. NV č. 362/2005 Sb., příloha IX

  32. Společné

    Jak často se opakuje lékařská prohlídka u prací ve výškách s použitím OOPP proti pádu?
    1. Každé 2 roky, u zaměstnance nad 50 let každý rok
    2. Zpravidla každé 4 roky, u zaměstnance nad 50 let každé 2 roky
    3. Každých 5 let, u zaměstnance nad 60 let každé 3 roky
    4. Jednou při nástupu a pak už jen při změně zdravotního stavu pracovníka

    Správná odpověď: Zpravidla každé 4 roky, u zaměstnance nad 50 let každé 2 roky. Prohlídka obsahuje i zkoušku rovnováhy včetně Rombergova testu. Práce s OOPP proti pádu je práce s profesním rizikem. Vyhláška č. 79/2013 Sb.

  33. Společné

    Může zaměstnanec odmítnout práci, kterou považuje za bezprostředně ohrožující život?
    1. Ne, je to neplnění pracovních povinností a zaměstnavatel to může postihnout
    2. Ano, a nelze to považovat za nesplnění povinnosti
    3. Jen s písemným souhlasem
    4. Jen když je odborně způsobilý

    Správná odpověď: Ano, a nelze to považovat za nesplnění povinnosti. Je to zákonné právo zaměstnance. Odpovědnost za zajištění bezpečného provedení práce zůstává na zaměstnavateli. Zákon č. 262/2006 Sb., § 106

  34. L1

    Co je nutné zkontrolovat před použitím pracovní plošiny?
    1. Množství paliva, stav baterií a hladinu hydraulického oleje ve stroji
    2. Podklad a jeho nosnost, sklon, stabilizátory, funkce ovládání, prostor nad i pod plošinou a dokumentaci
    3. Funkci ovládání v koši i ze země a platnost revizní zprávy stroje
    4. Platnost revize, čitelnost štítku nosnosti, stav zábradlí koše a funkci nouzového spouštění ze země; podklad hodnotí obsluha

    Správná odpověď: Podklad a jeho nosnost, sklon, stabilizátory, funkce ovládání, prostor nad i pod plošinou a dokumentaci. Podklad je nejčastější slabé místo: zásyp, kanalizační vpusť nebo nezhutněná zemina se pod stabilizátorem propadne. Pozor, kontrola stroje se často zamění za kontrolu stanoviště; plošiny se převracejí spíš kvůli podkladu než kvůli závadě. Návod výrobce

  35. L1

    Kdy se smí použít lešení?
    1. Ihned po dokončení montáže, pokud na konstrukci montážní četa už stála
    2. Až po předání a kontrole, s dokumentací, kompletním zábradlím a podlahami
    3. Po ústním souhlasu stavbyvedoucího, který stavbu lešení sledoval
    4. Po vlastní prohlídce před vstupem, jde-li o lešení do výšky pěti metrů

    Správná odpověď: Až po předání a kontrole, s dokumentací, kompletním zábradlím a podlahami. Dočasná stavební konstrukce se předává zápisem. Chybějící podlaha nebo zábradlí není detail, ale důvod lešení nepoužít. Často se za předání považuje to, že na lešení už stála montážní četa; ta ho ale staví, nepřebírá. NV č. 362/2005 Sb., příloha VII

  36. L1

    Co dělat, když na lešení chybí zábradlí nebo část podlahy?
    1. Chybějící část doplnit fošnou a pokračovat, závadu nahlásit po směně
    2. Lešení nepoužít, závadu nahlásit a nechat odstranit oprávněnou osobou
    3. Připoutat se spojovacím prostředkem ke konstrukci lešení a pokračovat
    4. Neúplný úsek přeskočit a pracovat jen z částí, které jsou kompletní

    Správná odpověď: Lešení nepoužít, závadu nahlásit a nechat odstranit oprávněnou osobou. Do konstrukce lešení nesmí zasahovat nikdo bez oprávnění. Improvizovaná podlaha je jednou z nejčastějších příčin propadnutí. Často se připojení postroje k lešení bere jako náhrada zábradlí; neúplná konstrukce ale nemusí unést ani rázovou sílu zachyceného pádu. NV č. 362/2005 Sb., příloha VII

  37. L1

    Co znamená zajištění prostoru pod místem práce?
    1. Umístit výstražnou ceduli u vstupu a upozornit ostatní čety na stavbě
    2. Vymezit a ohradit ohrožený prostor, vyloučit pohyb osob, případně použít záchytné konstrukce a zajistit dozor
    3. Uzavřít objekt a pustit dovnitř jen pracovníky provádějící práci ve výšce
    4. Ohradit páskou pruh široký jeden a půl metru podél paty objektu a na vstupu vyvěsit ceduli se zákazem vstupu nepovolaným osobám

    Správná odpověď: Vymezit a ohradit ohrožený prostor, vyloučit pohyb osob, případně použít záchytné konstrukce a zajistit dozor. Šířka ohroženého prostoru se odvíjí od výšky práce a druhu činnosti. Samotná ceduje nikoho nezastaví. Často se šířka ohroženého prostoru odhaduje od oka; odvozuje se přitom od výšky práce, takže u vyšší budovy sahá dál, než kam by kdo čekal. NV č. 362/2005 Sb., příloha V

  38. L1

    Na co se má zaměřit školení podle NV č. 362/2005 Sb.?
    1. Na obecná pravidla bezpečnosti práce, požární ochranu a první pomoc
    2. Na konkrétní rizika dané práce, pracovní postupy, technická řešení, OOPP a vyprošťovací postupy
    3. Na seznámení s předpisem a podpis prezenční listiny jednou za rok
    4. Na návody výrobců k prostředkům, které zaměstnavatel pořídil, protože z nich vychází pracovní postup

    Správná odpověď: Na konkrétní rizika dané práce, pracovní postupy, technická řešení, OOPP a vyprošťovací postupy. Přečtení předpisu bez praktického nácviku nesplňuje účel školení. Nácvik evakuace a vyproštění je výslovným požadavkem. Často se zaměňuje s obecným školením o bezpečnosti práce; toto je vázané na konkrétní práci a na nácvik vyproštění. NV č. 362/2005 Sb., příloha XI; příloha II bod 9

  39. L1

    Kdy nemusí být otvor ve stěně zajištěn proti vypadnutí osob?
    1. Má-li dolní okraj výše než 0,75 m nad podlahou a je-li užší než 1,1 m
    2. Má-li dolní okraj výše než 1,1 m nad podlahou, nebo je-li užší než 0,3 m a nižší než 0,75 m
    3. Je-li otvor zvenčí zakrytý lešením s kompletním zábradlím a podlahou
    4. Je-li otvor označen výstražnou značkou, přes něj natažená páska a v okolí se nepohybují jiné čety

    Správná odpověď: Má-li dolní okraj výše než 1,1 m nad podlahou, nebo je-li užší než 0,3 m a nižší než 0,75 m. Jde o jedinou výjimku, kterou předpis u stěnových otvorů připouští. U otvorů v podlaze je hranicí 0,25 m ve všech směrech. Často se čísla 1,1 m a 0,3 m prohodí; první je výška dolního okraje nad podlahou, druhé šířka otvoru. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5

  40. L1

    Kdy musí mít zábradlí kromě madla a zarážky i střední tyč?
    1. Je-li podlaha výše než 1,5 m nad okolní úrovní
    2. Je-li podlaha výše než 2 m nad okolní úrovní
    3. Jen u lešení a u pojízdných pracovních plošin
    4. Jen u schodišť a ramp se sklonem nad deset stupňů

    Správná odpověď: Je-li podlaha výše než 2 m nad okolní úrovní. Prostor mezi madlem a zarážkou se zajišťuje jednou nebo více středními tyčemi, případně jinou vhodnou výplní. Za dostatečnou výšku madla se považuje 1,1 m. Často se plete s hranicí 1,5 m, od které se vůbec zajišťuje proti pádu; střední tyč přibývá až od dvou metrů. NV č. 362/2005 Sb., příloha I bod 4

  41. L1

    Co si nikdy nesmíte podložit, abyste dosáhli výš?
    1. Schůdky a štafle určené výrobcem pro práci ve stoje
    2. Vědro, sud, židli, stůl ani jiný předmět určený k jinému použití
    3. Pojízdné lešení se zajištěnými kolečky a kompletní podlahou
    4. Lešeňový podstavec dodaný jako součást systémového lešení

    Správná odpověď: Vědro, sud, židli, stůl ani jiný předmět určený k jinému použití. Předpis to zakazuje výslovně. Improvizované zvýšení je klasická příčina pádu z malé výšky s velkými následky. Často se argumentuje tím, že předmět unese; nosnost není problém – problém je, že se převrátí a není se čeho chytit. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 6

  42. L1

    U kterého lešení se nevyžaduje zápis o předání a převzetí?
    1. U pojízdného lešení, které se během směny několikrát přemísťuje
    2. U typizovaných lehkých pracovních lešení s podlahou do 1,5 m a u pohyblivých plošin
    3. U každého lešení s podlahou do 5 m, kde se pracuje jen krátkodobě
    4. U lešení, které staví a používá tatáž parta pracovníků po celou dobu zakázky bez přestavby

    Správná odpověď: U typizovaných lehkých pracovních lešení s podlahou do 1,5 m a u pohyblivých plošin. U všech ostatních dočasných konstrukcí je zápis podmínkou používání. Nevyžadovaný zápis neznamená, že se konstrukce nekontroluje. Často se za výjimku pokládá pojízdné lešení; rozhoduje ale výška podlahy do 1,5 m a typizovaná konstrukce, ne kolečka. NV č. 362/2005 Sb., příloha VII bod 5

  43. L1

    Za jakých podmínek lze provádět práce nad sebou?
    1. Kdykoli se obě čety domluví, spodní pracovníci mají přilby a materiál nahoře je zajištěný
    2. Pouze výjimečně, nelze-li práci zajistit jinak, a technologický postup musí popsat ochranu pracovníků níže
    3. Práce nad sebou jsou zakázané, proto se musí rozdělit do dvou směn nebo oddělit vodorovnou záchytnou konstrukcí
    4. Je-li mezi pracovišti nejméně pět metrů a určený dozor sleduje současně obě pracovní skupiny

    Správná odpověď: Pouze výjimečně, nelze-li práci zajistit jinak, a technologický postup musí popsat ochranu pracovníků níže. Přilba nechrání proti pádu těžkého předmětu. Pokud se práce nad sebou nedá vyloučit, musí být níže položené pracoviště chráněno konstrukcí. Často se domluva čet zamění za technologický postup; ten musí popsat, čím jsou chráněni lidé pod místem práce. NV č. 362/2005 Sb., příloha V bod 6

  44. L1

    Kde najdete limit rychlosti větru pro konkrétní samohybnou plošinu?
    1. V nařízení vlády, které stanoví jednotnou hranici pro všechny stroje
    2. V návodu výrobce; předpis navíc stanoví obecné hranice pro přerušení práce
    3. Na štítku v koši, kde je vedle nosnosti uvedená i povolená rychlost větru
    4. Nikde; rozhoduje obsluha podle toho, jak se stroj ve větru chová

    Správná odpověď: V návodu výrobce; předpis navíc stanoví obecné hranice pro přerušení práce. Výrobce zohledňuje plochu koše i vysunutí výložníku, takže jeho limit může být nižší než obecná hranice předpisu. Platí ten přísnější. Často se hledá jedno číslo do všech situací; limit se ale liší stroj od stroje podle plochy koše a vysunutí výložníku. Návod výrobce

  45. L2

    Co předpis vyžaduje kromě technologického postupu u práce v závěsu na laně?
    1. Přítomnost koordinátora bezpečnosti práce po celou dobu prací
    2. Dozor tak, aby mohl být pracovník v případě nouze neprodleně vyproštěn
    3. Souhlas oblastního inspektorátu práce vydaný před zahájením prací
    4. Zdravotníka na pracovišti a lékárničku vybavenou pro úrazy pádem

    Správná odpověď: Dozor tak, aby mohl být pracovník v případě nouze neprodleně vyproštěn. Dozor není formalita: je to člověk, který si všimne, že se něco děje, a zahájí vyproštění. Často se dozor chápe jako formalita navíc; je to ale ten člověk, který si všimne potíží a zahájí vyproštění. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7

  46. Společné

    Pracujete na fasádě nad chodníkem v centru města. Co musí platit o prostoru pod vámi?
    1. Stačí postavit na chodník výstražnou značku a upozornit chodce, aby prošli rychle
    2. Ohrožený prostor musí být vymezený a zajištěný proti vstupu, nebo se použije záchytná konstrukce
    3. Chodník lze nechat průchodný, pokud práce probíhá výhradně mimo dopravní špičku
    4. Postačí, když na chodníku stojí druhý pracovník, který chodce slovně upozorňuje a odvádí je do vozovky

    Správná odpověď: Ohrožený prostor musí být vymezený a zajištěný proti vstupu, nebo se použije záchytná konstrukce. Často se ohrožený prostor bere jako formalita pro stavební úřad; je to ale jediná ochrana lidí, kteří o práci nahoře nevědí. NV č. 362/2005 Sb., příloha část V

  47. Společné

    Kdo rozhoduje o uzavření nebo zúžení vozovky pod místem práce?
    1. Zhotovitel prací, protože nese odpovědnost za bezpečnost svého pracoviště
    2. Koordinátor BOZP po dohodě s objednatelem stavby, majitelem objektu a vedoucím pracovní čety zhotovitele
    3. U pozemní komunikace rozhoduje silniční správní úřad; u interní neveřejné cesty může být režim jiný
    4. Policie na místě, jakmile se přesvědčí, že práce nahoře skutečně probíhá

    Správná odpověď: U pozemní komunikace rozhoduje silniční správní úřad; u interní neveřejné cesty může být režim jiný. Často se to plete s vymezením ohroženého prostoru na vlastním pracovišti; zásah do veřejné komunikace je ale správní rozhodnutí. Praxe autora

  48. Společné

    Co pro práci ve výšce vyplývá ze zákona č. 309/2006 Sb.?
    1. Stanoví konkrétní výšku, od které se musí použít lanový přístup místo lešení
    2. Určuje periodu revizí osobních ochranných prostředků proti pádu na dvanáct měsíců
    3. Ukládá zaměstnavateli organizovat práci a stanovit postupy tak, aby pracoviště bylo bezpečné
    4. Nahrazuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb. a stanoví technické požadavky na kotvicí body a ochranné prostředky

    Správná odpověď: Ukládá zaměstnavateli organizovat práci a stanovit postupy tak, aby pracoviště bylo bezpečné. Často se od zákona čekají technická čísla; ta jsou v nařízeních vlády a v normách, zákon ukládá povinnost práci zorganizovat. Zákon č. 309/2006 Sb.

  49. Společné

    Kdo hradí osobní ochranné prostředky proti pádu?
    1. Zaměstnanec, protože postroj se přizpůsobuje jeho postavě a používá ho jen on
    2. Zaměstnanec s tím, že mu zaměstnavatel po roce práce část nákladů zpětně nahradí
    3. Náklady se dělí; polovinu hradí zaměstnavatel a polovinu si zaměstnanec doplácí ze mzdy
    4. Zaměstnavatel, a to bezplatně; náhradu nelze převést na zaměstnance ani mu ji srazit

    Správná odpověď: Zaměstnavatel, a to bezplatně; náhradu nelze převést na zaměstnance ani mu ji srazit. Často se srážka ze mzdy hájí tím, že si prostředek pracovník vybral sám; na povinnost zaměstnavatele to nemá vliv. Zákon č. 262/2006 Sb.; NV č. 390/2021 Sb.

  50. Společné

    Na stavbě pracují tři firmy, jedna z nich ve výšce. Kdy musí být určen koordinátor BOZP?
    1. Vždy, jakmile na jednom pracovišti pracuje více firem než jedna
    2. Působí-li na stavbě současně zhotovitelé více než jedné firmy, za podmínek podle zákona
    3. Teprve když některá z firem pracuje ve výšce nad deset metrů nad okolním terénem
    4. Nemusí být určen; postačí, když si firmy mezi sebou písemně rozdělí pracovní prostor a dobu prací

    Správná odpověď: Působí-li na stavbě současně zhotovitelé více než jedné firmy, za podmínek podle zákona. Často se rozhoduje podle výšky nebo podle velikosti zakázky; rozhoduje ale souběh více zhotovitelů. Zákon č. 309/2006 Sb.

  51. Společné

    Za co koordinátor BOZP odpovídá a za co ne?
    1. Odpovídá za bezpečnost všech pracovníků na stavbě, protože je nadřízený vedoucím čet
    2. Odpovídá za technický stav osobních ochranných prostředků, které si firmy na stavbu přivezou
    3. Koordinuje a může nařídit přerušení prací; odpovědnost zhotovitele nepřebírá
    4. Odpovídá za to, že práce ve výšce proběhne v souladu s technologickým postupem každé firmy

    Správná odpověď: Koordinuje a může nařídit přerušení prací; odpovědnost zhotovitele nepřebírá. Od 1. 11. 2025 může koordinátor při ohrožení života nebo zdraví vydat pokyn k přerušení prací a zhotovitelé jsou povinni jeho opatření plnit. Často se z koordinátora dělá ten, kdo za všechno ručí; odpovědnost zhotovitele za vlastní lidi tím ale nezaniká. Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 318/2025 Sb.

  52. L1

    Dvě firmy chtějí ve stejnou dobu pracovat nad sebou na jednom lešení. Kdo to má vyřešit?
    1. Vedoucí té firmy, která na lešení přišla první a má ho zapsané v předávacím protokolu
    2. Obě čety mezi sebou na místě; postačí, když si dohodnou pořadí a spodní četa nasadí přilby
    3. Nikdo to řešit nemusí, je-li mezi pracovišti svislá vzdálenost nejméně pět metrů
    4. Koordinátor BOZP ve spolupráci se zhotoviteli, protože jde o souběh prací více firem

    Správná odpověď: Koordinátor BOZP ve spolupráci se zhotoviteli, protože jde o souběh prací více firem. Často se to nechá na dohodě dvou předáků; souběh prací nad sebou je ale přesně to, k čemu koordinace je. Zákon č. 309/2006 Sb.; NV č. 591/2006 Sb.

Konec otázek okruhu Právní rámec a povinnosti. Zpět na začátek okruhu

Prostředky a normyOOPP, vybavení a normy.Nezačato·56 otázek·10 bodů výkladu

Výklad

Jaký je rozdíl mezi zachycovacím postrojem a polohovacím pásem?

Zachycovací postroj podle EN 361 je určen k zachycení pádu a oka k tomu určená jsou označena písmenem A. Pás a prostředky podle EN 358 slouží jen k pracovnímu polohování a zadržení – k zachycení pádu se použít nesmí. EN 361; EN 358

Jak dlouhý smí být spojovací prostředek i s doplňky?

Podle EN 354 se do dvou metrů počítají všechny doplňky – karabiny i tlumič pádu. Delší sestava znamená delší dráhu pádu, než s jakou počítá výrobce. EN 354

Co udělá tlumič pádu s rázovou silou a s dráhou pádu?

Tlumič podle EN 355 omezí rázovou sílu na maximálně 6 kN páráním sešitého popruhu. Popruh se přitom prodlouží zhruba o 120 až 180 cm – tuto délku musíte mít pod sebou volnou. EN 355

V jakém směru se smí používat zatahovací zachycovač?

Prostředky podle EN 360 se zpravidla smějí používat jen ve svislém směru s odklonem nejvýše 40 až 45° od osy. Pro vodorovné použití musí být vybaveny doplňkovým tlumičem podle specifikace výrobce. EN 360

Proč patří zachycovač na poddajném vedení do každé sady?

Zachycovač pádu na poddajném zajišťovacím vedení podle EN 353-2 má mnohem širší rozsah použití než spojovací prostředek a měl by být v každé sadě. Pevné vedení podle EN 353-1 se používá na svislých konstrukcích a žebřících. EN 353-2; EN 353-1

Kolik úkonů musí být potřeba k otevření spojky?

Podle EN 362 musí být k otevření potřeba nejméně dva na sobě nezávislé úkony. Pro dlouhodobé spojení volte šroubovací zámek, pro časté přepínání automatický. EN 362

Co znamenají typy A, B a C u nastavovacích zařízení lana?

Podle EN 12841 je typ A zachycovač na bezpečnostním laně, typ B blokant pro výstup a typ C slaňovací brzda pro sestup po pracovním laně. Do lanového přístupu patří vždy dvě lana – pracovní a bezpečnostní. EN 12841

Čím se liší statické lano od dynamického?

Statické lano podle EN 1891 má průtažnost nejvýše 5 %, nejčastěji se používá průměr 10,5 až 11 mm. Právě malá průtažnost je důvod, proč u něj musíte použít tlumič pádu. Dynamické lano podle EN 892 se protáhne asi o 35 %. EN 1891; EN 892

Jakou přilbu a jaké upnutí zvolit pro práce ve výškách?

Přilba podle EN 397 je kategorie II. Žádný předpis neurčuje typ, ale pro práce ve výškách se důrazně doporučuje čtyřbodové upnutí – přilba musí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu. EN 397

K čemu se smějí a nesmějí používat záchranné prostředky?

Zdvihací zařízení podle EN 1496, záchranné postroje podle EN 1497 a smyčky podle EN 1498 slouží k evakuaci, ne k práci. Doba strávená v záchranné smyčce se počítá na minuty. EN 1496; EN 1497; EN 1498

Pojmy

EN 361 – zachycovací postroj
Celotělový postroj pro zachycení pádu. Oka k zachycení pádu jsou označena písmenem A, dvoudílné přední oko A/2 funguje až po spojení obou částí popruhu.
EN 358 – polohování a zadržení
Pás a spojovací prostředek pro pracovní polohu. K zachycení pádu se použít nesmí – nastavují se tak, aby k pádu vůbec nedošlo.
EN 355 – tlumič pádu
Omezuje rázovou sílu na 6 kN páráním sešitého popruhu. Připojuje se výhradně ke kotvicímu oku A.
EN 354 – spojovací prostředek
Maximálně 2 m včetně karabin a tlumiče. Existují varianty zkoušené na pád přes hranu o poloměru 0,5 mm.
EN 360 – zatahovací zachycovač pádu
Funguje jako bezpečnostní pás v autě. Zpravidla jen svisle, s odklonem nejvýše 40 až 45° od osy.
EN 353-1 a EN 353-2
Zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení (kovový profil) a na poddajném vedení (lano).
EN 362 – spojky
Karabiny a háky. Otevření nejméně dvěma na sobě nezávislými úkony.
EN 12841 – nastavovací zařízení lana
Typ A zachycovač na bezpečnostním laně, typ B blokant pro výstup, typ C slaňovací brzda pro sestup.
EN 397 – průmyslová přilba
Kategorie II. Pro práce ve výškách se doporučuje čtyřbodové upnutí podbradního pásku.
Lanový přístup
Práce na dvou lanech – pracovním a bezpečnostním. Vyžaduje profesní úroveň školení a nácvik vyproštění.

56 otázek

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi56

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. Společné

    Jaká je maximální délka spojovacího prostředku?
    1. 1 m
    2. 1,5 m
    3. 2 m včetně karabin a tlumiče
    4. 2 m bez karabin a tlumiče

    Správná odpověď: 2 m včetně karabin a tlumiče. Do dvou metrů se počítají všechny doplňky – karabiny i tlumič pádu. EN 354

  2. Společné

    Na jakou hodnotu musí tlumič pádu omezit rázovou sílu?
    1. 3 kN
    2. 6 kN
    3. 12 kN
    4. 15 kN

    Správná odpověď: 6 kN. Šest kilonewtonů je zhruba polovina hodnoty, která bývá pro člověka životu nebezpečná. EN 355

  3. Společné

    O kolik se obvykle prodlouží popruh tlumiče po zachycení pádu?
    1. 20–40 cm
    2. 60–90 cm
    3. 120–180 cm
    4. 250–300 cm

    Správná odpověď: 120–180 cm. Proto se před prací vždy ověřuje minimální volná hloubka pod místem práce podle návodu výrobce. EN 355

  4. Společné

    Čím je označeno kotvicí oko postroje určené k zachycení pádu?
    1. Písmenem A
    2. Písmenem B
    3. Číslicí 1
    4. Zeleným štítkem

    Správná odpověď: Písmenem A. Označení A/2 znamená dvoudílné oko – kotvicí bod vznikne až spojením obou částí popruhu. EN 361

  5. Společné

    Lze polohovací prostředek podle EN 358 použít k zachycení pádu?
    1. Ano, je na to zkoušen
    2. Ano, pokud je krátký
    3. Ne, nikdy
    4. Ne, jen ve svislé poloze

    Správná odpověď: Ne, nikdy. Polohovací prostředky se nastavují tak, aby k pádu vůbec nedošlo. Zkouška pádem 1 m platí pro figurínu; člověku by hrozilo nevratné poškození páteře. EN 358

  6. Společné

    Jaký největší odklon od osy dovolují zpravidla zatahovací zachycovače?
    1. 10°
    2. 20–25°
    3. 40–45°
    4. 90°

    Správná odpověď: 40–45°. Pro vodorovné použití musí být zachycovač vybaven doplňkovým tlumičem podle specifikace výrobce. EN 360

  7. Společné

    Kolik nezávislých úkonů musí být potřeba k otevření spojky?
    1. Jeden
    2. Nejméně dva
    3. Nejméně tři
    4. Norma to neřeší

    Správná odpověď: Nejméně dva. Požadavek platí i pro karabinové háky a kleštinové kotvy. EN 362

  8. L2

    Jaká je největší dovolená průtažnost statického lana?
    1. 3 %
    2. 5 %
    3. 10 %
    4. 35 %

    Správná odpověď: 5 %. Malá průtažnost je důvod, proč se u statických lan musí používat tlumiče pádu. Dynamické lano se protáhne až o 35 %. EN 1891

  9. L2

    K čemu slouží prostředky typu C podle EN 12841?
    1. K zachycení pádu na bezpečnostním laně
    2. K výstupu po laně pomocí výstupového blokantu
    3. K sestupu a slanění po pracovním laně
    4. Ke kotvení lana přímo ke konstrukci

    Správná odpověď: K sestupu a slanění po pracovním laně. Typ A jsou zachycovače na bezpečnostním laně, typ B blokanty pro výstup, typ C slaňovací brzdy. EN 12841

  10. L3

    Parta chce zařízení podle EN 341 používat k běžnému sestupu při práci na laně. K čemu je určené?
    1. K běžné práci na laně
    2. Pouze k evakuaci osob
    3. K vytahování materiálu
    4. Ke kotvení

    Správná odpověď: Pouze k evakuaci osob. Jako záchranné zařízení lze použít i slaňovací brzdu se samojistící funkcí podle EN 12841. EN 341

  11. Společné

    Jaké upnutí přilby se doporučuje pro práce ve výškách?
    1. Bez pásku
    2. Dvoubodové
    3. Čtyřbodové
    4. Je to jedno

    Správná odpověď: Čtyřbodové. Přilba musí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu. Dvoubodový pásek spadne často dřív, než dojde k nárazu. Pozor na zdroj: pásek průmyslové přilby podle EN 397 se má při 150 až 250 N naopak uvolnit, aby pracovníka neuškrtil. Držící čtyřbodové upnutí je požadavek EN 12492; vydání EN 397 z roku 2025 nově dělí přilby na typ 1 (průmyslová) a typ 2 (pro práci ve výškách). EN 12492; EN 397:2025

  12. L3

    Jaké je hlavní pravidlo pro záchranné smyčky podle EN 1498?
    1. Lze v nich pracovat celý den
    2. Doba ve smyčce se počítá na minuty
    3. Slouží jako kotevní smyčka pro pracovní lano
    4. Při krátké práci mohou nahradit zachycovací postroj

    Správná odpověď: Doba ve smyčce se počítá na minuty. Jsou určeny výhradně k evakuaci osob bez vlastního vybavení, například z lanovky. EN 1498

  13. Společné

    Kdy je zádržný systém bezpečnější než systém zachycení pádu?
    1. Když je práce krátká a pracovník se u hrany zdrží jen několik minut
    2. Když lze sestavu nastavit tak, že se pracovník k hraně vůbec nedostane
    3. Když v sestavě chybí tlumič pádu a nelze ho v danou chvíli doplnit
    4. Když je hmotnost pracovníka i s nářadím nad rozsahem uvedeným výrobcem

    Správná odpověď: Když lze sestavu nastavit tak, že se pracovník k hraně vůbec nedostane. Zádržný systém pád vylučuje, systém zachycení pádu ho jen zastaví. Pokud lze práci udělat na kratším prostředku a k hraně se nedostat, je to vždy lepší volba – nepotřebujete volnou hloubku ani řešit ráz. EN 363

  14. Společné

    Jaký vliv má hmotnost nářadí na výběr OOPP?
    1. Rozhoduje tělesná hmotnost pracovníka, nářadí se do rozsahu výrobce nepočítá
    2. Do celkové hmotnosti uživatele se počítá i vybavení a nářadí; návod výrobce stanoví rozsah
    3. Hmotnost nářadí se připočítává jen u lanového přístupu, kde visí celou směnu
    4. Nářadí se řeší samostatným závěsem, takže na volbu OOPP proti pádu ani na rozsah hmotnosti nemá vliv

    Správná odpověď: Do celkové hmotnosti uživatele se počítá i vybavení a nářadí; návod výrobce stanoví rozsah. Výrobci uvádějí rozsah hmotnosti uživatele včetně vybavení. Pracovník s těžkým nářadím a kotvením na hraně rozsahu je jiný případ než figurína ze zkoušky. Návod výrobce

  15. Společné

    Karabina je zatížená přes zámek, ne v podélné ose. Co to znamená?
    1. Pevnost zůstává zachovaná, protože zámek je zkoušený na stejnou sílu jako tělo
    2. Pevnost výrazně klesá – karabina se smí zatěžovat v podélné ose se zavřeným a zajištěným zámkem
    3. Karabina se při zatížení sama natočí do podélné osy, polohu není nutné hlídat
    4. Pevnost klesá jen u hliníkových karabin; ocelové snesou příčné zatížení i zatížení přes zámek bez omezení

    Správná odpověď: Pevnost výrazně klesá – karabina se smí zatěžovat v podélné ose se zavřeným a zajištěným zámkem. Příčné zatížení nebo zatížení přes zámek snižuje pevnost na zlomek. Proto se kontroluje nejen to, že je zámek zajištěný, ale i to, jak karabina v sestavě leží. EN 362; návod výrobce

  16. L1

    Proč se v koši plošiny používá krátký zádržný prostředek, ne dlouhý spojovací s tlumičem?
    1. Aby se dlouhý prostředek nezachytil o ovládací panel nebo o konstrukci
    2. Aby vás při nárazu koše do konstrukce nevymrštilo přes zábradlí – katapultový efekt
    3. Aby tlumič pádu při rozvinutí nezasáhl druhou osobu stojící v koši
    4. Protože spojovací prostředek s tlumičem není v koši plošiny povolený

    Správná odpověď: Aby vás při nárazu koše do konstrukce nevymrštilo přes zábradlí – katapultový efekt. Kloubová plošina, která narazí do konstrukce, se rozkmitá a pracovníka může vymrštit. Zádržný prostředek nastavený nakrátko ho udrží v koši. Často se vychází z toho, že delší prostředek dává víc volnosti; v koši je ale nebezpečím vymrštění ven, ne pád dolů. Návod výrobce; praxe autora

  17. L1

    Smí se pracovník vyklonit přes zábradlí koše nebo si stoupnout na zábradlí?
    1. Ano, je-li připojený do kotvicího bodu koše a druhou rukou se přidržuje
    2. Ne – koš se používá jen podle návodu, stoupání na zábradlí a na přinesené předměty je zakázané
    3. Ano, na krátkou chvíli a jednou nohou, pokud udrží rovnováhu
    4. Vyklonit se lze, stoupat na zábradlí ne, pokud je plošina zapatkovaná a koš zajištěný proti pohybu

    Správná odpověď: Ne – koš se používá jen podle návodu, stoupání na zábradlí a na přinesené předměty je zakázané. Zvýšení pracovní polohy v koši mění stabilitu celé plošiny a ruší ochrannou funkci zábradlí. Chybějících pár centimetrů se řeší přestavením plošiny, ne stoupnutím na madlo. Často se připojení do koše chápe jako povolení vyklonit se; má ale udržet pracovníka uvnitř, ne mu dovolit překročit zábradlí. Návod výrobce

  18. L1

    Co se musí ověřit před postavením plošiny na podklad?
    1. Že je podklad rovný, bez viditelných nerovností a výmolů a že po něm plošina projede
    2. Únosnost a rovnost podkladu, dutiny a šachty pod ním, sklon a správné vysunutí opěr
    3. Že je plocha zpevněná a stroj se sám vyrovná pomocí stabilizátorů
    4. Že je podklad suchý a během pracovní směny nehrozí jeho podmáčení

    Správná odpověď: Únosnost a rovnost podkladu, dutiny a šachty pod ním, sklon a správné vysunutí opěr. Propadnutí opěry do nezasypané šachty nebo do měkkého terénu převrátí celou plošinu. Roznášecí podložky nejsou dekorace. Často se rovný podklad zamění za únosný; asfalt nad nezhutněným zásypem vypadá dokonale rovně, a přesto se pod opěrou propadne. NV č. 378/2001 Sb.; návod výrobce

  19. L1

    Kdo musí umět plošinu spustit, když obsluze v koši selžou síly nebo zdraví?
    1. Nikdo, plošina se při nečinnosti obsluhy spustí sama
    2. Osoba na zemi seznámená s nouzovým spouštěním
    3. Jednotka požární ochrany přivolaná obsluhou na místo
    4. Servisní technik dodavatele plošiny přivolaný telefonem

    Správná odpověď: Osoba na zemi seznámená s nouzovým spouštěním. Nouzové spouštění zdola je součástí každé plošiny a součástí školení obsluhy. Bez druhého člověka na zemi je pracovník v koši odkázaný na příjezd záchranných složek. Nouzové spouštění se často plete se servisním zásahem; je to funkce ovladatelná zdola a patří do školení obsluhy, ne do servisu. Návod výrobce; praxe autora

  20. L1

    Lze plošinu použít ke zvedání materiálu na střechu?
    1. Ano, je to zvedací zařízení s doloženou nosností koše
    2. Jen v rozsahu, který výrobce povoluje – plošina není jeřáb
    3. Ano, když se materiál pevně přiváže k zábradlí koše
    4. Ano do dvou set kilogramů, protože tolik unese nosnost koše

    Správná odpověď: Jen v rozsahu, který výrobce povoluje – plošina není jeřáb. Zvedání zavěšeného břemene mimo určení mění zatížení a stabilitu. Překročení nosnosti koše včetně osob, nářadí a materiálu je častá příčina převrácení. NV č. 378/2001 Sb.; návod výrobce

  21. L1

    Proč nestačí pro práci na plochých střechách jen postroj a spojovací prostředek?
    1. Protože k postroji chybí přilba s podbradním páskem a pracovní obuv
    2. Bez kotvicího systému není kam se připojit – postroj sám nechrání
    3. Protože na ploché střeše je nutné použít zatahovací zachycovač pádu
    4. Protože postroj bez tlumiče pádu nesmí být použitý na žádné střeše

    Správná odpověď: Bez kotvicího systému není kam se připojit – postroj sám nechrání. Nejčastější nález inspekce práce: pracovníci vybavení postrojem, který nemají kam připojit. Kotvicí prvky nebo záchytný systém musí být součástí řešení, ideálně už z projektu. Často se vybavení pracovníka zamění za zajištění pracoviště; druhou polovinu sestavy musí dodat střecha. NV č. 362/2005 Sb.; ČSN 73 1901-1

  22. L2

    Spojovací prostředek vede přes ostrou hranu plechu.
    1. Nevadí; popruh má pevnost přes dvacet kilonewtonů a hranu vydrží
    2. Hrana může prostředek při pádu přeříznout – je nutná ochrana hrany nebo prostředek zkoušený na hranu
    3. Vadí to jen u textilních lan; popruhový spojovací prostředek má širší dosedací plochu, a proto hranu plechu snese
    4. Stačí pohyb po hraně zpomalit a prostředek pravidelně přesouvat

    Správná odpověď: Hrana může prostředek při pádu přeříznout – je nutná ochrana hrany nebo prostředek zkoušený na hranu. Existují prostředky zkoušené pádem přes ocelovou hranu o poloměru 0,5 mm; jestli je prostředek takto zkoušený, se pozná z návodu a ze značení. Pokud takový nemáte, hranu musíte odstranit nebo chránit. Často se posuzuje statická pevnost; při pádu ale prostředek přes hranu přejede pod rázem a přeřízne se během okamžiku. EN 354

  23. L2

    Zatahovací zachycovač je připojen vodorovně, na okraji střechy.
    1. Je to v pořádku; zatahovací zachycovač funguje v každém směru stejně
    2. Většina typů se smí používat jen svisle; vodorovně jen s doplňkovým tlumičem podle výrobce
    3. Vodorovně funguje lépe, protože se lano nenavíjí zpět tak rychle
    4. Vodorovné použití je přípustné, je-li lano kratší než pět metrů a zachycovač připojený nad úrovní pasu

    Správná odpověď: Většina typů se smí používat jen svisle; vodorovně jen s doplňkovým tlumičem podle výrobce. Přípustný odklon je zpravidla 40 až 45° od osy. Při vodorovném použití hrozí i pád přes hranu, na který zařízení nemusí být zkoušené. Často se zachycovač bere jako univerzální; většina typů je zkoušená jen svisle a přípustný odklon bývá 40 až 45° od osy. EN 360

  24. L2

    Polohovací prostředek podle EN 358 je jediné, co pracovníka drží na sloupu.
    1. Je to správně, protože polohovací prostředek podle EN 358 je pro práci na sloupu určený a udrží pracovníka i při ztrátě opory
    2. Nedostatečné – polohovací prostředek pád nezachytí, musí být doplněn systémem zachycení pádu, pokud pád hrozí
    3. Postačí, je-li prostředek co nejkratší a pracovník se opírá o sloup
    4. Postroj v tomto případě není potřeba, stačí polohovací pás s karabinou

    Správná odpověď: Nedostatečné – polohovací prostředek pád nezachytí, musí být doplněn systémem zachycení pádu, pokud pád hrozí. Prostředky podle EN 358 jsou určeny tak, aby k pádu vůbec nedošlo. Zkouška pádem 1 m se dělá s figurínou – u člověka by hrozilo nevratné poškození páteře. Často se polohování zamění za zachycení pádu; prostředky podle EN 358 mají pádu předejít. EN 358

  25. L2

    Statické lano se použije jako spojovací prostředek bez tlumiče.
    1. Je to v pořádku; statické lano má vysokou pevnost a ráz unese
    2. Nebezpečné – statické lano má průtažnost do 5 % a ráz nepohltí, tlumič je nutný
    3. Statické lano tlumí ráz samo svou konstrukcí, proto se tlumič v sestavě nepoužívá
    4. Stačí použít delší lano, protože ráz se rozloží po jeho délce

    Správná odpověď: Nebezpečné – statické lano má průtažnost do 5 % a ráz nepohltí, tlumič je nutný. Právě nízká průtažnost dělá ze statického lana dobrý pracovní prostředek a špatný tlumič. Ráz jde přímo do těla a do kotvení. Často se pevnost zamění za schopnost tlumit; právě nízká průtažnost do 5 % dělá ze statického lana špatný tlumič. EN 1891

  26. L2

    Sestava má dva spojovací prostředky se dvěma tlumiči, oba připojené k oku A.
    1. Správně, dvojice tlumičů rozdělí rázovou sílu na polovinu a pád je měkčí
    2. Chyba – při pádu se má rozvinout jeden tlumič; dvojice tlumičů v sérii mění chování sestavy, řiďte se návodem
    3. Je to správně, dvojitá ochrana je u práce nad volnou hloubkou požadavkem a druhý tlumič slouží jako záloha při poruše prvního
    4. Nezáleží na tom; rozhoduje jen celková pevnost sestavy a stav popruhů

    Správná odpověď: Chyba – při pádu se má rozvinout jeden tlumič; dvojice tlumičů v sérii mění chování sestavy, řiďte se návodem. Standardní řešení je dvouramenný spojovací prostředek s jedním tlumičem. Skládání prvků mimo návod je nejčastější způsob, jak z certifikované sestavy udělat nezkoušený prototyp. Často se dva tlumiče sčítají jako dvojnásobná ochrana; v sérii se ale chovají jinak. EN 363; návod výrobce

  27. L3

    Lze jako zachycovač pádu na bezpečnostním laně použít blokant?
    1. Ano; blokant se při zatížení sevře na laně podobně jako zachycovač pádu
    2. Ne – blokant má hroty a při rázu může oplet i jádro poškodit; k zachycení pádu není určen
    3. Ano, pokud jsou použity dva blokanty za sebou a zatížení se mezi ně rozdělí
    4. Ano na krátkou dobu, pokud je pod ním navázaný záchytný uzel a pracovník se po laně nepohybuje

    Správná odpověď: Ne – blokant má hroty a při rázu může oplet i jádro poškodit; k zachycení pádu není určen. Blokanty podle EN 567 jsou výstupové prostředky. Zachycovač podle EN 12841 typu A je konstruovaný na zachycení pádu na laně a chová se jinak. Často se blokant bere jako zachycovač, protože drží; jeho hroty ale při rázu prořežou oplet i jádro. EN 12841; EN 567

  28. L3

    Co musí být na konci každého lana při slaňování?
    1. Barevná značka označující posledních pět metrů lana
    2. Uzel nebo jiné zajištění proti vyjetí lana ze zařízení
    3. Karabina navíc pro připojení k dolnímu kotvicímu bodu
    4. Zatavený konec chránící lano proti roztřepení

    Správná odpověď: Uzel nebo jiné zajištění proti vyjetí lana ze zařízení. Slanění za konec lana je pád bez zachycení. Uzel na konci je jedna z těch návyků, které zachraňují život tím, že se nikdy neprojeví. Často se konec lana ošetří proti třepení a tím se to považuje za vyřízené; uzel má ale zastavit brzdu. Praxe autora

  29. L3

    Slaňovací zařízení má rozsah pro lano 10,5 až 11,5 mm. Použijete lano 9 mm.
    1. Není problém; tenčí lano zařízením projede snadněji a plynuleji
    2. Nebezpečné – tenčí lano zmenší třecí sílu a sestup nemusí být ovladatelný
    3. Sestup se zpomalí, protože tenčí lano v brzdě víc drhne
    4. Rozsah je doporučení výrobce, závazný je jen údaj o pevnosti

    Správná odpověď: Nebezpečné – tenčí lano zmenší třecí sílu a sestup nemusí být ovladatelný. Kompatibilita průměru lana a brzdy je bezpečnostní požadavek, ne parametr pohodlí. Stejně tak opotřebené nebo mokré lano mění třecí vlastnosti. Často se rozsah průměru čte jako údaj o pohodlí; je to bezpečnostní požadavek, protože tenčí lano ubere třecí sílu. EN 12841; návod výrobce

  30. L3

    Pracovník potřebuje ve visu obě ruce. Co udělá se slaňovací brzdou?
    1. Pustí brzdu bez dalšího zablokování a spolehne se jen na její samojistící funkci
    2. Zablokuje ji předepsaným způsobem podle návodu
    3. Přiváže pracovní lano přímo k postroji pomocným uzlem a brzdu uvolní
    4. Zapře se nohama o konstrukci a brzdu nechá bez dalšího zablokování

    Správná odpověď: Zablokuje ji předepsaným způsobem podle návodu. Samojistící funkce není totéž jako zablokování pro práci. Každý výrobce předepisuje konkrétní způsob a jeho vynechání je klasická příčina nekontrolovaného sjetí. Návod výrobce

  31. L3

    Lano přechází přes betonovou hranu atiky.
    1. Nevadí; beton nemá ostrou hranu, takže se lano o něj nepřeřízne a stačí sledovat, jestli se oplet nechlupatí
    2. Musí být chráněno – chráničkou, kladkou nebo přesměrováním; pohyb lana po hraně ho prodírá
    3. Vadí to jen u ostrých kovových hran; beton je k lanu šetrný
    4. Stačí lano navlhčit, aby po hraně lépe klouzalo a nedřelo se

    Správná odpověď: Musí být chráněno – chráničkou, kladkou nebo přesměrováním; pohyb lana po hraně ho prodírá. Zatížené lano, které se po hraně pohybuje sem a tam, se prodře i na hrubém betonu. Pád přes hranu zatížené lano přeřízne mnohem snáz než volné. Často se hrana posuzuje podle ostrosti; lano ale prodírá i hrubý beton, protože se po něm při práci pohybuje. EN 1891; praxe autora

  32. L3

    Sedací postroj podle EN 813 sám stačí pro práci v závěsu na laně?
    1. Ano; postroj podle EN 813 je pro práci v závěsu určený a nic dalšího nevyžaduje
    2. Ne – pro zachycení pádu je potřeba i zachycovací postroj podle EN 361; profesionální sestavy je kombinují
    3. Ano, je-li doplněný bederním pásem pro pracovní polohování na konstrukci
    4. Ano do výšky deseti metrů, protože tam ještě nehrozí pád s faktorem 2; výš je potřeba i zachycovací postroj

    Správná odpověď: Ne – pro zachycení pádu je potřeba i zachycovací postroj podle EN 361; profesionální sestavy je kombinují. Profesionální postroj kombinuje EN 361, EN 358 a EN 813. Sedací část dává pohodlí a slaňovací oko, zachycovací část řeší pád. Často se určení postroje pro závěs čte jako určení pro zachycení pádu; to umí až postroj podle EN 361. EN 813; EN 361

  33. L3

    Dynamické lano podle EN 892 se protáhne asi o 35 %. Kdy to pomůže a kdy uškodí?
    1. Pomůže hlavně v závěsu, protože pružnost lana průběžně tlumí pohyb pracovníka
    2. Pomůže u postupového jištění tím, že zmírní ráz; uškodí v závěsu, kde je průtažnost nežádoucí
    3. U postupového jištění průtažnost spíš prodlužuje pád, proto se pro zmírnění rázu nevyužívá
    4. Nemá to vliv; průtažnost se projeví teprve u pádů s faktorem 2, kde je dráha pádu delší než prostředek

    Správná odpověď: Pomůže u postupového jištění tím, že zmírní ráz; uškodí v závěsu, kde je průtažnost nežádoucí. Pro práci v závěsu se používají nízkoprůtažná lana podle EN 1891. Protažení o třetinu délky by při sestupu i při vyprošťování znamenalo nepředvídatelný pohyb. Často se průtažnost hodnotí jako vždy dobrá; v závěsu je nežádoucí, protože pracovník pruží a nedostane se do polohy. EN 892; EN 1891

  34. L1

    Smí se pojízdné lešení přemísťovat s pracovníkem na podlaze?
    1. Ano, jde-li o krátkou vzdálenost po rovném a zpevněném podkladu
    2. Ne – při pojíždění nesmí být na podlaze nikdo ani žádný volný materiál
    3. Ano, je-li pracovník připojený do konstrukce a lešení posouvají dva lidé
    4. Ano, do výšky podlahy dvou metrů a nejvýše rychlostí chůze

    Správná odpověď: Ne – při pojíždění nesmí být na podlaze nikdo ani žádný volný materiál. Kolečko, které narazí na kabel nebo prahovou hranu, konstrukci vychýlí. Sestupte, přemístěte, znovu zajistěte kolečka a vystupte určeným výstupem. Často se krátká vzdálenost bere jako polehčující okolnost; k převrácení stačí jediné kolečko, které narazí na kabel nebo obrubník. Návod výrobce; NV č. 362/2005 Sb.

  35. L1

    Co rozhoduje o stabilitě pojízdného lešení?
    1. Hmotnost pracovníka a materiálu uloženého na pracovní podlaze
    2. Zajištěná kolečka, rovný a únosný podklad, poměr výšky k základně a použití stabilizátorů podle návodu
    3. Počet příček v konstrukci, způsob jejich spojení a vzdálenost mezi podlážkami, protože z toho vychází tuhost celé věže
    4. Zajištěná kolečka a pevné přikotvení konstrukce ke stěně objektu

    Správná odpověď: Zajištěná kolečka, rovný a únosný podklad, poměr výšky k základně a použití stabilizátorů podle návodu. Poměr výšky podlahy k rozměru základny je v návodu vždy uvedený a bez stabilizátorů se snižuje. Nezajištěné kolečko je nejčastější důvod převrácení. Často se stabilita posuzuje podle toho, že konstrukce nevrže; rozhoduje ale poměr výšky podlahy k základně. Návod výrobce

  36. L1

    Od jaké rychlosti větru se přerušuje práce na zavěšené pracovní plošině?
    1. Nad 11 m/s
    2. Nad 8 m/s
    3. Nad 15 m/s
    4. Vítr se u zavěšených plošin neřeší

    Správná odpověď: Nad 8 m/s. Zavěšené plošiny, pojízdná lešení, žebříky nad 5 m výšky práce a závěs na laně mají nižší limit než ostatní práce, kde platí 11 m/s. Zavěšená konstrukce se ve větru rozkmitá. NV č. 362/2005 Sb., příloha část IX

  37. L3

    Přecházíte ze sestupu na výstup po laně uprostřed stěny.
    1. Odpojit slaňovací prostředek, zavěsit se do jednoho blokantu a teprve potom doplnit druhý; krátká chvíle bez původního systému je při přechodu přijatelná.
    2. Nejdřív bezpečně přejít na výstupové prostředky. Slaňovací prostředek odpojit pouze tehdy, pokud už není součástí použitého systému.
    3. Sjet až na zem a začít znovu; bezpečný přechod ze sestupu na výstup uprostřed stěny se podle tohoto postupu neprovádí.
    4. Vylézt po konstrukci k nejbližší plošině a teprve tam prostředky vyměnit; během přesunu stačí držet se konstrukce a původní systém lze odpojit.

    Správná odpověď: Nejdřív bezpečně přejít na výstupové prostředky. Slaňovací prostředek odpojit pouze tehdy, pokud už není součástí použitého systému. Zásada dvou nezávislých připojení platí i během přestrojování sestavy. Většina závažných nehod v lanovém přístupu se stane během manipulace, ne během vlastní práce. Často se krátkost okamžiku bere jako dostatečná ochrana; zásada dvou nezávislých připojení platí i při přestrojování. Praxe autora

  38. L1

    Jaký prostředek je vhodný pro výstup po žebříku s pevným zajišťovacím vedením?
    1. Polohovací prostředek podle EN 358, zkrácený na dosah příčlí žebříku
    2. Pohyblivý zachycovač pádu na pevném vedení podle EN 353-1
    3. Slaňovací brzda typu C, na vedení nasazená obráceně
    4. Blokant s hroty, doplněný krátkým tlumičem pádu

    Správná odpověď: Pohyblivý zachycovač pádu na pevném vedení podle EN 353-1. Zachycovač se pohybuje po kovovém profilu spolu s pracovníkem a při pádu se zablokuje. Nahrazuje ochranný koš, který ochranou proti pádu není. EN 353-1

  39. L1

    Který prostředek je nejvhodnější pro pohyb po ploché střeše k okraji a zpět?
    1. Spojovací prostředek s tlumičem pádu o pevné délce dvou metrů kotvený u hrany
    2. Zachycovač pádu na poddajném vedení nebo zatahovací zachycovač, případně zádržný systém s nastavenou délkou
    3. Polohovací pás se dvěma spojovacími prostředky pro střídavé přepínání
    4. Dynamické horolezecké lano s uzlem, který se posouvá rukou při pohybu a při pádu se dotažením sám zajistí; průtažnost zmírní ráz

    Správná odpověď: Zachycovač pádu na poddajném vedení nebo zatahovací zachycovač, případně zádržný systém s nastavenou délkou. Zádržný systém nastavený tak, aby se pracovník k hraně nedostal, je nejbezpečnější varianta. Pevná délka 2 m neumožní pohyb a svádí k odpojování. Často se prostředek s pevnou délkou doplní odpojováním u hrany; právě tam ale ochrana chybí nejvíc. EN 363

  40. L1

    Proč se pro práce ve výškách doporučuje přilba se čtyřbodovým upnutím?
    1. Protože lépe drží při práci v předklonu či záklonu a nespadne do prostoru pod pracovištěm
    2. Musí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu, kdy dvoubodový pásek spadne dřív než dojde k nárazu
    3. Protože rozloží náraz do čtyř bodů, a sníží tak sílu působící na krční páteř
    4. Protože umožňuje připevnit ochranu sluchu a obličejový štít bez zásahu do skořepiny, což je u výškových prací požadavek

    Správná odpověď: Musí zůstat na hlavě i po uklouznutí nebo zachycení pádu, kdy dvoubodový pásek spadne dřív než dojde k nárazu. Přilba, která spadne v momentě pádu, nechrání proti nárazu o konstrukci ani o fasádu. Přilby bez pásku spadnou i při běžném záklonu hlavy. Často se spoléhá na to, že přilba drží vlastní vahou; při uklouznutí ji ale hlava předběhne a chrání pak už jen zem. Pásek průmyslové přilby podle EN 397 se má přitom při 150 až 250 N uvolnit, aby pracovníka neuškrtil – držící čtyřbodové upnutí popisuje EN 12492, respektive typ 2 podle vydání EN 397 z roku 2025. EN 12492; EN 397:2025

  41. L2

    Proč se v lanovém přístupu používají dvě lana?
    1. Aby se pracovník mohl střídavě přesouvat a pracovat rychleji než na jednom
    2. Pracovní lano nese, bezpečnostní zachytí pád – žádný prvek nesmí být jediný, na čem život závisí
    3. Druhé lano je náhradní pro případ, že se první při práci poškodí o hranu
    4. Zátěž se rozdělí na dvě lana, takže každé nese jen polovinu hmotnosti a průtažnost sestavy se zmenší

    Správná odpověď: Pracovní lano nese, bezpečnostní zachytí pád – žádný prvek nesmí být jediný, na čem život závisí. Obě lana se kotví, pokud to jde, do nezávislých kotvicích bodů. Na bezpečnostním laně je zachycovač pádu. Často se druhé lano bere jako záloha pro případ poškození; jeho úkol je jiný – nést pracovníka nesmí nikdy jediný prvek. EN 12841

  42. L2

    Jaký prostředek patří na bezpečnostní lano?
    1. Slaňovací brzda, tedy zařízení typu C podle EN 12841
    2. Zachycovač pádu, tedy zařízení typu A podle EN 12841 nebo podle EN 353-2
    3. Blokant, tedy zařízení typu B podle EN 12841
    4. Kladka s pojistkou zpětného chodu podle EN 12278, případně blokant s tlumičem pádu

    Správná odpověď: Zachycovač pádu, tedy zařízení typu A podle EN 12841 nebo podle EN 353-2. Slaňovací brzda ani blokant nejsou zkoušené na zachycení pádu. Zachycovač musí lano sledovat bez průvěsu. Často se typy podle EN 12841 zamění; zachycovač je typ A, blokant typ B a slaňovací brzda typ C. EN 12841

  43. L2

    Co znamená požadavek na samojistící slaňovací zařízení?
    1. Že se zařízení samo přizpůsobí průměru lana, takže rozsah výrobce není podstatný
    2. Že při uvolnění rukou sestup zastaví, aniž by uživatel musel cokoli udělat
    3. Že pracovníka udrží i na zcela povoleném laně, protože blokuje bez ohledu na napětí
    4. Že se u něj nevyžaduje pravidelná kontrola, protože funkci ověří každý sestup

    Správná odpověď: Že při uvolnění rukou sestup zastaví, aniž by uživatel musel cokoli udělat. Požadavek plyne z přílohy II směrnice 2009/104/ES. Zařízení bez samojistící funkce vyžaduje trvalé držení a při ztrátě vědomí pracovník sjede. Často se to čte jako automatické nastavení zařízení; jde ale o to, co brzda udělá, když pracovník ztratí kontrolu. Směrnice 2009/104/ES

  44. L2

    Proč se na konec pracovního lana vypletá uzel?
    1. Aby se konec lana netřepil a nerozplétal
    2. Aby konec lana nevyjel ze slaňovacího zařízení
    3. Aby šlo lano rozeznat od bezpečnostního
    4. Aby se dala změřit zbývající délka lana

    Správná odpověď: Aby konec lana nevyjel ze slaňovacího zařízení. Vyjetí z brzdy na konci lana je banální a fatální chyba, typicky když se během sestupu ukáže, že lano je krátké. Často se uzel bere jako ochrana konce lana; má ale zastavit brzdu, když se ukáže, že lano nedosáhne dolů. Praxe autora

  45. L2

    Co dělá uzel s pevností lana?
    1. Zvyšuje ji, protože v uzlu leží několik pramenů vedle sebe
    2. Snižuje ji, protože v ohybu vzniká nerovnoměrné napětí ve vláknech
    3. Nemá na ni vliv, pevnost je dána materiálem a průměrem lana
    4. Zvyšuje průtažnost, takže lano lépe pohltí rázovou sílu

    Správná odpověď: Snižuje ji, protože v ohybu vzniká nerovnoměrné napětí ve vláknech. Proto se uzly vážou jen ty, které jsou pro daný účel nacvičené, kontroluje se jejich dotažení a dostatečná délka volného konce. Často se uzel posuzuje podle toho, jestli drží; drží, ale v ohybu vzniká nerovnoměrné napětí a pevnost klesne. Praxe autora

  46. L2

    Jaký je rozdíl mezi statickým a dynamickým lanem při práci na laně?
    1. Statické lano podle EN 892 se protáhne asi o 5 %, dynamické podle EN 1891 zhruba o 35 %; pro lanový přístup se používá dynamické
    2. Statické lano podle EN 1891 má průtažnost do 5 % a je určeno pro lanový přístup; dynamické podle EN 892 se protáhne asi o 35 % a má smysl u postupového jištění
    3. Dynamické lano je pevnější a odolnější proti oděru, proto se používá pro lanový přístup; statické slouží k vytahování materiálu
    4. Rozdíl je v konstrukci opletu a v průměru; průtažnost je u obou lan do 5 %, takže pro lanový přístup lze použít obojí a rozhoduje jen odolnost proti oděru, průměr a cena

    Správná odpověď: Statické lano podle EN 1891 má průtažnost do 5 % a je určeno pro lanový přístup; dynamické podle EN 892 se protáhne asi o 35 % a má smysl u postupového jištění. Malá průtažnost statického lana je výhoda pro výstup i sestup, ale znamená, že rázovou sílu musí pohltit tlumič pádu. Často se obě normy prohodí; EN 1891 je statické lano, EN 892 dynamické. EN 1891

  47. L2

    K čemu slouží zařízení typu B podle EN 12841?
    1. Zachycení pádu na bezpečnostním laně
    2. Výstup po pracovním laně, tedy blokanty
    3. Sestup po pracovním laně, tedy brzdy
    4. Kotvení lana ke konstrukci objektu

    Správná odpověď: Výstup po pracovním laně, tedy blokanty. Typ A je zachycovač na bezpečnostním laně, typ B blokant pro výstup, typ C slaňovací brzda pro sestup. Záměna typů je typická chyba začátečníka. Často se typy zamění; A je zachycovač, B blokant pro výstup a C slaňovací brzda. EN 12841

  48. L3

    V bedně máte obě zařízení – jedno podle EN 341 a pracovní brzdu na lano. Jaký je mezi nimi rozdíl?
    1. Zařízení podle EN 341 je určeno pro osoby s vyšší hmotností
    2. Zařízení podle EN 341 je určeno k záchraně a evakuaci, ne k běžné práci
    3. EN 341 je starší norma pro totéž zařízení, nahradila ji EN 12841
    4. Rozdíl je v rozsahu průměru lana, jinak jsou zaměnitelná

    Správná odpověď: Zařízení podle EN 341 je určeno k záchraně a evakuaci, ne k běžné práci. Jako záchranné zařízení lze použít i slaňovací brzdu se samojistící funkcí podle EN 12841. Obráceně to neplatí. Často se obě normy berou jako varianty téhož; EN 341 je ale evakuační zařízení, ne prostředek pro běžnou práci. EN 341

  49. L3

    K čemu slouží záchranné smyčky podle EN 1498?
    1. K vytahování materiálu a nářadí k pracovníkovi ve visu
    2. K evakuaci osob, které nemají vlastní OOPP – například z lanovky
    3. Ke kotvení lana ke konstrukci při záchranné akci
    4. K pracovnímu polohování osob bez sedacího postroje

    Správná odpověď: K evakuaci osob, které nemají vlastní OOPP – například z lanovky. Doba, kterou v nich evakuovaný stráví, se počítá na minuty. Nejsou určeny k práci ani k dlouhému visu. Často se smyčky berou jako náhrada postroje pro práci; jsou určené k evakuaci a doba v nich se počítá na minuty. EN 1498

  50. L1

    Jaká je největší délka dřevěného sbíjeného žebříku pro výstup mezi podlahami lešení?
    1. 2 m
    2. 3,5 m
    3. 5 m
    4. Bez omezení

    Správná odpověď: 3,5 m. Příčle musí být vsazeny do zdvojených postranic s pevností doloženou výpočtem. Běžné přenosné dřevěné žebříky nad 12 m nelze používat vůbec. NV č. 362/2005 Sb., příloha VII bod 9

  51. L2

    Co má být podle předpisu přednostně použito při práci v závěsu na laně?
    1. Jen zachycovací postroj bez pracovní sedačky
    2. Sedačka s vhodnými doplňky
    3. Samostatný polohovací pás bez pracovní sedačky
    4. Nosítka nebo evakuační vak pro delší závěs

    Správná odpověď: Sedačka s vhodnými doplňky. Důvodem jsou ergonomie a čas potřebný pro práci. Dlouhý vis jen v postroji omezuje prokrvení a zvyšuje únavu i chybovost. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 6

  52. L2

    Za jakých výjimečných okolností lze při práci v závěsu připustit jediné lano?
    1. Při krátkodobé práci do patnácti minut, je-li pracovník zkušený, lano předem zkontrolované a po celou dobu je pod trvalým dozorem se stálým hlasovým spojením.
    2. Pouze výjimečně, když by podle posouzení rizik druhé lano práci učinilo nebezpečnější a součásti systému jsou k takovému použití určeny.
    3. Je-li lano nové, zkoušené podle EN 1891, pravidelně kontrolované a vedené přes kotvení se dvěma nezávislými body
    4. Nikdy; dvě lana jsou při práci v závěsu povinná bez jakékoli výjimky, i když by druhé lano podle posouzení rizik zvyšovalo nebezpečí.

    Správná odpověď: Pouze výjimečně, když by podle posouzení rizik druhé lano práci učinilo nebezpečnější a součásti systému jsou k takovému použití určeny. Jediné lano je pouze výjimečné řešení pro vzácnou situaci, kdy z posouzení rizik vyplývá, že druhé lano by práci udělalo nebezpečnější; musí být přijata další bezpečnostní opatření a použitý systém musí být výrobcem pro takové použití určen. Při běžné práci na jednom laně pracovat nelze. Často se výjimka čte jako běžná alternativa nebo úspora vybavení; není ani jedno. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 8

  53. L2

    Jak se karabina ve visu správně zatěžuje?
    1. Napříč tělem, protože se karabina v této poloze sama nevytočí
    2. V podélné ose, se zavřeným a zajištěným zámkem, mimo styk s hranou konstrukce
    3. Jakkoli, pokud je zámek zavřený a pojistka zajištěná proti otevření
    4. Přes zámek, který je zkoušený na stejnou sílu jako tělo karabiny

    Správná odpověď: V podélné ose, se zavřeným a zajištěným zámkem, mimo styk s hranou konstrukce. Zatížení napříč nebo přes zámek snižuje pevnost spojky na zlomek jmenovité hodnoty. Hodnoty pro jednotlivé směry uvádí výrobce na těle spojky. Často se hlídá jen zavřený zámek; rozhoduje ale i směr zatížení, protože napříč nebo přes zámek pevnost prudce klesne. Návod výrobce

  54. L2

    Kam se na sedacím postroji připojuje slaňovací zařízení?
    1. K zádovému oku, které je určené pro zachycení pádu a snese největší zatížení
    2. Do centrálního oka určeného výrobcem, zpravidla v úrovni pasu
    3. K polohovacímu oku na boku postroje
    4. K oku pro nářadí, které je v úrovni pasu

    Správná odpověď: Do centrálního oka určeného výrobcem, zpravidla v úrovni pasu. Zádové oko je pro zachycení pádu, boční oka pro polohování a oka pro nářadí nejsou nosná. Určení oka uvádí výrobce. Často se oka na postroji zamění; zádové je pro zachycení pádu, boční pro polohování a oka pro nářadí nejsou nosná. Návod výrobce

  55. L3

    Kolega půjde k postiženému a nahoru pojedou oba na jednom zdvihacím zařízení. Co o něm musí platit?
    1. Stačí, že je pevné a zkoušené na hmotnost jedné dospělé osoby
    2. Musí být výrobcem určeno pro zatížení dvou osob a mít odpovídající limity
    3. Každé zdvihací zařízení unese dvojnásobek jmenovité hmotnosti
    4. Pro záchranu dvou osob se zdvihací zařízení použít nesmí

    Správná odpověď: Musí být výrobcem určeno pro zatížení dvou osob a mít odpovídající limity. Většina prostředků je zkoušena na jednu osobu. Limity hmotnosti pro záchranu uvádí výrobce v návodu. Často se počítá s rezervou v jmenovité hodnotě; většina prostředků je ale zkoušená na jednu osobu a limit uvádí výrobce. Návod výrobce

  56. L2

    Proč se pád do vody nedá brát jako řešení místo zachycení pádu?
    1. Protože při dopadu na hladinu z výšky vznikají stejné rázové síly jako na betonu
    2. Protože po dopadu hrozí utonutí, ztráta orientace a chlad, a nikdo pád neřídí ani nezastaví
    3. Protože se v mokrém postroji sníží pevnost popruhů pod hodnotu, na kterou je zkoušený
    4. Protože voda poškodí lano i kovové části sestavy, které se pak musí vyřadit z dalšího používání

    Správná odpověď: Protože po dopadu hrozí utonutí, ztráta orientace a chlad, a nikdo pád neřídí ani nezastaví. Často se řekne, že do vody se dá spadnout; pád do vody ale není zachycení pádu, jen jiný druh nehody. Praxe autora

Konec otázek okruhu Prostředky a normy. Zpět na začátek okruhu

Kotvení a sílyKotvení, pády a síly.Nezačato·43 otázek·6 bodů výkladu

Výklad

Co musí splňovat kotvicí bod?

Bez spolehlivého kotvení je i nejlepší sestava k ničemu. Kotvicí bod musí být dostatečně odolný ve směru, kterým na něj bude působit zachycený pád. Pokud si nejste jistí, vytvořte více kotvicích míst – a pokud pochybnost trvá, práci nezahajujte. NV č. 362/2005 Sb., příloha

Jaké typy kotvicích zařízení rozlišuje EN 795?

A kotvení na svislých, vodorovných a šikmých plochách. B mobilní zařízení – trojnožka, vzpěra, smyčka. C poddajné vodorovné vedení. D pevná kolejnice s jezdcem. E kotvení držící vlastní hmotností na plochách do sklonu 5°. Typy C a D jsou trvalé systémy, které navrhuje projektant. EN 795

Jak úhel mezi rameny ovlivní zatížení kotvicích bodů?

Kotvíte-li do dvou protilehlých bodů, každý z nich nenese polovinu zátěže. Nese tolik, kolik určí úhel, který rovina ramen svírá. Platí vztah T = F / (2 · cos(θ/2)), kde F je zátěž, θ úhel mezi rameny a T tah v jednom rameni. Do 90° je situace příznivá, při 120° nese každá kotva celou zátěž a nad 120° síla roste lavinovitě. Výpočet z rozkladu sil

Proč se vodorovné vedení nikdy nedopíná na maximum?

U vodorovně nataženého lana zatíženého v poli platí T = F / (2 · sin α), kde α je úhel průvěsu od vodorovné. Čím víc je lano dopnuté, tím menší je průvěs a tím větší tah – a tím větší síla dorazí do koncových kotev. Proto se poddajné vodorovné vedení nikdy nedopíná na maximum a proto ho nelze improvizovat. Výpočet z rozkladu sil

Jaký úhel mezi rameny držet v praxi?

Držte úhel mezi rameny pod 90°. Sto dvacet stupňů berte jako hranici, kterou nepřekračujete. Vždy je lepší posunout kotvicí body blíž k sobě nebo prodloužit ramena, než rozevírat úhel. Praxe autora

Proč nekombinovat ocelové spojky s hliníkovými zařízeními?

Ocelová spojka výrazně zkracuje životnost hliníkového slaňovacího nebo nastavovacího zařízení – tvrdší materiál obrušuje měkčí. Ke kotvení naopak ocelové karabiny doporučené jsou. MPSV 2012, kap. 3.2.3.4

Zatížení každé kotvy podle úhlu mezi rameny

T = F / (2 · cos(θ/2))

Úhel θNa každou kotvuPoznámka
0°50 %Ramena rovnoběžná, ideál. Každá kotva nese polovinu.
30°52 %Bezpečné rozpětí.
60°58 %Stále příznivé.
90°71 %Praktická hranice, pod kterou se vyplatí zůstat.
120°100 %Zlomový bod: každá kotva nese celou zátěž, ne polovinu.
150°193 %Každá kotva nese téměř dvojnásobek zátěže.
170°574 %Skoro šestinásobek. Takhle se nekotví.
Tah ve vodorovném laně podle průvěsu

T = F / (2 · sin α)

Průvěs αTah v laněPoznámka
30°100 %Výrazný průvěs, tah odpovídá zátěži.
15°193 %Napnuté lano, dvojnásobek.
10°288 %Téměř trojnásobek.
5°574 %Lano dopnuté „na maximum”: skoro šestinásobek zátěže v koncových kotvách.
Úhel mezi rameny větší než 120° je nebezpečný!Při úhlu 100° nese každá kotva asi 78 % zátěže.

Jak si to zapamatovat: Sto dvacet stupňů je bod, kdy se z poloviny na každého stane celá zátěž na každého. Nad touhle hranicí už nepřidáváte kilogramy, ale násobky. A totéž platí obráceně u průvěsu: čím rovnější lano, tím větší tah. Praxe autora

Pojmy

EN 795 – kotvicí zařízení
Typ A kotvení na plochách, B mobilní, C poddajné vodorovné vedení, D pevná kolejnice, E kotvení vlastní hmotností do sklonu 5°.
Kotvicí bod
Místo připojení sestavy. Musí být dostatečně odolné ve směru pádu. Při pochybnostech se vytváří více kotvicích míst.
Ocel a hliník
Ocelová spojka výrazně zkracuje životnost hliníkového slaňovacího nebo nastavovacího zařízení.
Úhel mezi rameny kotvení
Úhel, který svírají ramena vedoucí ke dvěma kotvicím bodům. Rozhoduje o tom, jaká síla dorazí do každé kotvy: T = F / (2 · cos(θ/2)). Při 120° nese každá kotva celou zátěž.
Průvěs vodorovného lana
Úhel, o který lano poklesne pod vodorovnou v místě zátěže. Čím menší průvěs, tím větší tah: T = F / (2 · sin α). Dopnuté lano je přetížené lano.

43 otázek

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi43

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. Společné

    Co patří do typu B kotvicích zařízení?
    1. Kotvení na svislých plochách
    2. Mobilní zařízení, například trojnožka
    3. Poddajné vodorovné vedení
    4. Kotvení držené jen vlastní hmotností bez pevného spojení s konstrukcí

    Správná odpověď: Mobilní zařízení, například trojnožka. Typ A je kotvení na plochách, C poddajné vedení, D pevná kolejnice, E kotvení vlastní hmotností do sklonu 5°. Od vydání EN 795:2012 se mluví o typech, ne o třídách, a norma počítá s jedním uživatelem; pro víc osob platí CEN/TS 16415. EN 795:2012

  2. L2

    Proč se nemají kombinovat ocelové spojky s hliníkovými zařízeními?
    1. Hliník v kontaktu s ocelí koroduje
    2. Ocel výrazně zkracuje životnost hliníku
    3. Norma EN 362 to výslovně zakazuje
    4. Spojení nemá dostatečnou pevnost

    Správná odpověď: Ocel výrazně zkracuje životnost hliníku. Tvrdší ocel obrušuje měkčí hliníkové tělo slaňovací brzdy nebo nastavovacího zařízení lana. Často se čeká koroze; jde ale o mechanický oděr – tvrdší ocel obrušuje měkčí hliníkové tělo zařízení. MPSV 2012, kap. 3.2.3.4

  3. Společné

    Dva protilehlé kotvicí body svírají úhel 120°. Jak velká síla působí na každý z nich?
    1. Polovina zátěže
    2. Celá zátěž
    3. Dvojnásobek zátěže
    4. Třetina zátěže

    Správná odpověď: Celá zátěž. Při 120° je tah v každém rameni roven celé zátěži, ne její polovině. Vyplývá to ze vztahu T = F / (2 · cos(θ/2)): pro θ = 120° je cos 60° = 0,5, takže T = F. Právě proto se 120° bere jako hranice, kterou se nepřekračuje. Výpočet z rozkladu sil

  4. Společné

    Jak se změní zatížení kotev, když se úhel mezi rameny rozevře z 90° na 150°?
    1. Nezmění se, protože na úhlu mezi rameny zatížení kotev nezávisí.
    2. Vzroste z asi 50 % na asi 100 % zátěže
    3. Vzroste z asi 71 % na asi 193 % zátěže
    4. Zmenší se

    Správná odpověď: Vzroste z asi 71 % na asi 193 % zátěže. Rozevření úhlu je nejrychlejší způsob, jak sestavu přetížit, aniž byste přidali jediný kilogram. Z 90° na 150° stoupne tah v každém rameni téměř na trojnásobek. Výpočet z rozkladu sil

  5. Společné

    Jaké rozevření úhlu mezi rameny kotvení se doporučuje nepřekračovat?
    1. 45°
    2. 90° jako ideál a 120° jako hranice
    3. 150°
    4. Úhel na zatížení nemá vliv

    Správná odpověď: 90° jako ideál a 120° jako hranice. Do 90° je situace příznivá – každá kotva nese asi 71 % zátěže. Sto dvacet stupňů je zlomový bod. Řešením je posunout kotvicí body blíž k sobě nebo prodloužit ramena, ne rozevírat úhel. Praxe autora

  6. L2

    Co se stane s tahem ve vodorovném laně, když ho dopnete tak, aby mělo minimální průvěs?
    1. Tah se zmenší, protože lano nepracuje
    2. Tah zůstane stejný jako zátěž
    3. Tah vzroste na několikanásobek zátěže
    4. Tah vzroste zhruba na dvojnásobek

    Správná odpověď: Tah vzroste na několikanásobek zátěže. Platí T = F / (2 · sin α), kde α je úhel průvěsu od vodorovné. Při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže. Vodorovné vedení se proto nikdy nedopíná na maximum. Často se čeká zdvojnásobení; při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže. Výpočet z rozkladu sil

  7. L1

    Proč se poddajné vodorovné kotvicí vedení nedá improvizovat z lana mezi dvěma sloupky?
    1. Protože lano musí být z ocelového pramene, textilní se pro vedení nesmí
    2. Protože koncové kotvy přenášejí mnohonásobek zátěže a systém musí být navržený
    3. Protože vodorovné kotvicí vedení smí být nejvýše šest metrů dlouhé
    4. Protože se lano průvěsem prodlouží a pracovník dosáhne až na hranu

    Správná odpověď: Protože koncové kotvy přenášejí mnohonásobek zátěže a systém musí být navržený. Vedení typu C podle EN 795 je trvalý systém, který navrhuje projektant a instaluje se podle jeho zadání – právě kvůli silám v koncových kotvách a kvůli průvěsu, se kterým se musí počítat při výpočtu volné hloubky. Často se posuzuje jen pevnost lana; síla se ale znásobí v koncových kotvách. EN 795

  8. Společné

    Kolik zátěže nese každá ze dvou kotev, když ramena svírají 90°?
    1. 50 %
    2. Asi 71 %
    3. 100 %
    4. Asi 193 %

    Správná odpověď: Asi 71 %. T = F / (2 · cos 45°) = F / 1,414, tedy asi 0,71 F. Devadesát stupňů je proto rozumná praktická hranice, ne ideál – ideál jsou ramena rovnoběžná. Výpočet z rozkladu sil

  9. Společné

    Kotvicí bod musí být odolný především v jakém směru?
    1. Svisle dolů, protože pád směřuje k zemi
    2. Ve směru, kterým na něj bude působit zachycený pád
    3. Vodorovně, protože pracovník se pohybuje po střeše
    4. V každém směru stejně, na směru zatížení nezáleží

    Správná odpověď: Ve směru, kterým na něj bude působit zachycený pád. Kotvení, které drží tah shora, může při zatížení z boku vylomit. Před připojením si vždy představte, kudy pád půjde a jak se sestava napne. NV č. 362/2005 Sb., příloha

  10. Společné

    Pracovník má pochybnost o odolnosti kotvicího místa. Co má udělat?
    1. Zatížit ho vlastním tělem a chvíli sledovat, jestli se místo nepohne nebo nezapraská
    2. Vytvořit více kotvicích míst, a pokud pochybnost trvá, práci nezahájit
    3. Použít slabší lano, aby se kotvicí místo nemohlo přetížit
    4. Kotvit se ke dvěma stejně pochybným bodům, aby se zátěž rozdělila

    Správná odpověď: Vytvořit více kotvicích míst, a pokud pochybnost trvá, práci nezahájit. Rozdělení zatížení do více míst pochybnost o jednom slabém bodě neodstraní, jen zmenší. Odpovědnost za bezpečné provedení práce je na zaměstnavateli – ten musí zajistit řešení, ne pracovník improvizací. NV č. 362/2005 Sb., příloha

  11. L2

    Pracovník se kotví ke dvěma bodům, aby to bylo bezpečnější. Kdy si tím uškodí?
    1. Když ramena sevře pod 90° – zatížení každé kotvy tím vzroste nad celkovou zátěž.
    2. Když ramena rozevře nad 120° – pak každá kotva nese víc než celou zátěž
    3. Když jsou oba body stejně pevné a zátěž se nerozdělí
    4. Nikdy; dvě kotvy znamenají vždy dvojnásobnou rezervu

    Správná odpověď: Když ramena rozevře nad 120° – pak každá kotva nese víc než celou zátěž. Dvě kotvy nejsou automaticky dvojnásobná bezpečnost. Rozhoduje úhel: do 90° je situace příznivá, 120° je hranice. Často se dvě kotvy berou jako dvojnásobná bezpečnost; rozhoduje ale úhel rozevření – nad 120° nese každá víc než celou zátěž. Výpočet z rozkladu sil

  12. L3

    Co dělá odklonění lana (deviace) se silami v systému?
    1. Zmenšuje zatížení kotvení, protože se síla rozdělí do dvou směrů
    2. Mění směr zatížení a v místě odklonu vzniká síla větší, než je zátěž
    3. Nemá vliv; mění se jen směr lana, velikost síly zůstává stejná
    4. Ruší potřebu bezpečnostního lana, protože zátěž nese odklon

    Správná odpověď: Mění směr zatížení a v místě odklonu vzniká síla větší, než je zátěž. Odklonění je vlastně stejný případ jako úhel mezi rameny kotvení: čím ostřejší zlom lana, tím větší síla do odklonového bodu. Ten proto musí být na tuto sílu navržený. Často se čeká, že odklon zátěž rozdělí; platí opak – čím ostřejší zlom lana, tím větší síla v tom bodě. Výpočet z rozkladu sil

  13. L3

    Kladkostroj má teoretický převod 3:1. Co bude v praxi?
    1. Přesně 3 : 1; tření v kladkách je zanedbatelné a převod se drží
    2. Méně – třením v kladkách a na laně se převod zhoršuje, u improvizovaných kladek výrazně
    3. Více než 3 : 1, protože se do soustavy přidá hmotnost lana
    4. Převod se neuplatní, dokud se náklad neodlepí od podkladu a lano se nenapne po celé délce

    Správná odpověď: Méně – třením v kladkách a na laně se převod zhoršuje, u improvizovaných kladek výrazně. Karabina místo kladky mění mechanickou výhodu na zlomek. U záchrany, kde jde o minuty, je rozdíl mezi propočítaným a improvizovaným systémem rozhodující. Často se počítá s teoretickým převodem; každá kladka a hlavně karabina místo kladky ubere podstatnou část síly. Praxe autora

  14. L3

    Mezikotvení uprostřed sestupu je nutné projít. Co platí?
    1. Odpojit se a přepnout obě zařízení naráz, aby to bylo rychlé
    2. Nikdy nebýt odpojený na obou lanech současně; přechod se cvičí předem
    3. Mezikotvení přeskočit a pokračovat po volném úseku lana
    4. Přechod se řeší až na místě podle toho, jak je kotvení uděláno

    Správná odpověď: Nikdy nebýt odpojený na obou lanech současně; přechod se cvičí předem. Zásada dvou nezávislých připojení platí i během manipulace. Přechod přes uzel, mezikotvení a deviaci patří mezi techniky, které se bez výcviku nedělají. Často se přechod improvizuje na místě; cvičí se předem, protože odpojený na obou lanech nesmí být pracovník nikdy. Praxe autora

  15. Společné

    Na střeše najdete kotvicí oko bez značení a bez jakékoli dokumentace.
    1. Použít pro zádržný systém, kde na kotvení nepůsobí rázová síla
    2. Nepoužívat – u kotvicího zařízení musí být doložena identifikace a prohlídka
    3. Použít po zatěžkávací zkoušce vlastní vahou a zápisu do deníku
    4. Použít, pokud je přivařené k nosné konstrukci a nejeví na povrchu známky koroze

    Správná odpověď: Nepoužívat – u kotvicího zařízení musí být doložena identifikace a prohlídka. Neznámé kotvení může být zbytek staré instalace, jehož ukotvení do konstrukce nikdo neviděl. U trvalých systémů se prohlídky dokládají stejně jako u OOPP. EN 795; praxe autora

  16. L2

    Které z těchto míst je nevhodné jako kotvicí bod?
    1. Nosný ocelový profil procházející celou konstrukcí objektu
    2. Hromosvod, antény, potrubí a rozpadající se komín
    3. Certifikované kotvicí oko určené výrobcem pro zachycení pádu
    4. Nosná ocelová konstrukce po posouzení její únosnosti

    Správná odpověď: Hromosvod, antény, potrubí a rozpadající se komín. Hromosvod ani potrubí nejsou konstruované na zachycení pádu a jejich uchycení do konstrukce bývá jen na povrchu. Selský rozum je tu první filtr, posouzení druhý. NV č. 362/2005 Sb., příloha; praxe autora

  17. Společné

    K čemu se na střeše nikdy nekotví?
    1. K certifikovanému kotvicímu bodu určenému pro zachycení pádu
    2. K hromosvodu, anténě, jednotce vzduchotechniky nebo komínu
    3. K nosné ocelové konstrukci s doloženou odolností a ověřeným směrem zatížení
    4. K trvalému systému podle EN 795, pokud je zkontrolovaný a použitý podle návodu

    Správná odpověď: K hromosvodu, anténě, jednotce vzduchotechniky nebo komínu. Tyto prvky nejsou k zachycení pádu určeny a jejich odolnost není doložena. Nejde jen o vytržení – zničí se i zařízení a hromosvod přestane plnit svou funkci. NV č. 362/2005 Sb., příloha II

  18. L1

    Kam se v koši pracovní plošiny připojuje spojovací prostředek?
    1. Do madla zábradlí koše v místě u ovládacího panelu
    2. Jen do kotvicího bodu určeného výrobcem plošiny
    3. Do nosné konstrukce objektu poblíž místa práce
    4. Do kteréhokoli pevného prvku koše, který zachycený pád unese

    Správná odpověď: Jen do kotvicího bodu určeného výrobcem plošiny. Kotvení do okolní konstrukce je nebezpečné: při pohybu plošiny se pracovník ocitne mezi dvěma pevnými body. Zábradlí není kotvicí bod, pokud to výrobce výslovně neurčí. Často se zábradlí koše bere jako kotvicí bod; je dimenzované na opření člověka, ne na zachycení pádu. Návod výrobce

  19. L1

    Kdo dokládá odolnost trvalého záchytného systému na střeše?
    1. Výrobce certifikátem a prohlášením o shodě dodaným ke kotvicím prvkům
    2. Projektová a instalační dokumentace, protokol o instalaci a záznamy periodických prohlídek
    3. Pracovník záznamem o prohlídce systému před každým vstupem na střechu
    4. Revizní technik razítkem na evidenčním listu použitých prostředků při periodické prohlídce systému

    Správná odpověď: Projektová a instalační dokumentace, protokol o instalaci a záznamy periodických prohlídek. Certifikát prostředku neříká nic o tom, jak je ukotven do konkrétní konstrukce. Bez protokolu o instalaci a platné prohlídky nemá pracovník doklad, že systém drží. Často se hledá jediný papír; systém dokládají tři – projekt, protokol o instalaci a poslední záznam o prohlídce. EN 795

  20. L1

    Proč je výhodné mít na střeše trvalý záchytný systém i po dokončení stavby?
    1. Protože trvalé kotvicí prvky zvyšují hodnotu nemovitosti a majitel je může při prodeji uvést jako bezpečnostní vybavení střechy
    2. Střechu je nutné udržovat – čistit okapy, revidovat hromosvod, světlíky a fotovoltaiku – a bez systému je každá taková práce improvizace
    3. Protože každá střecha nad dva metry musí být ze zákona vybavena trvalým záchytným systémem bez ohledu na způsob užívání
    4. Protože zkolaudovaný záchytný systém přebírá roli technologického postupu a u pozdějších údržbových zásahů se pak plán práce nezpracovává

    Správná odpověď: Střechu je nutné udržovat – čistit okapy, revidovat hromosvod, světlíky a fotovoltaiku – a bez systému je každá taková práce improvizace. Podle ČSN 73 1901-1 má být bezpečnost při užívání střechy vyřešena už v projektu. Kotvicí prvky lze instalovat i na hotovou střechu bez proříznutí celého souvrství. Často se systém odbývá jako věc pro dobu stavby; vstupy na střechu ale přijdou až po kolaudaci. ČSN 73 1901-1

  21. L1

    Jak se pozná, že je kotvicí smyčka na ocelovém nosníku správně založená?
    1. Je několikrát omotaná kolem nosníku a oba konce jsou pevně dotažené k sobě
    2. Je vedená tak, aby se netřela o ostrou hranu, není překroucená a je zatížená v ose podle návodu
    3. Je uvázaná na dvojitý uzel, zatížená kolmo k ose nosníku a její konce směřují dolů pod nosník k pracovišti
    4. Je utažená tak, že s ní po nosníku nejde posunout ani rukou

    Správná odpověď: Je vedená tak, aby se netřela o ostrou hranu, není překroucená a je zatížená v ose podle návodu. Ostrá hrana nosníku přeřízne popruh při rázu překvapivě snadno. Uzel na popruhové smyčce navíc výrazně snižuje její pevnost. Často se pevné utažení pokládá za měřítko správnosti; smyčka ale nedrží třením, nýbrž tvarem – a uzel jí ubere zhruba polovinu pevnosti. Návod výrobce

  22. L2

    Co je faktor pádu 2 a kdy nastane?
    1. Pád dlouhý dva metry, tedy nejdelší, který tlumič ještě pohltí
    2. Nejhorší běžný případ: kotvení je u nohou a pád má přibližně dvojnásobek délky prostředku
    3. Dvojnásobná rázová síla proti běžnému pádu se stejným tlumičem
    4. Situace, kdy na jednom laně pracují dva lidé současně a zatížení se zdvojnásobí proti jedné osobě

    Správná odpověď: Nejhorší běžný případ: kotvení je u nohou a pád má přibližně dvojnásobek délky prostředku. Faktor pádu je podíl dráhy pádu a délky prostředku, který pád zachycuje. Čím výš je kotvení nad postrojem, tím nižší faktor a mírnější zachycení. Často se faktor plete s délkou pádu v metrech; je to podíl dráhy pádu a délky prostředku, který pád zachycuje. Praxe autora

  23. L2

    Jak snížit faktor pádu při práci na konstrukci?
    1. Použít delší spojovací prostředek s tlumičem pádu
    2. Kotvit co nejvýš, prostředek zkrátit a použít tlumič pádu
    3. Použít karabinu a smyčku s vyšší jmenovitou pevností
    4. Pohybovat se po konstrukci pomaleji a plynuleji

    Správná odpověď: Kotvit co nejvýš, prostředek zkrátit a použít tlumič pádu. Delší prostředek situaci zhoršuje: prodlouží dráhu pádu. Kotvení nad hlavou je nejúčinnější opatření, které pracovník má k dispozici. Často se sahá po delším prostředku; ten dráhu pádu prodlouží, a faktor tím zhorší. Praxe autora

  24. L2

    Co je přesměrování lana a jaké síly u něj vznikají?
    1. Zkrácení lana pomocným uzlem; síly v uzlu klesnou na polovinu
    2. Změna směru lana pomocným kotvením; čím menší odklon, tím větší síla v přesměrovacím bodě
    3. Změna směru lana kladkou; síla v přesměrovacím bodě je vždy poloviční
    4. Vedení lana mimo hranu; na síly v kotvení to nemá vliv, protože se mění jen směr, ne velikost tahu

    Správná odpověď: Změna směru lana pomocným kotvením; čím menší odklon, tím větší síla v přesměrovacím bodě. Platí stejný vztah jako u průvěsu vodorovného lana: malý úhel znamená mnohonásobek zátěže. Přesměrování se proto nikdy nedělá do slabého bodu. Často se čeká, že přesměrování zátěž rozdělí; platí ale opak – čím menší odklon, tím větší síla v tom bodě. Výpočet z rozkladu sil

  25. L2

    Proč se poddajné vodorovné vedení nesmí dopnout na maximum?
    1. Napnuté lano praskne dřív, protože nemá kam pružit
    2. Malý průvěs znamená mnohonásobek zátěže v koncových kotvách
    3. Napnutí zkracuje životnost lana a urychluje jeho oděr
    4. Napnuté lano se hůř prochází a brzdí pohyb pracovníka

    Správná odpověď: Malý průvěs znamená mnohonásobek zátěže v koncových kotvách. Platí T = F / (2 · sin α). Při průvěsu 5° dorazí do koncových kotev téměř šestinásobek zátěže. Průvěs se navíc musí započítat do volné hloubky. Často se napnuté lano bere jako bezpečnější; napětí ale roste do koncových kotev, ne do samotného lana. Výpočet z rozkladu sil

  26. L3

    Co znamená mechanická výhoda kladkostroje 3 : 1 pro kotvicí bod?
    1. Kotvicí bod je zatížený třetinou hmotnosti nákladu, protože zbylé dvě třetiny nese lano vedené přes kladky
    2. Zátěž se zvedá třetinovou silou, ale kotvicí bod nese součet sil, takže jeho odolnost musí být ověřená
    3. Zátěž se zvedá třetinovou silou a kotvicí bod proto nese jen třetinu síly zátěže.
    4. Kotvicí bod nese jen hmotnost zachránce, který za lano táhne

    Správná odpověď: Zátěž se zvedá třetinovou silou, ale kotvicí bod nese součet sil, takže jeho odolnost musí být ověřená. Skutečná výhoda je vždy menší kvůli třením v kladkách. Kladkostroj usnadňuje práci, ale zvyšuje riziko přetížení sestavy i kotvení. Často se převod čte jako úleva pro kotvení; platí opak – kotva nese součet, protože se v ní síly sčítají. Výpočet z rozkladu sil

  27. L3

    Stavíte záchrannou sestavu a máte k dispozici jen jeden spolehlivý kotvicí bod. Jak se do sestavy vnáší redundance?
    1. Použitím silnějšího lana a spojek s vyšší jmenovitou pevností
    2. Nezávislým kotvením a zdvojením prvků, na kterých závisí zátěž
    3. Rychlejší prací, aby sestava byla zatížená kratší dobu
    4. Zapojením více zachránců na jedno pracovní lano

    Správná odpověď: Nezávislým kotvením a zdvojením prvků, na kterých závisí zátěž. Jeden prvek, jehož selhání shodí celou sestavu, je v záchraně nepřijatelný. Redundance se plánuje, ne dopočítává na místě. Často se redundance zamění za vyšší pevnost; jde ale o to, aby selhání jednoho prvku sestavu neshodilo. Praxe autora

  28. L3

    Jak se pozná, že je záchranné kotvení vhodně umístěné?
    1. Je nejsnáz dostupné a zachránce k němu dojde bez zajištění
    2. Umožní vést dráhu postiženého bez kyvadla a bez kontaktu s hranou, ideálně kolmo nad ním
    3. Je co nejvýš nad pracovištěm bez ohledu na polohu postiženého
    4. Je nejblíž zachránci, aby se zkrátila délka použitého lana a zrychlil se sestup k postiženému

    Správná odpověď: Umožní vést dráhu postiženého bez kyvadla a bez kontaktu s hranou, ideálně kolmo nad ním. Nejdostupnější bod bývá nejhorší volbou. Bod kolmo nad postiženým odstraní kyvadlo a zjednoduší celou operaci. Často se volí nejdostupnější bod; ten bývá nejhorší, protože vede dráhu postiženého do kyvadla nebo na hranu. Praxe autora

  29. L1

    K čemu slouží kotvicí střešní hák na šikmé střeše?
    1. K zavěšení střešní lávky nebo žebříku; jako kotvicí bod se nepoužívá
    2. K vytvoření kotvicího nebo opěrného bodu, pokud je k tomu určený a doloženě ukotvený do krovu
    3. K přichycení krytiny v místech, kde ji nelze uchytit do latí
    4. K vedení svodu hromosvodu přes hřeben ke střešnímu plášti a k jeho uchycení přímo do latí krovu

    Správná odpověď: K vytvoření kotvicího nebo opěrného bodu, pokud je k tomu určený a doloženě ukotvený do krovu. Hák pro zavěšení lávky nemusí být kotvicím bodem pro zachycení pádu. Rozhoduje určení výrobce a způsob ukotvení do nosné konstrukce. Často se posuzuje podle vzhledu; hák viditelně přichycený k lati může být určený jen pro zavěšení lávky a rázovou sílu pádu nesnese. Návod výrobce

  30. L2

    Co dělat, když je jediný dostupný kotvicí bod nízko, v úrovni pasu?
    1. Použít delší spojovací prostředek, aby nízký kotvicí bod pracovníka méně omezoval v pohybu
    2. Použít výrobcem určené kotevní řešení s vyšším bodem, prostředek zkrátit, případně práci nezahájit
    3. Připojit dva prostředky do stejného nízkého bodu, aby se síla při pádu rozdělila mezi dvě spojení
    4. Pracovat opatrně a k hraně se přibližovat vkleče nebo vsedě, aby se možná dráha pádu zkrátila na minimum

    Správná odpověď: Použít výrobcem určené kotevní řešení s vyšším bodem, prostředek zkrátit, případně práci nezahájit. Nízké kotvení znamená vysoký faktor pádu a tvrdé zachycení. Dvojí kotvení do jednoho bodu na tom nic nemění. Často se nízké kotvení řeší delším prostředkem; ten dráhu pádu prodlouží a zachycení bude ještě tvrdší. Praxe autora

  31. L3

    Jak se spočítá faktor pádu?
    1. Hmotnost pracovníka dělená délkou použitého lana
    2. Dráha pádu dělená délkou prostředku, který pád zachycuje
    3. Výška pracoviště dělená dvěma metry volné hloubky
    4. Rázová síla dělená hmotností pracovníka i s nářadím

    Správná odpověď: Dráha pádu dělená délkou prostředku, který pád zachycuje. Faktor pádu popisuje, jak tvrdé zachycení bude. Stejná dráha pádu na kratším prostředku znamená vyšší faktor a vyšší rázovou sílu. Často se do vzorce dosadí hmotnost; faktor pádu je ale čistě poměr dvou délek. Výpočet z rozkladu sil

  32. L3

    Pracovník má 2 m dlouhý prostředek a kotví se u nohou. Jaký je faktor pádu?
    1. 0,5 – při 2m prostředku by šlo přibližně o 1m pád
    2. 1 – při 2m prostředku by šlo přibližně o 2m pád
    3. 2 – při 2m prostředku může být pád až přibližně 4 m
    4. 4 – při 2m prostředku by mohl být pád až přibližně 8 m

    Správná odpověď: 2 – při 2m prostředku může být pád až přibližně 4 m. Padne 2 m ke kotvení a další 2 m na délku prostředku, tedy 4 m na 2 m prostředku. Faktor 2 je nejhorší běžný případ. Výpočet z rozkladu sil

  33. L3

    Stejný pracovník se kotví do bodu v úrovni svého připojovacího oka. Jaký je faktor pádu?
    1. 0 – při 2m prostředku by k pádu prakticky nedošlo
    2. 1 – při 2m prostředku může být pád přibližně 2 m
    3. 2 – při 2m prostředku může být pád až přibližně 4 m
    4. 3 – při 2m prostředku by mohl být pád přibližně 6 m

    Správná odpověď: 1 – při 2m prostředku může být pád přibližně 2 m. Dráha pádu je rovna délce prostředku, tedy 2 m na 2 m. Zvednutí kotvení z nohou do úrovně postroje snížilo faktor z 2 na 1. Výpočet z rozkladu sil

  34. L3

    Kladkostroj s teoretickým převodem 3 : 1 zvedá 100 kg. Jakou silou tahá tým ideálně?
    1. asi 33 kg
    2. asi 50 kg
    3. asi 100 kg
    4. asi 300 kg

    Správná odpověď: asi 33 kg. Ideálně třetinou zátěže. V praxi je potřeba víc kvůli třením v kladkách a na hranách, takže reálný převod bývá výrazně nižší. Výpočet z rozkladu sil

  35. L3

    Jaká síla působí na kotvu přesměrovací kladky, když se lano ohýbá o 180°?
    1. Poloviční zátěž
    2. Stejná jako zátěž
    3. Dvojnásobek zátěže
    4. Trojnásobek zátěže

    Správná odpověď: Dvojnásobek zátěže. Oba pramene lana táhnou stejným směrem, takže se sčítají. Přesměrování nepřidává mechanickou výhodu, ale zdvojnásobí zatížení kotvy. Výpočet z rozkladu sil

  36. L3

    Jaká síla působí na kotvu přesměrovací kladky, svírají-li pramene lana 90°?
    1. Poloviční zátěž
    2. Asi 1,4násobek zátěže
    3. Dvojnásobek zátěže
    4. Čtyřnásobek zátěže

    Správná odpověď: Asi 1,4násobek zátěže. Platí 2 · F · cos(θ/2), tedy 2 · cos 45° = 1,41. Čím ostřejší ohyb, tím větší síla; při 180° je to dvojnásobek. Výpočet z rozkladu sil

  37. L3

    Kolik nese kladka v kladkostroji ve srovnání s taženým nákladem?
    1. Polovinu, protože se náklad rozdělí do dvou pramenů
    2. Součet sil v obou pramenech, které přes ni vedou
    3. Stejně jako náklad, který přes ni vede
    4. Nic; kladka jen mění směr lana

    Správná odpověď: Součet sil v obou pramenech, které přes ni vedou. Proto musí být kladky i jejich spojky dimenzované na víc než na hmotnost nákladu. Údaje o zatížení uvádí výrobce. Často se čeká polovina nebo nic; kladka nese součet sil v obou pramenech, tedy víc než náklad. Návod výrobce

  38. L3

    Statické lano má průtažnost do 5 %. O kolik se protáhne 40 m lana při zatížení?
    1. asi 0,2 m
    2. asi 0,8 m
    3. až asi 2 m
    4. až asi 8 m

    Správná odpověď: až asi 2 m. Až dva metry. U dlouhých sestupů se to musí započítat do volné hloubky i do plánu záchrany – zachycení pádu proběhne níž, než se čeká. Výpočet z rozkladu sil

  39. L3

    Protiváhový způsob vytažení: zachránce váží 80 kg, postižený 80 kg. Jaký je ideální převod?
    1. 1 : 1, zachránce jde dolů a postižený nahoru
    2. 2 : 1, protože se hmotnosti sčítají
    3. 3 : 1 díky kladce nad kotvicím bodem
    4. Nelze provést, hmotnosti se musí lišit

    Správná odpověď: 1 : 1, zachránce jde dolů a postižený nahoru. Zachránce vyvažuje postiženého svou hmotností. Nutná je kontrola sestupu a jasně určená brzdící funkce v systému. Často se čeká mechanická výhoda; protiváha žádnou nedává, zachránce vyvažuje postiženého vlastní hmotností. Praxe autora

  40. L3

    Jak se změní rázová síla, když se faktor pádu zvýší z 1 na 2?
    1. Nezmění se, protože rázovou sílu určuje tlumič, který se rozvine na stejnou délku bez ohledu na faktor pádu
    2. Výrazně vzroste, protože se stejná délka prostředku musí vypořádat s dvojnásobnou drahou pádu
    3. Klesne, protože delší dráha pádu se rozloží do delšího času
    4. Zdvojnásobí se zatížení kotvení, jinak zůstává vše stejné

    Správná odpověď: Výrazně vzroste, protože se stejná délka prostředku musí vypořádat s dvojnásobnou drahou pádu. Přesnou hodnotu ovlivňuje tlumič, průtažnost lana a hmotnost. Směr je ale jednoznačný a je to důvod, proč se kotví vysoko. Často se čeká přesné zdvojnásobení; hodnotu ovlivní tlumič, průtažnost lana a hmotnost – jistý je jen směr. Výpočet z rozkladu sil

  41. L3

    Tři kotvicí body nesou jednu zátěž. Co o rozložení sil platí?
    1. Pevnost všech tří bodů je hlavní podmínkou rovnoměrného rozdělení zátěže; délky ramen mají jen malý vliv
    2. Rozložení závisí na délkách ramen a úhlech; nerovnoměrně napnutá ramena přenesou většinu zátěže na jedno kotvení
    3. Většinu nese prostřední bod, protože leží v ose zátěže; krajní dva jen vyrovnávají směr tahu a nesou zbytek rovným dílem
    4. Při návrhu se rozdělení považuje za přibližně rovnoměrné a úhly ramen ovlivňují hlavně směr tahu

    Správná odpověď: Rozložení závisí na délkách ramen a úhlech; nerovnoměrně napnutá ramena přenesou většinu zátěže na jedno kotvení. Tři body samy o sobě neznamenají třetinové zatížení. Zátěž se rozdělí až tehdy, když jsou ramena vyvážená. Často se počet kotev čte jako dělitel zátěže; rozhodují ale délky ramen a úhly, a nerovnoměrné napnutí složí většinu do jednoho bodu. Výpočet z rozkladu sil

  42. L3

    Jak postupovat, když je nutné kotvit v neznámé konstrukci?
    1. Zatížit bod vlastní vahou a sledovat, jestli se konstrukce nepohne
    2. Ověřit nosnost, rozložit zátěž do více bodů a zavést redundanci, jinak práci nezahájit
    3. Použít spojku a smyčku s nejvyšší dostupnou jmenovitou pevností a zátěž vést do jednoho bodu
    4. Kotvit se dvakrát do téhož prvku, aby se zátěž rozdělila na půl

    Správná odpověď: Ověřit nosnost, rozložit zátěž do více bodů a zavést redundanci, jinak práci nezahájit. Neznámá konstrukce znamená neznámou pevnost. Sledovat, jestli drží, je pozdě až ve chvíli, kdy nedrží. Často se pevnost zkouší vlastní vahou; statické zatížení ale o odolnosti proti rázu zachyceného pádu nic neřekne. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 5

  43. L3

    Co udělá se zatížením kotvy zajištění proti zpětnému chodu?
    1. Snižuje zatížení kotvy na polovinu, protože zátěž nese i tažná větev
    2. Drží celou zátěž ve chvíli, kdy tým povolí tah, takže musí být dimenzované na plnou zátěž systému
    3. Zvyšuje mechanickou výhodu sestavy, takže tým táhne menší silou
    4. Na zatížení kotvy to nemá vliv; je to pojistka proti chybě obsluhy, ne nosný prvek celé záchranné sestavy

    Správná odpověď: Drží celou zátěž ve chvíli, kdy tým povolí tah, takže musí být dimenzované na plnou zátěž systému. Je to prvek, na kterém v přestávkách mezi tahy visí vše. Proto se kontroluje jeho založení stejně jako u brzdy. Často se pojistka bere jako doplněk mimo nosnou cestu; v přestávkách mezi tahy na ní ale visí celá zátěž. Výpočet z rozkladu sil

Konec otázek okruhu Kotvení a síly. Zpět na začátek okruhu

Sestavy, volná hloubka a postupyBezpečné pracovní sestavy.Nezačato·77 otázek·6 bodů výkladu

Výklad

Ke kterému oku se připojuje tlumič pádu?

Tlumič pádu se připojuje výhradně ke kotvicímu oku určenému pro zachycení pádu. Polohovací oka na bocích pásu k zachycení pádu určena nejsou a jejich použití k tomuto účelu je životu nebezpečné. EN 361; EN 355

Co všechno se sčítá do volné hloubky pod místem práce?

Než se připojíte, musíte vědět, co máte pod sebou. Do potřebné volné hloubky se sčítá délka spojovacího prostředku, rozvinutí tlumiče, výška postavy a bezpečnostní rezerva. Konkrétní minimální hodnotu uvádí návod výrobce každého prostředku. EN 355; EN 363

Proč se při výstupu hlídá průvěs lana u zachycovače?

Při výstupu se zachycovačem na poddajném vedení hlídejte, aby lano nemělo průvěs. Nehlídaný průvěs prodlouží dráhu pádu na několik metrů a bezprostředně ohrožuje život. EN 353-2

Jak se bezpečně přepínat mezi kotvicími body?

Se spojovacím prostředkem s jedním koncem se přepínejte nejméně 1,5 m od hrany pádu, nebo použijte druhý prostředek. Podmínka je jednoduchá: vždy musí být alespoň jeden konec ukotven. MPSV 2012, kap. 3.2.3

Chrání ochranný koš na žebříku proti pádu?

Koš na výstupovém žebříku pádu nezabrání ani jej nezachytí. Řešením je zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení, zatahovací zachycovač, nebo dvojice spojovacích prostředků s tlumičem. EN 353-1

Kdy je kolektivní ochrana lepší volbou než osobní?

Na střeše, kde se pohybuje víc lidí, je připojování ke kotvicím bodům technicky nereálné. Záchytná síť podle EN 1263-1 s instalací podle EN 1263-2 vyřeší bezpečnost všech naráz a zachytí i padající materiál. EN 1263-1; EN 1263-2

Pojmy

Zádržný systém
Sestava nastavená tak, aby se pracovník k hraně pádu vůbec nedostal. V textech se objevuje i jako zadržovací systém nebo systém zábrany.
Zachycení pádu
Systém, který pád dovolí, ale bezpečně jej zastaví. Vyžaduje postroj EN 361, tlumič a ověřenou volnou hloubku pod místem práce.
Pracovní polohování
Zaujetí pracovní polohy s oporou o polohovací prostředek. Není to ochrana proti pádu, jen pracovní pohodlí a stabilita.
Volná hloubka
Prostor pod pracovníkem, který musí zůstat volný, aby se pád stihl zachytit dřív, než dopadne na překážku.
Průvěs lana
Nehlídaný průvěs u zachycovače na poddajném vedení prodlouží dráhu pádu na několik metrů.
Faktor pádu
Podíl dráhy pádu a délky prostředku, který pád zachycuje. Čím výš nad kotvicím bodem se pracovník pohybuje, tím vyšší faktor a tím tvrdší zachycení. Kotvení nad hlavou je proto vždy lepší než pod nohama.

77 otázek

Související článek: Pokrývači bez jištění na střechách: proč zkušenost nestačí, když chybí ochrana proti pádu

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi77

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. L1

    Plní ochranný koš na výstupovém žebříku funkci ochrany proti pádu?
    1. Ano, je to kolektivní ochrana
    2. Ano, pokud je celistvý
    3. Ne, ochranou proti pádu není
    4. Ano, do výšky 10 m

    Správná odpověď: Ne, ochranou proti pádu není. Ochranu má zajistit zachycovač na pevném vedení, případně zatahovací zachycovač nebo dvojice spojovacích prostředků s tlumičem. EN 353-1

  2. L1

    Podle kterých norem se posuzují záchytné sítě?
    1. EN 795 a EN 813 pro kotvení a sedací postroje
    2. EN 1263-1 a EN 1263-2
    3. EN 341 a EN 361
    4. EN 354 a EN 355 pro spojovací prostředky

    Správná odpověď: EN 1263-1 a EN 1263-2. Část 1 řeší samotnou síť, část 2 její instalaci. EN 1263-1, EN 1263-2

  3. Společné

    Jaká je minimální vzdálenost od hrany pádu při přepínání s jedním spojovacím prostředkem?
    1. 0,5 m
    2. 1 m
    3. 1,5 m
    4. 3 m

    Správná odpověď: 1,5 m. Bezpečnější je použít druhý spojovací prostředek a přepínat se tak, aby byl vždy alespoň jeden konec ukotven. MPSV 2012, kap. 3.2.3

  4. Společné

    Ke kterému oku postroje se připojuje tlumič pádu?
    1. K polohovacímu oku na bocích
    2. Ke kotvicímu oku pro zachycení pádu
    3. Ke slaňovacímu oku určenému pro pracovní vis
    4. K oku pro zavěšení nářadí, které je nejsnáze dostupné

    Správná odpověď: Ke kotvicímu oku pro zachycení pádu. Polohovací oka podle EN 358 nejsou pro zachycení pádu určena. EN 361, EN 355

  5. L2

    Na co se musí dát pozor při výstupu se zachycovačem na poddajném vedení?
    1. Na barvu lana
    2. Na průvěs lana
    3. Na počet karabin
    4. Na délku postroje

    Správná odpověď: Na průvěs lana. Průvěs prodlouží dráhu pádu na několik metrů, což bezprostředně ohrožuje život. EN 353-2

  6. Společné

    Co se sčítá do potřebné volné hloubky pod místem práce?
    1. Jen délka spojovacího prostředku a rozvinutí tlumiče pádu
    2. Délka prostředku, rozvinutí tlumiče, výška postavy a rezerva
    3. Výška postavy a bezpečnostní rezerva stanovená zaměstnavatelem
    4. Délka lana, průvěs vodorovného vedení a hmotnost pracovníka

    Správná odpověď: Délka prostředku, rozvinutí tlumiče, výška postavy a rezerva. Minimální hodnotu uvádí návod výrobce každého prostředku. Rozvinutí tlumiče bývá 120 až 180 cm, což se do součtu často zapomíná. EN 355; EN 363

  7. Společné

    Otvor v podlaze má rozměry 0,30 × 0,80 m. Musí se zajistit?
    1. Ne – zajišťují se otvory, jejichž kratší rozměr přesahuje 0,5 m
    2. Ano – zajištění se vyžaduje, pokud rozměry přesahují 0,25 m
    3. Ne – u otvorů do 1 m stačí výstražné označení podlahy
    4. Ano, ale jen na staveništi; v provozu se otvory řeší jinak

    Správná odpověď: Ano – zajištění se vyžaduje, pokud rozměry přesahují 0,25 m. Zajištění se nevyžaduje jen u otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m. Tento otvor je v obou směrech větší, takže musí být zakryt poklopem zajištěným proti posunutí, nebo ohrazen. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 a 5

  8. Společné

    Čím se dá zvýšit místo práce, když chybí pár centimetrů?
    1. Sudem nebo bednou, pokud je podklad rovný a stojí na něm jeden člověk
    2. Stabilní židlí nebo pevným stolem, jde-li o krátkodobou práci s lehkým ručním nářadím
    3. Ničím z toho – nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití jsou zakázané
    4. Paletou proloženou fošnou, pokud je zajištěná proti posunutí

    Správná odpověď: Ničím z toho – nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití jsou zakázané. Nařízení to zakazuje výslovně a jmenuje vědra, sudy, židle a stoly. Právě takové improvizace stojí za velkou částí pádů z malé výšky, které končí trvalými následky. NV č. 362/2005 Sb.

  9. Společné

    Jak se zajišťuje materiál a nářadí uložené ve výšce?
    1. Stačí je uložit dál od hrany a na konci směny snést dolů, aby na pracovišti přes noc nic nezůstalo
    2. Musí být po celou dobu uložení zajištěné proti pádu, sklouznutí a shození – i po skončení práce
    3. Zajišťuje se jen po dobu směny; po skončení práce se pracoviště ohradí zdola
    4. Zajištění se řeší u těžkého materiálu, drobné nářadí se ukládá podle uvážení

    Správná odpověď: Musí být po celou dobu uložení zajištěné proti pádu, sklouznutí a shození – i po skončení práce. Zajištění platí i po odchodu z pracoviště. Padající nářadí zabíjí lidi, kteří o práci ve výšce nic nevědí a jen procházejí dole. NV č. 362/2005 Sb., příloha část IV

  10. Společné

    Jak se shazuje materiál z výšky?
    1. Kdykoli se pod místem shozu nikdo nepohybuje a je vidět celá dopadová plocha
    2. Jen když je místo dopadu ohrazené a zajištěné a materiál nemůže nekontrolovaně padat
    3. Po hlasitém varování a jen z výšky do 6 m, kde je dráha pádu předvídatelná
    4. Shazování je zakázané, materiál se dopravuje výhradně shozovým potrubím

    Správná odpověď: Jen když je místo dopadu ohrazené a zajištěné a materiál nemůže nekontrolovaně padat. Shazovat nelze materiál, u kterého nelze odhadnout dráhu, ani z míst, kde není dopadová plocha zajištěná. Bezpečnější je materiál spouštět. NV č. 362/2005 Sb.

  11. Společné

    Sestava se skládá z prvků různých výrobců. Co je nutné ověřit?
    1. Stačí, aby oba prvky splňovaly stejnou normu; ta kompatibilitu zaručuje
    2. Kompatibilitu podle návodů obou výrobců – ne každý prvek lze spojit s každým
    3. Písemný souhlas obou výrobců se spojením jejich prostředků
    4. Shodné datum výroby a stejnou periodu revizí u obou prvků sestavy

    Správná odpověď: Kompatibilitu podle návodů obou výrobců – ne každý prvek lze spojit s každým. Průměr lana versus brzda, tvar oka versus háku, tlumič versus zatahovací zachycovač. Nekompatibilní spojení může vypadnout nebo se při zatížení chovat jinak, než čekáte. EN 363; návod výrobce

  12. L1

    O kolik musí žebřík použitý pro výstup přesahovat výstupní plošinu?
    1. Nejméně o 0,3 m, jinak postačí přidržení rukou
    2. Nejméně o 1,1 m, nebo musí být pevná madla k přidržení
    3. Nejméně o 2 m, aby byl vidět z úrovně podlahy
    4. Nemusí přesahovat, je-li nahoře zajištěný proti posunutí

    Správná odpověď: Nejméně o 1,1 m, nebo musí být pevná madla k přidržení. Přesah nebo madlo je to, za co se chytíte v okamžiku přestupu – tedy přesně tam, kde se z žebříků padá nejčastěji. Číslo 1,1 m se často plete s výškou zábradlí; tady jde o přesah nad výstupní plošinu, u zábradlí o výšku madla. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  13. L1

    Jak těžké břemeno se smí vynášet po žebříku?
    1. Do 5 kg
    2. Do 15 kg
    3. Do 25 kg
    4. Bez omezení, když to zvládnete

    Správná odpověď: Do 15 kg. Nad 15 kg se ztrácí schopnost udržet tři body kontaktu a vyrovnat zavrávorání. Materiál se má vytahovat lanem, ne nosit v ruce. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  14. L1

    Kolik osob smí být současně na jednom žebříku?
    1. Dvě, pokud si nejsou v cestě
    2. Jen jedna
    3. Tři při krátké práci
    4. Neomezeně

    Správná odpověď: Jen jedna. Po žebříku nesmí vystupovat, sestupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Druhý člověk mění zatížení i stabilitu. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  15. L1

    Jak blízko k hornímu konci opěrného žebříku smí pracovník stát?
    1. Chodidla nejméně 0,5 m od horního konce; u dvojitého žebříku 0,8 m
    2. Chodidla nejméně 0,8 m od horního konce; u dvojitého žebříku 0,5 m
    3. Chodidla nejméně 1,1 m od horního konce bez ohledu na typ žebříku
    4. Až na třetí příčli od konce, pokud se pracovník drží oběma rukama

    Správná odpověď: Chodidla nejméně 0,8 m od horního konce; u dvojitého žebříku 0,5 m. Nad touto hranicí ztrácí žebřík oporu a s ním i vy. Stoupnutí na poslední příčku je klasika, po které následuje pád i s žebříkem. Často se obě čísla prohodí; větší odstup 0,8 m platí pro opěrný žebřík, u dvojitého stačí 0,5 m. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  16. L1

    Lze žebřík použít jako přechodový můstek přes otvor?
    1. Ano, je-li rozpětí do dvou metrů a žebřík na obou koncích zajištěný
    2. Ne, s výjimkou případů, kdy je k tomu výrobcem určen
    3. Ano, pokud po něm přechází jen jedna osoba bez nářadí
    4. Ano, je-li podložený uprostřed a opatřený protiskluzovou podlážkou

    Správná odpověď: Ne, s výjimkou případů, kdy je k tomu výrobcem určen. Žebřík je konstruovaný na zatížení příčlí ve svislé poloze, ne na ohyb. Vodorovně položený se může prolomit v místě, kde stojíte. Často se posuzuje jen podle toho, že žebřík unese; ten je ale zkoušený na zatížení příčlí ve svislé poloze, ne na ohyb. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  17. L1

    Jak se pracovník na střeše chrání proti propadnutí?
    1. Rozložením hmotnosti do kolen a pohybem nad nosnými prvky konstrukce, protože mezi krokvemi krytina zatížení jedné osoby nepřenese
    2. Zajištěním proti propadnutí u všech ploch, které nezaručují bezpečnost proti prolomení při zatížení osobou včetně nářadí
    3. Přilbou a postrojem připojeným do kotvicího bodu umístěného na hřebeni střechy
    4. Zajištěním u obvodové hrany; vnitřní plocha střechy se proti propadnutí nezajišťuje

    Správná odpověď: Zajištěním proti propadnutí u všech ploch, které nezaručují bezpečnost proti prolomení při zatížení osobou včetně nářadí. Lehké střešní krytiny, staré dřevěné konstrukce, světlíky a plechy položené nasucho. Řešením jsou nášlapné plošiny, záchytné sítě pod konstrukcí nebo ochranná konstrukce – ne odhad. Často se propadnutí zamění za pád z hrany; zajistit se musí i plocha, po které se chodí. NV č. 362/2005 Sb.

  18. L1

    Kde všude na střeše hrozí pád, kromě obvodové hrany?
    1. Jen u okapu a v místě výstupu na střechu, kde se mění poloha těla
    2. Do světlíků, technologických a jiných otvorů a při sklouznutí po ploše
    3. U komína a u prostupů, kde je krytina narušená a hrozí uklouznutí
    4. Nikde jinde; vnitřní plocha střechy je proti pádu bezpečná

    Správná odpověď: Do světlíků, technologických a jiných otvorů a při sklouznutí po ploše. Světlík zasypaný sněhem nebo zakrytý plachtou vypadá jako pevná plocha. Propadnutí světlíkem je jeden z typických smrtelných úrazů na střechách. Často se zapomene na světlík zasypaný sněhem nebo zakrytý plachtou; vypadá jako pevná plocha a je to otvor. NV č. 362/2005 Sb.

  19. L1

    Od jakého sklonu střechy je nutné zajištění i proti sklouznutí, nejen proti pádu z hrany?
    1. Od 10°
    2. Od 25°
    3. Od 45°
    4. Sklon nerozhoduje

    Správná odpověď: Od 25°. Nad tímto sklonem se plocha stává klouzavou dráhou ke hraně, a to i v suchu. Mokro, mech nebo prach ten sklon posunou ještě níž. NV č. 362/2005 Sb.

  20. L1

    Zábradlí na střeše je 1,5 m od hrany. Pracovník má pokládat izolaci až k okraji.
    1. Zábradlí to řeší, protože vymezuje bezpečný prostor pro celou práci
    2. Zábradlí to neřeší – v pásmu u hrany potřebuje pracovník další zajištění
    3. Stačí, když pracovník u hrany pracuje vkleče a čelem k okraji
    4. Zábradlí se posune blíž k hraně až po dokončení pokládky izolace

    Správná odpověď: Zábradlí to neřeší – v pásmu u hrany potřebuje pracovník další zajištění. Zábradlí chrání jen prostor za sebou. Práce v pásmu ohroženém pádem vyžaduje záchytnou síť, dočasné kotvicí vedení nebo jiné řešení. Často se zábradlí chápe jako ochrana celé střechy; chrání ale jen prostor za sebou, a k hraně se stejně musí. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)

  21. L1

    Jaká je hlavní výhoda záchytné sítě na střeše proti osobnímu jištění?
    1. Nevyžaduje pravidelnou kontrolu ani záznam o instalaci na pracovišti
    2. Chrání všechny naráz, nikdo se nemusí přepínat, a zachytí i padající materiál
    3. Je levnější než kotvicí systém a instaluje se bez zásahu do konstrukce
    4. Nahrazuje přilbu a osobní ochranné prostředky proti pádu úplně

    Správná odpověď: Chrání všechny naráz, nikdo se nemusí přepínat, a zachytí i padající materiál. Na střeše, kde pracuje víc lidí najednou, je připojování ke kotvicím bodům technicky téměř neprůchodné. Síť podle EN 1263-1 s instalací podle EN 1263-2 problém řeší systémově. Často se síť bere jako zjednodušení; sama ale vyžaduje instalaci podle návodu i volný prostor pod sebou. EN 1263-1; EN 1263-2

  22. L1

    Na lešení chybí jedna podlážka a je vidět dolní úroveň.
    1. Mezeru překročit a pracovat dál
    2. Nepokračovat a závadu nechat odstranit
    3. Otvor zakrýt plachtou a označit
    4. Doplnit fošnou z vlastních zásob

    Správná odpověď: Nepokračovat a závadu nechat odstranit. Chybějící podlážka je otvor. Dočasné stavební konstrukce se používají jen v úplném a předaném stavu. Často se otvor zakryje plachtou; ta z něj udělá past, protože pod ní není vidět, kde podlaha končí. NV č. 362/2005 Sb.

  23. L1

    Jak se má vystupovat na lešení?
    1. Po vnější konstrukci lešení, pokud se pracovník po celou dobu drží rámu
    2. Určeným výstupem – vnitřním žebříkem nebo schodištěm
    3. Přeskočením ze střechy na podlážku lešení, pokud je dostatečně blízko
    4. Po diagonálních vzpěrách lešení, pokud jsou pevné a pracovník má protiskluzovou obuv

    Správná odpověď: Určeným výstupem – vnitřním žebříkem nebo schodištěm. Lezení po rámech je jednou z nejčastějších příčin pádů na stavbě. Konstrukce k tomu není určená a v rukavicích nebo v mokru z ní ruka sklouzne. NV č. 362/2005 Sb.

  24. L1

    Co musí platit o prostoru pod místem práce ve výšce?
    1. Nemusí platit nic, pokud se nahoře pracuje opatrně a bez nářadí
    2. Musí být zajištěný nebo vyloučený pohyb osob pod místem práce
    3. Stačí volně položená výstražná páska po obvodu ohroženého pásu
    4. Stačí upozornit kolegy na stavbě a vyvěsit ceduli u vstupu

    Správná odpověď: Musí být zajištěný nebo vyloučený pohyb osob pod místem práce. Ohrazení, vyloučení vstupu, dozor nebo záchytná konstrukce. Kolemjdoucí, kterého trefí padající nářadí, o vaší práci nic nevěděl. NV č. 362/2005 Sb.

  25. L1

    Sníh na střeše zakryl světlíky a technologické otvory.
    1. Postupovat po kolenou a rozložit hmotnost do větší plochy, aby se snížilo riziko propadnutí
    2. Nevstupovat, dokud nejsou poloha otvorů zjištěna a otvory zajištěny
    3. Sníh smést a pracovat s odstupem od okrajů, i když poloha zakrytých světlíků není známá
    4. Postupovat pomalu a polohu zakrytých otvorů před každým krokem nahmatávat nohou

    Správná odpověď: Nevstupovat, dokud nejsou poloha otvorů zjištěna a otvory zajištěny. Zasněžená plochá střecha je jednolitá plocha, ve které nevidíte, kde končí konstrukce. K tomu se přidává klouzavost a přerušení prací kvůli sněžení a námraze. Často se spoléhá na paměť z minulé návštěvy; polohu otvorů je ale nutné zjistit z dokumentace nebo odkrytím, ne po hmatu. NV č. 362/2005 Sb.

  26. L2

    Pracovník je ukotvený u nohou a spadne přes hranu. Co se stane?
    1. Tlumič se nerozvine, protože ráz přijde příliš pozdě po začátku pádu
    2. Dráha pádu se přibližně zdvojnásobí a ráz i potřebná volná hloubka výrazně vzrostou
    3. Pád bude kratší, protože lano se napne dřív než u kotvení nad hlavou
    4. Nic zvláštního; rozhoduje délka prostředku, ne výška kotvicího bodu

    Správná odpověď: Dráha pádu se přibližně zdvojnásobí a ráz i potřebná volná hloubka výrazně vzrostou. Kotvení pod úrovní oka postroje je nejčastější tichá chyba v sestavě. Bývá pohodlnější a proto se dělá. Často se poloha kotvení bere jako otázka pohodlí; rozhoduje přitom o tom, jestli volná hloubka pod hranou vůbec stačí. Praxe autora

  27. L2

    Co je kyvadlový pád a proč je nebezpečný?
    1. Pád po kluzké nakloněné ploše, při kterém se tělo roztočí
    2. Pád s bočním odklonem od kotvení – tělo se rozkývá a narazí do konstrukce
    3. Pád pozadu při couvání, kdy pracovník nevidí, kam padá
    4. Rozhoupání lana větrem během sestupu po fasádě, při kterém pracovník naráží do objektu

    Správná odpověď: Pád s bočním odklonem od kotvení – tělo se rozkývá a narazí do konstrukce. Náraz do konstrukce při rozkyvu může být horší než samotný pád. Řešením je kotvit co nejblíž nad místem práce, nebo použít vodorovné vedení. Často se za nebezpečné považuje samo rozhoupání; zabíjí ale náraz do konstrukce ze strany, ne pohyb. Praxe autora

  28. L2

    Sestava je v pořádku, ale pod pracovníkem je ve 3 m lešení.
    1. Nevadí; tlumič pádu sníží rázovou sílu pod šest kilonewtonů a zachytí pád nad konstrukcí lešení
    2. Volná hloubka je nedostatečná – pracovník dopadne na konstrukci dřív, než se pád zachytí
    3. Lešení pád částečně zpomalí a zachycení bude měkčí než při pádu do volného prostoru
    4. Stačí spojovací prostředek zkrátit o deset centimetrů a potřebná rezerva tím vznikne

    Správná odpověď: Volná hloubka je nedostatečná – pracovník dopadne na konstrukci dřív, než se pád zachytí. Volná hloubka se neposuzuje k terénu, ale k první překážce. Konstrukce, kontejner nebo hromada materiálu ji zkracují. Často se volná hloubka počítá k terénu; měří se ale k první překážce, a tou je i lešení nebo kontejner. EN 363

  29. L1

    Máte projít po střeše z lehké vlnité krytiny.
    1. Jít po vlnách krytiny nad latěmi, kde je konstrukce podepřená
    2. Nevstupovat na krytinu – použít nášlapné plošiny nebo rozkládací lávky a zajištění proti propadnutí
    3. Přejít po kolenou a rozložit tak hmotnost do větší plochy, protože lehká vlnitá krytina se prolomí až při bodovém zatížení
    4. Jít po hřebeni a k místu práce sestoupit až po ocelovém rámu

    Správná odpověď: Nevstupovat na krytinu – použít nášlapné plošiny nebo rozkládací lávky a zajištění proti propadnutí. Vlnitá krytina, zvlášť starší azbestocementová, nemá nosnost pro člověka a praská bez varování. Propadnutí krytinou je jeden z typických smrtelných úrazů. Často se hledá místo, kde krytina drží; deska ale praská bez varování i nad latí. NV č. 362/2005 Sb.

  30. L2

    Jak se ve visu manipuluje s nářadím?
    1. Zavěsit ho na kotvicí oko A, které je na to dostatečně pevné
    2. Zajistit ho poutkem nebo v brašně proti pádu a nepřekročit hmotnostní rozsah sestavy
    3. Držet ho v ruce a při přesunu odložit na nejbližší konstrukci
    4. Zavěsit ho na pracovní lano nad slaňovací zařízení, aby nepřekážel v pohybu po laně dolů

    Správná odpověď: Zajistit ho poutkem nebo v brašně proti pádu a nepřekročit hmotnostní rozsah sestavy. Nářadí zavěšené na oku určeném pro zachycení pádu blokuje jeho funkci. K zavěšení materiálu slouží pomocná poutka, ne nosné prvky. Často se nářadí pověsí na oko pro zachycení pádu; to je nosné, ale zavěšením se jeho funkce blokuje. Návod výrobce; NV č. 362/2005 Sb., příloha část IV

  31. Společné

    Kam je nejlepší umístit kotvicí bod vzhledem k pracovní pozici?
    1. K nohám, aby spojovací prostředek nepřekážel
    2. Co nejvýš, ideálně nad hlavu
    3. Za pracovníkem co nejníže u země
    4. Na výšce kotvicího bodu nezáleží

    Správná odpověď: Co nejvýš, ideálně nad hlavu. Vysoké kotvení zkracuje dráhu pádu, snižuje faktor pádu i riziko nárazu o konstrukci. Kotvení pod úrovní postroje je nejtvrdší varianta. Praxe autora

  32. Společné

    Co je kyvadlový efekt a jak se mu předchází?
    1. Rozhoupání pracovníka ve visu větrem; předchází se vodicím lanem ke konstrukci
    2. Pád do strany při bočním odklonu od kotvení; předchází se kotvením svisle nad pracovní pozicí
    3. Pružení tlumiče pádu po zachycení; předchází se kratším spojovacím prostředkem
    4. Rozkmitání lana při sestupu; předchází se pomalejším a plynulým sjezdem

    Správná odpověď: Pád do strany při bočním odklonu od kotvení; předchází se kotvením svisle nad pracovní pozicí. Při kyvadlovém pádu často není problém dráha dolů, ale náraz do konstrukce ze strany. Bočnímu odklonu se předchází přesunem kotvicího bodu, ne delším prostředkem. Často se plete s rozhoupáním ve větru; rozhoduje ale vodorovná vzdálenost od svislice kotvení, ne počasí. Praxe autora

  33. Společné

    Jak se zajišťuje nářadí při práci ve výšce?
    1. Odkládáním do otevřené brašny u nohou, aby bylo rychle po ruce
    2. Poutky, uzavřenou brašnou nebo vytahováním lanem; nikdy se neodkládá u hrany
    3. Vynesením v jedné dávce a odložením na rovnou část střechy dál od hrany
    4. Držením v ruce a vložením do kapsy pracovních kalhot při každém přesunu

    Správná odpověď: Poutky, uzavřenou brašnou nebo vytahováním lanem; nikdy se neodkládá u hrany. Padající nářadí zraní osoby pod místem práce a pokus zachytit padající předmět bývá příčinou pádu pracovníka. Často se za zajištění považuje pevné držení v ruce; ta ale drží jen do chvíle, kdy se pracovník potřebuje přidržet sám. NV č. 362/2005 Sb., příloha IV

  34. Společné

    Jak se smí shazovat materiál z výšky?
    1. Z libovolné výšky, je-li dopadová plocha vidět a nikdo se v ní nepohybuje
    2. Jen uzavřeným shozem nebo do zajištěného a ohrazeného prostoru pod dozorem
    3. Po hlasitém upozornění a jen z výšky, ze které je dráha pádu předvídatelná
    4. Shazovat se nesmí za žádných okolností, materiál se spouští lanem nebo výtahem

    Správná odpověď: Jen uzavřeným shozem nebo do zajištěného a ohrazeného prostoru pod dozorem. Zakázáno je shazování z výšky, kde nelze bezpečně předvídat místo dopadu, a shazování předmětů, u kterých hrozí odraz nebo rozstřik. Nestačí, že se dole nikdo nepohybuje: prostor musí být ohrazený, protože do něj někdo vstoupí právě v okamžiku shozu. NV č. 362/2005 Sb., příloha VIII

  35. L1

    Jaký systém se používá v koši pracovní plošiny?
    1. Zachycovací systém s dlouhým spojovacím prostředkem a tlumičem pádu
    2. Zádržný systém s krátkým spojovacím prostředkem, aby pracovník nemohl opustit koš
    3. Systém není potřeba, protože koš má zábradlí i podlahu a sám tvoří kolektivní ochranu
    4. Slaňovací zařízení připojené do kotvicího bodu na dně koše

    Správná odpověď: Zádržný systém s krátkým spojovacím prostředkem, aby pracovník nemohl opustit koš. Zádržení je smyslem věci: pracovník se nesmí dostat přes zábradlí koše. Dlouhý prostředek s tlumičem by při vymrštění umožnil opuštění koše a pád na plnou délku. Návod výrobce

  36. L1

    Co je katapultový efekt u pracovní plošiny?
    1. Náhlé spuštění koše po výpadku hydrauliky nebo přerušení napájení
    2. Vymrštění pracovníka z koše po nárazu ramena do překážky nebo po dopadu kola do výmolu
    3. Prudké vysunutí výložníku při chybném ovládání z koše plošiny
    4. Převrácení plošiny po přetížení koše nad povolenou nosnost, nejčastěji při přesunu materiálu

    Správná odpověď: Vymrštění pracovníka z koše po nárazu ramena do překážky nebo po dopadu kola do výmolu. Je to jedna z hlavních příčin smrtelných úrazů na plošinách a hlavní důvod, proč se v koši používá zádržný systém. Často se plete s převrácením celé plošiny; tady zůstane stroj stát a z koše vyletí člověk. Praxe autora

  37. L1

    Smí pracovník vystoupit z koše plošiny do konstrukce?
    1. Ano, kdykoli je koš u konstrukce a pracovník zůstane připojený do koše
    2. Jen pokud to výrobce a technologický postup připouštějí a je zajištěn bezpečný přechod
    3. Vystoupit nelze; koš se nesmí opustit ani při poruše stroje nebo při výpadku hydrauliky
    4. Ano, rozhodne-li o tom obsluha plošiny a je o tom zápis v deníku

    Správná odpověď: Jen pokud to výrobce a technologický postup připouštějí a je zajištěn bezpečný přechod. Přechod se řeší dvojicí spojovacích prostředků tak, aby byl pracovník trvale zajištěn. Bez toho vzniká okamžik, kdy není zajištěn vůbec. Často se to považuje za úplně zakázané; předpis to nevylučuje, podmínkou je souhlas výrobce a trvalé zajištění při přechodu. Návod výrobce

  38. L1

    Proti kterým třem rizikům se chrání pracovník na střeše?
    1. Pádu z okraje, zásahu elektrickým proudem a nepříznivému počasí
    2. Pádu z volného okraje, sklouznutí z plochy střechy a propadnutí střešní konstrukcí
    3. Pádu z okraje, pádu nářadí na osoby dole a nadměrné fyzické zátěži
    4. Sklouznutí z plochy, prochladnutí a oslnění při práci proti slunci

    Správná odpověď: Pádu z volného okraje, sklouznutí z plochy střechy a propadnutí střešní konstrukcí. Propadnutí bývá nejvíc podceňované: světlíky, staré bednění a lehká krytina vypadají jako plocha, na kterou se dá stoupnout. Často se vyjmenuje jen pád z hrany a sklouznutí; propadnutí konstrukcí se podceňuje, protože plocha vypadá pevně. NV č. 362/2005 Sb., příloha V

  39. L1

    Jak se pohybovat po lehké krytině, například vlnitých vláknocementových deskách?
    1. Přímo po krytině, ale pomalu a s rozloženou hmotností
    2. Po roznášecích lávkách nebo plošinách; nikdy přímo po krytině
    3. Po hřebenu a po latích, které jsou pod krytinou vidět
    4. Po krytině v místech nad krokvemi, kde je podepřená

    Správná odpověď: Po roznášecích lávkách nebo plošinách; nikdy přímo po krytině. Vláknocementové a plastové desky se prošlápnou bez varování, i když vypadají neporušeně. Nad prostorem pod nimi má být navíc záchytná síť. Často se hledá nosné místo pod krytinou; deska ale praská mezi podporami a odhadnout jejich polohu shora nejde. NV č. 362/2005 Sb., příloha V

  40. L1

    Jak se zajišťuje střešní světlík?
    1. Přelepením fólií a výstražnou páskou po obvodu prosklení
    2. Únosným krytem zajištěným proti posunutí, ohrazením nebo zasíťováním
    3. Nápisem Nevstupovat a poučením všech osob na pracovišti
    4. Nezajišťuje se; prosvětlovací výplň je součástí střešního pláště

    Správná odpověď: Únosným krytem zajištěným proti posunutí, ohrazením nebo zasíťováním. Světlík se posuzuje jako otvor v podlaze. Prosvětlovací výplň nemá nosnost a při dopadu člověka nevydrží. Často se světlík bere jako součást střechy; posuzuje se ale jako otvor v podlaze, protože výplň člověka neunese. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5; příloha VI bod 2

  41. L1

    Kdy stačí na ploché střeše místo OOPP pevná zábrana?
    1. Na každé ploché střeše, je-li zábrana ukotvená a vysoká nejméně 1,1 m
    2. Na souvislé rovné ploše s malým sklonem, je-li zábrana nejméně 1,5 m od volného okraje a nepracuje se za ní
    3. Je-li zábrana nejméně 0,5 m od okraje a střecha je suchá a čistá
    4. Zábrana osobní ochranné prostředky proti pádu nenahradí; vymezuje jen pracovní plochu a pracovník musí být zajištěn i za ní

    Správná odpověď: Na souvislé rovné ploše s malým sklonem, je-li zábrana nejméně 1,5 m od volného okraje a nepracuje se za ní. Jakmile je potřeba pracovat za zábranou nebo u samotné hrany, zábrana nestačí a nastupuje zádržný nebo záchytný systém. Souvislou plochou se rozumí plocha se sklonem do 10 stupňů od vodorovné roviny. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)

  42. L1

    Co dělat s materiálem uloženým na střeše před příchodem větru?
    1. Zajistit popruhy k nejbližšímu kotvicímu bodu a zbytek přesunout za atiku
    2. Zajistit proti sesunutí a odfouknutí a neskladovat ho u hrany
    3. Zakrýt plachtou přitíženou po okrajích, aby ho vítr nerozfoukal
    4. Přesunout k okraji střechy, aby se dal rychle spustit dolů

    Správná odpověď: Zajistit proti sesunutí a odfouknutí a neskladovat ho u hrany. Odfouknutá deska nebo plachta zraní osoby pod objektem a při snaze ji zachytit padá i pracovník. Deska bez uvázání navíc funguje jako plachta. NV č. 362/2005 Sb., příloha IV

  43. L1

    Jak postupovat, když je střecha zasněžená nebo namrzlá?
    1. Sníh smést, plochu posypat a pokračovat obvyklým způsobem, protože zametená krytina má stejné tření jako v suchu
    2. Práci přerušit, nebo přijmout opatření proti sklouznutí a propadnutí, protože sníh zakrývá otvory a hrany
    3. Pokračovat v protiskluzové obuvi a pohybovat se opatrněji, protože podrážka vyřeší riziko uklouznutí
    4. Použít delší spojovací prostředek, aby měl pracovník na zasněžené ploše větší dosah

    Správná odpověď: Práci přerušit, nebo přijmout opatření proti sklouznutí a propadnutí, protože sníh zakrývá otvory a hrany. Sníh mění celou situaci: skryje světlík i hranu, zvýší zatížení konstrukce a udělá z krytiny klouzačku. Tvoření námrazy je důvodem k přerušení práce. Často se řeší jen kluzkost; sníh navíc skryje světlíky a hrany a zvýší zatížení konstrukce. NV č. 362/2005 Sb., příloha IX

  44. L1

    Jak dostat materiál na místo práce na žebříku?
    1. Vynést materiál v jedné ruce a druhou se po celou dobu přidržovat příčlí žebříku
    2. Vytáhnout lanem nebo podat, aby měl pracovník při výstupu obě ruce volné
    3. Vynést v batohu na zádech, aby zůstaly obě ruce volné
    4. Rozdělit materiál do kapes pracovního oděvu a vynést ho najednou

    Správná odpověď: Vytáhnout lanem nebo podat, aby měl pracovník při výstupu obě ruce volné. Výstup po žebříku se provádí čelem k žebříku a obě ruce musí být volné pro přidržování. Prostor pod žebříkem musí být zajištěn. Často se za dostatečnou považuje jedna volná ruka; výstup po žebříku ale vyžaduje obě, protože se stoupá čelem k žebříku. NV č. 362/2005 Sb., příloha III

  45. L1

    Jak se pohybovat po nedokončené ocelové konstrukci?
    1. Rychle a soustředěně, aby se doba pohybu bez zajištění zkrátila na minimum
    2. Se dvěma spojovacími prostředky tak, aby byl vždy alespoň jeden ukotvený
    3. S jedním prostředkem a přepínat ho v pohybu, když je konstrukce blízko
    4. Bez zajištění, ale po čtyřech a s dotykem tří bodů konstrukce

    Správná odpověď: Se dvěma spojovacími prostředky tak, aby byl vždy alespoň jeden ukotvený. Okamžik přepnutí je moment, kdy pracovník není zajištěn. Dvojice prostředků nebo postupové jištění tento okamžik odstraní. Praxe autora

  46. L1

    Proč se nesmí vstupovat na položený trapézový plech, který ještě není ukotvený?
    1. Protože se poškodí povrchová úprava a plech začne v místě šlápnutí korodovat
    2. Neukotvený plech se posune nebo prošlápne a pracovník propadne konstrukcí
    3. Protože se plech prohne a po ukotvení nebude sedět v projektované rovině
    4. Protože při chůzi po neukotveném plechu vzniká hluk nad povolenou hranicí

    Správná odpověď: Neukotvený plech se posune nebo prošlápne a pracovník propadne konstrukcí. Do doby ukotvení se prostor zajišťuje záchytnými sítěmi nebo se plech pokládá z roznášecích lávek. Sítě lze při pokládce postupně přesouvat. Často se hodnotí jen to, že plech unese; neukotvený se ale posune do strany a odkryje pod pracovníkem konstrukci. NV č. 362/2005 Sb., příloha V

  47. L1

    Proč nestačí u pokládky izolace na ploché střeše jen zábradlí 1,5 m od hrany?
    1. Protože zábradlí vysoké 1,1 m nestačí pro práci vestoje u okraje střechy
    2. Izolace se pokládá až k hraně, takže pracovník musí vstoupit do oblasti ohrožené pádem za zábradlím
    3. Protože zábradlí je u pokládky izolace jen doporučením, ne závazným požadavkem předpisu o práci ve výškách
    4. Protože se zábradlí kotví do izolace, kterou pokládka teprve dokončuje

    Správná odpověď: Izolace se pokládá až k hraně, takže pracovník musí vstoupit do oblasti ohrožené pádem za zábradlím. Pro práci u hrany nastupuje zádržný nebo záchytný systém, případně zasíťování obvodu. Zábradlí řeší pohyb po střeše, ne práci na okraji. Často se odstup 1,5 m čte jako dostatečný; izolace se ale pokládá až k hraně. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 4 písm. a)

  48. L1

    Co je nejčastější chyba při použití spojovacího prostředku s tlumičem na střeše s malou volnou hloubkou?
    1. Prostředek je příliš krátký, takže omezuje pohyb po pracovní ploše
    2. Volná hloubka nestačí na rozvinutí tlumiče, takže pracovník dopadne na zem, i když byl pád zachycen
    3. Tlumič se rozvine dřív, než pád nastane, a ztratí schopnost tlumit
    4. Kotvicí bod je nad hlavou, což zvyšuje rázovou sílu při zachycení pádu a zkracuje dráhu potřebnou pro rozvinutí tlumiče

    Správná odpověď: Volná hloubka nestačí na rozvinutí tlumiče, takže pracovník dopadne na zem, i když byl pád zachycen. K délce prostředku se musí přičíst rozvinutí tlumiče 120 až 180 cm, výška postavy a rezerva. U nízkých objektů je proto zádržný systém často jediné správné řešení. Často se počítá jen s délkou prostředku; přičíst se musí i rozvinutí tlumiče a výška postavy. EN 355

  49. L2

    Co patří k pracovnímu polohování na konstrukci?
    1. Postroj a polohovací prostředek podle EN 358; ten pád zachytí sám
    2. Postroj, polohovací prostředek podle EN 358 a navíc vždy funkční systém zachycení pádu
    3. Polohovací pás se dvěma prostředky pro střídavé přepínání
    4. Postroj, zachycovač pádu a dynamické lano podle EN 892 vedené přes kotvení nad hlavou pracovníka

    Správná odpověď: Postroj, polohovací prostředek podle EN 358 a navíc vždy funkční systém zachycení pádu. Polohovací prostředek pád nezachytí. Bez samostatného zachycovacího systému je pracovník při vytržení opory bez ochrany. Často se polohování považuje za dostatečné zajištění; prostředky podle EN 358 mají pádu předejít, ne ho zachytit. EN 358

  50. L2

    Jak se ověřuje sestava před zahájením práce na laně?
    1. Pohledem na vlastní postroj, zatáhnutím za oba konce lana a zkušebním zatížením systému těsně pod kotvicím bodem
    2. Vzájemnou kontrolou v týmu: postroj, uzly, zamčené karabiny, zachycovač, volná hloubka a stav lan
    3. Zatížením systému u kotvení; ostatní se ověří až během sestupu
    4. Ověřovat není potřeba, sestavu skládá vždy tentýž pracovník

    Správná odpověď: Vzájemnou kontrolou v týmu: postroj, uzly, zamčené karabiny, zachycovač, volná hloubka a stav lan. Vzájemná kontrola odhalí to, co si člověk na sobě sám nevidí – zejména nezapnutou přezku a nezamčenou karabinu. Často se kontrola omezí na vlastní vybavení; nezamčenou karabinu vzadu na postroji si ale člověk sám nevidí. Praxe autora

  51. L2

    Jaká rizika má práce nad šachtou nebo v silu?
    1. Kromě pádu hlavně prašnost a hluk odražený od stěn prostoru
    2. Kromě pádu i nebezpečná atmosféra, obtížný přístup a obtížné vyproštění
    3. Jen pád; ostatní rizika řeší režim práce ve stísněném prostoru
    4. Žádná zvláštní; stěny šachty pracovníka při pádu zachytí

    Správná odpověď: Kromě pádu i nebezpečná atmosféra, obtížný přístup a obtížné vyproštění. Vstup do stísněného prostoru je samostatný režim: měření atmosféry, povolení ke vstupu, dozor u vstupního otvoru a zdvihací zařízení, typicky trojnožka. Často se prostor pod pracovištěm posuzuje jen z hlediska pádu; v šachtě rozhoduje i atmosféra a možnost vyproštění. EN 1496

  52. L2

    Co je nutné ověřit u volné hloubky při použití zachycovače na laně?
    1. Délku lana a výšku pracovníka; zachycovač se zablokuje okamžitě
    2. Součet dráhy zablokování, rozvinutí tlumiče, průvěsu lana, výšky postavy a rezervy podle návodu
    3. Jen výšku postavy a bezpečnostní rezervu stanovenou zaměstnavatelem
    4. Součet rozvinutí tlumiče a délky spojovacího prostředku k postroji, plus jeden metr bezpečnostní rezervy

    Správná odpověď: Součet dráhy zablokování, rozvinutí tlumiče, průvěsu lana, výšky postavy a rezervy podle návodu. Zachycovač se nezablokuje okamžitě a lano se protáhne. Konkrétní minimální hodnotu uvádí návod výrobce. Často se počítá s okamžitým zablokováním; zachycovač potřebuje dráhu a lano se navíc protáhne. Návod výrobce

  53. L2

    Jak se zajišťuje prostor pod pracovištěm při práci na laně na fasádě?
    1. Výstražnými kužely a upozorněním kolemjdoucích, aby prostor pod pracovištěm obešli
    2. Ohrazením a vyloučením pohybu osob v ohroženém prostoru, případně dozorem
    3. Jen po dobu vlastní práce na laně; při přestávce se prostor pod pracovištěm už nezajišťuje
    4. Prostor se nezajišťuje, protože správně upevněné nářadí z lanového pracoviště nemůže spadnout

    Správná odpověď: Ohrazením a vyloučením pohybu osob v ohroženém prostoru, případně dozorem. Z lana padá nářadí i materiál a hloubka pádu je velká. Ohrožený prostor se vymezuje podle výšky práce a druhu činnosti. Často se šířka prostoru odhaduje od paty objektu; vymezuje se ale podle výšky práce, takže sahá dál. NV č. 362/2005 Sb., příloha V

  54. L3

    Proč se u záchrany hlídá poloha postiženého během sestupu?
    1. Aby byl sestup co nejrychlejší a nezdržovaly ho korekce
    2. Aby měl volné dýchací cesty a nedošlo k nárazu o konstrukci
    3. Aby se lano rovnoměrně opotřebovávalo po celé délce
    4. Kvůli fotodokumentaci události pro inspektorát práce

    Správná odpověď: Aby měl volné dýchací cesty a nedošlo k nárazu o konstrukci. U člověka v bezvědomí je udržení průchodnosti dýchacích cest prioritou už během vyprošťování, ne až na zemi. Často se pozornost soustředí na sestup jako takový; u člověka v bezvědomí je ale přednější poloha hlavy. ANZCOR 9.1.5

  55. L1

    Z jaké pracovní plochy se provádí oprava komínu na střeše se sklonem nad 10°?
    1. Přímo z krytiny, je-li sklon menší než dvacet stupňů
    2. Z bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m
    3. Ze žebříku opřeného o komín a zajištěného proti sklouznutí
    4. Z lešení postaveného na hřebeni střechy nad komínem

    Správná odpověď: Z bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m. Práce z krytiny bez roznášecí plochy vede k prošlápnutí i ke sklouznutí. Šířka plochy je stanovena přímo předpisem. NV č. 362/2005 Sb., příloha VI bod 5

  56. L1

    Co je hlavní riziko při demontáži staré krytiny?
    1. Prašnost a možný obsah azbestu ve starých vláknocementových deskách
    2. Postupným odkrýváním vzniká otvor a zeslabená konstrukce, kterou lze propadnout
    3. Poškození zdravé části krytiny, kterou majitel chce ponechat
    4. Hlučnost a zatížení okolí padajícím materiálem během demontáže

    Správná odpověď: Postupným odkrýváním vzniká otvor a zeslabená konstrukce, kterou lze propadnout. Odkrytá střecha se mění každou hodinu. Zajištění proti propadnutí se provádí tam, kde vzdálenost mezi latěmi nebo nosnými prvky přesahuje 0,25 m a není zaručena únosnost prvků. Často se riziko vidí v materiálu; mění se ale sama konstrukce. NV č. 362/2005 Sb., příloha VI bod 4

  57. L1

    Na co dát pozor při práci na střeše s fotovoltaikou?
    1. Hlavně na elektrickou část; panely samotné jsou pochozí a nosné
    2. Na panely se nestoupá, kabely a rámy tvoří překážky, ostré hrany rámů poškodí lano i popruh
    3. Na sklon konstrukce a na to, aby se nezakrývaly sousední panely
    4. Na rámy panelů, které jsou vhodným kotvicím bodem pro krátký spojovací prostředek bez tlumiče

    Správná odpověď: Na panely se nestoupá, kabely a rámy tvoří překážky, ostré hrany rámů poškodí lano i popruh. Panely nejsou pochozí a jejich konstrukce není kotvicí bod. Trasu pohybu a kotvení je nutné vyřešit před výstupem na střechu. Často se nosná konstrukce panelů bere jako kotvicí bod; není na to dimenzovaná a její hrany navíc poškodí popruh. Praxe autora

  58. L1

    Proč je mokrá nebo zamžená krytina nebezpečnější, než vypadá?
    1. Protože vlhkost zvýší hmotnost krytiny a sníží nosnost konstrukce
    2. Mech, lišejník a vlhkost výrazně zvyšují smyk i na sklonu, který je za suchého dne bezpečný
    3. Protože se za vlhka hůř pozná, kde krytina končí a kde začíná okap
    4. Protože voda proniká do spojů, krytina se stává křehčí a lámavější a snadněji se prolomí pod nohou

    Správná odpověď: Mech, lišejník a vlhkost výrazně zvyšují smyk i na sklonu, který je za suchého dne bezpečný. Podmínky se během dne mění. To, že se po střeše ráno chodilo bez problému, neznamená nic pro odpoledne po dešti. Často se sklon posuzuje podle ranní zkušenosti; mech a vlhkost mění smyk během dne, takže odpoledne platí něco jiného. Praxe autora

  59. L1

    Co je potřeba ověřit, než se na střechu naveze materiál?
    1. Dostupnost jeřábu a možnost složit materiál na jedno místo u výtahu
    2. Únosnost střešní konstrukce a rozložení zatížení – konstrukci pro práci ve výškách nelze přetěžovat
    3. Rozměry výstupu na střechu a průchodnost trasy s paletou materiálu
    4. Že materiál nezakryje světlíky, nezasáhne do trasy pohybu osob a nebude na střeše složený déle než jednu pracovní směnu

    Správná odpověď: Únosnost střešní konstrukce a rozložení zatížení – konstrukci pro práci ve výškách nelze přetěžovat. Hmotnost materiálu, nářadí i osob nesmí překročit nosnost stanovenou v průvodní dokumentaci. Zatížení se navíc nemá soustředit na jedno místo. Často se řeší jen doprava nahoru; do nosnosti se přitom počítá i nářadí a osoby. NV č. 362/2005 Sb., příloha IV bod 3

  60. L1

    Jaký je rozdíl v riziku mezi nůžkovou a kloubovou (výložníkovou) plošinou?
    1. Nůžková plošina je nebezpečnější, protože stoupá svisle a nemá stabilizátory
    2. Výložníková plošina dovolí vyklonit koš daleko od podvozku, takže boční síly a katapultový efekt jsou výraznější
    3. Rozdíl není podstatný, obě plošiny se posuzují stejně, platí pro ně tytéž limity větru a nosnosti a liší se jen dosahem
    4. Kloubová plošina má nižší nosnost koše, takže se do ní vejde jen jedna osoba

    Správná odpověď: Výložníková plošina dovolí vyklonit koš daleko od podvozku, takže boční síly a katapultový efekt jsou výraznější. U výložníkových plošin je zádržný systém v koši o to důležitější. Limity vysunutí a rychlosti větru stanoví výrobce. Často se za rizikovější považuje nůžková plošina kvůli výšce; rozhoduje ale vyklonění koše mimo podvozek, které umí výložník. Návod výrobce

  61. L1

    Co platí pro nosnost koše plošiny?
    1. Nosnost se vztahuje jen na osoby; nářadí a materiál se do ní nepočítají
    2. Nosnost i největší počet osob uvádí výrobce a zahrnuje osoby, nářadí i materiál
    3. Nosnost lze překročit o deset procent, pokud je koš u konstrukce
    4. Rozhoduje počet osob uvedený výrobcem, hmotnost se nesleduje

    Správná odpověď: Nosnost i největší počet osob uvádí výrobce a zahrnuje osoby, nářadí i materiál. Přetížený koš ohrožuje stabilitu celé plošiny. Do součtu patří i to, co si pracovník podá později. Často se do součtu zapomene materiál podaný dodatečně; nosnost platí pro obsah koše v každém okamžiku, ne pro stav při výjezdu. Návod výrobce

  62. L1

    Co ověřit, než plošina vjede do budovy nebo na konstrukci?
    1. Výšku a šířku vjezdu a poloměr otáčení plošiny v nejužším místě
    2. Únosnost podlahy nebo stropu podle statického posouzení a rozložení kol nebo pásů
    3. Že je podlaha rovná a čistá a plošina po ní neklouže při pojíždění
    4. Nic zvláštního; plošina rozloží hmotnost do kol a podlahu nezatíží

    Správná odpověď: Únosnost podlahy nebo stropu podle statického posouzení a rozložení kol nebo pásů. Plošina má velkou hmotnost soustředěnou na malou plochu. Propadnutí podlahy s vysunutým košem je katastrofická situace. Často se sleduje jen průjezdnost; plošina má velkou hmotnost soustředěnou na malou plochu, takže rozhoduje statické posouzení. Návod výrobce

  63. L1

    Jak se pracuje nad prosklenou střechou nebo atriem?
    1. Po ocelových rámech mezi tabulemi, které nesou váhu prosklení
    2. Jen z roznášecí konstrukce nebo v závěsu, prosklení se posuzuje jako plocha bez únosnosti
    3. Přímo po skle, je-li bezpečnostní a ve dvou osobách kvůli rozložení váhy
    4. Po roznášecích lávkách; zajištění prostoru pod prosklením se neřeší, protože lávky zátěž nesou

    Správná odpověď: Jen z roznášecí konstrukce nebo v závěsu, prosklení se posuzuje jako plocha bez únosnosti. Sklo ani jeho rám nejsou pochozí plocha. Prostor pod prosklením je navíc nutné zajistit proti pádu předmětů. Často se rám bere jako nosný prvek; ani sklo, ani jeho rám nejsou pochozí plocha a zatížení bodem nesnesou. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 6

  64. L1

    Co musí platit pod záchytnou sítí?
    1. Prostor pod sítí musí být čistý a bez volného materiálu; další volná výška už není podstatná
    2. Musí být volný prostor pro průhyb sítě při zachycení pádu, aby zachycený nenarazil na konstrukci pod ní
    3. Pod sítí musí být pevná konstrukce, která ji při pádu podepře a omezí její průhyb
    4. Pod sítí nemusí platit nic zvláštního, protože síť zachytí pád v místě zavěšení a průhyb vyrovná okrajové lano

    Správná odpověď: Musí být volný prostor pro průhyb sítě při zachycení pádu, aby zachycený nenarazil na konstrukci pod ní. Síť pád nezastaví na místě, ale prohnutím. Výšku zavěšení a potřebný prostor stanoví návod a norma pro instalaci. Často se síť představuje jako pevná plocha; zachytí ale prohnutím, takže pod ní musí zůstat volný prostor. EN 1263-2

  65. L2

    Co musí platit o zachycovači na zajišťovacím laně?
    1. Musí být trvale zablokovaný v jedné poloze
    2. Musí sledovat pohyb pracovníka, aby nevznikal průvěs
    3. Musí být nad kotvicím bodem zajišťovacího lana, jinak pád nezachytí
    4. Stačí, že je na laně nasazený a zamčený

    Správná odpověď: Musí sledovat pohyb pracovníka, aby nevznikal průvěs. Zachycovač, který zůstane vysoko nad pracovníkem, prodlouží pád. Předpis požaduje, aby pohyb sledoval. Často se zachycovač nechá viset vysoko nad pracovníkem; vzniklý průvěs pak pád prodlouží. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7

  66. L2

    Co musí obsahovat připojení k pracovnímu lanu?
    1. Slaňovací brzdu a záložní karabinu do centrálního oka postroje
    2. Samosvorný systém, který zabrání pádu pracovníka, jenž ztratil kontrolu nad svými pohyby
    3. Tlumič pádu, který sníží rázovou sílu při zachycení pádu na pracovním laně pod šest kilonewtonů
    4. Zachycovač pádu; požadavek je stejný jako u zajišťovacího lana

    Správná odpověď: Samosvorný systém, který zabrání pádu pracovníka, jenž ztratil kontrolu nad svými pohyby. Je to jiný požadavek než zachycovač na zajišťovacím laně. Brzda bez samosvorné funkce vyžaduje trvalé držení. Často se požadavek zamění s tím, co platí pro zajišťovací lano; tady jde o samosvornou funkci, ne o zachycovač. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 7

  67. L2

    Jak si ve visu odlehčit stehenní popruhy?
    1. Povolit přezky stehenních popruhů a přesunout váhu do sedačky
    2. Nožní smyčkou nebo opřením o konstrukci a změnou polohy; nikdy povolováním postroje
    3. Odpojit se na chvíli od lana a postavit se na konstrukci, dokud se prokrvení stehen neobnoví
    4. Nelze; ve visu se poloha těla měnit nedá bez druhé osoby

    Správná odpověď: Nožní smyčkou nebo opřením o konstrukci a změnou polohy; nikdy povolováním postroje. Povolení postroje ve visu je životu nebezpečné. Odlehčení a změna polohy oddálí potíže z dlouhého visu. Často se sahá po přezkách; povolení postroje ve visu je životu nebezpečné, protože tělo z něj může vyklouznout. Praxe autora

  68. L2

    Jak se ve visu přepíná mezi dvěma lany nebo mezi lanem a konstrukcí?
    1. Jedním prostředkem postupně, aby se sestava zbytečně nekomplikovala
    2. Tak, aby byl pracovník trvale připojen alespoň dvěma nezávislými spojeními během celého přepnutí
    3. Co nejrychleji, aby chvíle bez druhého spojení trvala krátce
    4. Bez zajištění, pokud celé přepnutí sleduje a jistí druhý člen týmu z pracovní plošiny nebo z konstrukce

    Správná odpověď: Tak, aby byl pracovník trvale připojen alespoň dvěma nezávislými spojeními během celého přepnutí. Okamžik, kdy drží jen jedno spojení, je jediná chvíle, kdy může chyba znamenat pád. Právě proto se překrývá. Často se krátkost okamžiku bere jako dostatečná ochrana; právě ta chvíle na jednom spojení je jediná, kdy chyba znamená pád. Praxe autora

  69. L2

    Proč se před sestupem sepnou nebo schovají volné konce a vlasy?
    1. Aby se pracovník při sestupu nezachytil o fasádu nebo o okenní rám
    2. Vtažení oděvu, vlasů nebo popruhu do slaňovací brzdy zastaví sestup v nejnevhodnější chvíli
    3. Kvůli hygieně a udržení oděvu v čistotě při práci na fasádě
    4. Není to potřeba; slaňovací brzda má kryt, který vtažení oděvu i vlasů brání po celou dobu sestupu

    Správná odpověď: Vtažení oděvu, vlasů nebo popruhu do slaňovací brzdy zastaví sestup v nejnevhodnější chvíli. Vyprostit vtažený materiál z brzdy pod zatížením je obtížné a v té chvíli pracovník nemůže nic dělat rukama. Často se volný oděv bere jako otázka vzhledu; vtažený do brzdy pod zatížením se ale vyprostí jen těžko. Praxe autora

  70. L2

    Kde má být uložený konec pracovního lana při práci na fasádě?
    1. Volně spuštěný na zem, aby byla vidět celá zbývající délka
    2. V pytli nebo svinutý a zajištěný, aby nezachytával a nebyl vystaven poškození
    3. Uvázaný ke spodnímu zábradlí, aby se lano napnulo a nekývalo
    4. Kdekoli u paty objektu; na konec lana se navazuje jen koncový uzel proti vyvléknutí

    Správná odpověď: V pytli nebo svinutý a zajištěný, aby nezachytával a nebyl vystaven poškození. Volně ležící lano na zemi se zamotá do techniky, kolem nohou i do dveří. Pytel navíc chrání lano před nečistotami. Často se volný konec spustí na zem jako kontrola délky; zamotá se ale do techniky, do dveří i kolem nohou. Praxe autora

  71. L2

    Co platí pro práci v závěsu nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími život?
    1. Platí obvyklá hranice 1,5 m nad hladinou
    2. Ochranu proti pádu je nutné řešit v libovolné výšce
    3. Platí zvýšená hranice 3 m nad hladinou nebo nebezpečnou látkou
    4. Nic zvláštního; hladina pád částečně ztlumí

    Správná odpověď: Ochranu proti pádu je nutné řešit v libovolné výšce. Rozhoduje povaha toho, co je pod pracovištěm, ne výška. Do plánu patří i to, jak se postižený dostane z vody nebo z prostředí s nebezpečnou látkou. Často se hledá výšková hranice; tady rozhoduje povaha toho, co je pod pracovištěm, ne výška. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 1

  72. L2

    Co se mění při práci ve visu v mrazu?
    1. Lano je v mrazu tužší, takže lépe drží v brzdě a sestup je jistější
    2. Rukavice a chlad snižují citlivost a jistotu úchopu, na laně a v zařízení se tvoří námraza
    3. Nic zvláštního; celá sestava je zkoušená na celý rozsah provozních teplot včetně silného mrazu
    4. Zkracuje se povolená doba visu, ostatní zůstává beze změny

    Správná odpověď: Rukavice a chlad snižují citlivost a jistotu úchopu, na laně a v zařízení se tvoří námraza. Tvoření námrazy je samostatný důvod k přerušení práce. Zmrzlé lano navíc jinak prokluzuje v brzdě. Často se mráz řeší jen oblečením; rukavice ale ubírají citlivost úchopu a v zařízení se tvoří námraza. NV č. 362/2005 Sb., příloha IX

  73. L2

    Proč se před zahájením sestupu zatíží systém ještě u kotvení?
    1. Aby se lano protáhlo a při sestupu už dál nepružilo, což zpřesní odhad zbývající délky lana
    2. Aby se ověřilo, že vše drží a je správně založené, dokud je pracovník ještě v bezpečí
    3. Aby se brzda zaběhla a lano jí pak procházelo plynuleji
    4. Není to zvykem; systém se ověřuje až po dosažení pracovní polohy

    Správná odpověď: Aby se ověřilo, že vše drží a je správně založené, dokud je pracovník ještě v bezpečí. Test zatížením u kotvení odhalí špatně založenou brzdu i chybné spojení dřív, než pracovník opustí bezpečné místo. Často se zkouška bere jako protažení lana; je to ale poslední chvíle, kdy se špatně založená brzda pozná bez následků. Praxe autora

  74. L3

    Spočítejte potřebnou volnou hloubku: prostředek 2 m, rozvinutí tlumiče 1,75 m, výška postavy pod okem 1,8 m, rezerva 1 m.
    1. 3,75 m
    2. 4,55 m
    3. 6,55 m
    4. 9 m

    Správná odpověď: 6,55 m. Součet je 6,55 m. Na nízkých objektech proto zachycení pádu často nelze použít a nastupuje zádržný systém. Výpočet z rozkladu sil

  75. L1

    Máte pracovat na střeše nad vjezdem do areálu, kde po dopravní cestě průběžně jezdí vysokozdvižné vozíky.
    1. Práci časově sladit s provozem a vjezd na dobu prací uzavřít nebo odklonit jinou cestou
    2. Pracovat v době, kdy vozíky jezdí méně často, a řidiče předem informovat vysílačkou o práci nad vjezdem
    3. Nechat vjezd průchodný a nad ním postavit jen výstražné pásmo z reflexní pásky
    4. Vjezd nechat volný; řidiči vozíků mají výhled nahoru a padající předmět uhnou

    Správná odpověď: Práci časově sladit s provozem a vjezd na dobu prací uzavřít nebo odklonit jinou cestou. Často se počítá s tím, že řidič nahoru uvidí; kabina vozíku má ale výhled dopředu, ne nad sebe. Praxe autora

  76. L1

    Čím se zajišťuje ohrožený prostor nad pěší komunikací pro chodce, kterou nelze uzavřít?
    1. Výstražnou páskou po obou stranách cesty a cedulí u vstupu do prostoru
    2. Záchytnou konstrukcí nad cestou, tedy lešeňovým průchodem, sítí nebo záchytnou stříškou
    3. Vyhrazením průchodu jen pro osoby s přilbou, kterou zhotovitel na místě zapůjčí a po projití zpět odebere
    4. Zkrácením doby prací tak, aby nad cestou nikdo nepracoval déle než hodinu

    Správná odpověď: Záchytnou konstrukcí nad cestou, tedy lešeňovým průchodem, sítí nebo záchytnou stříškou. Často se sáhne po pásce, protože je po ruce; páska ale nezachytí nic, jen informuje. MPSV 2012, kap. 3.1.2

  77. L2

    Pracujete na laně nad hladinou nádrže. Čím se to liší od práce nad zemí?
    1. Ničím zásadním; voda je měkčí dopadová plocha a riziko zranění při pádu je menší
    2. Volná hloubka se počítá k hladině, protože voda pád spolehlivě zastaví
    3. Hrozí utonutí i po zachycení pádu; konkrétní opatření určí posouzení rizik včetně způsobu vytažení
    4. Stačí zkrátit spojovací prostředek, aby se pracovník nemohl hladiny dotknout ani při zachycení pádu

    Správná odpověď: Hrozí utonutí i po zachycení pádu; konkrétní opatření určí posouzení rizik včetně způsobu vytažení. Často se voda bere jako výhoda proti tvrdému dopadu; člověk v bezvědomí nebo zavěšený ve vodě se ale utopí. Praxe autora

Konec otázek okruhu Sestavy, volná hloubka a postupy. Zpět na začátek okruhu

Kontrola a údržba OOPPKontrola a péče o OOPP.Nezačato·29 otázek·6 bodů výkladu

Výklad

Kdo provádí kontrolu před každým použitím a co se při ní ověřuje?

Provádí ji sám uživatel a ověřuje kompletnost, provozuschopnost a nezávadný stav prostředku. Je to povinnost, ne dobrá vůle. NV č. 362/2005 Sb.

Kdo a jak často provádí periodickou prohlídku?

Provádí ji osoba znalá nebo výrobcem pověřená v periodě podle návodu, nejčastěji jednou za 12 měsíců od data výroby nebo prvního použití, a zapisuje ji do evidenčního listu prostředku. EN 365

Jaká poškození se na textilních prostředcích hledají?

Mechanické – prořezání, roztřepení, prodření, poškození opletu i jádra. Tepelné – spálená místa, tvrdý lesklý povrch, zapečené kuličky po svařování. Chemické – místní změna barvy a pružnosti, uvolňování vláken ve formě prachu. Poškozené jádro lana poznáte hmatem podle změny průměru a ohebnosti. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

Co dělat s prostředkem bez čitelného štítku?

Chybějící nebo nečitelný štítek znamená vyřazení – bez identifikace nelze prostředek zkontrolovat ani doložit prohlídku. Každý prostředek má evidenční list s výrobcem, sériovým číslem, datem výroby a prvního použití a záznamy prohlídek. EN 365

Jak se OOPP čistí a udržují?

Nečistoty vyfoukejte stlačeným vzduchem nebo vyperte v čisté vodě do 30 °C, případně v mýdlovém roztoku. Kovové části zbavte nečistot a pohyblivé díly promažte. Nikdy nepoužívejte fix, nepropichujte popruhy a nevystavujte textil teplotám nad 60 °C. MPSV 2012, kap. 3.2.4.4

Jak se OOPP skladují?

Podmínky uvádí návod. Vyvarujte se agresivního prostředí a dlouhodobého přímého slunečního záření – textilní vlákna degradují vlivem UV. MPSV 2012, kap. 3.2.4.8

Pojmy

Evidenční list OOP
„Rodný list“ prostředku – výrobce, sériové číslo, datum výroby a prvního použití, záznamy revizí a důvod vyřazení.
Kontrola před použitím
Provádí ji uživatel před každým nasazením: kompletnost, provozuschopnost, nezávadný stav.
Nečitelný štítek
Bez identifikace nelze prostředek zkontrolovat ani doložit revizi – vyřazuje se z užívání.
Údržba textilu
Voda do 30 °C nebo mýdlový roztok, stlačený vzduch. Nikdy fix, propichování ani teploty nad 60 °C.

29 otázek

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi29

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. Společné

    Jak často se nejčastěji provádí revize OOP proti pádu?
    1. 1× za 6 měsíců
    2. 1× za 12 měsíců
    3. 1× za 24 měsíců
    4. Jen při poškození

    Správná odpověď: 1× za 12 měsíců. Periodu stanovuje výrobce, obvykle 12 měsíců od data výroby nebo prvního použití. Revizi provádí osoba znalá nebo pověřená výrobcem. EN 365

  2. Společné

    Kdo musí zkontrolovat OOP před každým použitím?
    1. Revizní technik
    2. Uživatel
    3. Vedoucí pracovník
    4. Koordinátor BOZP

    Správná odpověď: Uživatel. Zaměstnanec se před každým použitím přesvědčí o kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu prostředku. NV č. 362/2005 Sb.

  3. Společné

    Co dělat s karabinou, jejíž štítek je nečitelný?
    1. Označit ji fixem
    2. Používat dál, pokud funguje
    3. Vyřadit z užívání
    4. Nechat ji přeznačit u prodejce

    Správná odpověď: Vyřadit z užívání. Bez identifikace nelze výrobek zkontrolovat ani doložit revizi, proto se vyřazuje. EN 365

  4. Společné

    Jak se smí prát textilní část OOP?
    1. V čisté vodě do 30 °C
    2. V pračce na 60 °C
    3. V benzinu nebo technickém lihu
    4. Nesmí se prát, jen otřít vlhkým hadrem

    Správná odpověď: V čisté vodě do 30 °C. Použít lze i mýdlový roztok nebo vyfoukání stlačeným vzduchem. Kovové části se čistí a pohyblivé díly promazávají. MPSV 2012, kap. 3.2.4

  5. Společné

    Jak se popisují textilní části OOP?
    1. Popisem lihovým fixem přímo na popruhu
    2. Vyražením čísla do kovové přezky
    3. Samolepkou na vhodné místo
    4. Přišitím kovové visačky k popruhu

    Správná odpověď: Samolepkou na vhodné místo. Fixy ani propichování popruhů a lan nepřicházejí v úvahu – chemicky i mechanicky poškozují vlákna. MPSV 2012, kap. 3.2.4

  6. Společné

    Nad jakou teplotou hrozí textilním OOP tepelné poškození?
    1. 30 °C
    2. 60 °C
    3. 100 °C
    4. 145 °C

    Správná odpověď: 60 °C. Nad 60 °C se textil nevystavuje. Dyneema taje kolem 145 °C, polyester kolem 260 °C, polyamid kolem 250 °C, aramid uhelnatí nad 400 °C. MPSV 2012, kap. 3.2.4

  7. Společné

    Co znamená u textilního OOP místní změna barvy a uvolňování vláken ve formě prachu?
    1. Běžné opotřebení
    2. Chemické poškození
    3. Výrobní vadu textilních vláken
    4. Povrchové znečištění textilního materiálu

    Správná odpověď: Chemické poškození. Textilu škodí zejména kyseliny a ropné produkty s aditivy, ale i barvy, laky, fixy a lepicí pásky. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  8. Společné

    Jaký doklad musí mít každý OOP proti pádu?
    1. Kopii záručního listu s dokladem o koupi
    2. Evidenční list se záznamy o revizích
    3. Fotodokumentaci stavu při převzetí
    4. Protokol o zaškolení uživatele výrobcem

    Správná odpověď: Evidenční list se záznamy o revizích. Evidenční list obsahuje název, výrobce, sériové číslo, datum výroby i prvního použití a záznamy revizí. EN 365

  9. Společné

    Prostředek proti pádu zachytil pád. Co s ním?
    1. Zkontrolovat podle návodu, a pokud není vidět poškození, používat do nejbližší revize
    2. Vyřadit z používání a nechat posoudit – zachycení pádu je vždy důvod k vyřazení nebo revizi
    3. Vyměnit jen tlumič pádu, zbytek sestavy zůstává v provozu i s postrojem
    4. Nechat prostředek měsíc odležet a pak ho použít jen pro zádržný systém

    Správná odpověď: Vyřadit z používání a nechat posoudit – zachycení pádu je vždy důvod k vyřazení nebo revizi. Tlumič je aktivovaný a nesmí se použít znovu. Postroj, lano i spojky prošly rázem, který nemusí být na první pohled vidět. Bez posouzení se sestava nevrací do provozu. EN 365

  10. Společné

    Kolega si přinesl karabinu, kterou koupil v hobbymarketu bez značení.
    1. Použít lze, pokud snese zkušební zatížení a má pojistku zámku
    2. Nesmí se použít – prostředek proti pádu musí splňovat EN 362 a být identifikovatelný
    3. Poslouží jako záložní spojka v sestavě, pokud je z kovu a zámek jde zajistit
    4. Použít lze po zapsání do evidenčního listu a vizuální kontrole vedoucím

    Správná odpověď: Nesmí se použít – prostředek proti pádu musí splňovat EN 362 a být identifikovatelný. Neoznačené karabiny bývají jen spojovací prvky bez pevnostní zkoušky a bez pojistky zámku. V systému zachycení pádu je to smrtelná past. EN 362

  11. Společné

    Kde se OOPP proti pádu skladují?
    1. V uzavřeném vaku ve vozidle, aby byly stále po ruce na dalších zakázkách
    2. V suchu, mimo přímé slunce a agresivní prostředí, podle návodu výrobce
    3. Zavěšené v šatně u topení, aby po směně rychle uschly
    4. Kdekoli v suchu; textilní části slunečnímu záření odolávají

    Správná odpověď: V suchu, mimo přímé slunce a agresivní prostředí, podle návodu výrobce. UV záření degraduje vlákna a je ho vidět až na pevnosti. Mokrý prostředek se před uložením musí nechat volně uschnout mimo zdroje tepla. MPSV 2012, kap. 3.2.4.8

  12. Společné

    Textilní popruh postroje má proseknuté vlákno v nosné části.
    1. Poškozené místo pevně zašít
    2. Vyřadit z používání
    3. Přelepit páskou
    4. Používat dál jen s menším zatížením

    Správná odpověď: Vyřadit z používání. Nosné popruhy se neopravují. Jakýkoli zásah do nosné části mění vlastnosti, se kterými výrobek prošel zkouškou. EN 365

  13. Společné

    Prostředek byl v kontaktu s kyselinou z akumulátoru, ale vypadá nepoškozeně.
    1. Opláchnout čistou vodou, nechat uschnout a používat dál
    2. Vyřadit – chemické poškození nemusí být zpočátku viditelné
    3. Ponechat v provozu a stav sledovat při každé revizi
    4. Postupovat podle bezpečnostního listu kyseliny a zapsat to do evidence

    Správná odpověď: Vyřadit – chemické poškození nemusí být zpočátku viditelné. Kyseliny a ropné produkty s aditivy poškozují vlákna zevnitř. Projeví se to místní změnou barvy, změnou pružnosti a uvolňováním vláken ve formě prachu – ale často až později. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  14. L1

    Jak se kontroluje žebřík?
    1. Zkušebním zatížením dvěma osobami jednou za dvanáct měsíců se zápisem do evidence
    2. Prohlídkami v souladu s návodem na používání, plus vizuálně před každým použitím
    3. Jen při nákupu a pak při viditelném poškození některé z příčlí
    4. Revizním technikem s vystavením protokolu jednou za dva roky

    Správná odpověď: Prohlídkami v souladu s návodem na používání, plus vizuálně před každým použitím. Praskliny, uvolněné příčle, poškozené patky, zdeformované spoje a mastnota na stupních. Žebřík je nejběžnější a nejpodceňovanější prostředek na stavbě. Často se čeká na periodickou revizi; u žebříku rozhoduje hlavně vizuální prohlídka před každým použitím. NV č. 362/2005 Sb., příloha část III

  15. L1

    Poklop, kterým je zakrytý otvor v podlaze, není nijak zajištěný.
    1. Stačí, že je položený a otvor je po celé ploše zakrytý
    2. Musí být zajištěný proti posunutí a mít odpovídající únosnost
    3. Stačí ho zatížit nářadím nebo materiálem, aby se neposunul
    4. Poklopy se proti posunutí nezajišťují, hlídá se jen únosnost

    Správná odpověď: Musí být zajištěný proti posunutí a mít odpovídající únosnost. Nezajištěný poklop se posune právě v momentě, kdy na něj šlápne někdo, kdo o otvoru neví. Únosnost musí odpovídat provozu včetně techniky. Často se za zajištění považuje vlastní hmotnost poklopu; ta ho neudrží, když na okraj šlápne někdo, kdo o otvoru neví. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 5

  16. L2

    Lano bylo krátce v kontaktu s rozbrušovačkou, oplet je nahnutý a lesklý.
    1. Použít dál; jádro je pod opletem chráněné a poškození se ho nedotklo
    2. Vyřadit – tepelné poškození snižuje pevnost a nelze ho spolehlivě posoudit v provozu
    3. Poškozený úsek odstřihnout, konce zatavit a zkrácené lano bez dalšího posouzení používat dál
    4. Místo přelepit páskou a lano vést tak, aby se poškozený úsek nedostal přes brzdu ani přes namáhanou hranu

    Správná odpověď: Vyřadit – tepelné poškození snižuje pevnost a nelze ho spolehlivě posoudit v provozu. Tvrdý a lesklý povrch je znak tepelného poškození. Jiskry a rozžhavené částice z brusiva jsou v praxi častější příčinou vyřazení než pád. Často se posuzuje, jestli poškození prošlo až do jádra; u tepelného to z povrchu poznat nejde. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  17. L2

    Na štítku postroje je nečitelné datum výroby, ostatní údaje jsou v pořádku.
    1. Používat dál; ostatní údaje na štítku jsou čitelné a úplné
    2. Vyřadit – bez identifikace nelze doložit životnost ani prohlídku
    3. Datum dopsat lihovým fixem podle evidenčního listu
    4. Odhadnout rok výroby podle vzhledu a zapsat do evidence

    Správná odpověď: Vyřadit – bez identifikace nelze doložit životnost ani prohlídku. Popisování textilních částí fixem je zakázané a odhad roku výroby není doklad. Bez identifikace nelze prostředek posoudit. Často se za rozhodující bere stav popruhů; bez identifikace ale nejde doložit ani životnost, ani poslední prohlídku. EN 365

  18. L3

    Blokant má výrazně opotřebené hroty palce.
    1. Hroty naostřit pilníkem a blokant vrátit do používání
    2. Vyřadit nebo nechat posoudit – opotřebený palec může poškodit lano nebo prokluzovat
    3. Používat dál jen na suchém laně, kde je tření vyšší
    4. Opotřebené hroty drží na laně lépe, protože se do opletu zaříznou hlouběji a nemohou prokluzovat

    Správná odpověď: Vyřadit nebo nechat posoudit – opotřebený palec může poškodit lano nebo prokluzovat. Kontroluje se funkce palce, mechanické poškození těla a nosných otvorů a opotřebení v místech styku s lanem. Ostrá hrana opotřebeného zubu prodírá oplet. Často se opotřebení palce bere jako kosmetická vada; blokant pak buď prokluzuje, nebo trhá oplet. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  19. L3

    Jak často se u lan a textilních prostředků v intenzivním provozu kontroluje stav?
    1. Při periodické prohlídce, tedy nejméně jednou za dvanáct měsíců
    2. Před každým použitím uživatelem, a při intenzivním provozu i v jejím průběhu
    3. Jednou ročně a po mimořádné události; před každým použitím už kontrola není nutná
    4. Na začátku zakázky a potom až při jejím dokončení, i když se prostředek používá každý den

    Správná odpověď: Před každým použitím uživatelem, a při intenzivním provozu i v jejím průběhu. Životnost udávaná výrobcem je horní hranice za ideálních podmínek. Při intenzivním použití není výjimkou vyřazení po několika dnech. Často se spoléhá na periodickou prohlídku; ta je horní hranicí, ne náhradou kontroly před každým použitím. EN 365; MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  20. Společné

    Do postroje si někdo dodatečně vyvrtal otvor pro zavěšení nářadí.
    1. Úpravu stačí zapsat do evidenčního listu a nechat potvrdit při nejbližší revizi
    2. Prostředek je nutné vyřadit – jakákoli neschválená úprava ruší platnost zkoušky
    3. Vadí to jen u nosných popruhů; otvor mimo nosnou část je přípustný
    4. Postroj lze dál používat, pokud otvor obšije a zkontroluje revizní technik

    Správná odpověď: Prostředek je nutné vyřadit – jakákoli neschválená úprava ruší platnost zkoušky. Úprava mimo návod výrobce mění vlastnosti, se kterými výrobek prošel posouzením shody. Prostředek už není tím, co bylo certifikováno. EN 365; návod výrobce

  21. Společné

    Co se stane s OOPP, který zachytil pád?
    1. Zkontroluje se, vypere podle návodu a vrátí zpět do používání
    2. Vyřadí se z užívání a dál se použije jen po posouzení podle pokynů výrobce
    3. Zapíše se do knihy závad a používá se do nejbližší pravidelné revize
    4. Použije se dál jen v zádržném systému, kde už nemůže zachytit pád

    Správná odpověď: Vyřadí se z užívání a dál se použije jen po posouzení podle pokynů výrobce. Rázová síla mohla poškodit vlákna i kovové prvky způsobem, který není vidět. Rozvinutý tlumič pádu je jednoznačný důvod k vyřazení. EN 365

  22. Společné

    Smí se OOPP proti pádu jakkoli upravovat nebo doplňovat?
    1. Ano, je-li úprava zapsaná do evidenčního listu a potvrzená při nejbližší revizi
    2. Ne, jakákoli úprava mimo pokyny výrobce znamená vyřazení z užívání
    3. Přidat lze jen doplňky téhož výrobce, zásah do popruhů je vyloučený
    4. Upravovat lze vše kromě nosných popruhů; ostatní části posoudí vedoucí

    Správná odpověď: Ne, jakákoli úprava mimo pokyny výrobce znamená vyřazení z užívání. Úpravou zaniká platnost posouzení shody i odpovědnost výrobce. Doplňky lze použít jen ty, které výrobce v návodu připouští. Často se to plete s výměnou dílů podle návodu: co výrobce v návodu připouští, je součást výrobku, cokoli dalšího je zásah do posouzené shody. Návod výrobce

  23. Společné

    Jak se pozná, že je postroj nasazený správně?
    1. Popruhy jsou utažené co nejvíc a mezi popruh a tělo nelze vsunout prsty ani při hlubokém nádechu
    2. Přezky dotažené, stehenní popruhy neprovléknuté, zádové oko mezi lopatkami, pod popruh se dá vsunout ruka naplocho
    3. Zádové oko je v úrovni beder a stehenní popruhy zůstávají volné, aby neomezovaly pohyb
    4. Postroj sedí, když se v něm dá pohodlně chodit, přezky nikde netlačí a při zavěšení se váha rozloží mezi bedra a stehna

    Správná odpověď: Přezky dotažené, stehenní popruhy neprovléknuté, zádové oko mezi lopatkami, pod popruh se dá vsunout ruka naplocho. Volný postroj propustí tělo při zachycení pádu a zádové oko posunuté ke krku nebo k bedrům změní polohu těla ve visu. Pozor na obě krajnosti – volný postroj tělo při zachycení propustí, utažení na doraz nic nepřidá; měřítkem je dlaň naplocho pod popruhem. Praxe autora

  24. L1

    Co s postrojem, který byl uložený ve vozíku spolu s barvami a řezivem?
    1. Použít, pokud na popruzích není vidět žádné mechanické poškození
    2. Prohlédnout na chemické a mechanické poškození; při pochybnosti vyřadit
    3. Vyprat podle návodu výrobce, usušit a vrátit do používání
    4. Poškozená místa přelepit a postroj používat jen v zádržném systému

    Správná odpověď: Prohlédnout na chemické a mechanické poškození; při pochybnosti vyřadit. Rozpouštědla a nátěrové hmoty degradují vlákna a poškození se pozná jen podle místní změny barvy, tvrdosti nebo uvolňování vláken. OOPP se přepravuje odděleně. Často se hledá jen mechanické poškození; chemické se pozná podle místní změny barvy, tvrdosti nebo uvolňování vláken. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  25. L1

    Co dělat s karabinou, která spadla ze střechy na beton?
    1. Používat dál; hliníková slitina je na náraz z výšky dimenzovaná
    2. Vyřadit nebo nechat posoudit – náraz může způsobit skrytou trhlinu a poškodit funkci zámku
    3. Otestovat funkci zámku a pojistky, a pokud drží, používat dál
    4. Přebrousit rýhy po nárazu, zapsat událost do evidenčního listu a karabinu dál používat s dohledem

    Správná odpověď: Vyřadit nebo nechat posoudit – náraz může způsobit skrytou trhlinu a poškodit funkci zámku. U hliníkových spojek se po nárazu z výšky předpokládá poškození, které není vidět. Rozhoduje pokyn výrobce v návodu. Často se rozhoduje podle toho, že karabina vypadá celá; po nárazu se ale předpokládá trhlina, kterou není vidět. Návod výrobce

  26. L2

    Jak se pozná poškozené jádro lana?
    1. Podle změny barvy opletu v poškozeném místě
    2. Hmatem – lokální změna průměru nebo ohebnosti lana
    3. Podle zápachu spáleniny, který se objeví při zatížení poškozeného lana
    4. Nelze poznat bez rozříznutí opletu

    Správná odpověď: Hmatem – lokální změna průměru nebo ohebnosti lana. Prohmatání celé délky lana patří ke kontrole před použitím. Tvrdé nebo naopak zploštělé místo znamená vyřazení. Často se kontroluje jen oplet očima, ale neporušený oplet o stavu jádra nic neříká. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  27. L2

    Jak dlouho lze zůstat zavěšený v sedacím postroji?
    1. Neomezeně, pokud postroj sedí a pracovník se cítí dobře
    2. Co nejkratší dobu; pracovní postup má počítat s odlehčením a přestávkami
    3. Až osm hodin, tedy po celou pracovní směnu bez omezení
    4. Do konce směny; přestávky ve visu se řídí zákoníkem práce jako u jiné práce

    Správná odpověď: Co nejkratší dobu; pracovní postup má počítat s odlehčením a přestávkami. Dlouhý vis omezuje prokrvení dolních končetin a únava zvyšuje chybovost. U záchranných smyček se doba počítá dokonce jen na minuty. Často se doba visu řeší jako otázka pohodlí; jde ale o prokrvení nohou, takže odlehčení patří do pracovního postupu. Praxe autora

  28. L2

    Co udělat s lanem, po kterém se slaňovalo velmi rychle?
    1. Nic; lano je na tření v brzdě zkoušené a rychlost sestupu neomezuje
    2. Zkontrolovat oplet i jádro – rychlé slanění ho tepelně poškozuje a hrozí zlomení opletu a obnažení jádra
    3. Ošetřit ho přípravkem podle návodu výrobce, aby se oplet dál nedřel
    4. Zkrátit ho o tepelně zatížený úsek, konec znovu zapracovat a zbytek lana dál používat s novým koncovým uzlem a zápisem do evidence

    Správná odpověď: Zkontrolovat oplet i jádro – rychlé slanění ho tepelně poškozuje a hrozí zlomení opletu a obnažení jádra. Teplo z brzdy natavuje vlákna. Poškozený oplet se pak láme v karabině nebo blokantu. Často se rychlé slanění bere jen jako opotřebení; teplo z brzdy ale vlákna natavuje a oplet se pak láme v karabině. MPSV 2012, kap. 3.2.4.3

  29. L2

    Co zkontrolovat na slaňovací brzdě před sestupem?
    1. Stav karabiny, kterou je brzda připojená, a zajištění jejího zámku
    2. Správné založení lana, průchodnost, opotřebení třecích ploch a funkci samosvorného mechanismu
    3. Jen správné založení lana; ostatní je mechanika, která buď funguje, nebo ne
    4. Průměr lana proti rozsahu uvedenému na štítku, čistotu třecích ploch a plynulost chodu ovládací páky

    Správná odpověď: Správné založení lana, průchodnost, opotřebení třecích ploch a funkci samosvorného mechanismu. Obrácené nebo přeskočené založení lana je chyba, která se projeví až zatížením. Proto se sestup zahajuje z odlehčené polohy u kotvení. Často se obrácené založení lana pozná až ve chvíli, kdy se pracovník zatíží; kontrola se proto dělá ještě u kotvení. Návod výrobce

Konec otázek okruhu Kontrola a údržba OOPP. Zpět na začátek okruhu

Vis, záchranný plán a první pomocVis, záchrana a první pomocZáchrana a první pomoc.Nezačato·63 otázek·6 bodů výkladu

Výklad

Co se děje s tělem při bezvládném visu v postroji?

Krev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak a stoupá aktivita té části nervového systému, která zpomaluje srdce. Projevy odpovídají šoku a stav může vést ke ztrátě vědomí. U člověka v bezvědomí navíc hrozí omezení dýchacích cest. ANZCOR 9.1.5

Co musí obsahovat záchranný plán?

Kdo záchranu provede, čím, odkud, kam se postižený dopraví, kde je evakuační sada a kdy se to naposledy trénovalo. Postup, který si tým nikdy nezkusil, plán není. Praxe autora

Do jaké polohy uložit postiženého po vyproštění?

Uložte postiženého do komfortní polohy, ideálně vleže, uvolněte nebo odstraňte postroj, chraňte ho před chladem a volejte 155. Starší doporučení držet ho 30 minut v polosedě bylo odvoláno – není pro něj důkaz a může být škodlivé. ANZCOR 9.1.5

Jak se resuscituje dospělý?

Nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně: volejte 155 a stlačujte střed hrudníku nejméně 5 cm a ne více než 6 cm, 100 až 120krát za minutu. AED použijte, jakmile je k dispozici. Nevyškolený zachránce může jen stlačovat, vyškolený střídá 30 stlačení a 2 vdechy. ERC Guidelines 2025

Kdy se smí použít zotavovací poloha?

Použije se jen u člověka v bezvědomí, který normálně dýchá a jehož stav to dovoluje. Není to automatický krok po resuscitaci. ERC Guidelines 2025

Co jiného než masivní krvácení může změnit pořadí priorit?

Neprůchodné dýchací cesty, požár, elektrické nebezpečí nebo hrozící kolaps konstrukce. Masivní krvácení je příklad naléhavé situace, ne jediná výjimka. Praxe autora

Pojmy

Trauma z visu
Stav při bezvládném visu v postroji. Zaškrcení popruhy, gravitace a bolest vedou ke ztrátě vědomí, záklonu hlavy a uzavření dýchacích cest.
Poloha po vyproštění
Vleže nebo v komfortní poloze, uvolnit či odstranit postroj, chránit před chladem, volat 155. Držení v polosedě 30 minut je odvolané doporučení.
Resuscitace dospělého
Nereaguje a nedýchá normálně: 155, stlačování středu hrudníku 5 až 6 cm, 100 až 120krát za minutu, AED co nejdřív. Vyškolený zachránce 30 stlačení a 2 vdechy.
AED
Automatizovaný externí defibrilátor. Smí ho použít kdokoli, výcvik není podmínkou. Použije se, jakmile je k dispozici, a řídí se jeho hlasovými pokyny.
Evakuační sada
Prostředky určené výhradně k vyproštění a evakuaci, uložené na známém místě na pracovišti, plus lékárnička s aktuálním obsahem a osobní lékárničky s tlakovým obvazem a škrtidlem.

63 otázek

Seznam otázek s odpověďmiOtázky a odpovědi63

Zaškrtnutím u otázky ji přidáte do vlastního výběru a můžete si pak spustit test jenpouze z vybraných otázek.

  1. Společné

    Proč je bezvládný vis v postroji nebezpečný?
    1. Postroj se po několika minutách nekontrolovaně povolí
    2. Projevuje se známkami šoku a může vést ke ztrátě vědomí
    3. Tlak popruhů zastaví dýchání během prvních dvou minut
    4. Nebezpečné je až prochladnutí, jinak vis tělu neškodí

    Správná odpověď: Projevuje se známkami šoku a může vést ke ztrátě vědomí. Krev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak a stoupá vagový tonus. U člověka v bezvědomí navíc hrozí omezení dýchacích cest. Proto se záchrana plánuje předem. ANZCOR 9.1.5

  2. Společné

    Jak uložit postiženého po vyproštění z visu?
    1. Do polosedu a nepokládat nejméně 30 minut kvůli srdci
    2. Co nejdříve do polohy vleže, uvolnit postroj a volat 155
    3. Nechat ho v postroji do příjezdu záchranné služby
    4. Posadit, dát napít a sledovat, jestli se stav zlepší

    Správná odpověď: Co nejdříve do polohy vleže, uvolnit postroj a volat 155. Starší doporučení držet postiženého v polosedě a nepokládat ho 30 minut bylo odvoláno – není pro něj důkaz a může být škodlivé. Po delším visu, bezvědomí nebo pádu je nutné lékařské vyšetření. ANZCOR 9.1.5

  3. Společné

    Jaká je frekvence a hloubka stlačení hrudníku u dospělého?
    1. 60–80/min, do 2 cm, aby se při stlačování nepoškodil hrudník dospělého
    2. 100–120/min, nejméně 5 cm a ne více než 6 cm
    3. 140–160/min, do 8 cm, aby se při masáži zvýšil průtok krve
    4. 100–120/min, do jedné třetiny hloubky hrudníku dospělého

    Správná odpověď: 100–120/min, nejméně 5 cm a ne více než 6 cm. Třetina předozadního rozměru hrudníku se uvádí u dětí, ne u dospělých. Hrudník se musí mezi stlačeními plně vrátit. ERC Guidelines 2025

  4. Společné

    Kdy u dospělého zahájit resuscitaci?
    1. Až po nahmatání tepu na krční tepně po dobu 10 s
    2. Když nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně
    3. Až lapavé nádechy zcela ustanou a hrudník se nehýbe
    4. Až po příjezdu zdravotnické záchranné služby na místo

    Správná odpověď: Když nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně. Lapavé, pomalé nebo nepravidelné nádechy nejsou normální dýchání a nesmí se za něj zaměnit. Nereaguje a nedýchá normálně znamená předpokládat zástavu oběhu. Pozor na pořadí: podle Guidelines 2025 se tísňová linka volá už ve chvíli, kdy postižený nereaguje – tedy ještě před kontrolou dýchání. Operátor pak umí s hodnocením dýchání pomoct. ERC Guidelines 2025

  5. Společné

    Jaká je role AED při základní resuscitaci?
    1. AED smí použít jen zdravotník nebo člen zdravotnické záchranné služby
    2. Použít co nejdříve, jakmile je k dispozici
    3. AED použít až po deseti minutách nepřerušované srdeční masáže
    4. Po připojení AED se stlačování hrudníku už neprovádí

    Správná odpověď: Použít co nejdříve, jakmile je k dispozici. AED je součástí základního algoritmu a smí ho použít kdokoli, výcvik není podmínkou. Stlačování hrudníku se přerušuje jen na nezbytnou dobu. ERC Guidelines 2025

  6. Společné

    Má laik provádět umělé dýchání?
    1. Umělé dýchání je povinné pro každého zachránce, jinak stlačování hrudníku nemá smysl
    2. Nevyškolený nebo neochotný zachránce může jen stlačovat hrudník; vyškolený provádí 30:2
    3. Laik smí dvakrát vdechnout a dál čekat na pokyny operátora linky 155
    4. Vdechy smí provádět jen zachránce se zdravotnickým vzděláním, jinak se nezahajují

    Správná odpověď: Nevyškolený nebo neochotný zachránce může jen stlačovat hrudník; vyškolený provádí 30:2. Rozhodující je nepřerušované stlačování hrudníku. Vyškolený zachránce u dospělého střídá 30 stlačení a 2 vdechy. Vždy se postupuje podle pokynů operátora linky 155. ERC Guidelines 2025

  7. Společné

    Kdy použít zotavovací polohu?
    1. U každého postiženého po pádu ihned po sundání postroje z těla
    2. Jen u člověka v bezvědomí, který normálně dýchá a jehož stav to dovoluje
    3. Hned po ukončení nepřímé masáže srdce, aby se uvolnily dýchací cesty
    4. U postiženého, který je při vědomí a stěžuje si na nevolnost

    Správná odpověď: Jen u člověka v bezvědomí, který normálně dýchá a jehož stav to dovoluje. Zotavovací poloha není automatickým krokem po resuscitaci. Vědomí a dýchání je nutné dál průběžně kontrolovat. Po kolapsu, kdy postižený nereaguje, ale dýchá, se doporučuje nechat ho na zádech a pečlivě sledovat – na boku se dýchání hlídá špatně a přechod do lapavých dechů unikne. Na bok se otáčí tam, kde převáží riziko zvracení. ERC Guidelines 2025

  8. L3

    Postižený visí u fasády a máte volbu, kam umístíte kotvení pro vyproštění. Kde je ideální?
    1. Co nejblíže hraně
    2. Kolmo nad postiženým
    3. Kdekoli na konstrukci
    4. Pod postiženým

    Správná odpověď: Kolmo nad postiženým. Kotvení kolmo nad postiženým zabrání kyvadlovému pohybu a usnadní manipulaci. MPSV 2012, kap. 6.1

  9. Společné

    Co udělá zachránce jako první u postiženého visícího v postroji?
    1. Rozstříhá postroj, aby uvolnil tlak popruhů na stehna
    2. Zjistí stav postiženého a zastaví masivní krvácení
    3. Ohlásí událost nadřízenému a čeká na jeho pokyn
    4. Spustí postiženého co nejrychleji dolů bez ohledu na stav

    Správná odpověď: Zjistí stav postiženého a zastaví masivní krvácení. Od zjištěného stavu se odvíjí priority vyproštění. Následuje ohlášení mimořádné události včetně lokalizace. Priority může změnit i jiné bezprostředí ohrožení – neprůchodné dýchací cesty, požár, elektrické nebezpečí nebo hrozící kolaps konstrukce. MPSV 2012, kap. 6.1

  10. L2

    Co musí pracovníci při slanění podle evropské úpravy používat?
    1. Jakékoli lano správného průměru
    2. Samojistící zařízení
    3. Pouze rukavice
    4. Dva blokanty zapojené za sebou

    Správná odpověď: Samojistící zařízení. Požadavek plyne z přílohy II směrnice 2009/104/ES. Konkrétní volbu prostředků a postup ale musí stanovit záchranný plán pracoviště a návody výrobců, ne obecný text. Směrnice 2009/104/ES

  11. Společné

    Kdy musí být hotový plán vyproštění po zachyceném pádu?
    1. Do 24 hodin po nahlášení nehody inspektorátu práce
    2. Před zahájením práce – včetně toho, kdo ho provede a čím
    3. Až v okamžiku nehody, podle toho, co je zrovna po ruce
    4. Před první revizí kotvicího zařízení na daném objektu

    Správná odpověď: Před zahájením práce – včetně toho, kdo ho provede a čím. Vyproštění je součástí požadavků na školení i obsahu plánu prací. Improvizace po nehodě znamená minuty, které postižený ve visu nemusí mít. NV č. 362/2005 Sb.

  12. Společné

    Proč je při práci ve výškách problém pracovat úplně sám?
    1. Kvůli produktivitě; dvojice odvede práci výrazně rychleji
    2. Nikdo nemůže zahájit vyproštění ani přivolat pomoc na správné místo
    3. Kvůli předpisu, který u žebříku vyžaduje přítomnost dvou osob
    4. Sám o sobě to problém není, pokud se pracovník každou hodinu telefonicky ohlásí

    Správná odpověď: Nikdo nemůže zahájit vyproštění ani přivolat pomoc na správné místo. I když osamocená práce zakázaná obecně není, musí být předem vyřešeno dorozumívání a to, kdo a jak zasáhne. U prací v závěsu na laně je přítomnost druhé osoby schopné zahájit záchranu podmínkou. NV č. 362/2005 Sb.; praxe autora

  13. L2

    Kolik času má tým na vyproštění pracovníka visícího v postroji?
    1. Zhruba hodinu, což je běžný dojezdový čas hasičů
    2. Řádově minuty – proto musí být plán a vybavení připravené předem
    3. Do konce směny; zachycovací postroj je na dlouhý vis po pádu konstruovaný
    4. Čas nerozhoduje, pokud je postižený při vědomí, komunikuje a nemá potíže s dýcháním

    Správná odpověď: Řádově minuty – proto musí být plán a vybavení připravené předem. Bezvládný vis vede ke ztrátě vědomí a u člověka v bezvědomí hrozí omezení dýchacích cest. Čekání na příjezd záchranných složek nemusí být řešení. Často se čas odvozuje od dojezdu záchranných složek; rozhodující je ale to, jak dlouho tělo vydrží ve visu. ANZCOR 9.1.5

  14. L2

    Pracovník visí po zachyceném pádu a je při vědomí. Co mu poradíte do doby vyproštění?
    1. Aby se nehýbal a šetřil síly do příjezdu záchranných složek
    2. Aby se opíral o konstrukci, pokud může, a hýbal dolními končetinami
    3. Aby si povolil stehenní popruhy a zmírnil tak jejich tlak
    4. Aby se odpojil a slezl po konstrukci, dokud to zvládne

    Správná odpověď: Aby se opíral o konstrukci, pokud může, a hýbal dolními končetinami. Pohyb dolních končetin a opora omezují hromadění krve v nohách. Odpojení nebo povolení postroje ve visu je smrtelně nebezpečné. Často se radí nehýbat se a šetřit síly; právě pohyb nohou ale brání hromadění krve v dolních končetinách. ANZCOR 9.1.5

  15. L3

    Kolega má na střeše hodinu práce na laně a nikdo další není k dispozici. Kdy se v lanovém přístupu smí pracovat sám?
    1. Při krátké práci, když je předem nahlášené místo a čas
    2. Nikdy – na místě musí být někdo schopný zahájit vyproštění
    3. Když má pracovník telefon v dosahu a hlásí se každou hodinu
    4. Když je práce jen sestup po laně bez zásahu do konstrukce

    Správná odpověď: Nikdy – na místě musí být někdo schopný zahájit vyproštění. Vyproštění z visu je nejnáročnější činnost v oboru a nikdo si ho na sobě neprovede v bezvědomí. Přítomnost druhé osoby je podmínkou, ne komfortem. Často se za dostatečné považuje ohlášení a telefon; vyproštění z visu si na sobě v bezvědomí nikdo neprovede. Praxe autora

  16. L3

    Při vyprošťování nesete na systému dvě osoby. Co to znamená?
    1. Zátěž se rozdělí mezi obě lana, takže se zatížení nemění
    2. Zatížení kotvení i prostředků je až dvojnásobné – sestava a kotvení na to musí být připravené
    3. Stačí pomalý sestup; rychlost je jediné, co se s dvěma osobami mění
    4. Nic zvláštního; sestava má rezervu pevnosti nejméně pětinásobnou proti provoznímu zatížení dvou osob

    Správná odpověď: Zatížení kotvení i prostředků je až dvojnásobné – sestava a kotvení na to musí být připravené. Dvě osoby na jednom systému jsou zásadní změna vstupních podmínek. Proto se záchranné sestavy staví na jiné kotvení a s jinou rezervou než pracovní. Často se rezerva pevnosti bere jako prostor pro druhou osobu; prostředky jsou ale zkoušené na jednu. Praxe autora

  17. L3

    Chystáte se otevřít vstup do šachty a technik přiváží trojnožku podle EN 1496. K čemu na pracovišti slouží?
    1. Ke zvýšení pracovní polohy nad úroveň terénu při práci u vstupního otvoru
    2. Jako záchranné zdvihací zařízení nad vstupem do šachty nebo studny
    3. K napínání vodorovného kotvicího vedení mezi dvěma pevnými body
    4. Jako přenosné kotvení pro práci na ploché střeše

    Správná odpověď: Jako záchranné zdvihací zařízení nad vstupem do šachty nebo studny. Bez ní se evakuace ze stísněných prostor prakticky neobejde. Zároveň je to kotvicí zařízení typu B podle EN 795 – mobilní, a tedy závislé na správném postavení. Často se trojnožka bere jako pracovní pomůcka; je to záchranné zdvihací zařízení a kotvicí bod nad otvorem. EN 1496; EN 795

  18. L3

    Parta má plán vyproštění napsaný, ale nikdy ho nezkoušela. Kdy se vyprošťovací postupy cvičí?
    1. Jednou při vstupním školení a potom jen při změně vybavení nebo složení týmu na pracovišti
    2. Pravidelně a předem, s vybavením, které je na pracovišti skutečně k dispozici
    3. Až ve chvíli, kdy je na pracovišti nové nebo neznámé vybavení
    4. Teoreticky podle videa výrobce; praktický nácvik se nevyžaduje

    Správná odpověď: Pravidelně a předem, s vybavením, které je na pracovišti skutečně k dispozici. Postup, který si tým nikdy nezkusil s vlastním vybavením a na vlastní konstrukci, plán není. Součástí plánu je i datum posledního nácviku. Často se nácvik odbude videem nebo cizím vybavením; postup je nacvičený teprve s tím, co na pracovišti opravdu je. NV č. 362/2005 Sb.; praxe autora

  19. L3

    Evakuační zařízení má funkci zvedání. K čemu je to dobré?
    1. Ke zvedání materiálu a nářadí k pracovníkovi ve visu
    2. K nadzvednutí postiženého, aby ho šlo odpojit z jeho systému zachycení pádu
    3. Ke zkrácení lana, aby postižený nevisel příliš nízko
    4. K napnutí zajišťovacího vedení před zahájením evakuace, aby postižený nekýval

    Správná odpověď: K nadzvednutí postiženého, aby ho šlo odpojit z jeho systému zachycení pádu. Postižený zavěšený na napnutém systému nejde odpojit, dokud se jeho zatížení nepřenese. Právě proto má řada evakuačních zařízení krátký zdvih. Často se funkce zvedání bere jako doplněk pro materiál; slouží k odlehčení systému postiženého, jinak ho nejde odpojit. MPSV 2012, kap. 6.1

  20. L3

    Co má mít pracovník v závěsu u sebe pro případ potíží?
    1. Mobilní telefon v uzavřené kapse a náhradní spojovací prostředek
    2. Funkční spojení s týmem a přístup k prostředku pro vlastní evakuaci, pokud to postup předpokládá
    3. Náhradní lano a nůž pro případ, že se sestava zablokuje a bude potřeba se z ní vlastními silami odříznout
    4. Nic zvláštního; kolega na zemi si potíží všimne a přivolá pomoc

    Správná odpověď: Funkční spojení s týmem a přístup k prostředku pro vlastní evakuaci, pokud to postup předpokládá. Telefon v zavřené kapse pod postrojem je při potížích nedosažitelný. Spojení a možnost dát signál se řeší předem, ne až v okamžiku, kdy dojdou síly. Často se za spojení považuje telefon v kapse; pod postrojem a ve visu se k němu pracovník nedostane. Praxe autora

  21. L3

    Parta vyprošťuje kolegu a pokyny si odporují, protože mluví tři lidé zároveň. Kdo má zásah řídit?
    1. Ten, kdo je postiženému nejblíž a vidí na něj
    2. Jeden určený vedoucí zásahu, který dává pokyny a drží přehled
    3. Operátor tísňové linky po telefonu, dokud na místo nedorazí profesionální složky
    4. Nikdo; každý dělá svůj úkol podle nacvičeného postupu

    Správná odpověď: Jeden určený vedoucí zásahu, který dává pokyny a drží přehled. Dva lidé, kteří manipulují se stejným systémem bez koordinace, se ohrožují navzájem i postiženého. Kdo zásah řídí, musí být určeno už v plánu. Často se vedení považuje za zbytečné, když je postup nacvičený; dva lidé u téhož systému se ale bez koordinace ohrožují. Praxe autora

  22. Společné

    Co musí být připraveno ještě před zahájením práce ve výšce?
    1. Telefonní čísla na záchranné složky a určený člověk, který je zavolá
    2. Plán vyproštění, evakuační sada na známém místě a funkční spojení
    3. Podepsaná prezenční listina ze školení a doklad o zdravotní způsobilosti
    4. Lékárnička na pracovišti a nosítka pro přenesení postiženého ze střechy

    Správná odpověď: Plán vyproštění, evakuační sada na známém místě a funkční spojení. Bezvládný vis ohrožuje život v řádu minut. Řešení, které se začne vymýšlet až po nehodě, přijde pozdě. Nestačí mít vyprošťovací sadu ve voze na parkovišti – po nehodě se počítají minuty a sada musí být dosažitelná z pracoviště. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 9

  23. Společné

    Proč nestačí spoléhat se na příjezd hasičů?
    1. Hasičské jednotky nemají vybavení pro vyproštění z lanového závěsu
    2. Dojezdový čas bývá delší než doba, po kterou je bezvládný vis snesitelný
    3. Zásah hasičů si zaměstnavatel hradí, pokud si nehodu způsobil sám
    4. Hasiči smějí zasáhnout až poté, co je událost ohlášena inspektorátu práce

    Správná odpověď: Dojezdový čas bývá delší než doba, po kterou je bezvládný vis snesitelný. Složky se volají vždy, ale tým musí být schopen zahájit vyproštění sám. To je také důvod, proč se práce ve výškách nedělá osamoceně. Často se počítá s tím, že postižený ve visu jen čeká; tlak popruhů na stehna ale zadržuje krev v nohou a stav se zhoršuje sám od sebe. Praxe autora

  24. Společné

    Kdo smí provést vyproštění pracovníka z visu?
    1. Kterýkoli kolega z party, pokud je sám v postroji a připojený do systému
    2. Osoba vyškolená na vyprošťovací postupy podle plánu pro dané pracoviště
    3. Výhradně jednotka požární ochrany vybavená lanovou technikou
    4. Vedoucí zaměstnanec, který práci ve výšce na pracovišti řídí

    Správná odpověď: Osoba vyškolená na vyprošťovací postupy podle plánu pro dané pracoviště. Neproškolený zachránce nejčastěji ohrozí sebe a stane se druhým postiženým. Vyškolení na vyprošťovací postupy je požadavkem předpisu. Často se vyškolení zamění za vybavení: sada zavěšená na střeše sama nikoho nesnese, rozhoduje nacvičený postup. NV č. 362/2005 Sb., příloha II bod 9

  25. L2

    Proč se práce na laně nikdy neprovádí osamoceně?
    1. Kvůli hmotnosti vybavení, které jeden člověk nevynese nahoru
    2. Protože nikdo nemůže zahájit vyproštění, a bezvládný vis ohrožuje život v minutách
    3. Kvůli produktivitě; dvojice odvede práci rychleji než jednotlivec
    4. Kvůli kontrole; druhý pracovník doloží, že práce proběhla podle technologického postupu

    Správná odpověď: Protože nikdo nemůže zahájit vyproštění, a bezvládný vis ohrožuje život v minutách. Tým na pracovišti je součástí systému ochrany, ne jen organizace práce. Osamocená práce vyžaduje zvláštní režim a stejně nenahradí druhého člověka. Často se druhý člověk bere jako výpomoc; je to ale součást ochrany – bez něj vyproštění nikdo nezahájí. NV č. 362/2005 Sb., § 3

  26. L2

    Co dělat při náhlé nevolnosti během práce na laně?
    1. Odpojit se a slézt po konstrukci, dokud je pracovník při silách, protože ve visu se nevolnost dál zhoršuje
    2. Dát signál týmu, pokud to lze, bezpečně dokončit sestup, jinak zůstat zajištěn a vyčkat vyproštění
    3. Sjet co nejrychleji na zem i za cenu překročení běžné rychlosti sestupu
    4. Nevolnost ignorovat a práci dokončit, pokud pracovník stále komunikuje a ovládá brzdu

    Správná odpověď: Dát signál týmu, pokud to lze, bezpečně dokončit sestup, jinak zůstat zajištěn a vyčkat vyproštění. Odpojení od systému je nejrychlejší cesta k pádu. Signál týmu je první krok – bez informace nikdo vyproštění nezahájí. Často se sáhne po nejrychlejším řešení; odpojení od systému je ale nejkratší cesta k pádu. Praxe autora

  27. L2

    Co musí být připraveno před vstupem do šachty?
    1. Postroj, lano, svítilna a ochranné brýle; atmosféra se ověří až po otevření prostoru
    2. Povolení ke vstupu, ověřená atmosféra, zdvihací zařízení, dozor u vstupu a spojení
    3. Povolení ke vstupu, dozor u vstupu a lékárnička; zdvihací zařízení není nutné
    4. Ověřená atmosféra a spojení; zdvihací zařízení se připraví až tehdy, když nastane problém

    Správná odpověď: Povolení ke vstupu, ověřená atmosféra, zdvihací zařízení, dozor u vstupu a spojení. Vyproštění ze stísněného prostoru se bez trojnožky nebo jiného zdvihacího zařízení prakticky neobejde a improvizovat ho nelze. Často se zapomene na zdvihací zařízení; vyproštění ze šachty bez trojnožky nebo navijáku prakticky nejde. EN 1496

  28. L2

    Proč má mít každý pracovník na laně u sebe prostředek pro vlastní sestup?
    1. Kvůli rychlosti práce, aby se nemusel vracet stejnou cestou
    2. Aby se při problému dostal dolů sám, dokud je při vědomí a schopen jednat
    3. Kvůli kontrole inspekce, která vybavení namátkově prověřuje
    4. Aby mohl v případě potřeby sestoupit k jinému členu týmu

    Správná odpověď: Aby se při problému dostal dolů sám, dokud je při vědomí a schopen jednat. Vlastní sestup je nejrychlejší a nejbezpečnější řešení většiny situací. Vyproštění druhou osobou je až další možnost. Často se počítá s tím, že pomůže tým; vlastní sestup je ale rychlejší a nikdo si pro pracovníka nemusí chodit. Praxe autora

  29. L3

    Proč musí mít zdvihací záchranná sestava zajištění proti zpětnému chodu?
    1. Aby se lano při tahu nekroutilo a neztrácela se síla
    2. Aby se náklad nevrátil dolů, když zachránce povolí tah
    3. Aby šlo vytahování rychleji a s méně zachránci
    4. Aby se náklad při tahu držel v ose kotvicího bodu

    Správná odpověď: Aby se náklad nevrátil dolů, když zachránce povolí tah. Bez zachycení postupu drží celý náklad jen síla zachránce. Ztráta úchopu pak znamená volný pohyb postiženého. Často se pojistka bere jako pohodlí pro tým; bez ní drží celý náklad jen síla zachránce a ztráta úchopu ho pustí. Praxe autora

  30. L3

    Jaké je hlavní riziko toho, že kladkostroj násobí sílu?
    1. Zachránce se rychleji unaví, protože musí kladkostrojem protáhnout mnohem delší úsek lana
    2. Zachránce snadno vyvine sílu, která poškodí prostředky nebo zraní postiženého, protože necítí, na čem je zaseknutý
    3. Lano se v soustavě protažením zkrátí, takže se dráha vytažení zmenší a zachránce musí kladkostroj během zásahu přestavovat
    4. Žádné zvláštní riziko; větší převod jen snižuje sílu potřebnou k vytažení postiženého

    Správná odpověď: Zachránce snadno vyvine sílu, která poškodí prostředky nebo zraní postiženého, protože necítí, na čem je zaseknutý. Zaseknutý postižený nebo zachycený prostředek se dá kladkostrojem vytrhnout. Proto se před tahem vždy ověřuje, co drží náklad. Často se násobení síly bere jen jako výhoda; zachránce přitom ztrácí cit pro to, na čem je postižený zaseknutý. Praxe autora

  31. L3

    Dostali jste se k postiženému a chystáte se ho odpojit z jeho zachycovače pádu. Kdy se to smí?
    1. Ihned po příchodu zachránce k postiženému
    2. Až po převzetí do záchranné sestavy a jejím zatížení
    3. Až po dosažení země nebo pevné plošiny
    4. Nikdy; postižený se po celou dobu spouští současně v obou systémech

    Správná odpověď: Až po převzetí do záchranné sestavy a jejím zatížení. Odpojení dřív znamená okamžik, kdy postiženého nedrží nic. Odlehčení jeho systému je proto samostatný, plánovaný krok. Často se odpojení bere jako první krok; do zatížení záchranné sestavy ale postiženého nedrží nic jiného. Praxe autora

  32. L3

    Kolega na místě navrhne přeříznout zatížené lano, aby se zásah zrychlil. Proč se to nedělá?
    1. Protože se přeříznuté lano už nedá znovu použít
    2. Protože nelze ovládat, co se stane se zátěží, a chyba je nevratná
    3. Protože nůž se při řezání lana může ztupit a pak by při zásahu chyběl
    4. Řeže se běžně, je-li to nejrychlejší cesta k odpojení

    Správná odpověď: Protože nelze ovládat, co se stane se zátěží, a chyba je nevratná. Řezání zatíženého lana je zásah bez možnosti opravy. Řešením je přenesení zátěže do nové sestavy, ne odstranění staré. Často se řez bere jako rychlé odpojení; zátěž se ale přenáší do nové sestavy, protože řez už nejde vzít zpět. Praxe autora

  33. L3

    Kolega, který jde k postiženému, se chce pro jednoduchost připojit do téže sestavy, kterou spouštíte. Proč nesmí?
    1. Protože to vyžaduje předpis a kontroluje inspektorát práce
    2. Protože pracuje s cizí zátěží a chyba v sestavě nesmí ohrozit i jeho
    3. Aby mohl pracovat rychleji a nemusel se přepínat
    4. Není to nutné, pokud je sestava dimenzovaná na dvě osoby

    Správná odpověď: Protože pracuje s cizí zátěží a chyba v sestavě nesmí ohrozit i jeho. Druhý postižený zablokuje celou záchranu. Nezávislé zajištění zachránce je základ, nikoli nadstandard. Často se zajištění zachránce považuje za formalitu; druhý postižený ale celou záchranu zastaví. Praxe autora

  34. L3

    Co je nejrizikovější místo při vyproštění přes hranu?
    1. Kotvicí bod, do kterého se sbíhá zatížení obou osob
    2. Samotný přechod hrany, kde hrozí poškození lana a ztráta rovnováhy s postiženým
    3. Střed lana, kde je průvěs největší a lano se nejvíc protahuje
    4. Dopadová plocha, kde tým postiženého přebírá na zem a odpojuje ho ze záchranné sestavy

    Správná odpověď: Samotný přechod hrany, kde hrozí poškození lana a ztráta rovnováhy s postiženým. Hrana se chrání a přechod se řeší předem promyšleně. Improvizace u hrany se zátěží dvou osob nedopadá dobře. Často se pozornost soustředí na kotvení; nejhorší místo je ale hrana, kde se ztrácí rovnováha a dře lano. Praxe autora

  35. L3

    Proč se do záchranné sestavy nepoužívá tlumič pádu určený pro jednu osobu?
    1. Protože je pro záchranu příliš krátký a prodlouží dráhu spouštění
    2. Zatížení dvou osob přesahuje předpoklad, se kterým je prostředek zkoušený a schválený
    3. Protože se v záchraně netlumí; zátěž se spouští plynule
    4. Protože jde o jednorázový prostředek, který se po použití vyřazuje a musí se pořizovat nový

    Správná odpověď: Zatížení dvou osob přesahuje předpoklad, se kterým je prostředek zkoušený a schválený. Prostředky pro záchranu s vyšší hmotností musí být pro dvě osoby výslovně určené výrobcem. Hmotnostní limity jsou v návodu. Často se předpokládá rezerva navíc; zkoušená a schválená je ale hmotnost jedné osoby, ne dvou. Návod výrobce

  36. L3

    Máte vyprostit pracovníka ze zásobníkového sila. Kdy je na místě trojnožka se zdvihacím zařízením?
    1. Při práci na fasádě, kde nelze kotvit do konstrukce a trojnožka stojí nad hranou
    2. Při vyproštění ze stísněných prostor – šachet, kanálů, studní a sil
    3. Na plochých střechách jako přenosný kotvicí bod
    4. Při slaňování z komína nebo stožáru, kde trojnožka nahradí horní kotevní bod

    Správná odpověď: Při vyproštění ze stísněných prostor – šachet, kanálů, studní a sil. Nad svislým vstupním otvorem vytvoří kotvicí bod, který jinak nelze získat. Bez ní se evakuace ze šachty prakticky neobejde. Často se trojnožka bere jako univerzální přenosné kotvení; její smysl je svislý vstup, kde jiný bod nad otvorem není. EN 1496

  37. L3

    Jaké role má mít záchranný tým rozdělené předem?
    1. Role se určí na místě podle toho, kdo je zrovna k dispozici a kdo má nejblíž k postiženému; předem se plánuje jen spojení
    2. Kdo vede, kdo jde k postiženému, kdo jistí a obsluhuje sestavu a kdo komunikuje se záchrannou službou
    3. Rozhoduje ten, kdo je postiženému nejblíž; ostatní se přidají
    4. Stačí jeden zachránce a druhý člověk pro přivolání záchranných složek

    Správná odpověď: Kdo vede, kdo jde k postiženému, kdo jistí a obsluhuje sestavu a kdo komunikuje se záchrannou službou. Improvizované rozdělení rolí pod tlakem vede k tomu, že komunikaci se ZZS nedělá nikdo. Rozdělení patří do plánu. Často se počítá s tím, že se to na místě samo srovná; pod tlakem ale všichni dělají totéž a nikdo nekomunikuje. Praxe autora

  38. L3

    Parta nacvičila vyproštění naposledy před dvěma roky a sestava se od té doby nezměnila. Jak často se má nacvičovat?
    1. Jednou při vstupním školení; dovednost pak zůstává trvale
    2. Pravidelně a se záznamem – dovednost se ztrácí a plán bez nácviku plánem není
    3. Jen po mimořádné události, aby se chyba neopakovala
    4. Nacvičovat se nemusí; stačí písemný plán vyproštění vyvěšený na pracovišti a podepsaný týmem

    Správná odpověď: Pravidelně a se záznamem – dovednost se ztrácí a plán bez nácviku plánem není. Ze záznamu má být zřejmé datum, účastníci, scénář a zjištěné nedostatky. Nedostatky z nácviku se pak zapracují do plánu. Často se nácvik považuje za jednorázový; dovednost se ztrácí a plán bez opakování zůstane jen papírem. Praxe autora

  39. L3

    Technik vám ukáže plán vyproštění, který obsahuje jednu větu: zavolat 155. Co je na tom za chybu?
    1. Příliš podrobný popis, ve kterém se tým pod tlakem ztratí
    2. Počítat s příjezdem záchranných složek jako s jediným řešením
    3. Příliš mnoho vybavení, které tým na místo nedopraví
    4. Nácvik navíc, který odvádí lidi od vlastní práce

    Správná odpověď: Počítat s příjezdem záchranných složek jako s jediným řešením. Složky se volají vždy, ale plán musí popsat, co tým udělá v prvních minutách sám. To je doba, ve které se rozhoduje. Často se plán vyčerpá číslem na tísňovou linku; musí ale popsat, co tým udělá sám v prvních minutách. Praxe autora

  40. L3

    Proč se do záchrany nepoužívá improvizované nebo neznámé vybavení?
    1. Protože předpis připouští jen prostředky zakoupené jako celek od jednoho výrobce
    2. Protože u něj není známá pevnost ani chování při zatížení a v záchraně visí na sestavě dva životy
    3. Protože improvizované vybavení nelze zapsat do evidenčního listu ani doložit protokolem o revizi prostředků
    4. Je to jen doporučení; při záchraně rozhoduje rychlost před původem vybavení

    Správná odpověď: Protože u něj není známá pevnost ani chování při zatížení a v záchraně visí na sestavě dva životy. Horolezecké vybavení lze použít, ale jen na základě vyhodnocení rizik, s uvedením v technologickém postupu a po speciálním školení typu C. Často se improvizace hájí tím, že drží; v záchraně ale na sestavě visí dva životy a chování pod zatížením musí být známé. MPSV 2012, kap. 3.2.3.15

  41. L3

    Co se musí ověřit, než tým začne postiženého vytahovat nahoru?
    1. Hmotnost postiženého a dobu, kterou už ve visu strávil
    2. Co postiženého drží, jestli není zaseknutý nebo zachycený a kudy povede jeho dráha
    3. Jen že záchranná sestava drží a kotvení je ověřené
    4. Zda je při vědomí a schopen s týmem spolupracovat po celou dobu vytahování nahoru ke kotvení

    Správná odpověď: Co postiženého drží, jestli není zaseknutý nebo zachycený a kudy povede jeho dráha. Tah proti zaseknutému prostředku nebo přes hranu poškodí sestavu i postiženého. Dráha se prochází pohledem předem. Často se ověřuje jen vlastní sestava; tah proti zaseknutému postiženému ale poškodí sestavu i jeho. Praxe autora

  42. L3

    Jaký je smysl signálů a komunikace během záchrany?
    1. Aby kolegové na zemi věděli, jak akce pokračuje, mohli průběh zapsat do knihy úrazů a doložit ho později inspektorátu práce
    2. Aby všichni věděli, kdo co drží a kdy se zatížení přenáší; nedorozumění při přenosu zátěže je typická příčina nehody
    3. Aby komunikace nahradila plán vyproštění, když se situace vyvine jinak, než tým při nácviku čekal
    4. Aby byl splněn požadavek na dorozumívání mezi pracovištěm ve výšce a lidmi na zemi

    Správná odpověď: Aby všichni věděli, kdo co drží a kdy se zatížení přenáší; nedorozumění při přenosu zátěže je typická příčina nehody. Pravidla dorozumívání se dohodnou předem, včetně varianty, kdy na sebe tým nevidí nebo je hluk. Často se signály berou jako formalita; nedorozumění právě ve chvíli přenosu zátěže je typickou příčinou nehody. NV č. 362/2005 Sb., § 3

  43. L2

    Jak se dohodne komunikace mezi pracovníkem ve visu a týmem na zemi?
    1. Průběžně během práce, podle toho, jak je zrovna slyšet
    2. Předem, včetně ručních signálů a varianty, kdy na sebe tým nevidí nebo je hluk
    3. Telefonem; každý člen týmu má číslo na ostatní v mobilu
    4. Není potřeba; tým na pracovníka vidí a jeho potíží si včas všimne sám i bez signálů

    Správná odpověď: Předem, včetně ručních signálů a varianty, kdy na sebe tým nevidí nebo je hluk. Pravidla dorozumívání jsou požadavkem předpisu. Bez nich se nikdo nedozví, že se něco děje, dokud není pozdě. Často se spoléhá na to, že je na sebe vidět; signály se proto dohadují i pro variantu, kdy vidět není a je hluk. NV č. 362/2005 Sb., § 3 odst. 8

  44. L3

    Jaký je rozdíl mezi mezikotvením a deviací?
    1. Mezikotvení jen odklání průběžné lano, deviace ho dělí na samostatné úseky a přenáší celou zátěž
    2. Mezikotvení přenáší celou zátěž do nového bodu a lano se v něm dělí na úseky; deviace jen odklání lano, které zůstává průběžné
    3. Deviace nese vyšší zatížení než mezikotvení, protože v ní lano mění směr o menší úhel
    4. Rozdíl je jen v pojmenování; v obou případech jde o pomocné kotvení, které vede lano mimo hranu a rozděluje zátěž mezi dva body

    Správná odpověď: Mezikotvení přenáší celou zátěž do nového bodu a lano se v něm dělí na úseky; deviace jen odklání lano, které zůstává průběžné. Rozdíl je podstatný pro plán záchrany: mezikotvení je pro zachránce s postiženým překážka, kterou musí projít, deviace jen změní směr. Často se obojí zamění; rozhodující je, jestli lano zůstává průběžné, protože na tom závisí postup přechodu. Praxe autora

  45. L3

    Co je hlavní riziko průchodu uzlem na laně během sestupu?
    1. Uzel se pod zatížením dotáhne tak, že už ho nejde rozvázat
    2. Okamžik, kdy se zátěž přenáší z jednoho zajištění na druhé a snadno vznikne stav bez zajištění
    3. Uzel poškodí třecí plochy brzdy, kterou pak nelze plynule ovládat, a sestup se změní na nekontrolovaný skluz
    4. Uzel se při průchodu brzdou rozváže a lano ztratí zajištění

    Správná odpověď: Okamžik, kdy se zátěž přenáší z jednoho zajištění na druhé a snadno vznikne stav bez zajištění. Proto se přenos zátěže nacvičuje a nikdy se nedělá s jediným spojením. Uzel na laně navíc snižuje jeho pevnost. Často se pozornost soustředí na samotný uzel; nebezpečná je ale ta chvíle přenosu zátěže, kdy může zajištění chybět. Praxe autora

  46. L3

    Podle čeho se rozhoduje mezi vyproštěním shora a zdola?
    1. Podle toho, odkud je k postiženému kratší přístup; kratší vzdálenost je pro volbu směru hlavním kritériem
    2. Podle přístupu ke kotvení, délky trasy, stavu postiženého, dostupného vybavení a překážek na dráze
    3. Podle toho, zda lze využít gravitaci ke spouštění; pokud ano, má tato varianta přednost před vytahováním
    4. Podle toho, kterou variantu má tým nejlépe nacvičenou a zvyklou z předchozích zásahů na tomtéž pracovišti

    Správná odpověď: Podle přístupu ke kotvení, délky trasy, stavu postiženého, dostupného vybavení a překážek na dráze. Rozhodnutí patří do plánu pro dané pracoviště, ne na místo nehody. Obě varianty mají jiné požadavky na vybavení. Často se volí ta varianta, kterou tým umí; rozhodnutí ale patří do plánu pro dané pracoviště, ne na místo nehody. Praxe autora

  47. L3

    Co znamená převzetí postiženého do záchranné sestavy?
    1. Nejprve odpojit původní systém postiženého a teprve potom ho připojit do záchranné sestavy
    2. Nejdřív připojení do sestavy zachránce, pak její zatížení a teprve nakonec odlehčení a odpojení jeho původního systému
    3. Připojit ho do záchranné sestavy a oba systémy současně spouštět bez úplného převzetí zátěže
    4. Přestřižení jeho zatíženého lana ve chvíli, kdy je připojený do nové sestavy, protože dokud visí na dvou systémech, nelze ho spustit

    Správná odpověď: Nejdřív připojení do sestavy zachránce, pak její zatížení a teprve nakonec odlehčení a odpojení jeho původního systému. Pořadí je podstatné: dokud sestava nenese, postižený se neodpojuje. Odlehčení jeho systému bývá nejnáročnější část celé operace. Často se pořadí obrátí a začne se odpojením; dokud není záchranná sestava zatížená, postiženého nedrží. Praxe autora

  48. L3

    Kdy je při evakuaci vhodné použít nosítka nebo evakuační vak?
    1. Pokud je postižený při vědomí, ale v postroji se mu sedí nepohodlně; nosítka pak zvyšují komfort přepravy
    2. Při podezření na poranění, které nedovoluje vis v postroji, a při delší přepravě
    3. Při nízké teplotě, pokud hrozí prochladnutí; zdravotní stav postiženého není pro volbu nosítek rozhodující
    4. Když je potřeba zrychlit manipulaci v úzkém prostoru, protože nosítka se tam ovládají snáz než postroj

    Správná odpověď: Při podezření na poranění, které nedovoluje vis v postroji, a při delší přepravě. Vyžaduje to výcvik a víc lidí. Volba mezi visem v postroji a nosítky patří do plánu podle typu pracoviště. Často se nosítka berou jako komfortnější varianta; jsou ale volbou pro poranění, u kterého vis v postroji nejde. Praxe autora

  49. L3

    Kdo musí zůstat u vstupního otvoru při práci ve stísněném prostoru?
    1. Vedoucí zaměstnanec odpovědný za pracoviště, i když nemá na starosti spojení s osobou uvnitř
    2. Určený pracovník, který sleduje stav uvnitř, drží spojení a je schopen zahájit vyproštění
    3. Řidič nebo jiný pracovník u vstupu, jehož úkolem je při potížích přivolat pomoc
    4. U otvoru nemusí zůstat nikdo, postačí spojení vysílačkou a ohlášení z vnitřku každých patnáct minut

    Správná odpověď: Určený pracovník, který sleduje stav uvnitř, drží spojení a je schopen zahájit vyproštění. Dozor u vstupu nesmí vstoupit dovnitř za postiženým. Vyproštění se provádí zdvihacím zařízením zvenčí. Často se dozor u vstupu při potížích vrhne dovnitř; tím ale vznikne druhý postižený a vyprošťovat nemá kdo. EN 1496

  50. L3

    Selže ovládání v koši plošiny a obsluha je bez pohybu. Co je první možnost?
    1. Vylézt z koše po výložníku dolů
    2. Použít nouzové ovládání ze země a koš spustit
    3. Zavolat hasiče a v koši vyčkat na jejich zásah
    4. Slanit z koše po vlastním laně přímo na zem

    Správná odpověď: Použít nouzové ovládání ze země a koš spustit. Proto musí být na pracovišti někdo, kdo nouzové spouštění zná a má k němu přístup. Slanění z koše je až krajní varianta pro vyškolený tým. Často se sáhne rovnou po tísňové lince; nouzové spouštění ze země je ale rychlejší a je součástí každé plošiny. Návod výrobce

  51. L3

    Co komplikuje záchranu z výstupového systému na vysílači nebo stožáru?
    1. Nadmořská výška, vítr a chlad, které zkracují dobu použitelnou pro zásah; samotný přenos zátěže je na stožáru jednodušší než na budově
    2. Malý prostor, pevné zajišťovací vedení, ke kterému je postižený připojen, a nutnost přenést zátěž do vlastní sestavy
    3. Povrch konstrukce, po kterém se lano hůř vede a mnohem rychleji se odírá
    4. Nic zvláštního; pevné zajišťovací vedení postiženého drží a usnadní přenos

    Správná odpověď: Malý prostor, pevné zajišťovací vedení, ke kterému je postižený připojen, a nutnost přenést zátěž do vlastní sestavy. Postiženého připojeného k pevnému vedení nelze jen tak spustit. Postup pro tento typ konstrukce musí být v plánu a natrénovaný. Často se pevné vedení bere jako výhoda; postižený je k němu ale připojený a zátěž se z něj musí přenést. EN 353-1

  52. L3

    Jaký časový cíl má obsahovat plán vyproštění?
    1. Dobu dojezdu záchranných složek na konkrétní pracoviště od okamžiku zavolání
    2. Konkrétní dobu, do které je tým schopen postiženého vyprostit, ověřenou nácvikem
    3. Dvacet čtyři hodin od nahlášení události inspektorátu práce a zdravotní pojišťovně
    4. Žádný pevný časový cíl; rychlost vyproštění se řídí stavem postiženého a konkrétní situací na místě

    Správná odpověď: Konkrétní dobu, do které je tým schopen postiženého vyprostit, ověřenou nácvikem. Bez měřeného cíle nelze plán ověřit. Nácvik ukáže, jestli je doba reálná, nebo jen napsaná. Často se čas odvozuje od dojezdu složek; plán potřebuje vlastní číslo, které tým ověřil nácvikem. Praxe autora

  53. L3

    Které informace musí tým předat záchranné službě?
    1. Adresu pracoviště, jméno zaměstnavatele a číslo technologického postupu, podle kterého se na místě pracovalo
    2. Mechanismus události, dobu visu, polohu a stav postiženého, provedené úkony a přístup na místo
    3. Nic; záchranná služba si potřebné údaje zjistí na místě sama
    4. Jen polohu postiženého a přístupovou cestu k místu události

    Správná odpověď: Mechanismus události, dobu visu, polohu a stav postiženého, provedené úkony a přístup na místo. Doba visu a mechanismus pádu ovlivňují další postup. Přístupová cesta rozhoduje o tom, jak rychle se posádka dostane k pacientovi. Často se předá jen adresa; doba visu a mechanismus pádu ale ovlivňují, jak bude posádka postupovat. Praxe autora

  54. L3

    Kdy záchranu vlastními silami nezahajovat?
    1. Když je postižený v bezvědomí a tým nemá zdravotnické vzdělání ani vybavení pro bezpečnou manipulaci
    2. Když by zachránce vstoupil do prostředí, které ohrožuje i jeho – elektrické nebezpečí, nedýchatelná atmosféra, hrozící kolaps konstrukce
    3. Když je pracoviště velmi vysoko a běžně používané lano nedosáhne po celé plánované trase
    4. Záchranu nezahajovat dřív, než na místo dorazí velitel zásahu a písemně potvrdí, že je zvolený postup v souladu s havarijním plánem pracoviště

    Správná odpověď: Když by zachránce vstoupil do prostředí, které ohrožuje i jeho – elektrické nebezpečí, nedýchatelná atmosféra, hrozící kolaps konstrukce. Druhý postižený zastaví celou záchranu. V takové situaci tým zajišťuje prostor, informuje složky a připravuje jim přístup. Často se váhá kvůli stavu postiženého; rozhoduje ale prostředí – jestli ohrožuje i zachránce. Praxe autora

  55. L3

    Parta právě dokončila nácvik vyproštění a všechno vyšlo, jak mělo. Co se dělá potom?
    1. Hlášení pracovního úrazu podle příslušného předpisu
    2. Zápis a rozbor: co fungovalo, co ne, a úprava plánu i vybavení
    3. Změnit dodavatele vybavení, které při nácviku zpomalovalo postup
    4. Nic; rozbor se dělá jen u událostí se zraněním

    Správná odpověď: Zápis a rozbor: co fungovalo, co ne, a úprava plánu i vybavení. Evidence a hlášení pracovních úrazů má vlastní předpis, ale rozbor postupu je to, co příště zachrání čas. Často se vše vyčerpá hlášením úrazu; rozbor postupu je ale to, co příště něco změní. NV č. 322/2025 Sb.

  56. L3

    Proč se dva systémy při záchraně nesmí zamotat?
    1. Protože se lana při vzájemném kontaktu odírají a během záchrany mohou rychleji ztrácet pevnost
    2. Protože přenos zátěže pak nelze ovládat a může dojít k neplánovanému uvolnění nebo zablokování
    3. Protože zamotaná lana prodlouží dobu sestupu a postižený zůstane déle viset v postroji
    4. Nevadí to; rozhoduje jen to, aby obě lana byla nezávisle kotvená a měla dostatečnou pevnost v tahu

    Správná odpověď: Protože přenos zátěže pak nelze ovládat a může dojít k neplánovanému uvolnění nebo zablokování. Přehlednost sestavy je bezpečnostní prvek. Proto se lana vedou odděleně a přebytečné konce se zajišťují. Často se zamotání bere jako otázka pořádku; přehlednost sestavy je ale bezpečnostní prvek – bez ní nejde ovládat přenos zátěže. Praxe autora

  57. L3

    Jak se zajišťuje zachránce, který pracuje s postiženým ve visu?
    1. Jedním prostředkem do téže sestavy, aby se lana nemotala
    2. Nezávisle na záchranné sestavě, zpravidla dvěma spojeními
    3. Kolegové ho drží na napnutém laně z úrovně pracoviště
    4. Připojením do postroje postiženého, aby oba zůstali pohromadě

    Správná odpověď: Nezávisle na záchranné sestavě, zpravidla dvěma spojeními. Zachránce pracuje pod zatížením a s omezenou možností reagovat. Jeho zajištění nesmí záviset na sestavě, se kterou manipuluje. Praxe autora

  58. L3

    Proč se v záchranné sestavě sleduje délka dráhy, kterou lze projít bez přerušení?
    1. Kvůli délce lana, protože celou trasu musí pokrýt jeden kus bez napojení a delší úsek znamená větší zásobu na kotvení
    2. Protože každé přerušení – mezikotvení, hrana, uzel – vyžaduje přenos zátěže se dvěma osobami na systému
    3. Kvůli rychlosti, protože delší souvislý úsek zkrátí dobu sestupu
    4. Nesleduje se; rozhoduje jen dostupnost kotvicích bodů na trase

    Správná odpověď: Protože každé přerušení – mezikotvení, hrana, uzel – vyžaduje přenos zátěže se dvěma osobami na systému. Nejlepší trasa je ta, která má nejméně přenosů. Volí se už při plánování kotvení, ne během zásahu. Často se trasa vybírá podle délky lana; rozhoduje ale počet přenosů zátěže, protože každý je se dvěma osobami rizikový. Praxe autora

  59. L3

    Co dělá zachránce, jakmile se dostane k postiženému v bezvědomí, ještě před spouštěním?
    1. Ihned zahájí spouštění, aby byl postižený co nejdřív na zemi
    2. Zajistí průchodnost dýchacích cest a polohu hlavy a teprve pak řeší spouštění
    3. Sundá mu postroj, aby uvolnil tlak popruhů na stehna
    4. Zkontroluje jeho vybavení a zapíše čas zahájení zásahu do záznamu o mimořádné události

    Správná odpověď: Zajistí průchodnost dýchacích cest a polohu hlavy a teprve pak řeší spouštění. U člověka v bezvědomí je omezení dýchacích cest bezprostřední hrozba. Řeší se tedy dřív než transport. Často se za nejdůležitější považuje rychlé spuštění; u člověka v bezvědomí je ale bezprostřední hrozbou zúžení dýchacích cest. ANZCOR 9.1.5

  60. L3

    Pracovník spadl a visí v postroji nad hladinou. Co řeší tým první?
    1. Nejdřív vyzkoušet, jestli se dokáže vlastními silami vyprostit sám a dostat ke břehu
    2. Nejdřív přivolat záchranné složky a do jejich příjezdu situaci jen sledovat od hladiny
    3. Spustit ho na hladinu, protože ve vodě mu vis v postroji nebude stlačovat stehna
    4. Zabránit tomu, aby se dostal pod hladinu, a začít vyprošťovat nahoru nebo na břeh

    Správná odpověď: Zabránit tomu, aby se dostal pod hladinu, a začít vyprošťovat nahoru nebo na břeh. Často se sáhne po spuštění dolů jako u práce nad zemí; nad vodou je ale právě spuštění to, co postiženého ohrožuje. Praxe autora

  61. L3

    Za jak dlouho může bezvládný vis v postroji ohrozit život?
    1. Až po několika hodinách, kdy se projeví prochladnutí a celkové vyčerpání pracovníka ve visu
    2. Přibližně po půl hodině, což je doba, na kterou je postroj zkoušený
    3. V řádu minut až desítek minut, zvlášť je-li pracovník v bezvědomí nebo se nemůže hýbat
    4. Nelze to určit; závisí to výhradně na tělesné zdatnosti a hmotnosti pracovníka

    Správná odpověď: V řádu minut až desítek minut, zvlášť je-li pracovník v bezvědomí nebo se nemůže hýbat. Často se vis bere jako nepohodlí, které vydrží hodiny; nebezpečné je ale právě to, když se člověk nemůže hýbat. ANZCOR 9.1.5

  62. L3

    Kolega visí v postroji a nereaguje. Vyproštění bude trvat deset minut. Co má tým udělat?
    1. Vyčkat, protože jakýkoli pohyb s postiženým v bezvědomí může jeho stav zhoršit
    2. Vyprošťovat bez zdržování a průběžně sledovat dýchání; vis v bezvědomí je stav ohrožující život
    3. Nejdřív mu povolit stehenní popruhy, aby se obnovilo prokrvení nohou, a teprve potom vyprošťovat
    4. Vyprošťovat až po příjezdu záchranné služby, aby se převzetí obešlo bez zásahu týmu

    Správná odpověď: Vyprošťovat bez zdržování a průběžně sledovat dýchání; vis v bezvědomí je stav ohrožující život. Často se čeká na složky, aby se nic nepokazilo; trauma z visu ale postupuje dál a čas pracuje proti postiženému. ANZCOR 9.1.5

  63. L3

    Proč se ve visu nepovolují stehenní popruhy postroje, aby se odlehčilo nohám?
    1. Protože povolený popruh se při pohybu odře o karabinu a ztratí zkoušenou pevnost
    2. Protože by pracovník z postroje vyklouzl nebo by se převrátil hlavou dolů
    3. Protože se tím zvýší faktor pádu, kdyby došlo k dalšímu pádu v zatížené sestavě
    4. Protože se tím poruší nastavení, které smí měnit jen revizní technik prostředku

    Správná odpověď: Protože by pracovník z postroje vyklouzl nebo by se převrátil hlavou dolů. Často se povolení popruhů nabízí jako rychlá pomoc; trauma z visu se tím neřeší a postroj drží právě stehenními popruhy. Praxe autora

Konec otázek okruhu Vis, záchranný plán a první pomoc. Zpět na začátek okruhu

Když si nevíte rady AI učitel – výškové práce Váš AI průvodce nad modelem GPT: zná všech 320 otázek VERTIQ v šesti okruzích, jejich správné odpovědi, výklad i uvedené zdroje – a vysvětlí jinými slovy, co vám nesedí. Poradí vám zdarma – navíc disponuje dalšími znalostmi a zásadami, které se do VERTIQ nevešly. Chatbot nad modelem GPT. Zná všech 320 otázek VERTIQ i jejich zdroje. Zdarma zná celou VERTIQ stačí účet ChatGPT otevře se v novém okně Otevřít v GPT

Co umí

Zná celý VERTIQ i banku otázek
Všech 320 otázek v šesti okruzích, jejich správné odpovědi, výklad i zdroje, které jsou u nich uvedené.
Učí dospělé jako dospělé
Vychází z andragogické praxe (vzdělávání dospělých) a z vašeho profesního zaměření (co konkrétně děláte).

Zeptejte se ho třeba

  • Proč je 120° mezi rameny hranice a co se stane nad ní?
  • Vysvětli mi faktor pádu na příkladu z lešení.
  • Spletl jsem se v kontrole OOPP – co si mám projít?

Je to pomůcka ke studiu a průvodce po VERTIQ. Nenahrazuje školení ani znění předpisu a u závazných věcí si platné znění vždy ověřte ve zdroji.

Zlepšit

Učební pomůcky

Pro zvýšení efektivity.

Hra VERTIQ GO! otázky procvičí, Můj postupVáš postup hlídá, co je kdy na řadě. Obojí staví na vašem postupu v testech i hře.

VERTIQ GO! – Hra pro výškové pracovníkyVERTIQ GO! – Vzdělávací hra

Zábavnější forma učení.

VERTIQ GO!Karetní hra – odpovězte si a otočte kartu. Na rubu je správná odpověď, výklad i zdroj.

VERTIQ GO! je jednoduchá vzdělávací hra pro výškové pracovníky, ve které si můžete procvičit znalosti bezpečné práce ve výškách.

Zlepšit seZlepšit

Příručka

Taháky, předpisy a odpovědi.

Tahák – čísla, která musíte mít v hlavě
1,5 mOblast ohrožená pádem
Pásmo od hrany pádu, ve kterém je nutné zajištění. Zábradlí postavené 1,5 m od hrany nevyřeší práci u samotného okraje. NV č. 362/2005 Sb.
2 mMaximální délka spojovacího prostředku
Do dvou metrů se počítají všechny doplňky – karabiny i tlumič pádu. EN 354
6 kNMaximální rázová síla
Zhruba polovina hodnoty 12 kN, která bývá pro člověka životu nebezpečná. EN 355
120–180 cmRozvinutí tlumiče pádu
O tolik se prodlouží popruh při zachycení pádu. Minimální volnou hloubku vždy ověřte v návodu výrobce. EN 355
5 %Průtažnost statického lana
Proto se u statických lan musí používat tlumič pádu. Dynamické lano se protáhne asi o 35 %. EN 1891, EN 892
40–45°Sklon u zatahovacího zachycovače
Většina prostředků se smí používat jen svisle. Vodorovné použití vyžaduje doplňkový tlumič podle výrobce. EN 360
2 úkonyOtevření spojky
Karabina se musí otevírat nejméně dvěma na sobě nezávislými úkony. Platí i pro karabinové háky a kleštinové kotvy. EN 362
VležePoloha po vyproštění
Vyproštěného uložte co nejdříve do polohy vleže, uvolněte postroj a volejte 155. Držení v polosedě po dobu 30 minut je odvolané doporučení. ANZCOR 9.1.5
5–6 cmHloubka stlačení u dospělého
Nejméně 5 cm, ne více než 6 cm, ve středu hrudníku. Třetina hrudníku platí pro děti, ne pro dospělé. ERC Guidelines 2025
100–120/minFrekvence stlačení hrudníku
S co nejmenšími přestávkami, hrudník se musí mezi stlačeními plně vrátit. Záchranná služba v ČR: 155. ERC Guidelines 2025
12 měsícůPerioda školení a prohlídek
Doporučená perioda opakovaného školení i nejčastější perioda periodické prohlídky OOPP proti pádu. NV č. 362/2005 Sb., EN 365
60 °CTeplotní strop pro textil
Nad tuto teplotu textilní OOPP nevystavujte. Praní v čisté vodě do 30 °C. Dyneema taje kolem 145 °C, polyamid kolem 250 °C. MPSV 2012, kap. 3.2.4
6–8 osobSkupina na jednoho školitele
Doporučený počet účastníků praktického výcviku, aby je instruktor bezpečně uhlídal. MPSV 2012, kap. 3.1.2
do 20 %Tolerance chyb v testu
Orientační hranice úspěšnosti u písemného ověření teoretických znalostí. MPSV 2012, kap. 3.2.2
Kategorie IIIZařazení OOPP proti pádu
Nejvyšší kategorie – ochrana před smrtelným nebezpečím. Za značkou CE následuje čtyřmístný kód notifikované osoby. Nařízení (EU) 2016/425
Normy řady EN
Přehled norem pro ochranu osob proti pádu z výšky
NormaPředmětCo je podstatné
EN 341Slaňovací zařízení pro záchranuZařízení určené k evakuaci osob, ne k běžné práci. Slaňovací zařízení je nedílnou součástí lana.
EN 353-1Zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedeníKovový profil na svislých konstrukcích a výstupových žebřících. Nahrazuje ochranný koš, který ochranou proti pádu není.
EN 353-2Zachycovač pádu na poddajném vedení (laně)Univerzální prostředek do každé sady. Hlídejte průvěs lana – jinak hrozí nepřijatelně dlouhý pád.
EN 354Spojovací prostředkyNejvýše 2 m včetně karabin a tlumiče. Existují varianty zkoušené na pád přes ostrou hranu o poloměru 0,5 mm.
EN 355Tlumiče páduOmezují rázovou sílu na 6 kN páráním sešitého popruhu. Připojují se výhradně k oku A.
EN 358Pásy a prostředky pro polohování a zadrženíNejsou určeny k zachycení pádu. Používají se tak, aby k pádu vůbec nemohlo dojít.
EN 360Zatahovací zachycovače páduFungují jako bezpečnostní pás v autě. Popruh je uvnitř – o to důležitější je kontrola funkčnosti.
EN 361Zachycovací postrojeOka pro zachycení pádu jsou značena A, dvoudílné přední oko A/2 funguje až po spojení obou částí.
EN 362Spojky (karabiny)Otevření nejméně dvěma nezávislými úkony. Pro dlouhodobé spojení volte šroubovací zámek.
EN 363Systémy ochrany osob proti páduPopisuje skládání prvků do systémů: zadržení, polohování, zachycení pádu, lanový přístup, záchrana.
EN 364Zkušební metodyMetodika zkoušení OOP proti pádu z výšky.
EN 365Návody, údržba, prohlídky, značeníVšeobecné požadavky na dokumentaci, periodické prohlídky, opravy a balení.
EN 397Průmyslové ochranné přilbyKategorie II. Pro práce ve výškách se důrazně doporučuje čtyřbodové upnutí.
EN 795Kotvicí zařízení, typy A–EA kotvení na plochách, B mobilní (trojnožka, smyčka), C poddajné vodorovné vedení, D pevná kolejnice, E kotvení vlastní hmotností do sklonu 5°.
EN 813Sedací postrojeSoučást profesionální sestavy postroje pro lanový přístup.
EN 1891Nízkoprůtažná lana s opláštěným jádremStatická lana typu A a B, nejčastěji 10,5 až 11 mm. Průtažnost nejvýše 5 %, uvnitř kontrolní páska s údaji o výrobku.
EN 12841Nastavovací zařízení lanaTyp A zachycovače na bezpečnostním laně, typ B blokanty pro výstup, typ C slaňovací brzdy pro sestup.
EN 1496Záchranná zdvihací zařízeníNapříklad trojnožka – bez ní se evakuace ze šachet, kanálů a studní prakticky neobejde.
EN 1497Záchranné postrojeV praxi se s nimi setkáte zřídka, většina evakuací probíhá v postroji podle EN 361.
EN 1498Záchranné smyčkyPro evakuaci osob bez vlastního vybavení, například z lanovky. Doba ve smyčce se počítá na minuty.
EN 1868Seznam ekvivalentních termínůPomůcka pro sjednocení názvosloví napříč překlady norem a směrnic.
EN 566Smyčky (horolezecké)Často testované i podle EN 795 nebo EN 354 – pak je použití jako OOP proti pádu bez problémů.
EN 567Lanové svěry (blokanty)Bez blokantů se lanový přístup ani evakuace prakticky neobejdou.
EN 892Dynamická horolezecká lanaPrůtažnost kolem 35 %, uvnitř kontrolní nit s rokem výroby. Smysl mají u postupového jištění.
EN 12278KladkyUsnadňují manipulaci s těžkým materiálem a tvoří základ složitějších evakuačních systémů.
EN 1263-1 / -2Záchytné sítěČást 1 řeší samotnou síť, část 2 její instalaci. Typický prostředek kolektivní ochrany.
ČSN 73 1901Navrhování střechPodle bodu 5.6.2 musí být střecha vybavena zábradlím nebo systémem zachycení pádu už z projektu.

Vydání norem se záměrně neuvádí – normy se průběžně revidují. Před použitím ve firemní dokumentaci ověřte aktuální vydání a status harmonizace v ČSN online, u ÚNMZ nebo v Úředním věstníku EU.

Právní předpisy a jejich stav
Právní předpisy k práci ve výškách, stav ověřen v červenci 2026
PředpisStavČeho se týká
NV č. 362/2005 Sb.PlatnéPráce ve výškách a nad volnou hloubkou Klíčový předpis oboru. Stanoví mimo jiné oblast ohroženou pádem 1,5 m od hrany, povinnost školení včetně evakuace a kontrolu OOP před každým použitím.
Zákon č. 262/2006 Sb.PlatnéZákoník práce Část pátá, § 101 až § 108 – bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
Zákon č. 309/2006 Sb.PlatnéDalší požadavky BOZP Požadavky v pracovněprávních vztazích i mimo ně, úkoly zadavatele stavby a koordinátora BOZP.
Zákon č. 373/2011 Sb.PlatnéSpecifické zdravotní služby Zdravotní způsobilost. Bez platné lékařské prohlídky nelze účastníka připustit k praktickému výcviku.
NV č. 591/2006 Sb.PlatnéBOZP na staveništích Příloha č. 5 zakládá povinnost zpracovat plán prací. Předpis byl novelizován, mimo jiné NV č. 319/2025 Sb.
NV č. 378/2001 Sb.PlatnéBezpečný provoz a používání strojů Požadavky na provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí – týká se i pracovních plošin a pojízdných lešení. Vždy platí i návod výrobce.
NV č. 101/2005 Sb.OpravenoPracoviště a pracovní prostředí Nahrazuje odkaz na NV č. 101/2001 Sb., který se v původní publikaci uvádí zjevně chybně.
NV č. 390/2021 Sb.Aktuální náhradaPoskytování OOPP Od 1. 11. 2021 nahrazuje zrušené NV č. 495/2001 Sb. Řeší rozsah a podmínky poskytování OOPP, mycích a dezinfekčních prostředků.
NV č. 322/2025 Sb.Aktuální náhradaPovinnosti při pracovních úrazech Od 1. 1. 2026 nahrazuje zrušené NV č. 201/2010 Sb. o evidenci a hlášení úrazů.
Nařízení (EU) 2016/425Aktuální náhradaOOP uváděné na trh Nahradilo směrnici 89/686/EHS. Navázané NV č. 21/2003 Sb. bylo zrušeno k 21. 4. 2018.
Směrnice 2009/104/ESPlatnéPoužívání pracovního zařízení Příloha II odst. 4 upravuje dočasnou práci ve výšce. Vyžaduje mimo jiné samojistící zařízení při slanění.
Směrnice 89/656/EHSPlatnéPoužívání OOP zaměstnanci Zaměstnavatel poskytuje OOP bezplatně, udržuje je funkční, informuje o rizicích a školí jejich používání.
Směrnice 89/391/EHSPlatnéRámcová směrnice BOZP Základ, ze kterého vychází zákoník práce i zákon č. 309/2006 Sb.
Směrnice 89/686/EHSHistorický odkazHistorický odkaz u OOP V publikacích z roku 2012 se běžně cituje. Pro uvádění OOP na trh ji nahradilo nařízení (EU) 2016/425.
NV č. 21/2003 Sb.Historický odkazTechnické požadavky na OOP Zrušeno k 21. 4. 2018.
NV č. 495/2001 Sb.Historický odkazPoskytování OOPP Zrušeno k 1. 11. 2021, nahrazeno NV č. 390/2021 Sb.
NV č. 201/2010 Sb.Historický odkazEvidence úrazů Zrušeno k 1. 1. 2026, nahrazeno NV č. 322/2025 Sb.

Odkazy na konkrétní paragrafy a body příloh si před použitím ve firemní dokumentaci ověřte v e-Sbírce.

Kontrola OOPP před použitím

Tohle je kontrola, kterou provádí uživatel před každým použitím. Není to periodická prohlídka – tu provádí osoba znalá nebo výrobcem pověřená a zapisuje ji do evidenčního listu.

Textilní části

Kovové části

Identifikace a doklady

Sestava před zahájením práce

Zjistíte-li poškození, které nejde jednoznačně vyloučit, prostředek vyřaďte. Odškrtnutí v prohlížeči nenahrazuje záznam v evidenčním listu.

Vis, záchranný plán a první pomoc

Co se děje při bezvládném visu

Krev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak a stoupá aktivita té části nervového systému, která zpomaluje srdce. Projevy odpovídají šoku a stav může vést ke ztrátě vědomí. U člověka v bezvědomí navíc hrozí omezení dýchacích cest. Proto je rozhodující rychlost vyproštění. ANZCOR 9.1.5

Proč tady nenajdete konkrétní postup vyproštění

Průběh vyproštění závisí na konkrétním systému, stavu a kompatibilitě prostředků, hranách, směru zatížení, počtu zachránců, hmotnosti postiženého a návodech výrobců. Obecný text tohle nemůže nahradit. Následující přehled proto neříká jak zachraňovat, ale co musí být rozhodnuté a natrénované předem. Praxe autora

Co musí obsahovat záchranný plán pracoviště

  1. Kdo záchranu provede

    Kolik lidí je na pracovišti, kdo je pro vyproštění vyškolený a co dělá zbytek týmu. Jeden vyškolený pracovník na pracoviště nestačí.

  2. Jak se pozná mimořádná událost

    Jak spolu tým komunikuje, jak se hlásí, že se něco stalo, a jak se ověří stav postiženého, když na něj není vidět.

  3. Komu a jak se volá

    Číslo 155 a další složky podle situace, uložená v telefonech předem, plus ověřené spojení na pracovišti. Součástí je i to, jak popsat místo, aby ho ZZS našla.

  4. Odkud a čím se k postiženému dostat

    Zda shora, nebo zdola, kudy vede přístup, jaké kotvicí body jsou k dispozici a čím se ověří jejich odolnost ve směru zatížení při záchraně.

  5. Jakou sestavou

    Konkrétní prostředky určené pro záchranu, jejich vzájemná kompatibilita podle návodů výrobců a to, kde jsou na pracovišti uložené.

  6. Kam se postižený dopraví

    Místo, kde je možné poskytnout první pomoc, kde je závětří a tepelný komfort a kam dosáhne posádka záchranné služby.

  7. Čím je tým vybaven

    Evakuační sada, lékárnička s aktuálním obsahem, osobní lékárničky s tlakovým obvazem a škrtidlem.

  8. Co se natrénovalo

    Datum posledního praktického nácviku vyproštění a to, kdo se ho zúčastnil. Postup, který si tým nikdy nezkusil, plán není.

Po vyproštění: první pomoc

Postup odpovídá ERC Guidelines 2025, které pro Českou republiku vydává Česká resuscitační rada, a doporučení ANZCOR pro vis v postroji. Nejde o vlastní medicínská tvrzení autora; oficiální algoritmus v češtině najdete na resuscitace.cz.

  1. Přivolejte pomoc

    Volejte 155 a postupujte podle pokynů operátora. Pokud je na pracovišti další člověk, telefon si zapněte na hlasitý odposlech, abyste měli obě ruce volné.

  2. Uložte postiženého vleže

    Po vyproštění uložte postiženého do komfortní polohy, ideálně vleže. Uvolněte nebo odstraňte postroj a chraňte ho před chladem. Nedržte ho povinně v polosedě jen proto, že předtím visel.

  3. Zkontrolujte reakci a dýchání

    Pokud nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně, předpokládejte zástavu oběhu. Lapavé, pomalé nebo nepravidelné nádechy nejsou normální dýchání.

  4. Zahajte stlačování hrudníku

    Střed hrudníku, nejméně 5 cm a ne více než 6 cm, frekvence 100 až 120 za minutu, s co nejmenšími přestávkami. Mezi stlačeními nechte hrudník plně vrátit.

  5. Použijte AED, jakmile je k dispozici

    Automatizovaný externí defibrilátor smí použít kdokoli, výcvik není podmínkou. Řiďte se jeho hlasovými pokyny a stlačování přerušte jen na nezbytnou dobu.

  6. Dýchání z úst do úst podle výcviku

    Nevyškolený nebo neochotný zachránce může pouze stlačovat hrudník. Vyškolený zachránce u dospělého střídá 30 stlačení a 2 vdechy.

  7. Pokračujte do příjezdu ZZS

    Nebo dokud postižený nezačne normálně dýchat. Zotavovací polohu použijte jen u člověka v bezvědomí, který normálně dýchá a jehož stav to dovoluje.

  8. Nezapomeňte na poranění a vyšetření

    Hledejte a ošetřete poranění z pádu nebo jiné příčiny události, zejména masivní krvácení. Po delším visu, bezvědomí nebo pádu je lékařské vyšetření nutné i tehdy, když se postižený cítí dobře.

Odvolané doporučení

Starší materiály, včetně publikace MPSV z roku 2012, uvádějí hranici 20 minut bezvládného visu a následné držení postiženého nejméně 30 minut v polosedě. Toto doporučení bylo odvoláno. Přezkum ANZCOR pro ně nenašel důkazy a upozorňuje, že může být škodlivé. ANZCOR 9.1.5

FAQ – časté dotazy

Jsou testy práce ve výškách zdarma a je nutná registrace?

Testy jsou zdarma a bez registrace. Nezakládá se účet, nezadává se e-mail ani telefon a žádná odpověď se nikam neodesílá – postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči a můžete ho kdykoli smazat. Stránka běží v mobilu i na počítači a nic se neinstaluje.

Existuje oficiální test práce ve výškách jako testy v autoškole?

Neexistuje. Na rozdíl od autoškoly nemá školení práce ve výškách státem vydanou jednotnou databázi zkušebních otázek. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. ukládá zaměstnavateli zajistit školení a seznámit zaměstnance s riziky, ale obsah, rozsah i způsob ověření stanoví zaměstnavatel s instruktorem podle vyhodnocení rizik konkrétního pracoviště. Otázky na této stránce jsou proto sestavené podle právních předpisů, norem řady EN, odborných doporučení a praxe autora – ne podle nějakého úředního seznamu, protože žádný není.

Kolik je otázek a odkud pocházejí odpovědi?

Otázek je 320 a jsou rozdělené do šesti okruhů. U každé odpovědi je vysvětlení a označený typ zdroje: právní předpis, technická norma, odborné doporučení, studijní publikace, návod výrobce, fyzikální výpočet nebo praxe autora. Zdroj vidíte hned u odpovědi, takže si každé tvrzení můžete ověřit sami.

Jak se ostrý test liší od procvičování?

Při procvičování se vysvětlení ukáže hned po každé odpovědi a nic neběží na čas. Ostrý test má u každé otázky odpočet, vysvětlení až v závěrečném vyhodnocení a vybere pevný počet otázek zvolené úrovně: 80 na L1 i L2 a 120 na L3, ve zkráceném běhu 40; výpočtové otázky limit nemají, protože u nich se počítá, ne hádá. Hranice, od které je výsledek nad úrovní, je 80 %.

Od jaké výšky platí pravidla pro práci ve výškách?

Jde o dvě různá pravidla, která se často pletou. Ochrana proti pádu se řeší při práci ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní a všude tam, kde hrozí pád do hloubky. Vedle toho platí, že zajištění je nutné i při práci ve vzdálenosti menší než 1,5 m od nezajištěné hrany – to je takzvaná oblast ohrožená pádem. Proto zábradlí odsazené od okraje střechy nevyřeší práci přímo na hraně.

Jak často se opakuje školení práce ve výškách?

Četnost stanoví zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik. U tak rizikové činnosti se doporučuje opakovat školení jednou za 12 měsíců. Znovu se školí také při změně pracovních podmínek, technologie, po pracovním úrazu nebo když se změní použité prostředky.

Jakou úroveň si mám ve VERTIQ vybrat – L1, L2, nebo L3?

Vyberte tu, na kterou se školíte. L1 pokrývá práci z plošin, na střechách a konstrukcích. L2 přidává lanový přístup – lanové techniky a práci ve visu, dvojici lan, faktor pádu a kotvení. L3 přidává pokročilé lanové techniky, záchrany a vyproštění. Úrovně jsou kumulativní: kdo se učí na L2, dostane i otázky z L1, a kdo na L3, dostane všechno. Volba se pamatuje a platí pro test i pro seznamy otázek ve výuce.

Jak často se kontrolují OOPP proti pádu?

Rozlišujte dvě věci. Kontrolu před každým použitím provádí sám uživatel – ověřuje kompletnost, provozuschopnost a nezávadný stav. Vedle toho se provádí periodická prohlídka v periodě podle návodu výrobce, nejčastěji jednou za 12 měsíců od data výroby nebo prvního použití, a provádí ji osoba znalá nebo výrobcem pověřená.

Co se děje s člověkem, který visí bezvládně v postroji?

Krev se hromadí v dolních končetinách, klesá krevní tlak a stoupá aktivita té části nervového systému, která zpomaluje srdce. Projevy odpovídají šoku a stav může vést ke ztrátě vědomí. U člověka v bezvědomí navíc hrozí omezení dýchacích cest. Právě proto musí být záchrana naplánovaná a natrénovaná dřív, než se začne pracovat, a vyproštění musí být co nejrychlejší.

Je pravda, že se vyproštěný nesmí položit na zem?

Není. Bylo to dřívější doporučení – držet postiženého po visu 30 minut v polosedě a nepokládat ho. Toto doporučení bylo odvoláno: přezkum ANZCOR nenašel žádné důkazy, které by ho podpořily, a upozorňuje, že takový postup může být škodlivý. Dnes platí, že vyproštěného uložíte co nejdříve do polohy vleže, uvolníte nebo odstraníte postroj a postupujete podle pokynů operátora linky 155.

Jak vypadá základní resuscitace dospělého?

Pokud postižený nereaguje a nedýchá nebo nedýchá normálně, volejte 155 a zahajte stlačování hrudníku: střed hrudníku, nejméně 5 cm a ne více než 6 cm, frekvence 100 až 120 za minutu. Jakmile je k dispozici AED, použijte ho – smí ho použít kdokoli. Nevyškolený zachránce může jen stlačovat hrudník, vyškolený střídá 30 stlačení a 2 vdechy. Pokračujte do příjezdu záchranné služby.

K čemu slouží tlumič pádu?

Tlumič pádu podle EN 355 omezuje rázovou sílu působící na tělo na maximálně 6 kN. Při zachycení pádu se sešitý popruh začne párat a prodlouží se zhruba o 120 až 180 cm – tuto délku je nutné započítat do volné hloubky pod místem práce.

Jaký je rozdíl mezi postrojem EN 361 a pásem EN 358?

Zachycovací postroj podle EN 361 je určen k zachycení pádu a jeho oka jsou označena písmenem A. Pás a prostředky podle EN 358 slouží jen k pracovnímu polohování a zadržení – k zachycení pádu se použít nesmí a nastavují se tak, aby k pádu vůbec nedošlo.

Je ochranný koš na žebříku ochranou proti pádu?

Není. Koš pádu nezabrání ani jej nezachytí – pracovník se při uklouznutí zraní nárazy o konstrukci a dopadem. Ochranu má zajistit zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení podle EN 353-1, případně zatahovací zachycovač nebo dvojice spojovacích prostředků s tlumičem.

Platí ještě nařízení vlády č. 495/2001 Sb.?

Neplatí. Bylo zrušeno k 1. 11. 2021 a poskytování OOPP dnes upravuje NV č. 390/2021 Sb. Podobně bylo NV č. 201/2010 Sb. o evidenci úrazů nahrazeno NV č. 322/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026.

Nahradí test v systému VERTIQ školení práce ve výškách?

Nenahradí a nevzniká z něj žádný doklad. Školení podle NV č. 362/2005 Sb. zahrnuje ověření zdravotní způsobilosti, praktický nácvik používání OOPP a nácvik vyproštění a evakuace – to po internetu ověřit nelze. Výsledek testu je jen zpětná vazba pro vás.

Můžu se na něco zeptat, když si po přečtení pořád nevím rady?

Ano. K systému VERTIQ patří AI učitel výškové práce – samostatný nástroj v ChatGPT, který zná všech 320 otázek VERTIQ v šesti okruzích, jejich správné odpovědi, výklad i uvedené zdroje, a umí je vysvětlit jinými slovy nebo na příkladu. Používání je zdarma, stačí k němu účet ChatGPT a otevře se v novém okně. Je to pomůcka ke studiu: nenahrazuje školení ani znění předpisu a u závazných věcí si platné znění vždy ověřte ve zdroji.

Najdu tady konkrétní postup, jak někoho vyprostit z visu?

Ne, a je to úmysl. Vyproštění závisí na konkrétním systému, stavu a kompatibilitě prostředků, hranách, směru zatížení, počtu zachránců, hmotnosti postiženého a návodech výrobců. Obecný text z internetu tohle nemůže nahradit. VERTIQ proto vysvětluje principy a to, co musí obsahovat záchranný plán pracoviště; samotné techniky patří do praktického výcviku.

O autorovi a odborné garanci

Kdo obsah sestavil

Obsah VERTIQ sestavil Lukáš Anděl, instruktor práce ve výškách a revizní technik osobních ochranných prostředků proti pádu, s více než patnácti lety praxe v lanovém přístupu a průmyslovém lezení. Vedle školení zpracovává vyhodnocení rizik a bezpečnostní dokumentaci pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Výuka vychází z mezinárodně uznávaných standardů IRATA a FISAT.

Odkud zkušenosti pocházejí

Z reálných zakázek v energetice a stavebnictví. Jmenovitě z Jaderné elektrárny Temelín, Tepelné elektrárny Dětmarovice, Elektrárny Kratošice (BPS), dále pro STRABAG, Pivovar Heineken a VÚGTK (vědecký ústav geodetický, topografický a kartografický) a v železniční infrastruktuře pro Správu železnic. Jde o provozy, kde se na dodržování postupů dohlíží nejpřísněji – v jaderné energetice zvlášť.

Proč to má pro VERTIQ význam

V takových provozech se na místo práce nedostanete bez povolení ke vstupu. Postup musí být odsouhlasený předem, kotvicí místa doložená, a záchranný plán nejen napsaný, ale nacvičený – protože kdyby došlo k pádu, na improvizaci není čas ani prostor. Kdo takový režim zná, ví, na čem to v praxi padá.

Proto jsou v bance otázky na volnou hloubku pod místem práce, na síly v kotvení při různých úhlech a na vyproštění z visu – tedy na to, co se v praxi počítá a nacvičuje. Ne přeříkaný předpis, ale věci, které rozhodují, jestli sestava opravdu drží a jestli je koho a čím dostat dolů.

Rozsah odpovědnosti za obsah

Právní předpisy jsou ověřené k datu uvedenému u zdrojů. Technické normy jsou uvedené bez roku vydání – jejich aktuální znění je nutné ověřit, protože se mění. Zdravotnická část vychází z ERC Guidelines 2025 a ANZCOR 9.1.5. U každého tvrzení je uvedený typ zdroje, ze kterého plyne, aby bylo poznat, co je právní požadavek, co technická norma, co údaj výrobce a co doporučená praxe.

VERTIQ je studijní materiál, ne školení. Nenahrazuje školení podle NV č. 362/2005 Sb. ani kurz první pomoci a nevzniká z ní žádný doklad – ten může vydat jen instruktor po absolvovaném školení včetně praktického nácviku.

Zdroje a historie změn

Obsah průběžně ověřujeme proti primárním zdrojům. Máte-li k některé otázce odborný podnět nebo víte o novějším znění předpisu, napište na skoleni@vyskovepraceandel.cz a uveďte číslo otázky – je v adrese po kliknutí na otázku, například #otazka-94. Podnět ověříme proti primárnímu zdroji; významná změna se projeví v historii verzí níže.

Obsah vychází z právních předpisů České republiky a evropské legislativy, z harmonizovaných norem řady EN, z doporučených postupů odborných autorit, z metodických publikací a z odborné praxe v lanovém přístupu.

  1. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky e-Sbírka
  2. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část pátá e-Sbírka
  3. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci e-Sbírka
  4. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích, ve znění NV č. 319/2025 Sb. e-Sbírka
  5. Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků e-Sbírka
  6. Nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech e-Sbírka
  7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích EUR-Lex
  8. Směrnice 2009/104/ES o minimálních požadavcích na BOZP pro používání pracovního zařízení EUR-Lex
  9. Harmonizované normy řady EN pro ochranu osob proti pádu (EN 341, 353, 354, 355, 358, 360–365, 795, 813, 1891, 12841, 1496–1498). Vydání normy se v textu záměrně neuvádí – před použitím je nutné ověřit aktuální znění. ČSN online, ÚNMZ
  10. ERC Guidelines 2025 – Adult Basic Life Support, European Resuscitation Council. České algoritmy vydává Česká resuscitační rada, resuscitace.cz. ERC / ČRR 2025
  11. ANZCOR Guideline 9.1.5 – First Aid Management of Harness Suspension Trauma, Australian and New Zealand Committee on Resuscitation. Zdroj odvolání dřívějšího doporučení polosedu. ANZCOR
  12. Radim Frank: Bezpečnost práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha 2012, ISBN 978-80-7421-055-6 MPSV 2012

Historie změn

VERTIQ je veřejně vydaný od verze 2.0. Starší záznamy popisují vývoj testovacích verzí před vydáním.

Verze 2.0

  • První veřejné vydání VERTIQ.
  • 320 otázek ve šesti okruzích a ve třech úrovních školení – L1 Plošiny, střechy a konstrukce, L2 Lanový přístup a L3 Záchrany a pokročilé techniky. U každé odpovědi je vysvětlení a zdroj.
  • Rychlý test, procvičování podle okruhů a ostrý test na čas s hranicí 80 % podle zvolené úrovně.
  • Učebna podle okruhů s pojmy, otázkami a vysvětlením, vzdělávací hra VERTIQ GO! a AI učitel.
  • Průvodce ukazuje, co je právě na řadě, a Můj postup, co už je zvládnuté a co je potřeba zopakovat. Postup zůstává jen v prohlížeči a dá se zálohovat.

Verze 1.19

  • Procvičování se přestalo tvářit jako zkouška. Po běhu je vidět pravdivý stav – kolik odpovědí bylo správně, kolik chybně a kolik přeskočeno – bez známky a bez hodnocení prošel/neprošel; to zůstává jen ostrému testu, kde má smysl.
  • Výsledek nabízí další krok hned pod čísly: projít chyby, projít přeskočené, nebo vše, co nevyšlo. Otázky, které nevyšly, se zároveň zařadí do vlastního výběru.
  • Okamžité projití chyby po testu už nenahrazuje odložené vybavení: k zvládnutí otázky je potřeba vybavit si ji znovu s odstupem, takže plán opakování dává pravdivý obraz.
  • Tisk obsahuje celý obsah bez ohledu na to, co je zrovna rozkliknuté a z jak širokého okna se tiskne.
  • Příručka vede k odpovědi dřív: taháky a tabulky stojí před typologií zdrojů a hledání stojí v úvodu stránky.
  • Sjednoceno rozhraní na telefonu: hlavička běhu testu, karta nastavení, kartičky a poloha verdiktu.

Verze 1.18

  • Každý test začíná výzvou „Co budeme testovat?“ – úroveň a okruhy se volí na jednom místě a bez vybraného rozsahu se test nespustí.
  • Po každém běhu je jednoznačný verdikt; o provedení ostrého testu se ukládá záznam a výsledek lze vytisknout jako list.
  • Běh testu je na počítači ve dvou sloupcích – otázka s možnostmi vlevo, vyhodnocení vpravo. Po odpovědi zůstávají všechny možnosti vidět a stránka nikam neodskakuje.
  • Na telefonu jsou hlavní akce přišpendlené k okraji obrazovky (Spustit test, Další otázka, Zpět na volbu testu) a po odpovědi jsou dosažitelné všechny možnosti.
  • Vyhodnocení možnosti nese značku i slovo, stavy „správně“ a „chyba“ mají stejnou stavbu a kontrast textů splňuje WCAG AA.
  • Výsledková karta roste s obsahem, nic z ní nepřetéká a seznam „Co si zopakovat“ má sbalené položky se záhlavím otázky a správné odpovědi.

Verze 1.17

  • Sjednocena struktura úrovní L1–L3 podle principu postupně rozšiřovaného rozsahu znalostí: L2 zahrnuje i obsah L1 a L3 zahrnuje celý rozsah.
  • Rozsah ostrého testu odpovídá zvolené úrovni: L2 vybírá z 242 otázek a L3 ze všech 320. Aby běh nebyl neúnosně dlouhý, lze u ostrého testu zvolit délku – celá úroveň (80 % otázek), nebo zkrácený běh o 40 otázkách. Kniha pokrytí platí pro obě délky stejně, takže i opakovanými zkrácenými běhy se úroveň projde celá a otázky se neopakují.
  • Tlačítko Vše u ostrého testu odstraněno – po zavedení kumulativních úrovní je L3 totéž.
  • Rozšířena variabilita pořadí odpovědí mezi jednotlivými průchody testem. Banka v HTML zůstává v původním pořadí, aby fungovalo čtení bez JavaScriptu i odkazy na jednotlivé otázky.

Verze 1.16

  • Titulek stránky a hlavní nadpis vedou slovem test, protože tak stránku lidé skutečně hledají. Úvodní text přeformulován na dotazy typu test práce ve výškách, otázky ke školení a příprava na školení, bez klíčovkového balastu.
  • Doplněna tři strukturovaná data: WebApplication s výčtem funkcí a údajem, že aplikace nevyžaduje osobní data, Quiz s ukázkou otázek napříč úrovněmi a samostatný Person s odborným zázemím autora.
  • Doplněna sekce O autorovi a odborné garanci: odkud zkušenosti pocházejí, co z režimu povolování prací plyne pro obsah a jaký je rozsah odpovědnosti za obsah.
  • Opraven popisek pro sociální sítě, který uváděl 45 otázek.

Verze 1.15

  • Přepracován panel zpětné vazby: hlava se značkou, verdiktem a správným řešením má pevné místo a nikdy nezmizí, posouvá se jen výklad a tlačítko na pokračování zůstává mimo posouvanou část. Panel se přizpůsobuje výšce okna, takže verdikt i tlačítko jsou vidět i v nízkém okně a na telefonu na šířku; na počítači se po odpovědi sám posune do zorného pole.
  • Značka verdiktu se dokresluje animací a respektuje nastavení omezených animací. Popisek a odpověď stojí na samostatných řádcích, takže se odpověď nikdy neutrhne uprostřed.

Verze 1.14

  • Po testu se dá pohybovat: přejít na předchozí otázku i otázku přeskočit. Přeskočená se hodnotí jako neznalost, zařadí se k zopakování a ve výsledku je vedená zvlášť od chyb, aby žák poznal, co jen minul; zodpovězená otázka se při návratu ukáže uzamčená i s vysvětlením. Ovládání z klávesnice doplněno o šipky vlevo a vpravo.
  • Doplněn ostrý test podle úrovně školení. Jeden běh prověří 80 % otázek úrovně a při dalším přijdou na řadu otázky, které v předchozím nebyly, takže se úroveň postupně projde celá. Otázky mají vymezený čas s odpočtem (výpočtové bez limitu); nestihnutá se počítá jako nezodpovězená a test se sám přepne na další.
  • Ve výsledku ostrého testu jsou zvlášť vedené chyby, přeskočené i nestihnuté otázky a je uvedeno, kolik z úrovně už je za sebou. Vysvětlení se v ostrém testu zobrazuje až v závěrečném vyhodnocení.

Verze 1.13

  • Doplněno 68 otázek vázaných výhradně na jednu úroveň: L1 střechy a plošiny, L2 práce ve visu, L3 pokročilé přístupy a záchrany. Banka má 320 otázek.
  • L3 doplněno o výpočty: faktor pádu, volná hloubka, mechanická výhoda kladkostroje, zatížení přesměrovací kladky, protažení lana, protiváhový výtah.
  • Přepracována hierarchie zpětné vazby tak, aby byl výsledek odpovědi okamžitě a jednoznačně rozpoznatelný: první je velký verdikt Správně nebo Chyba s ikonou a barvou, správné řešení je až pod ním.
  • Prostředí testu doplněno o segmentovaný ukazatel postupu, štítek okruhu a úrovně u otázky, animace u vyhodnocení odpovědi a dopočítávaný kruh výsledku.

Verze 1.12

  • Otázky rozdělené podle úrovní školení L1, L2 a L3 se společným základem; žák si volbou úrovně nastaví rozsah pro celý test i pro výuku. Úrovně jsou kumulativní.
  • Banka rozšířena z 57 na 153 otázek. Doplněna témata s nejvyšší úrazovostí: žebříky včetně číselných požadavků nařízení, lešení a pojízdná lešení, pracovní plošiny a katapultový efekt, střechy a propadnutí krytinou, přerušení prací za nepříznivého počasí, otvory a poklopy, faktor pádu, kyvadlový pád, ostré hrany, lanový přístup a vyproštění.
  • Doplněn typ zdroje Návod výrobce a předpis NV č. 378/2001 Sb. do přehledu předpisů.
  • Číselné požadavky na žebříky, přerušení prací a zajištění otvorů ověřeny proti textu nařízení.

Verze 1.11

  • Mobilní zobrazení přestavěno: spodní lišta pro tři hlavní části, běžící test na celou obrazovku, zpětná vazba u spodní hrany v dosahu palce.
  • Tabulky se na úzkém displeji zobrazují jako karty místo vodorovného posuvu.
  • Seznam otázek v okruhu se skládá do rozbalovátka; volba testu je na mobilu kompaktní seznam.
  • Doplněna česká typografie: nezlomitelné mezery u jednoznakových slov, jednotek a označení norem, aby na úzkém displeji nezůstávaly osamocené předložky.

Verze 1.10

  • Stránka přestavěna: test je hlavní blok, pod ním výuka v šesti okruzích a referenční příručka.
  • Nový okruh Kotvení a síly včetně tabulek zatížení kotev podle úhlu a tahu podle průvěsu a šesti nových otázek.
  • Doplněno odložené opakování: chybné otázky se zařadí do fronty a vracejí se v rostoucích odstupech.
  • Doplněn vlastní výběr otázek, míra zvládnutí okruhu, série správných odpovědí a ovládání z klávesnice.
  • Doplněn typ zdroje Fyzikální výpočet.

Verze 1.9

  • Zdravotnická část přepsána podle ERC Guidelines 2025 a ANZCOR Guideline 9.1.5.
  • Odstraněno odvolané doporučení držet vyproštěného 30 minut v polosedě a hranice 20 minut bezvládného visu.
  • Odstraněno tvrzení, že smrt při záchraně způsobuje rychlý návrat krve z dolních končetin.
  • Hloubka stlačení hrudníku opravena na 5 až 6 cm u dospělého; doplněno rozpoznání abnormálního dýchání, AED, poměr 30:2 a podmínka zotavovací polohy.
  • Konkrétní záchranné techniky nahrazeny přehledem toho, co musí řešit záchranný plán pracoviště.
  • U každého tvrzení doplněn typ zdroje; sjednocena terminologie OOPP a periodická prohlídka.

Verze 1.8

  • První funkční neveřejná verze. Shrnutí, tahák, test, pojmy, normy, předpisy, kontrola OOPP a záchrana.

Odborná revize. Technickou část zpracoval autor stránky. Zdravotnická část přebírá doporučené postupy ERC Guidelines 2025 a ANZCOR Guideline 9.1.5 a neobsahuje vlastní medicínská tvrzení.

Jak čtete zdroje

  • Právní předpis Závazný právní požadavek.
  • Technická norma Technický požadavek. Vydání normy je nutné ověřit.
  • Odborné doporučení Doporučený postup odborné autority.
  • Studijní publikace Odborná vzdělávací publikace, nikoli předpis.
  • Praxe autora Doporučení autora nad rámec předpisů.
  • Fyzikální výpočet Odvoditelné goniometrií a ověřitelné propočtem.
  • Návod výrobce Požadavek konkrétního výrobce. Vždy platí návod k vašemu prostředku.

O autorovi

Kdo VERTIQ sestavil.

Otázky, vysvětlení i zdroje sestavil a ručí za ně Lukáš Anděl (Výškové práce Anděl) – instruktor práce ve výškách a revizní technik OOPP s více než patnácti lety praxe v lanovém přístupu a průmyslovém lezení. Odborné jádro vychází z vlastních zkušeností z provozů s nejpřísnějším režimem povolování prací – například z kritické infrastruktury a energetiky (Jaderná elektrárna Temelín, Tepelná elektrárna Dětmarovice), průmyslu (STRABAG, Pivovar Heineken) i vědeckého výzkumu (VÚGTK).

Odborné jádro do digitální podoby převedla technologická společnost AxisLab Systems. Společnost je zaměřená na vývoj a implementaci vlastních softwarových řešení, digitálních nástrojů a systémů využívajících LLM.

Co se online naučit nedá

Teorii si můžete projít doma. Praxi ne.

Otázky, vysvětlení a zdroje tu máte zdarma. Můžete si je projít vlastním tempem a vracet se k nim, kdykoli potřebujete. Samotné čtení ale nestačí. Práci v postroji, správné kotvení nebo záchranu kolegy je potřeba skutečně nacvičit v praxi. Praktický výcvik L1–L3 vedu v Táboře.